Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 70 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proměny Revolver Revue (1990-2000) a její kritická analýza
Korábková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této práce nazvané Proměny Revolver Revue (1990-2000) a její kritická analýza je zmapování podoby a vývoje kulturního časopisu Revolver Revue včetně jeho Kritické Přílohy Revolver Revue v první porevoluční dekádě s přihlédnutím k podobě jeho literární kritiky, která se silně podílela na jeho vnímání. Časopis zásadním způsobem ovlivnila jeho undergroundová minulost a zkoumané období devadesátých let je časem výrazných společensko-politických a kulturních změn, proto je v práci připomínán dobový kulturní a mediální kontext. Pro získání představy o roli časopisu a jeho proměnách viděných zvenčí jsou v práci zahrnuty ohlasy z dobového tisku. Teoretická část se zabývá pojmem literární kritiky, která souvisí jednak s otázkami po hledání role kritiky v devadesátých letech, jednak nastiňuje mnohost různých pohledů, chápání a přístupů. Oddíl věnovaný Kritické Příloze pak zahrnuje analýzu několika vybraných kritických textů s cílem přiblížit, jaká byla podoba kritiky, kterou časopis publikoval. Součástí práce jsou také rozhovory se šéfredaktorkou časopisu Terezií Pokornou a jedním z jeho zakladatelů Jáchymem Topolem, které jsou nejen zdrojem informací, nýbrž i zajímavou sondou do samotné redakce časopisu. Zároveň také slouží ke konfrontaci mediálního obrazu časopisu.
Literární kritik F. V. Krejčí a revue Rozhledy
Pečenková, Aneta ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na pojetí literární kritiky F. V. Krejčího (v programových i okrajových textech) a na jeho vlastní literárněkritickou činnost v revui Rozhledy. Rozhledy, jež jsou reprezentantem moderních literárněkritických snah v 90. letech 19. století, a samotná literárněkritická činnost F. V. Krejčího (i jeho monografické studie) umožňují uchopení jedné z perspektiv nahlížení na literaturu především 2. poloviny 19. století, jakož i náhled na možný způsob utváření metodologických postojů mladé kritiky. Hlavní částí práce je úplná a anotovaná bibliografie F. V. Krejčího textů v Rozhledech, která vznikla prací na základě excerpce pramenného materiálu a dále je opřena o lístkovou autorskou bibliografii Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR. F. V. Krejčí psal do Rozhledů články politické i literární, dále recenzoval nově vyšlé knihy (v těchto recenzích se obvykle po šířeji zaměřeném úvodu soustředil na dějovou složku literárního díla, nastínil myšlenkový obsah knihy, její celkové vyznění a společenský dosah). Ve svých esejích se Krejčí zamýšlel nad povahou doby a společnosti (a jejího směřování), často jsou eseje naplněny úvahami filozofickými či sociologickými. Krejčí také zpracovával medailonky významných spisovatelů a vědců. Závěrečnou částí práce je sumarizace Krejčího článků o...
Kritický ohlas na poválečná díla Egona Hostovského
Zbořil, Jakub ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kritický ohlas na poválečná díla Egona Hostovského se snaží zmapovat ohlas tří poválečných děl (Cizinec hledá byt, Osamělí buřiči, Nezvěstný) spisovatele Egona Hostovského v domácím, exilovém a zahraničním prostředí. Samotnému popisu kritického ohlasu jednotlivých děl předchází kapitola, která se snaží zachytit Hostovského tvorbu předválečnou a tvorbu válečnou, které mají na jeho pozdější dílo výrazný vliv. Výsledku práce bylo dosaženo kvalitativní analýzou dobových kritik, stejně tak díky publikovaným vzpomínkám samotného autora v autobiografii Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině a díky dílům literárního kritika Václava Papouška. Z důvodu Hostovského exilového pobytu a s tím spojenou cenzurou jeho děl v Československu je období zpracovaných recenzí široké - od roku 1947 až po současnost.
Tvůrčí účast ženy v české literární kritice. Literárněkritický odkaz Věry Liškové
Dlabajová, Nikola ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Bakalářská práce mapuje život a práci Věry Liškové. Hlavními zdroji jsou dobové prameny - kritiky a studie Liškové. Větší pozornost je soustředěna na její chápání moderního románu a tradici českých spisovatelek. Texty jsou okomentovány v souvislostech literárních dějin Arna Nováka a dobových teorií o žánru románu.
Mediální ohlas literární tvorby s vězeňskou tematikou Jiřího Stránského a Karla Pecky
Rozšafná, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Magisterská diplomová práce Mediální ohlas literární tvorby s vězeňskou tematikou Jiřího Stránského a Karla Pecky mapuje vybraná beletristická díla Jiřího Stránského a Karla Pecky, která ovlivnil jejich pobyt v komunistickém vězení. Práce se zabývá kritickým ohlasem těchto literárních děl a vychází z dobových recenzí, které vyšly v literárních i jiných periodikách. Kvalitativní a kvantitativní analýze recenzí, která je zahrnuta v praktické části magisterské diplomové práce, předchází část teoretická. V ní se zamýšlíme nad významem literární kritiky, vymezujeme žánr rozhovoru a především objasňujeme okolnosti vzniku beletristických děl Jiřího Stránského a Karla Pecky. Díky dochovaným dokumentům z Národního archivu a z Archivu bezpečnostních složek jsou nastíněny okolnosti Stránského i Peckova zatčení, výslechů a vězení v komunistických lágrech 50. let. Jiří Stránský byl vezněn v letech 1951-1960 a Karel Pecka v letech 1949-1959. Dochované dokumenty přibližují i další represe Státní bezpečnosti vůči Karlu Peckovi, které nastaly po jeho propuštění v šedesátých letech. V teoretické části magisterské diplomové práce, v níž se zabýváme významem literární kritiky a úskalími interpretace, čerpáme z děl Ansgara Nünninga, Winfrieda Schulze, Hanse-Gregora Gadamera a Přemysla Blažíčka. V pasáži pojednávající o...
Česká internetová literární kritika a její vývoj
Kučera, Štěpán ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Práce se zabývá českou internetovou literární kritikou a jejím vztahem k literární kritice tištěné, potažmo vztahem nových médií k médiím masovým. Autor definuje, co lze nazývat "internetovou literární kritikou" a zachycuje její stav v letech 2009 a 2012. Pomáhá si pracovní osou "tištěná - internetová kultura", na niž jednotlivé typy webových projektů umísťuje: nejblíže tradičnímu, konzervativnímu pólu jsou internetové deníky a časopisy, nejblíže ryze síťovému pólu pak diskuzní servery. Během mapování literárněkritické scény na internetu vyzdvihuje konkrétní projekty a osobnosti, jejichž činnost považuje za zvlášť přínosnou literární kritice jako celku, a sleduje jejich vývoj mezi roky vymezujícími tuto práci. Zástupce popisovaných projektů zároveň oslovil několika anketními otázkami, stejně jako zástupce tištěné kultury - nakladatele. Ptal se hlavně na jejich vztah k internetové literární kritice, zvláště ve srovnání s kritikou tištěnou, a na možnosti, které internet v této souvislosti nabízí. Srovnáním let 2009 a 2012 autor popisuje vývoj zkoumaného fenoménu a konstatuje, že internetové projekty vývojově spjaté s tradiční tištěnou kulturou mají sklon buď zanikat, anebo se naopak vydat cestou skutečné profesionalizace, obvykle s finanční podporou státu. Čím blíže mají zkoumané projekty k "síťovému pólu",...
Mediální ohlas románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně
Haasová, Tereza ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Bakalářská diplomová práce Mediální ohlas románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně nastiňuje život a tvorbu spisovatelky Kateřiny Tučkové a analyzuje ohlasy na její třetí román. Zabývá se jak odbornými recenzemi, tak reakcemi na čtenářských serverech a sociálních sítích. Zároveň mapuje tematicky podobnou tvorbu Jiřího Jilíka a zkoumá reakce na jeho publikaci Žítkovské čarování: Pravdivý příběh žítkovských bohyní. Zamýšlíme se i nad obsahovou podobností a vztahem obou děl a zároveň nad způsobem zpracování, který oba autoři zvolili. Práce též rozebírá okolnosti sporu mezi Kateřinou Tučkovou a Jiřím Jilíkem a také mezi Kateřinou Tučkovou a některými obyvateli Moravských Kopanic. Zamýšlíme se zejména nad vztahem fiktivní a faktické roviny historického románu. V práci využíváme kromě knižní tvorby obou autorů také rozhovory s Kateřinou Tučkovou a články z periodického tisku. Recenze čerpáme především z periodik Host, Tvar, Lidové noviny a MF Dnes. Využíváme i tematické internetové servery. V teoretické části vycházíme z děl Jonathana Cullera, Lubomíra Doležala, Pavla Janouška a dalších. Rozhovor s Kateřinou Tučkovou je přiložen.
Mediální ohlas děl Jacka Kerouaca v českých periodicích
Šafářová, Andrea ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Bakalářská práce na téma Mediální ohlas děl Jacka Kerouaca v českých periodicích se snaží zmapovat zájem tuzemských médií o dílo Jacka Kerouaca a analyzovat kritický ohlas jeho tvorby. K rozboru dobových reakcí na jeho knižní publikace byly vybrány zejména recenze a doslovy. Cíle práce je dosaženo pomocí kvalitativní analýzy s využitím sémiotické analýzy. Vlastní komparaci dobových reakcí odborníků předchází kapitola zachycující spisovatelův život a dobový historický a literární kontext - seznámení se s autorovou osobou napomůže pochopení souvislostí mediálního ohlasu. K analýze bylo vybráno pět děl Jacka Kerouaca tak, aby ohlasy novinářů postihly všechna tři aktivní desetiletí spisovatele; proměny kritiky na jeho tvorbu od počátků po uměleckou krizi jsou v textu patrné. Tato bakalářská práce se opírá především o texty jednotlivých kritiků, významně rovněž čerpá z kritické biografie Memory Babe literárního kritika Geralda Nicosiy a rozhovoru básníka Teda Berrigana s pětačtyřicetiletým Jackem Kerouacem, publikovaným pod názvem Interview s Jackem Kerouakem pro Paris Review.
Mediální ohlas románu Terezy Boučkové Rok kohouta (2008)
Stupková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová bakalářská práce Mediální ohlas románu Terezy Boučkové Rok kohouta (2008) se zabývá analýzou tohoto deníkového románu a jeho kritickou reflexí jak po literární, tak po mimoliterární stránce, a to zejména ohlasy, které vyvolala svým kontroverzním tématem adopce dvou dětí romského etnika. Praktické části, která metodou kvalitativní analýzy rozebírá vybrané recenze a následně také mimoliterární ohlas díla, předchází část teoretická. V té se především zabýváme autorčiným životem a tvorbou, do jejíž kontextu zasazujeme navazující analýzu Roku kohouta. Teoretická část práce se dále zamýšlí nad pojmem kritika a nad tím, v jaké podobě se s ní nejčastěji setkáváme dnes. Čerpá přitom z odborné literatury české i cizí, například z Lexikonu teorie literatury a kultury Ansgara Nünninga a kolektivu nebo stati Přemysla Blažíčka. V praktické části jsou pak analyzovány recenze Roku kohouta, které jsme čerpali z Lidových novin, Mladé fronty DNES, Reflexu, Tvaru, Divadelních novin, Hostu, Týdne, Pražského deníku, Literárních novin, Instinktu, Respektu, Práva, Nového Prostoru a Revolver Revue. V části věnované mimoliterární reflexi se zabýváme především sporem s periodikem Respekt a serverem Romea.cz.
Mediální ohlas literární tvorby s vězeňskou tematikou Jiřího Stránského
Rozšafná, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Bakalářská diplomová práce Mediální ohlas literární tvorby s vězeňskou tematikou Jiřího Stránského mapuje vybraná beletristická díla Jiřího Stránského, která ovlivnil jeho pobyt v komunistickém vězení. Práce se zabývá kritickým ohlasem těchto literárních děl a také ohlasem následných filmových ztvárnění podle literárních předloh. Vychází z dobových recenzí, které vyšly v literárních i jiných periodikách. Součástí práce je rozhovor s Jiřím Stránským o literární kritice, okolnostech vzniku jeho beletristických děl a o Stránského dalších činnostech, které souvisí s pobytem v komunistickém vězení v 50. letech. Rozhovor je přiložen v příloze. Kvalitativní a kvantitativní analýze recenzí, která je zahrnuta v praktické části bakalářské diplomové práce, předchází část teoretická. Krátce se v ní zamýšlíme nad významem literární kritiky, především pak objasňujeme okolnosti vzniku beletristických děl Jiřího Stránského. Díky dochovaným dokumentům z Národního archivu a z Archivu bezpečnostních složek jsou nastíněny okolnosti Stránského zatčení a následného osmiletého vězení v komunistických lágrech 50. let. Zejména se zaměřujeme na lágry Vojna a Bytíz u Příbrami, ve kterých Stránský pobýval nejdéle. V teoretické části nacházíme paralely mezi informacemi z dochovaných vězeňských dokumentů a tím, jak se autor...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 70 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.