Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 72 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Genotype influence on development of infections caused by Trypanosomatidae in mouse
Šíma, Matyáš
Parazitičtí prvoci rodu Trypanosoma a Leishmania jsou členi čeledi Trypanosomatidae. V naší práci jsme na myším modelu zkoumali vliv genotypu na infekce způsobené těmito parazity. Tato onemocnění jsou na genetické úrovni řízena lokusy kvantitativních vlastností (QTL), kdy výsledný fenotyp je řízen množinou genů s malým individuálním účinkem. Jako myší model pro mapování QTL, které kontrolují tyto infekce, jsme použili rekombinantní kongenní kmeny (RCS). Každý RCS nese jedinečnou kombinaci 12,5% genomu rodičovského kmene dárce na genetickém pozadí druhého rodičovského kmene. Pro mapování QTL kontrolujících infekce Trypanosoma brucei brucei (T. b. brucei) a Leishmania tropica (L. tropica) a infiltraci eosinofilů do inguinálních uzlin po infekci Leishmania major (L. major) jsme použili RCS z řady CcS/Dem, kde STS je kmen dárce a BALB/cHeA je kmen genetického pozadí. Nejprve bylo nutné najít pro mapování vhodné modelové kmeny. Ve všech třech studiích jsme zvolili RCS, který překročil rozsah monitorovaných parametrů fenotypu ve srovnání s jinými testovanými RCS i rodičovskými kmeny. Myši RCS CcS-11 vykazovaly kratší přežití po infekci T. b. brucei a myši kmene CcS-9 vykazovaly vyšší infiltraci eosinofilů po infekci L. major. Pro analýzu genetické kontroly vnímavosti k L. tropica jsme vybrali samice kmene CcS-16,...
Development of a new sand fly exposure test to evaluate vector control tools
Willen, Laura Adrienne André ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Valenzuela, Jesus G. (oponent)
V oblasti Středozemního moře je ročně zaznamenáno 1200-2000 nových případů lidské viscerální leishmaniózy. Toto onemocnění je zoonózou působenou parazitem Leishmania infantum a přenášenou flebotomy. Hlavním rezervoárem jsou psi, kteří mohou též onemocnět závažným a chronickým onemocněním, psí leishmaniózou; jedním z hlavních přenašečů je Phlebotomus perniciosus. Sliny krevsajících přenašečů byly opakovaně využity při studiu pobodání hostitelů a sledování účinnosti insekticidních zásahů. Tato disertační práce byla proto zaměřena na identifikaci slinných antigenů, které mohou sloužit jako markery pobodání psů druhem P. perniciosus a mohou být použity k vývoji nových diagnostických metod. Prvá část práce byla věnována využití rekombinantního slinného proteinu P. perniciosus - rSP03B - v různých endemických oblastech psí leishmaniózy. Během průřezové studie byla zjištěna podobná protilátková odpověď u psů pocházejích z různých oblastí okolo Středozemního moře a bylo potvrzeno, že rekombinantní protein je antigenně shodný s nativním proteinem ze slin. V následující longitudineální studii byla sledována sezónní dynamika protilátkové odpovědi proti P. perniciosus. Bylo prokázáno, že odpověď proti slinám i rSP03B koreluje se sezónní aktivitou P. perniciosus a je signifikantně nižší během zimních měsíců....
Critical factors affecting pathogen development in sand flies
Jančářová, Magdaléna ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Ratinier, Maxime (oponent) ; Bilej, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá bariérami a kritickými faktory při vývoji virů, leishmanií a gregarin během vývoje ve flebotomovi. Nejdříve jsme se zaměřili na vývojový cyklus virů přenášených flebotomy, jelikož dodnes není jasné, jak tyto viry dokážou kolovat v přírodě. Pro studium této problematiky jsme si zvolili Massilia virus (MASV), který je blízce příbuzný Toscana viru, hlavnímu původci meningitidy v Mediteránu během letních měsíců. Zkoušeli jsme různé způsoby nákazy Massilia virem u různých vývojových stádií flebotoma druhu Phlebotomus pernicisous a to infekci: (i) prvního a čtvrtého larválního instaru z larvální potravy, (ii) samic krví a (iii) obou pohlaví cukrem. Infekce larev z potravy a následný transstadiální přenos MASV na dospělce byl neefektivní; celkem se z larev vyvinulo 875 dospělců a pouze tři z nich byli MASV pozitivní. Po nákaze samic z krve jsme sice na počátku získali vysoké procento infikovaných jedinců, nicméně po defekaci došlo k eliminaci infekce a počet infikovaných samic poklesl na 5 z 27. Jako nejúčinnější způsob infekce MASV jsme prokázali nákazu z cukru; 72 % samic (88 ze 122) a 51 % samců (58 ze 113) bylo MASV pozitivní. Navíc, takto infikovaní flebotomové kontaminovali virem cukr, který díky tomu sloužil jako zdroj nákazy pro naivní jedince během následujících 24 hodin;...
Leishmaniases of northern Africa and their vectors
Hanušniaková, Ida ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Sádlová, Jovana (oponent)
Leishmanióza patrí medzi najvýznamnejšie svetové ľudské i zvieracie ochorenia. Vyskytuje sa takmer na všetkých svetadieloch. Jej najbližší výskyt k nám je v Stredomorí, vrátane štátov severnej Afriky. Práve tu sa vyskytuje veľká časť všetkých registrovaných prípadov a táto prevalencia stále stúpa. Alžírsko je v počte prípadov druhé na svete a v ostatných krajinách je situácia dosť podobná. V krajinách severnej Afriky sa vyskytujú viscerálne a kutánne prejavy leishmaniózy. K najvýznamnejšími druhom rodu Leishmania v oblasti patrí Leishmania major, nasledovaná L. infantum a L. tropica. V Starom svete prenášajú leishmánie druhy Phlebotomus. Medzi najdôležitejšie prenášače patrí Phlebotomus papatasi, P. sergenti, P. perfiliewi či P. perniciosus. Za hlavné rezervoárové organizmy sú považované hlodavce (Psammomys obesus, Meriones shawi) a psi. U psov sa často prejavuje aj tzv. psia leishmanióza, pričom tieto zvieratá majú klinické prejavy a zároveň slúžia ako rezervoáre ochorenia. Táto bakalárska práca sa zaoberá výskytom jednotlivých druhov Leishmania, klinickými prejavmi v hostiteľoch a ich prenášačmi v severnej Afrike. Kľúčové slová: leishmanióza, flebotomus, severná Afrika, Leishmania, rezervoárový hostiteľ
Genotype influence on development of infections caused by Trypanosomatidae in mouse
Šíma, Matyáš ; Lipoldová, Marie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Kolářová, Iva (oponent)
Parazitičtí prvoci rodu Trypanosoma a Leishmania jsou členi čeledi Trypanosomatidae. V naší práci jsme na myším modelu zkoumali vliv genotypu na infekce způsobené těmito parazity. Tato onemocnění jsou na genetické úrovni řízena lokusy kvantitativních vlastností (QTL), kdy výsledný fenotyp je řízen množinou genů s malým individuálním účinkem. Jako myší model pro mapování QTL, které kontrolují tyto infekce, jsme použili rekombinantní kongenní kmeny (RCS). Každý RCS nese jedinečnou kombinaci 12,5% genomu rodičovského kmene dárce na genetickém pozadí druhého rodičovského kmene. Pro mapování QTL kontrolujících infekce Trypanosoma brucei brucei (T. b. brucei) a Leishmania tropica (L. tropica) a infiltraci eosinofilů do inguinálních uzlin po infekci Leishmania major (L. major) jsme použili RCS z řady CcS/Dem, kde STS je kmen dárce a BALB/cHeA je kmen genetického pozadí. Nejprve bylo nutné najít pro mapování vhodné modelové kmeny. Ve všech třech studiích jsme zvolili RCS, který překročil rozsah monitorovaných parametrů fenotypu ve srovnání s jinými testovanými RCS i rodičovskými kmeny. Myši RCS CcS-11 vykazovaly kratší přežití po infekci T. b. brucei a myši kmene CcS-9 vykazovaly vyšší infiltraci eosinofilů po infekci L. major. Pro analýzu genetické kontroly vnímavosti k L. tropica jsme vybrali samice kmene CcS-16,...
Mitochondrial gene expression in trypanosomatids
PROCHÁZKOVÁ, Michaela
This thesis comprises of diverse projects all focused towards analysis of mitochondrial translation in unicellular parasites. As only two mitochondrially encoded genes are required during the life cycle stage when Trypanosoma brucei resides in the bloodstream of a mammalian host, this protist provides a simplified background in which to study mitochondrial translation termination phase. The leading project utilizes T. brucei to examine mitochondrial translation termination factor TbMrf1 by gene knockout. Subsequently, it is suggested that the peptidyl-tRNA hydrolase TbPth4 is able to abate the TbMrf1 knockout phenotype by its ability to rescue mitoribosomes that become stalled when TbMrf1 is absent. Additionally, modifying methyltransferase of TbMrf1, the TbMTQ1, was characterized. And finally, this work contributed to the development of the protein expression regulation method in Leishmania parasites, a protocol for measurement of proton pumping activity of FoF1 ATPase complex in native mitochondria, and optimization of purification protocol for hydrophobic recombinant proteins.
Využití rekombinantních proteinů a syntetických peptidů při studiu protilátkové odpovědi proti Phlebotomus orientalis
Ferencová, Blanka ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent)
Sliny flebotomů obsahují proteiny a peptidy, které mají důležitou roli při sání krve. Některé z těchto proteinů jsou zároveň antigenní a v opakovaně poštípaném hostiteli se proti nim vytvářejí protilátky. Pomocí imunoblotu s psími séry jsme identifikovali antigenní proteiny slinných žláz Phlebotomus orientalis, který je hlavním přenašečem viscerální leishmaniózy v Súdánu a Etiopii. Pět nejnadějnějších proteinů bylo připraveno v rekombinantní formě v bakteriích E. coli a použito jako antigen v ELISA testech se séry domácích zvířat z Etiopie a myší z chovu, které byly vystaveny poštípání P. orientalis. Jako pozitivní kontrola byl použit homogenát slinných žláz (SGH). Nejlepší antigenní vlastnosti prokázaly dva rekombinantní proteiny Yellow-related protein PorSP24 a ParSP25-like protein PorSP65. Protilátková odpověď proti těmto proteinům vysoce korelovala s odpovědí proti SGH, zejména v testech s ovčími a psími séry. V testech s psími séry však byla u obou antigenů detekována také nespecifická vazba protilátek. Dále bylo zjištěno, že v testech s SGH a rekombinantními proteiny slinných žláz P. orientalis nedochází ke zkříženým reakcím se séry myší poštípaných P. papatasi a Sergentomyia schwetzi. Z obou výše zmíněných slinných proteinů byly následně navrženy a syntetizovány peptidy, které by měly být...
Imunitní systém, oxid dusnatý a paraziti
Oreský, Matej ; Hrdý, Ivan (vedoucí práce) ; Macháček, Tomáš (oponent)
Oxid dusnatý se řadí k nejmenším známým molekulám. Je známý od poloviny 17. století, ale teprve v 2. polovině 20. století začal být objevován jeho význam v medicíně. Už v 19. století byl využíván nitroglycerin k léčbě srdečních chorob, později byla zjištěna spojitost s oxidem dusnatým. Oxid dusnatý má například funkci v biosystémech jako signální molekula, působí v endoteliální tkáni jako vazodilatátor ale má i řadu patofyziologických účinků. Vzhledem ke své radikálové povaze hraje důležitou roli v imunitním systému při nespecifické odpovědi. V reakci s některými radikály v organismu může tvořit silně reaktivní sloučeniny, jako např. peroxynitrit. I tak bylo zjištěno u některých parazitů, že jsou tito schopni se bránit účinkům imunitního systému spojeným s molekulou NO. Mohly by k tomu mimo jiné sloužit proteiny z rodiny flavodiiron proteinů. Tato rešerše se v závěru zaměřuje právě na skupinu flavodiiron proteinů a interakce tří zástupců parazitů s imunitním systémem hostitele: Entamoeba, Giardia a Trichomonas. Klíčová slova: Oxid dusnatý, NO syntáza, makrofág, Trichomonas vaginalis, Giardia intestinalis, Entamoeba histolytica, flavodiiron protein
Metody RNAi a CRISPR a jejich využití pro genetické manipulace parazitických protist
Kaiserová, Veronika ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Stojanovová, Darja (oponent)
RNA interference slouží jako obranný mechanismus, pomocí něhož se organismy brání proti cizorodým nukleovým kyselinám. RNAi negativně ovlivňuje translaci vazbou malých nekódujících molekul RNA ke komplementárnímu úseku mRNA, která je následně degradována. Novinkou v oblasti genového inženýrství je metoda CRISPR, která spočívá v modulaci genové exprese tvorbou dvouvláknových zlomů v cílové sekvenci DNA pomocí ribonukleoproteinového komplexu složeného z prokaryotické endonukleázy Cas9 a sgRNA. Obě zmíněné metody jsou použitelné pro funkční analýzu proteinů a charakterizaci metabolických drah u studovaných organismů. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o metodách RNAi a CRISPR a o jejich využití k editaci genomů parazitických protist.
Přichytávání trypanosomatid v hmyzím přenašeči.
Tichá, Lucie ; Myšková, Jitka (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Abstarkt Trypanosomatida je řád parazitických prvoků, jehož zástupci jsou známí především pro svůj lékařský či hospodářský význam. Rody Leishmania, Trypanosoma, Endotrypanum a Phytomonas využívají dvouhostitelský způsob života. Část jejich životního cyklu tedy probíhá v hmyzím přenašeči, kde také dochází k přichycení parazitů, a to pomocí bičíků. Suprapylární leishmanie se liší v přichycení v závislosti na tom, jakého vektora využívají pro svůj přenos. Ve specifickém vektorovi je přichycení závislé na lipofosfoglykanu (LPG), zatímco v permisivním je interakce založena na jiném mechanismu (LPG nezávislý). Přichycení Trypanosomy cruzi v zadní části trávicího traktu ploštice se zdá být nezbytné pro metacyklogenezi. Podobnou strategii využívá i Trypanosoma brucei, u které ale dochází k přichycení ve slinných žlázách. Rody Endotrypanum a Phytomonas nejsou medicínsky významnými patogeny a o jejich životním cyklu mnoho nevíme. Endotrypanum se vyvíjí v trávicím traktu flebotomů stejně jako leishmanie, a proto by i mechanismus přichycení mohl být podobný. Phytomonas se zase vyvíjí ve slinných žlázách ploštic, což naznačuje podobnost s T. brucei. Na základě sesbíraných dat lze obecně shrnout, že je mechanismus přichycení u trypanosomatid založen na interakci proteinu (pravděpodobně lektinového typu) se sacharidy...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 72 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.