|
|
Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
Lukášová, Tereza ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
V první části práce ve stručnosti připomenu základní mezníky soužití Čechů a Němců na historickém území Čech, Moravy a jižní části Slezska tak, jak je reflektuje historická literatura.V hlavní části práce rozeberu jednotlivé dekrety presidenta republiky, týkající se německé menšiny v poválečném Československu a popíši exekutivní proces jejich vzniku. Ve stručnosti popíši i proces samotného odsunu. Součástí mé práce bude analýza dopadu odsunu Němců na jednotlivá odvětví ekonomiky Československa. Konečně budu sledovat, jak byla nastalá situace řešena ekonomicky, politicky i demograficky. V průběhu zpracování tématu si budu klást mj. tyto otázky: Co vedlo k odsunu? Jak byl proveden odsun? Jaké byly hospodářské, sociální důsledky? Jak byl řešen problém znovuosídlení sudetských oblastí?
|
|
|
Prominentní okraj. Imaginace česko-německého pomezí v literatuře 19. a 20. století
Řezníková, Lenka
Studie se zabývá literárními reprezentacemi česko-německého „pomezí”. Na českých literárních textech z 19. a 20. století se snaží ukázat základní proměny konceptu pomezí: od výchozí představy “jazykové hranice”, která dominovala v 19. století, k představě pohraničí, která se ustavila během 20. století. Pokouší se tak konceptualizovat, jak se jinakost promítá do prostoru, resp. jak povědomí jinakosti spoluurčuje mentální mapování prostoru. Ve svém pojetí vychází studie z konceptu kulturní a historické podmíněnosti vnímání prostoru, přičemž zohledňuje i vliv kartografie jako média prostorové imaginace a nástroje produkce prostoru.
|
|
|
Rurální pohraničí Česka
Vaishar, Antonín
Pro analýzu českého pohraničí bylo vyčleněno 110 pohraničních regionů, tvořených spádovými obvody pověřených obecních úřadů. Byla konstatována následující fakta: mírně příznivější demografická situace pohraničí (zvláště rurálního), výrazně horší vzdělanostní struktura, vyšší nezaměstnanost, která nicméně souvisí především se strukturální přestavbou ekonomiky, nedostatečná infrastruktura. Budoucnost rurálního pohraničí je spatřována spíše v udržitelném osídlení než v ekonomickém rozvoji. Hlavní překážkou rozvoje a přeshraniční spolupráce se zdá být kvalifikační struktura populace. Zatímco sociální kontakty se začaly rozvíjet, zatímco ekonomická spolupráce je na samém začátku. Dašlí výzkum bude zaměřen na mikroregiony velmi malých středisek, která mohou být považována za nejproblematičtější.
|
|
| |
|
| |
|
|
„Doma“ v pohraničí
Laštovková, Jitka
Stať je zaměřena na vnímání kategorie domova obyvateli české strany česko-bavorského pohraničí, oblasti specifické zejména výměnou obyvatelstva po 2. světové válce. Pojem domova je interpretován jako sociální konstrukt, podmíněný historicky a kulturně. Obsah rozhovorů ukazuje, že pojem domov má prostorovou, sociální a časovou dimenzi a nejčastěji je spojován s rodištěm, s aktuálním bydlištěm nebo rodinou. Vnímání je přitom odlišné mezi starousedlíky a nově příchozími a liší se i generačně. Rozhovory však do jisté míry vyvracejí postmoderní teorie o postupném mizení domova (Bauman, Keller) a spíše potvrzují potřebu domov definovat, budovat a pevně ukotvit.
|
|
|
Německé sousedství v hodnocení obyvatel pohraničí
Houžvička, Václav
Přípěvek prezentuje dlouhodobé trendy postojů obyvatel pohraničních oblastí ČR/SRN a srovnává je s výsledky celostátními. Identifikovat lze určité komplexnější propojení jednotlivých aspektů postojů, jejichž výsledná podoba vykazuje konzistenci představující průsečík minulých konfliktů i postupné aktuální akumulace potenciálu důvěry a kooperace.
|
|
|
Názory obyvatel česko-německého pohraničí na Evropskou unii
Houžvička, Václav
Příspěvek vycházel z výsledků celostátního výzkumu názorů na rozšíření Evropské unie, vstup České republiky do tohoto seskupení a obav y i očekávání spojené s tímto přelomovým krokem. Zvláštní pozornost byla věnována roli, kterou v rozšíření EU sehrálo Německo, jako klíčový aktér vztahů středoevropských zemí.
|
|
|
Specifika rozvoje venkova v pohraničních regionech na příkladu Českého Švýcarska
Matějíčková Edrová, Martina ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jetmar, Marek (oponent)
V diplomové práci se zabývám specifiky, která se týkají venkovských obcí v pohraničí. Konkrétně se zaměřuji na rozvojový potenciál vybrané oblasti Českého Švýcarska. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy, jako je venkov, pohraničí, periferie a na základě tohoto vymezení je lépe definován vybraný region. Jako podklad pro další zkoumání poskytuji obecnou charakteristiku venkova v České republice a hodnotím, jaká specifika přináší historický vývoj venkova ve vybrané oblasti. Praktická část práce zahrnuje socioekonomickou analýzu zvolené oblasti Českého Švýcarska i specifika venkovských sídel v této oblasti. Její součástí je výzkum provedený na základě dotazníkového šetření. Výsledky a poznatky, které z výzkumu vyplynuly, jsou hlouběji rozpracovány v rámci řízeného rozhovoru s představiteli vybrané obce. Cílem mé práce je na základě získaných informací postihnout specifika rozvoje území a práci starostů jednotlivých obcí z hlediska dostatečného využívání potenciálu daného regionu.
|
|
|
Konfiskace sudetoněmeckého zemědělského majetku a jeho následné přidělování novým československým osídlencům
Hájková, Kateřina ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Jeřábková, Zdenka (oponent)
Ve své práci se snažím zhodnotit situaci, do které se dostal Československý stát po druhé světové válce v důsledku odsunu Němců. Práce shrnuje přínos a efektivitu jednotlivých opatření a právních uprav, které vláda přijala proto, aby zajistila konfiskaci německého majetku a jeho následného přidělování novým českým osídlencům. Hlavním přínosem mé práce je celkové zhodnocení tohoto období a s tím související nalezení nedostatků v tomto procesu, které zpravidla způsobila rychlost, s jakou dekrety byly přijaty. A dále upozornění na to, že se v poválečné době byly prioritou státu zájmy bezpečnostní, národnostní a politické, a to vše na úkor československého hospodářství.
|
host ::
RSS.