|
|
Hledání korelátů změn tepové frekvence v fMRI datech
Jurečková, Kateřina ; Gajdoš, Martin (oponent) ; Bartoň, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problematice hledání korelátů změn tepové frekvence v datech funkční magnetické rezonance. Nejprve je popsán princip funkční magnetické rezonance, vznik BOLD signálu, akvizice dat, jejich předzpracování a analýza. Dále je popsána variabilita tepové frekvence a její vliv na data funkční magnetické rezonance. V praktické části se práce věnuje předzpracování časových průběhů tepové frekvence do podoby využitelné k hledání korelátů mezi variabilitou tepové frekvence a daty získaných z funkční magnetické rezonance pomocí obecného lineárního modelu. Popis postupu při statistické analýze a vyhodnocení získaných výsledků (hledaných korelátů) je provedeno v závěru práce.
|
|
|
Bezkontaktní měření tepové frekvence z obličeje
Chmelíková, Lucie ; Potočňák, Tomáš (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studií bezkontaktní a neinvazivní metody pro odhad tepové frekvence z barevných změn obličeje. Bezkontaktní měření je založeno na snímání osob videokamerou a ze získaných obrazových sekvencí jsou vhodným přístupem získány hodnoty tepové frekvence. Teoretická část práce je věnována popisu tepové frekvence a metod vedoucích k měření tepové frekvence z barevných změn v obličeji. Také obsahuje hodnocení sledovacích algoritmů. Praktická část se zabývá popisem programu k bezkontaktnímu měření tepové frekvence a jeho programové řešení. Zároveň práce obsahuje statistické vyhodnocení funkčnosti tohoto řešení.
|
|
|
Aplikace pro stanovení tepové frekvence pomocí chytrého telefonu
Šara, Kryštof ; Vítek, Martin (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato studentská práce se zabývá problematikou biosignálů srdce, jejich zpracováním, možnostmi jejich snímání pomocí konvenčních a chytrých zařízení a regulacemi mobilních zařízení ve zdravotnictví. Dílem práce je rovněž návrh vlastní mobilní aplikace, kterou je možné použít k rychlému orientačnímu stanovení tepové frekvence (TF) člověka. Optimalizovaný algoritmus funkční aplikace byl otestován na vzorku nezávislých subjektů a bylo dosaženo průměrné odchylky ±0,74 tepu/min vůči referenčnímu záznamu EKG.
|
|
| |
|
|
Měření tepové frekvence pomocí chytrého telefonu
Víteček, Jiří ; Smital, Lukáš (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možností měření tepové frekvence pomocí chytrého telefonu. V dnešní době velká část lidí vlastní chytrý mobilní telefon a novější přístroje díky svým senzorům a dalšímu vybavení dokáží zaznamenávat různá data. Aktuální trend je využití těchto dat tak, aby mobilní telefon nahradil přístroje jiné, např. navigaci, fotoaparát, videokameru či multimediální přehrávač. V poslední době nacházejí mobilní telefony uplatnění také v oblasti medicíny a díky jejich masovému rozšíření je zde potenciál využití k včasnému odhalení zdravotních problémů. S funkční mobilní aplikací se vyšetření stává levné, rychlé, stále dostupné a snadné pro širokou veřejnost. Na začátku práce je uveden základní anatomický a fyziologický popis srdce a oběhové soustavy, dále je zde pojednáno o měření TF, historii měření, metodách měření TF a problematice měření TF pomocí chytrého telefonu. Dále jsou popsány dvě navržené metody využívající mikrofon a akcelerometr mobilního telefonu. U každé metody je popsáno provedené testování a statistické vyhodnocení. Práce potvrdila možnost využití těchto metod pro relativně přesné měření tepové frekvence, a to i za různých podmínek měření. Vytvořené aplikace s grafickým uživatelským rozhraním jsou v práci popsány i s ukázkami. Poslední část obsahuje porovnání metod, doporučení pro měření a závěrečné vyhodnocení.
|
|
|
Multifunční monitorovací pás
Dítě, Martin ; Milek, Jakub (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je na základě literární rešerše zhotovit multifunkční bezdrátový monitorovací pás, který bude schopný snímat tepovou frekvenci, dechovou frekvenci, tělesnou teplotu, pohyb, polohu a pád. Dále navrhnout software pro příjem a analýzu dat se zaměřením na alarmy pro tepovou, dechovou frekvenci a teplotu.
|
|
|
Vyhodnocení variability rychlosti pulzové vlny
Benešová, Lenka ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Svačinová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá variabilitou rychlosti pulzní vlny. Zabývá se studiem vyhodnocení variability kardiovaskulárních signálů. Zpracovává rešerši metod měření rychlosti pulzní vlny a využití její analýzy ve fyziologii a patologické fyziologii. Aplikuje spektrální analýzu v prostředí Matlab na soubor dat. Vyhodnocuje a diskutuje výsledky této analýzy.
|
|
|
Měření HRV a posouzení vlivu zátěže
Vyskočilová, Martina ; Kolář, Radim (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Práce se zabývá vlivem zátěže na variabilitu srdeční frekvence, popisem mechanismů, ovlivnění změn tepu, reakcí na zátěž. Je zde zpracován přehled metod, používaných pro hodnocení variability srdeční frekvence. V další části jsou zpracována získaná data a je popsána navržená metoda pomocí spektrálních výkonů, popis vytvořeného algoritmu, prezentace výsledků.
|
|
|
Analýza psychoterapeutických sezení s KIP prostredníctvím počítačových metod
Natovová, Ludmila ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Uhrová, Eva (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Cílem předkládané disertační práce je nalezení odpovědi na otázku, jakým způsobem je možné za pomoci počítačových metod zpracovávat a vyhodnocovat data pocházející z psychoterapeutických sezení s použitím metody katatymně imaginativní psychoterapie. Katatymně imaginativní psychoterapie je poměrně mladý psychoterapeutický přístup vycházející z tradic evropské hlubinné psychologie, který předpokládá, že při zadání relativně vágního motivu v imaginaci během denního snu dochází k manifestaci klientových nevědomých obsahů a konfliktů, obranných mechanizmů, odporu, motivů a fantazií. Pro ověření použití počítačových metod při analýzách sezení bylo využito zařízení biofeedback, kterým byla měřena tepová frekvence v průběhu celého setkání, a počítačové programy pro obsahovou analýzu textů. Obsahová analýza textů se zaměřila na identifikaci míry primárně a sekundárně procesových jednotek v úvodní části sezení, během imaginativní fáze a v závěrečné části sezení prostřednictvím dvou kódovacích systémů. Výsledky naznačují do jisté míry komplementární průběh změn primárního a sekundárního procesu, kdy nejvyšší zastoupení sekundárně procesových výrazů bylo identifikováno v úvodní části sezení, zatímco nejvyšší podíl primárně procesových jednotek byl identifikován v imaginativní části. Hlavní přínos této práce...
|
|
|
Fyziologická odezva organismu na dobrodružnou aktivitu
Řezník, Ondřej ; Psohlavec, Lukáš (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Cíle: Cílem této práce bylo zjistit efekt výšky na fyziologickou odezvu organismu a rychlost chůze při dobrodružné aktivitě. Metody: Studie se zúčastnilo 27 probandů v průměrném věku 23±2, studentů FTVS UK, kteří přecházeli 4 minuty po nízké a 4 minuty po vysoké překážce vlastní rychlostí a následně 4 minuty po nízké překážce danou rychlostí. Sledovanými parametry byly srdeční frekvence (SF) a rychlost (V). Výsledky: Průměrná SF na nízké překážce danou rychlostí byla 100 tepů/min (σ=12,335) a průměrná rychlost 0,272 (σ=0,221), na vysoké překážce byla SF 133 tepů/min (σ=16,125). Na nízké překážce vlastní rychlostí by průměrná SF 111 tepů/min (σ=13,416) a průměrná rychlost 0,706 (σ=0,269). Závěr: Chůze ve výšce odráží subjektivně vnímané riziko fyziologickou odezvou. Výška překážky, která vyvolává subjektivně vnímané riziko, zvyšuje srdeční frekvenci o 33 %. Rychlost chůze se na vysoké překážce snížila v průměru o 0,434 m/s. Klíčová slova: výchova dobrodružstvím, riziko, srdeční frekvence, stres
|
host ::
RSS.