|
|
Jihovýchodní Asie jako nová destinace cestovního ruchu
Dvořáková, Lucie ; Petrů, Zdenka (vedoucí práce) ; Straková, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem cestovního ruchu v destinaci Jihovýchodní Asie a jejím cílem je zhodnotit jak evoluci jednotlivých zemí regionu, tak postavení a úroveň rozvoje celé Jihovýchodní Asie jako nové destinace cestovního ruchu. O celkovém ekonomickém vývoji těchto zemí bylo již v české literatuře publikováno mnoho, ale cestovní ruch, jako klíčový segment národní ekonomiky byl dosud neprávem opomíjen. Práce proto vymezuje destinaci Jihovýchodní Asie jako takovou, její specifika, postihuje směr a analyzuje trendy jejího vývoje a to zejména od začátku 90. let do současnosti. Rozebírán je jak příjezdový, tak domácí cestovní ruch, které jsou součástí cestovního ruchu destinace. Práce představuje "asijské tygry", jak jsou také země Jihovýchodní Asie označovány, jako perspektivní, nově objevené destinace, jejíž meziroční růst cestovního ruchu v 90. letech minulého století nezřídka přesahoval 30 %.
|
|
|
Komparace ekonomického vývoje Malajsie a Filipín
Kreuzerová, Iveta ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Suchá, Tereza (oponent)
Práce se zabývá historií i současným vývojem ekonomik Malajsie a Filipín. Hledá důvody ekonomické zaostalosti Filipín, dále se zaměřuje na dopady krizí, otázku chudoby a implementaci nových politik. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První a druhá kapitola jsou věnovány vývoji do roku 1997, třetí kapitola se zabývá asijskou krizí, jejím vznikem, průběhem i následky, a čtvrtá a pátá kapitola popisují situaci v obou zemích na počátku 21. století.
|
|
|
Chinese soft power in Asia
Janáková, Zuzana ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
V souvislosti se zahraniční politikou Čínské lidové republiky sa stále častěji mluví o čínské soft power, neboli "měkké moci". Tato práce sa zabývá čínskou soft power v jednotlivých subregionech Asie - v Jihovýchodní Asii, Japonsku a Kórejské republice, a Střední Asii - s cílem zjistit, do jaké míry je soft power univerzálním přístupem v čínské zahraniční politice. Po uvedení koncepcie soft power se práce snaží vysvětlit specifika čínské soft power, definovat možnosti a omezení zdrojů, z kterých může Čína při projekcii soft power vycházet a v neposlední řadě vysvětlit, jak soft power koresponduje s celkovou zahraničněpolitickou strategií Číny. Za účelem vytvoření obrazu o čínské soft power v jednotlivých subregionech práce definuje klíčové nástroje, na základě kterých posuzuje čínskou soft power: bilaterální a multilaterální diplomacie, propagace kultury a jazyka (především prostředníctvím Konfuciových institutů), vzdělávání zahraničních studentů na čínských univerzitách a zahraniční pomoc. Potom se práce věnuje analýze zapojení těchto nástrojů v jednotlivých subregionech.
|
|
|
Komparace asijských nově industrializovaných zemí I. a II. generace
Pavlů, Zuzana ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Komparace asijských nově industrializovaných zemí I. a II. generace" mapuje vývoj asijských nově industrializovaných od počátku jejich zázračného růstu po současnoust. Přitom zvláštní pozornost je věnována období do r. 1997, kdy v těchto zemích proběhly rozsáhlé strukturální změny, a důraz je kladen též na jejich významně proexportní orientaci. Prostor je dán též představení asijských nově industrializovaných zemí dvou generací v demografických, geografických a některých dalších charakteristikách, jakož i základnímu uvedení do problematiky. Práce rovněž obsahuje krátký exkurz týkající se asijské krizi a pokrizovému období. Cílem práce je pak vymezení společných znaků, případně odlišností mezi generacemi jako celky i mezi zeměmi v rámci jednotlivých generací.
|
|
|
Čínsko-vietnamské vztahy v období ekonomických reforem
Vorel, Tomáš ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Kříž, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Čínsko-vietnamské vztahy v období ekonomických reforem" mapuje vývoj čínské a vietnamské ekonomiky od sjednocení Vietnamu v roce 1976 přes čínsko-vietnamský válečný konflikt v roce 1979 až po formální normalizaci vztahů v roce 1991. Důraz je kladen na ekonomické reformy, které obě země v inkriminovaném období zaváděly. Na straně Číny zde stojí politika čtyř modernizací zavedená po smrti Mao Ce-tunga a na straně Vietnamu ekonomické reformy obnovy nazývané jako Doi Moi. Samostatná část práce analyzuje jejich souvislosti a návaznosti. Následující text se zabývá pohledem na vzájemné vztahy z politicko-ekonomického hlediska s přihlédnutím k nejdůležitějším událostem, které na ně měly vliv (válka s Kambodžou, vliv SSSR v jihovýchodní Asii, čínská minorita na území Vietnamu, teritoriální spory v Jihočínském moři). Zvláštní pozornost je věnována příhraničním oblastem jako nárazníku jak politických, tak obchodních zájmů obou zúčastněných stran. Cílem práce je pak historická rešerše vztahů v období diplomatického odloučení a srovnání efektů reformních kroků, které Čína a Vietnam po letech ekonomických krizí zavedly.
|
|
|
ASEAN - současné problémy a perspektivy spolupráce v ekonomické oblasti
Duong Thi, Ngoc ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Země jihovýchodní Asie v posledních letech vykazovaly vysoká tempa růstu HDP. Tento úspěch je přičítán Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Přes značnou různorodost členských zemí a problémy, ASEAN zaujímá důležitou pozici ve světové ekonomice. ASEAN nyní čelí další zkoušce. Tou je světová finanční krize. Cílem bakalářské práce je popsat vznik a vývoj ASEANu, shrnout ekonomickou spolupráci mezi členy i kooperaci s ostatními státy a nastínit blízkou budoucnost tohoto integračního uskupení.
|
|
|
Postavení asijských nově indrustrializovaných zemí II.generace v ASEAN
Svobodová, Hana ; Adamcová, Lenka (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Indonésii, Malajsii a Thajsku - označovaným jako asijské nově industrializované země II. generace (ANIZ II) - se podařilo během posledních 50-ti let úspěšně pokročit v industrializaci a zároveň zaznamenaly vysoký hospodářský růst. Jsou zároveň zakládajícími členy regionální integrace Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Jak ANIZ II tak ASEAN prošly v posledních desetiletích mnohými změnami a tato práce se snaží identifikovat, jaké je jejich vzájemné postavení v současnosti. První kapitola se zabývá faktory, které měly vliv na hospodářský vývoj a industrializaci v ASEANu. Druhá kapitola vysvětluje obecně motivy rozvojových zemí pro účast v regionální integraci a dále pak popisuje založení a vývoj sdružení ASEAN. Třetí kapitola pak zkoumá význam a postavení zemí ANIZ II v rámci ASEANu a to z ekonomického a politického hlediska.
|
|
|
Kulturní odlišnosti v mezinárodních společnostech
Becková, Pavlína ; Filipová, Alena (vedoucí práce) ; Zeman, Jiří (oponent)
Diplomová práce se týká kultury, komunikace na mezinárodní úrovni a kulturních odlišností. Je zaměřena na jihovýchodní Asii, konkrétně na Malajsii, Indonesii a Singapur. Je zde prezentován také výzkum vnímání místních kulturních odlišností, který byl proveden na reprezenativním vzorku mladých lidí z celého světa. V závěru shrnuji poznatky z výzkumu, které jsou konfrontovány s teoretickou částí.
|
|
|
Postavení Jihovýchodní Asie ve světové ekonomice a problémy jejího ekonomického rozvoje na prahu 21.století
Surový, Václav ; Adamcová, Lenka (vedoucí práce) ; Němečková, Tereza (oponent)
Práce se zabývá současným postavením jihovýchodní Asie ve světovém hospodářství. První část se týká nedávného ekonomického vývoje jihovýchodní Asie, přičemž značný důraz je kladen na popis asijské finanční krize z roku 1997, která podstatným způsobem ovlivnila vývoj subregionu i v následujících letech. Část následující se zaměřuje na problémy ekonomického rozvoje související s kvalitou institucionálního prostředí a s integrací v rámci ASEAN a dále problémy sociálně přírodní. Poslední část se zabývá vývojem vztahů subregionu s USA, Japonskem a Čínou a hodnotí současnou pozici jihovýchodní Asie ve světové ekonomice na základě jejího srovnání s dalšími asijskými subregiony.
|
|
|
ASEAN - vznik, vývoj a perspektivy Sdružení národů jihovýchodní Asie
Chaloupková, Jana ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent) ; Had, Miloslav (oponent) ; Gombár, Eduard (oponent)
Cílem disertační práce je kriticky zhodnotit integrační proces ASEANu, postihnout jeho vznik, vývoj a transformaci z pohledu teorií mezinárodních vztahů a integrace. Práce usiluje zodpovědět tyto vědecko-výzkumné otázky -- Proč ASEAN vznikl? Jak se měnil? Proč nezanikl s koncem studené války a naopak se rozšířil? Kde tkví základ tohoto Sdružení, co bylo jeho hnacím motorem přes 40 let? Jak se ASEAN vyvíjel z hlediska teorie integrace a jaké jsou jeho perspektivy do budoucna? Práce zkoumá otázku, jakou roli hrála idea jednotné jihovýchodní Asie v politice ASEANu, jak sjednocovala různé zájmy a reprezentovala je v oblasti politické, bezpečnostní, ekonomické a sociálně-kulturní. Snaží se o aplikaci teorií mezinárodních vztahů a integrace ve smyslu analýzy změn politicko-ekonomických vztahů v rámci skupiny států ASEANu, analyzován je proces regionální integrace v jihovýchodní Asii, institucionální, politická a ekonomická realita ASEANu. Disertace obohacuje historickou a analytickou literaturu o ASEANu a literaturu týkající se oblasti mezinárodních vztahů ve vztahu k institucím a integraci. Disertace vychází z hypotézy, že státy s minulostí zatíženou politickou a ekonomickou závislostí a regionální nestabilitou měly zájem na regionální spolupráci, která byla a je pro ně klíčová z hlediska dvou základních cílů. S posílením ekonomické spolupráce je spojen ekonomický rozvoj a růst (částečně koordinací vnější politiky, obchodu a investic), v oblasti politické jde o zajištění regionální bezpečnosti, vytvoření podmínek pro mírový rozvoj oblasti (externě ve vztahu ke globálním a regionálním mocnostem, vnitřně vytvořením mírových vztahů a stability) a aktivizaci regionu v mezinárodních vztazích globálně. Autorka vychází ze stanoviska, že se ASEAN jako instituce vyvinul z režimu operujícího na bázi spolupráce v mezinárodní organizaci, v integrační seskupení. Za dobu své existence přinášel svým členům výhody, ti se ztotožnili s jednotnou regionální vizí a skrze ni prosazovali svůj vliv na mezinárodní scéně. Nejde pouze o kalkulaci zájmů jednotlivých členů, ale o motivaci ideou společenství. Motorem tohoto procesu byly a jsou elity. ASEAN se soustředil hlavně na oblast hospodářskou, pokroku bylo dosaženo i v oblasti politické, bezpečnostní, sociální a kulturní, a to i bez existence nadnárodních rozhodovacích těles a delegování legislativních pravomocí orgánům mimo domácí vlády, spolupráce se rozvíjela formou mezivládní. ASEAN je úspěšným iniciátorem a hybatelem integrace v širším východoasijském regionu.
|
host ::
RSS.