|
|
Účinek plastifikátorů na chování a vlastnosti alkalicky aktivovaných materiálů
Langová, Markéta ; Koplík, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály mohou být vhodnou alternativou konstrukčních materiálů na bázi klasického portlandského cementu (OPC). Proto je vhodné se těmto pojivům dále věnovat. Cílem této diplomové práce je objasnit účinek plastifikátoru na bázi lignosulfonanu a superplastifikátoru na bázi polykarboxylátu na chování a vlastnosti alkalicky aktivovaných materiálů. Pro studium účinku plastifikačních přísad byla sledována změna zpracovatelnosti alkalicky aktivované vysokopecní strusky v závislosti na čase, vliv přísad na mechanické vlastnosti a v neposlední řadě jejich vliv na kinetiku tuhnutí a tvrdnutí, který byla sledována pomocí izotermální kalorimetrie. Pomocí infračervené spektrometrie byla studována stabilita plastifikační přísady v silně alkalickém prostředí, jako je vodní sklo a hydroxid sodný. Nakonec pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS) byly objasněny chemické změny ve struktuře plastifikačních přísad po adsorpci na vysokopecní strusku.
|
|
|
Trvanlivost alkalicky aktivovaných systémů
Šafář, Martin ; Šoukal, František (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivovaná pojiva mají potenciál stát se alternativním konstrukčním materiálem k pojivům na bázi portlandského cementu. Tato práce se zabývá testováním trvanlivosti betonové směsi na bázi alkalicky aktivované vysokopecní strusky a vysokoteplotního popílku. Mezi testované aspekty trvanlivosti byla zvolena síranová odolnost, odolnost vůči kyselinám, odolnost vůči karbonataci, mrazuvzdornost, odolnost vůči vodě a chemickým rozmrazovacím látkám a porozita. Pomocí XRD a SEM-EDX byly u testovaných materiálů pozorovány změny mikrostruktury a vznik nových krystalických fází. Vyhodnocení použitelnosti připraveného materiálu z hlediska trvanlivosti bylo provedeno srovnáním s referenční směsí na bázi portlandského cementu.
|
|
|
Vliv anorganických příměsí na redukci smrštění alkalicky aktivovaných materiálů
Šístková, Pavlína ; Koplík, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem anorganických příměsí na redukci smrštění alkalicky aktivovaných materiálů. V teoretické části je podrobně objasněna problematika alkalicky aktivovaných materiálů se zaměřením na redukci jejich smrštění. Alkalicky aktivovaný systém tvoří v našem případě alkalicky aktivovaná vysokopecní struska. Nejprve je sledován efekt anorganických příměsí za použití vysokoteplotního popílku a jemně mletého vápence. Dále je zkoumán vliv anorganických přísad na snížení smrštění, a to konkrétně oxid hořečnatý a oxid vápenatý. Cílem této práce je stanovit mechanické vlastnosti a smrštění jednotlivých alkalicky aktivovaných směsí a následná diskuze, zdali se docílilo redukce smrštění a jaký je efekt přidávaných příměsí a anorganických přísad.
|
|
|
Vliv složení alkalického aktivátoru na vlastnosti hybridních cementů
Šimko, Lukáš ; Vyšvařil, Martin (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
Stavební průmysl a konkrétně výroba portlandského cementu je jedno z nejvíce energeticky a ekologicky náročných odvětví. Proto je snaha využívat odpadní produkty z energetického průmyslu jako náhradu (alespoň částečnou) konvenčních stavebních materiálů. Tato bakalářská práce se zabývá možností využití elektrárenských popílků jako majoritní součásti směsi s portlandským cementem, tedy hybridních cementů. Dále se zabývá vlivem složení alkalického aktivátoru na jejich vlastnosti. V experimentální části je zkoumán vliv silikátového modulu na vlastnosti malt, jejichž pojivo je složeno z 20 % portlandského cementu a z 80 % elektrárenského popílku z tepelné elektrárny Dětmarovice. Vlastnosti jsou zkoumány z hlediska pevností, pórovitosti a mikrostruktury. Velikost a distribuce pórů byla zkoumána rtuťovou porozimetrií a zhodnocení mikrostruktury na základě snímků z rastrovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Možnosti uplatnění tuhých zbytků ze spaloven komunálního odpadu
Melicher, Daniel ; Solný, Tomáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
V bakalárskej práci je riešená problematika využitia tuhých zbytkov zo spaľovní odpadov, predovšetkým v stavebníctve. Cieľom práce je testovanie rôznych úprav surových tuhých zbytkov zo spaľovní odpadov. Tieto sekundárne materiály boli testované v spojivových systémoch na báze portlandského cementu, sadry, pripravené z chemosadrovca, vápna a v alkalicky aktivovaných systémoch. Cieľom bolo overiť, či je možné tuhé zbytky zo spaľovne odpadov využívať ako zložku alternatívnych materiálov pre stavebný priemysel.
|
|
|
Využití čedičových vláken v alkalicky aktivovaných materiálech
Hrubý, Petr ; Šoukal, František (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály (AAM) jsou konstrukčními materiály s velkým potenciálem, a to zejména pro jejich cenovou dostupnost, přívětivost k životnímu prostředí, ale i díky jejich mechanickým vlastnostem. Přídavek vhodných vláken či textilií vedoucích k vyztužení AAM by mohlo napomoci širšímu uplatnění, neboť by mělo být doprovázeno zlepšením mechanických vlastností, lomové houževnatosti či celkové odolnosti kompozitu. V této práci bylo pro přípravu alkalicky aktivovaných systémů na bázi vysokopecní strusky použito hned několik alkalických aktivátorů s cílem připravit matrici vhodnou pro implementaci čedičových vláken. Čedičová vlákna jsou jedním z vhodných materiálů pro vyztužení AAM díky jejich mechanickým a tepelným vlastnostem. Avšak nízká odolnost čedičových vláken v alkalickém prostředí je pro uplatnění v těchto systémech značně omezující. Odolnost čedičových vláken byla v této práci zkoumána prostřednictvím zrychlených ponorových zkoušek. Následné změny chemického složení a mechanických vlastností vláken byly studovány s využitím řady experimentálních technik (např. měření pevnosti vláken v tahu, XRD, XPS, SEM-EDX nebo ICP-OES). Výsledky těchto testů tento teoretický předpoklad potvrdily. Jako další byl zkoumán vliv přídavku jedné či více vrstev čedičové textilie na mechanické vlastnosti (pevnost při namáhání v tlaku a za ohybu). Adheze mezi vlákny a matricí, stejně tak jako vlastnosti tranzitní zóny, jež jsou klíčovými parametry pro účinnost vyztužení kompozitních materiálu, byly studovány s využitím SEM-EDX a testu vytahování vláken z matrice.
|
|
|
Vývoj kompozitů na bázi alkalicky aktivovaných matric odolných vůči působení extrémních teplot
Ševčík, Marek ; Šácha, Libor (oponent) ; Dufka, Amos (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na vývoj kompozitů z alkalicky aktivovaných materiálů (AAM) a jejich odolnost vůči působení extrémních teplot. V teoretické části je popsána alkalická aktivace a prekurzory pro výrobu AAM. Dále je popsána problematika působení extrémních teplot na tyto materiály. V experimentální části byl postupně stanoven optimální silikátový modul s ohledem na vlastnosti AAM, dále bylo ověřeno působení extrémních teplot na matrici z AAM. V další etapě byl testován vliv plniva s ohledem na chování při extrémních teplotách a poté byla optimalizována finální receptura.
|
|
|
Vliv iontů na účinnost přísad redukující smrštění v alkalicky aktivovaných systémech
Vašíčková, Kateřina ; Bílek, Vlastimil (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály vykazují značné smrštění vysycháním, zejména pokud jsou aktivovány vodním sklem, což brání jejich širšímu průmyslovému využití. Tato práce zkoumá vliv přísad redukujících smrštění (SRA) na bázi polypropylenglykolu na smrštění vysycháním alkalicky aktivované vysokopecní strusky (VPS). Cílem této práce je určit účinnost SRA vedoucí ke snížení smrštění vysycháním a zjistit vliv různého typu alkalického aktivátoru s měnícím se silikátovým modulem. Bylo pozorováno, že vysoký obsah alkálií pozitivně ovlivnil účinnost SRA. Čím vyšší množství alkálií bylo v systému, tím docházelo k nižšímu smrštění. Tento jev měl za následek začlenění většího množství vody do alkalicky aktivované struktury, čímž bylo zabráněno jejímu vypaření vedoucímu k nižší hmotnostní změně. Naproti tomu negativní vliv SRA na mechanické vlastnosti byl zaregistrován u malt s nízkým obsahem alkálií, což bylo spojeno i s nízkým stupněm hydratace vedoucí k vytvoření nedostatečného množství C-S-H gelu.
|
|
|
Studium účinnosti plastifikačních přísad v souvislosti s povrchovou chemií systému alkalicky aktivované strusky
Flídrová, Michaela ; Šoukal, František (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály (AAM) jsou konstrukčními materiály s velkým potenciálem, a to zejména pro jejich přívětivost k životnímu prostředí, ale i díky jejich mechanickým vlastnostem. Proto je vhodné se těmto pojivům dále věnovat. Tato diplomová práce se zabývá sledováním účinnosti plastifikačních přísad v souvislosti s povrchovou chemií systému alkalicky aktivované strusky. Pro přípravu alkalicky aktivovaných systémů na bázi vysokopecní strusky bylo využito hydroxidu sodného a sodného vodního skla jako alkalického aktivátoru. Pro studium účinnosti plastifikátoru na bázi lignosulfonátu byla sledována zpracovatelnost pomocí měření napětí na mezi kluzu, tepelný tok v průběhu alkalické aktivace, adsorpce a zeta potenciál v závislosti na množství a čase, kdy byl přidán plastifikátor do systému. Z dosažených výsledků je patrné, že důležitou roli hraje typ použitého aktivátoru ve směsích. Nejvyšší účinnost měl lignosulfonátový plastifikátor u vzorků aktivovaných pomocí NaOH. Klíčovým faktorem při studiu chování sledovaných směsí bylo měření zeta potenciálu, který poskytl náhled na povrchový náboj částic vysokopecní strusky, což bylo dáno do souvislosti se schopností lignosulfonátu adsorbovat se na zrna alkalicky aktivované strusky.
|
|
|
Vývoj kompozitů na bázi anorganických pojiv určených pro extrémní aplikace
Janoušek, Petr ; Šácha, Libor (oponent) ; Dufka, Amos (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je vývoj kompozitních materiálů na bázi anorganických pojiv pro použití v extrémních podmínkách. To znamená především kompozitů na bázi geopolymerů respektive alkalicky aktivovaných materiálů (AAM). Teoretická část této diplomové práce shrnuje poznatky o vývoji a použití alkalicky aktivovaných materiálů, o jejich struktuře a mechanismech jejich tvorby. Dále se zabývá použitelnými surovinami pro výrobu AAM a také jejich budiči, kterými jsou zejména vodní sklo a hydroxid sodný. Je zde také provedeno shrnutí vlivů vysokých teplot a chemických látek na mechanické vlastnosti AAM a také požadavky normy ČSN EN 1504-3 na správkové hmoty. Úkolem praktické části bylo vyvinutí správkové malty pro sanace betonových konstrukcí na bázi AAM tak, aby její výroba byla pokud možno co nejjednodušší, čili jednosložkové hmoty. Postupně bylo vyvinuto šest receptur. Zkušební tělesa vyrobená podle těchto receptur byla podrobena vybraným zkouškám podle požadavků normy ČSN EN 1504-3.
|
host ::
RSS.