|
|
Vývoj kompozitů na bázi alkalicky aktivovaných matric odolných vůči působení extrémních teplot
Ševčík, Marek ; Šácha, Libor (oponent) ; Dufka, Amos (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na vývoj kompozitů z alkalicky aktivovaných materiálů (AAM) a jejich odolnost vůči působení extrémních teplot. V teoretické části je popsána alkalická aktivace a prekurzory pro výrobu AAM. Dále je popsána problematika působení extrémních teplot na tyto materiály. V experimentální části byl postupně stanoven optimální silikátový modul s ohledem na vlastnosti AAM, dále bylo ověřeno působení extrémních teplot na matrici z AAM. V další etapě byl testován vliv plniva s ohledem na chování při extrémních teplotách a poté byla optimalizována finální receptura.
|
|
|
Vývoj kompozitů na bázi anorganických pojiv určených pro extrémní aplikace
Janoušek, Petr ; Šácha, Libor (oponent) ; Dufka, Amos (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je vývoj kompozitních materiálů na bázi anorganických pojiv pro použití v extrémních podmínkách. To znamená především kompozitů na bázi geopolymerů respektive alkalicky aktivovaných materiálů (AAM). Teoretická část této diplomové práce shrnuje poznatky o vývoji a použití alkalicky aktivovaných materiálů, o jejich struktuře a mechanismech jejich tvorby. Dále se zabývá použitelnými surovinami pro výrobu AAM a také jejich budiči, kterými jsou zejména vodní sklo a hydroxid sodný. Je zde také provedeno shrnutí vlivů vysokých teplot a chemických látek na mechanické vlastnosti AAM a také požadavky normy ČSN EN 1504-3 na správkové hmoty. Úkolem praktické části bylo vyvinutí správkové malty pro sanace betonových konstrukcí na bázi AAM tak, aby její výroba byla pokud možno co nejjednodušší, čili jednosložkové hmoty. Postupně bylo vyvinuto šest receptur. Zkušební tělesa vyrobená podle těchto receptur byla podrobena vybraným zkouškám podle požadavků normy ČSN EN 1504-3.
|
|
|
Vývoj kompozitů na bázi alkalicky aktivovaných matric odolných vůči působení extrémních teplot
Ševčík, Marek ; Šácha, Libor (oponent) ; Dufka, Amos (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na vývoj kompozitů z alkalicky aktivovaných materiálů (AAM) a jejich odolnost vůči působení extrémních teplot. V teoretické části je popsána alkalická aktivace a prekurzory pro výrobu AAM. Dále je popsána problematika působení extrémních teplot na tyto materiály. V experimentální části byl postupně stanoven optimální silikátový modul s ohledem na vlastnosti AAM, dále bylo ověřeno působení extrémních teplot na matrici z AAM. V další etapě byl testován vliv plniva s ohledem na chování při extrémních teplotách a poté byla optimalizována finální receptura.
|
|
|
Vývoj kompozitů na bázi anorganických pojiv určených pro extrémní aplikace
Janoušek, Petr ; Šácha, Libor (oponent) ; Dufka, Amos (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je vývoj kompozitních materiálů na bázi anorganických pojiv pro použití v extrémních podmínkách. To znamená především kompozitů na bázi geopolymerů respektive alkalicky aktivovaných materiálů (AAM). Teoretická část této diplomové práce shrnuje poznatky o vývoji a použití alkalicky aktivovaných materiálů, o jejich struktuře a mechanismech jejich tvorby. Dále se zabývá použitelnými surovinami pro výrobu AAM a také jejich budiči, kterými jsou zejména vodní sklo a hydroxid sodný. Je zde také provedeno shrnutí vlivů vysokých teplot a chemických látek na mechanické vlastnosti AAM a také požadavky normy ČSN EN 1504-3 na správkové hmoty. Úkolem praktické části bylo vyvinutí správkové malty pro sanace betonových konstrukcí na bázi AAM tak, aby její výroba byla pokud možno co nejjednodušší, čili jednosložkové hmoty. Postupně bylo vyvinuto šest receptur. Zkušební tělesa vyrobená podle těchto receptur byla podrobena vybraným zkouškám podle požadavků normy ČSN EN 1504-3.
|
|
|
Energetická politika EU z pohledu liberalizace trhu plynu a elektřiny v kontextu směrnic Evropské komise
Margan, Florian ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent) ; Baláž, Peter (oponent) ; Šácha, Libor (oponent)
Cílem práce je zhodnotit odlišnost v vývojů energetické politiky jednotlivých státu EU, odlišnost vývoje výroby a spotřeby elektřiny a plynu. Mezi cíle této disertační práce je zařazeno zmapování trhu energentu plynu a elektřiny, odhalení slabých a silných stránek, porovnání s souvislostí nedostatečností výrobních kapacit a problematikou dovozu plynu z státu mimo EU. Hlavním cílem je popsání pokud možno a rozumní některých důležitých aspektu spolupráce z Ruskem jako velmi důležitého partnera dneska a do budoucností EU v oblastí dodávek plynu. Delším cílem je odpověď na otázkou co znamená liberalizace a jaký vliv má na energetickou politiku EU v kontextu směrnic EK ohledne řešení problematiky nedostatku elektřiny, zvyšováni cen a nedostatečné investovaní do nových zdrojů energie a preshraničních kapacit, také neuspokojivé spolupráce mezí státy EU ohledné uvedené problematiky. Budoucnost evropské energetiky, původně založené na co nejvyšší autonomii zásobování, naráží v současné době na problém tenčících se zásob fosilních paliv. Souběžně dochází i k úbytkům těžitelných světových zásob ropy, jejichž zbytková životnost se odhaduje na 60 let. Za této situace se jeví změna struktury primárních zdrojů paliv pro Evropu jako nevyhnutelná a aktuální. Nutno počítat s tím, že importní evropská závislost v následujících 50 letech vzroste významným způsobem a import paliv bude zcela dominovat. Soubor řešení, která se k překonání budoucí krize nabízejí, není příliš rozsáhlý. Liberalizace trhu s energetickými zdroji EU by měla umožnit menším firmám dostup a konkurenceschopnost podnikat na tomto trhu a poskytnout podobné tržní podmínky jaké mají oligopoly. Pro státy EU je zapotřebí energetické solidarity, o níž se často pouze diskutuje. Základní problém je v tom, že musí existovat společná energetická, ale i zahraniční politika. Skutečného pokroku nedosáhneme, pokud nepřijmeme jasná pravidla chování v energetice u vlád jednotlivých států EU. Řešení vidím v tom, že potřebujeme ústavu, která by umožnila jednotnou zahraniční a energetickou politiku tak, aby byla zajištěna spolehlivost, bezpečnost a stabilita dodávek elektřiny a plynu. Podle mých poznatků, vytvoření společné energetické politiky si vyžádá ještě značné úsilí všech členských států EU a svůj čas.
|
host ::
RSS.