|
|
Ekonomie squattingu
Knobloch, Tomáš ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje z ekonomického hlediska na problematiku squattingu. Základním tématem je otázka, jak je squat organizačně definován z pohledu institucionální ekonomie. Teoretická část se zabývá strukturou a vznikem squattingu v Západní Evropě a České republice (kulturní a politické vymezení, důvody a motivace squattingu). Další část shrnuje a přibližuje ekonomický přístup, na kterém jsou postaveny tři hlavní hypotézy. Otázky zní, zda je organizační struktura podobná firemní dle teorie institucionální ekonomie? Jak jsou definovány instituce a vlastnická práva? Empirická část je postavena primárně na vlastním nezúčastněném pozorování v samotném squatu a strukturovaných rozhovorech s bývalými squattery. Závěry jsou limitovány povahou dat, která nemohou být statisticky testována. Přesto je zhodnocení téměř jednoznačné. Squaty jsou postaveny na implicitních smluvních vztazích. Interní instituce mají podobu zvyku. Squatteři jasně rozlišují mezi soukromým a komunitním vlastnictvím i přesto, že soukromé vlastnictví a priori kritizují jako jeden z nástrojů kapitalistického vykořisťování.
|
|
|
Anti-ekonomie: vnímání organizace a spontánního řádu a jeho důsledky pro hospodářskou politiku
Ábelovský, Adam ; Pfeifer, Lukáš (vedoucí práce) ; Misic, Viktorija (oponent)
Anti-ekonomie je fundamentální kritikou racionality v ekonomii založenou v nepochopení organizace a spontánního řádu. Část anti-ekonomie (většinou laikové) vychází z "Folk Economics". Ekonomové mají tendenci se plést v základních principech neoklasické ekonomie. Tyto výsledky nejsou přesvědčivé. Komplexní charakter lidské mysli je zkoumán skrze "Folk Economics", omezenou racionalitu a Hayekův "The Sensory Order". Tento charakter se přenáší do studia společenských jevů a přináší potřebu užití subjektivní nebo ekologické racionality. Při vnímání lidské mysli skrze objektivní racionalitu neexistují pobídky pro učení se, což je v rozporu s Haykovou teorií lidské mysli. Neoklasická ekonomie může nalézt společnou řeč se subjektivní teorií mysli na poli experimentální ekonomie, např. neuroekonomie. Hayekův přístup k racionalitě vynucuje omezení vlády a udržování pravidel vzniklých evolučním procesem.
|
|
|
Pojetí člověka v ekonomii
Zeman, Jakub ; Sirůček, Pavel (vedoucí práce) ; Džbánková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce pojednává o pojetí člověka ve standardním ekonomickém myšlení. Zaměřuje se především na kritické zhodnocení jeho vybraných fundamentů. Prezentuje některé možné alternativní náhledy poukazující na nedostatky axiomatiky hlavního proudu v ekonomickém modelování. S pomocí interdisciplinárního propojení poznatků o lidském myšlení a chování se pokouší naznačit směry, jimiž lze pojetí člověka v ekonomii vhodně rozšiřovat tak, aby lépe odpovídalo jeho určujícím přirozeným charakteristikám. Zmiňuje také některé z projevů těchto charakteristik, které je možné získat při čerpání z poznatků psychologie, behaviorální ekonomie, neuroekonomie a dalších oborů, a které jsou v rozporu se standardními modely, protože vedou k iracionalitě a chybám, implicitně produkují omezení racionality, popřípadě přisuzují konstitutivní roli při tvorbě myšlení a jednání odlišným prvkům. V závěru pak práce přechází k reflexi postavení iracionality ve vnitřním světě jedincova mozku i ve světě vnějším -- v ekonomice.
|
|
|
Možnost realizace Frommova pojetí svobody v Hayekově liberálním systému
Soukup, Michal ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Toman, Prokop (oponent)
Tato práce je čistě teoretickou úvahou a srovnáním dvou významných myšlenkových proudů, humanistického socialismu a liberální konkurence, které se střetávají v každodenním dění dnešního světa. Snažím se zde zvážit argumenty, které F.A.Hayek používá k obhájení své představy o fungování liberálního řádu, který podle něj zcela spontánně vytváří nejlepší možné prostředí pro uplatnění a rozvoj svobodného jedince a na tyto argumenty se následně snažím navázat humanistické myšlení Ericha Fromma s důrazem na jeho odlišné pojetí individuální, leč také spontánní, svobody a zanalyzovat, zda je možné, aby takovýto humanisticky orientovaný jedinec mohl nalézt plné uplatnění svých vnitřních potřeb a zároveň zůstat platným členem v právě takové společnosti, jakou nám Hayek předkládá. Cílem práce je zvážení všech objevených rozporů těchto dvou odlišných pojetí a zamyšlení se nad tím, zda jsou humanistické ideje pro liberální řád pouhou minulostí utopenou v sobeckém konkurenčním jednání, a nebo zda jsou stále aktuální, či snad dokonce mají možnost se v takovém řádu plně rozvíjet. Přínos práce považuji především v analýze sice ne zcela vyhledávaného ale přesto nesmírně aktuálního problému, a to zda je svobodný jedinec v průběhu času schopen spontánně vytvářet takový společenský řád, v němž se jeho individualita bude moci plně rozvíjet nebo zda zanikne v nevědomě vytvořené všeobjímající konformitě.
|
|
|
Essays on Economic Behaviour
Hudík, Marek ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavlík, Ján (oponent) ; Boettke, Peter (oponent)
Hlavní tezí těchto esejů je, že existuje rozdíl mezi společenskými a psychologickými fenomény a tedy že společenské vědy nejsou vědami behaviorálními. Kapitola 1 představuje fundamentální problém teorie racionální volby ("Macaulayův problém"), podle kterého je teorie buď empirická a chybná nebo je pravdivá, avšak bez empirického obsahu. Jsou představena a kritizována různá řešení tohoto problému. Je argumentováno, že problému se lze vyhnout přijetím teze, že teorie racionální volby nevysvětluje chování. Byla vytvořena, aby vysvětlila klesající individuální poptávku a její rozšíření do behaviorálních věd je neoprávněné. Kapitola 2 ukazuje rozdíl v interpretaci racionality v rámci teorie volby na jedné straně a v rámci poptávkové teorie na straně druhé. Je ukázáno, že teorie volby musí vycházet ze způsobu klasifikace jednajícího jedince, kdežto poptávková teorie z klasifikace pozorovatele. Kapitola 3 aplikuje tento argument na problém indiference ("Nozickův problém"): je argumentováno, že teorie volby musí být založena na ostrém uspořádání alternativ, neboť indiference mezi alternativami je zahrnuta již v samotném jejich popisu. Rozdíl mezi vnímáním jednajícího jedince a objektivním vztahem mezi cenou a kvantitou statků vtěleném v poptávkové funkci, je dále zkoumán v kapitole 4 na příkladu rothbardovské teorie poptávky. Je ukázáno, že zákon mezního užitku formulovaný v subjektivních (tj. relevantních pro spotřebitele) jednotkách neimplikuje nerostoucí poptávku. Kapitola 5 je komplementární k předchozí a pokouší se zodpovědět otázku, zda je koncept mezního užitku kompatibilní s ordinalismem. Závěrečná kapitola 6 diskutuje rozdíl mezi behaviorálními vědami a ekonomií na metodologické úrovni. Je zde navrženo, že rozdíl lze vhodně popsat pomocí Popperových konceptů "Svět 2" a "Svět 3".
|
|
|
Proces manažerského rozhodování v kontextu iracionality rozhodovatele
Renner, Petr ; Švecová, Lenka (vedoucí práce) ; Vrbová, Lucie (oponent)
Příspěvek se věnuje klíčovému aspektu činnosti manažerů a leaderů veřejných i soukromých organizací -- rozhodování. Blíže charakterizuje jednotlivé fáze procesu rozhodování a následně konfrontuje teorii, založenou na předpokladu přísně racionální volby objektivně nejlepší varianty, s výsledky řady ekonomických pokusů, které vykreslují o něco odlišný obraz reality. Zdá se totiž, že lidské rozhodování plně racionální není. Navzdory existenci propracovaných metod a pomůcek mnoho z nás při rozhodování reflexivně spoléhá na různé zjednodušující postupy. Protože jsou hluboce zakořeněné a často nevědomé, jsme navíc ohroženi tendencí opakovat stále stejné chyby. Prozkoumání a uvědomění si těchto psychologických pastí v kontextu různých fází rozhodovacího procesu, je prvním krokem k vědomému oslabení jejich vlivu. Konkrétní rady a postupy ilustrované řadou experimentů a skutečných příkladů ze světa byznysu mohou napomoci zvýšit kvalitu našeho rozhodování a tím dosáhnout lepších výsledků.
|
|
|
Jsou sebevražední atentátníci racionálně jednající lidé?
Tišl, Zdeněk ; Šťastný, Daniel (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou sebevražedných atentátů. Toto téma zkoumá z hlediska racionality lidského jednání. První část práce zkoumá pojem racionalita v ekonomii. Tento pojem je rozebírán jak v jeho historické dimenzi, tak i alternativní pojetí tohoto pojmu v současnosti. Druhá část práce se týká již samotných sebevražedných atentátů. Rozebírá psychologické i sociální motivy těchto činů a snaží se odpovědět na otázku, zda lze takovéto jednání považovat za racionální.
|
|
| |
|
|
Zatíženost lidského myšlení v rozhodovacím procesu
Trejbal, Pavel ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Jirků, Petr (oponent)
Tématem této práce je oblast lidského rozhodování. V rozhodovacím procesu podléháme mnoha různým vlivům, vstupujícím do našeho úsudku, což nás může svést ke špatným rozhodnutím. Podstatné je, že projevy zkreslujících vlivů se pravidelně opakují u různých jedinců, z čehož lze usuzovat, že se jedná o jistou univerzální výbavu naší mysli. Úkolem této práce je takové vlivy identifikovat a především pochopit podstatu aparátu, který je vyvolává. Poznatky z tohoto bádání tak mohou být pro čtenáře velmi důležitou a praktickou výbavou, neboť na jejich základě je možné zlepšit kvalitu svých vlastních rozhodnutí, a to jak v profesním, tak v osobním životě. Zároveň se jedná o účinný nástroj sebepoznání. Výzkum je založen na transdisciplinárních přístupech kognitivní vědy. Na jedné straně vycházíme z funkčního modelu mysli, na straně druhé využíváme celou řadu empirických poznatků z oblasti psychologie, behaviorální ekonomie a věd o mozku. S touto výbavou následně analyzujeme vybrané vlivy, které z hlediska rozhodování považujeme za významné. Těmi jsou pocity a emoce, sociální vlivy, jazyk, jáství, zkušenost, očekávání a apriorní formy úsudku. Na základě rozboru těchto vlivů jsou vyvozeny hypotézy o jejich vzájemné propojenosti. V závěrečné části práce jsou pak naznačeny konkrétní praktické postupy, jak zlepšit své vlastní rozhodování a jak se vyvarovat špatného úsudku.
|
|
|
Rozhodování člověka a počítače
Belák, Václav ; Rosický, Antonín (vedoucí práce) ; Havel, Ivan (oponent) ; doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc. Ph.D., (oponent)
Rozhodování je procesem výběru jedné z možných variant akcí. U jedince se jedná o komplexní proces, který je ovlivněn očekáváním jedince, jeho znalostmi, porozuměním světu, hodnotami a také jeho schopností tvořit. Komplexita tohoto procesu vzrůstá, uvážíme-li postavení jedince v kolektivu. Vyrovnávání se s těmito problémy je tradičně výzvou pro psychologii a management. Autorovým cílem je pojmutí této problematiky z perspektivy kognitivní vědy spolu s akcentem na inteligentní systémy pro podporu rozhodování. Nastíníme některé ze základních principů těchto systémů a po pojmenování rozdílů mezi těmito a lidským procesem rozhodování se přesuneme k jednotlivým přínosům a úskalím kombinace obou procesů rozhodování, v jejichž vhodné kombinaci spočívá úspěch budoucích rozhodnutí.
|
host ::
RSS.