|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analýza vymezených prvků ÚSES v porovnání s jejich skutečným stavem
Suchopýr, o.p.s., Oldřichov v Hájích ; Hlídková, Alena
Studie navrhuje metodický postup ověření skutečného stavu ÚSES na jednotlivých hierarchických úrovních a prověření aplikaci územního systému ekologické stability (ÚSES) v praxi, a to především na úseku územního plánování obcí. Analytická část porovnává návaznosti mezi plány ÚSES a územními plány (ÚP) obcí v území působnosti vybraných obcí s rozšířenou působností (ORP). Metodika a výstupy z analytické části by měly v dalším kroku sloužit jako podklady pro část srovnávací zaměřenou na návaznost mezi vymezenými prvky ÚSES zahrnutými v územních plánech obcí a skutečným stavem, zjištěným na základě terénních šetření ve vegetační sezóně. Jsou definovány nejčastější problémy v dané oblasti a návrhy jejich řešení.
|
|
|
Odborná východiska pro zpracování metodiky vymezování ÚSES
AGERIS, s.r.o., Brno ; Zimová, Eliška ; Kocián, Jiří ; Hájek, Miroslav ; Glos, Josef ; Bínová, Ludmila
Studie přináší analýzy a odborná stanoviska nezbytná pro zpracování metodiky pro vymezování ÚSES. Obsahuje vyhodnocení stávajících metodik, definici pojmů v dané oblasti, popisuje role jednotlivých subjektů v procesu vymezování ÚSES, vztahy a vazby mezi různými úrovněmi státní správy při stanovování zásad územního rozvoje a návrh metodiky zpracování plánů ÚSES pro účely zapracování do územních plánů obcí. V příloze je uvedena analýza zásad územního rozvoje krajů.
|
|
| |
|
|
CHOV KOZ NA EKOLOGICKÉ FARMĚ
JIRMANNOVÁ, Kristýna
Tématem bakalářské práce je managament chovu koz na ekologické farmě, jeho posouzení z hlediska zajištění přirozených potřeb a welfare zvířat a působení koz při údržbě okolní krajiny. Dalšími cíli je podchytit dosahovanou užitkovost koz, zpracování a prodej bioproduktů a ekonomiku chovu koz, včetně využívání jednotlivých forem dotací. Způsob chovu koz byl sledován na ekofarmě Slunečná na Šumavě, metodou vlastní účasti v péči o zvířata. Výsledky byly poté vyhodnoceny na základě studia odborné literatury a legislativy zaměřené na ekologické zemědělství a etologii koz. Byl vytvořen datový soubor základního stáda koz a stanoven denní režim na farmě s porovnáním v zimním a letním období. Dle srovnání podmínek chovu s požadavky vyplývajícími z legislativy o ekologickém zemědělství v rámci ČR i EU jsou fyziologické a etologické potřeby zvířat na farmě plněny. A to zejména díky moderním technologiím pro ustájení, dojení, porážení i pro další manipulace se zvířaty. Kozy mají možnost volné pastvy, kdy zároveň působí pozitivně i na údržbu šumavské krajiny, zejména tím, že eliminují nálety dřevin a plevelné druhy rostlin.
|
|
|
Vliv turismu a managementu krajiny v Šumavském národním parku a Chráněné krajinné oblasti na společenstva epigeických brouků
ŠŤASTNÝ, Jakub
Studie vlivu turismu a různého managementu krajiny na společenstva epigeických brouků byla prováděna metodou zemních pastí v horské oblasti Šumavy (Národní park a Chráněná krajinná oblast). Pasti byly rozmístěny na levé straně Lipenské nádrže s různou intenzitou antropogennítho tlaku (parkoviště, břeh vodní nádrže a remízek). Nejméně druhů vykazovala plocha s nejsilnějším antropogenním ovlivněním (parkoviště). Nejvyšší počet druhů byl zjištěn, v důsledku ekotonálního efektu, na břehu. Struktura společenstva lokalit parkoviště a břehu byla z 60 % tvořena eurytopními druhy. Pouze na lokalitě remízku byly stenotopní druhy v dominanci. Hlavním faktorem působícím na společenstva epigeických brouků bio-topů břehu a parkoviště je pravidelný a intenzivní management (sečení, aplikace herbicidů, fragmentace).
|
|
|
Management zemědělské krajiny a jeho význam pro ochranu biodiverzity - důsledky pro lovnou zvěř
VINCIKOVÁ, Hana
Bylo provedeno vyhodnocení hospodaření s vybranými druhy zvěře {--}Prase divoké (Sus scrofa), Srnec (Capreolus capreolus), Bažant (Phasianus colchicus) a Zajíc (Lepus europaeus) ve vybraných honitbách {--} honitba Lhenice na Prachaticku a honitba Jarov na Českobudějovicku s různým charakterem krajiny (land cover). Hlavními sledovanými údaji byly počty zastřelených a uhynulých kusů a jarní kmenové stavy. Statistika byla provedena za posledních deset let (1996-2006). Dále byl zhodnocen stav krajiny a její využití s využitím leteckých snímků a jejich zpracováním pomocí programu ArgGis. Tyto údaje byly následně vyhodnoceny s ohledem na zjištěné počty zvěře a klimatické podmínky v zadaných honitbách. Na základě krajinných indexů bylo prokázáno, že honitba Lhenice je z hlediska struktury krajiny vhodnějším životním prostředím pro zvěř než území honitby Jarov. Bylo prokázáno, že významnou roli hrají vedle antropogenních vlivů i podmínky prostředí, které není možno ovlivnit, pouze zmírnit vhodnou péčí o krajinu a vhodně zvoleným využitím území.
|
host ::
RSS.