|
|
Světová banka - vznik, organizace a kritika
Doležal, Jiří ; Durčáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Papoušková, Radka (oponent)
Tato práce pojednává o Světové bance, jejím založení, její organizaci a o kritice, kterou vyvolává. V první části jsem se soustředil na cíle a založení Světové banky, na její historické kořeny a problémy. Ve druhé rozebírám pozadí jejího založení a počátky fungování. Třetí část obsahuje její organizaci, financování, projekty a spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem. Ve čtvrté části je analýza kritiky banky. Pátá část obsahuje zhodnocení vlivu bohatých zemí a dělbu moci ve Světové bance.
|
|
|
Mechanismus průniku světové hospodářské krize do československé ekonomiky, její průběh a důsledky
Hrdlička, Vojtěch ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Diplomová práce se věnuje popisu a analýze hospodářského vývoje v meziválečném Československu během světové hospodářské krize. V práci budou nejprve popsány politické a hospodářské změny, ke kterým došlo ve světě po první světové válce a které měly poté hlavní vliv na zhroucení světového hospodářství. Budou zde rovněž shrnuty i názory na možné příčiny vzniku této krize. Hlavním cílem práce je popis a analýza průniku světové hospodářské krize do československé ekonomiky, její průběh a důsledky, které tato krize měla. Průnik krize je zde sledován ve třech odlišných obdobích podle intenzity krize. Velký prostor je věnován především sledování vývoje makroekonomických ukazatelů v jednotlivých sektorech československého hospodářství během krize a jejich srovnání s předkrizovým stavem. Práce se rovněž zabývá otázkou sociálních dopadů krize v Československu a nechybí ani mezinárodní srovnání ekonomických ukazatelů s ostatními zeměmi.
|
|
|
Analýza postavení a činnosti Mezinárodního měnového fondu ve světové ekonomice
Hromádka, Jan ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce)
Práce analyzuje, jakým způsobem se měnila činnost MMF s tím, jak v průběhu let docházelo ke změnám ve světové ekonomice po druhé světové válce a do jaké míry se MMF dařilo naplňovat své cíle a přispívat ke světové makroekonomické stabilitě. Práce zkoumá politiky a prostředky, které MMF volil pro naplnění svých cílů a jaký byl jejich výsledný efekt. Z analýzy je zřejmý výrazný posun v roli, kterou tato instituce ve světové ekonomice hraje. V prvních třech dekádách po válce MMF dohlížel na dodržování pravidel světového monetárního systému dohodnutých na mezinárodní konferenci v Bretton Woods. Přechod vyspělých států na režim plovoucích kurzů, ropné šoky a osamostatnění řady států Afriky způsobily, že se Fond začal zaměřovat více na rozvojové země a poskytovat těmto státům dlouhodobější financování a technickou asistenci. Z analýzy také vyplývá, že se MMF dařilo naplňovat svoji roli garanta stability ve světové ekonomice pouze částečně. V devadesátých letech v případě měnových a finančních krizí dokázal MMF poměrně rychle reagovat vytvořením nových facilit a ve spolupráci s dalšími významnými aktéry aktivovat rozsáhlou finanční pomoc pro postižené země. Nicméně v období, které krizím předcházelo měl být zřejmě větší důraz kladen na opatření, která by snižovala riziko volatility kapitálu.
|
|
|
Koncept tzv. socializující demokracie Edvarda Beneše -- teorie a praxe
Skřítek, Radim ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji konceptu tzv. socializující (humanitní) demokracie, kterou vymyslel prezident Edvard Beneš za druhé světové války při svém nuceném exilu v Londýně. V první části své práce analyzuji tento koncept, vysvětluji, co si pod tímto termínem Beneš představoval. V dalších kapitolách bakalářské práce se zaobírám konkrétními tématy, jenž byly Benešovou činností dotčeny, které svým jednáním nějakým způsobem ovlivnil, a to jak z teoretické, tak i z praktické stránky. Jedná se o témata vztahu Beneše k Sovětskému svazu, odsunu sudetských Němců a jednání o první poválečné vládě v Československu. Touto bakalářskou prací se pokusím dát odpověď na otázku, jestli Benešův koncept tzv. socializující demokracie byl smysluplný a zda bylo možné jeho vizi realizovat.
|
|
|
Margaret Thatcherová a její boj s odbory
Skalská, Martina ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Tato práce je analýzou způsobu, jakým Margaret Thatcherová čelila problémům s odbory. Celý problém je zasazen do širšího kontextu dějin Velké Británie v době po druhé světové válce, protože právě tam musíme hledat příčiny těchto problémů. Poválečná Británie se stejně jako mnoho jiných zemí v této době ubírala směrem politiky keynesiánství a plné zaměstnanosti.Tento trend se pokusila zvrátit Margaret Thatcherová svými opatřeními v době, kdy byla premiérkou, tedy v letech 1979-1990. Místo ke keynesiánství se obrátila pro radu k monetarismu a za hlavní cíl si vytkla kontrolu inflace.Odbory pro ni představovaly důsledky politik předchozích vlád, které s nimi nedokázaly nic udělat. Vláda Thatcherové postupně prosazovala zákony, které jejich moc omezovaly a činily je více odpovědné za své akce. Klíčovou akcí v boji s odbory byla konfrontace se stávkujícími v roce 1984, která trvala rok a kterou odboráři nakonec museli vzdát. Když skončila, bylo jasné, že skončilo i období, v němž si odbory mohly diktovat své podmínky. Thatcherová v roce 1990 na svou funkci rezignovala, protože členové Konzervativní strany již nebyli ochotni ji dále podporovat.
|
|
| |
|
|
Úloha Svatého stolce v mezinárodních politických vztazích po II. světové válce
Hořejší, Jaroslav ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Nejen v běžné publicistice a literatuře, ale často i v odborných statích se setkáváme s jistým hodnocením protagonistů světové politiky. Měřítka, podle kterých se síla toho či onoho subjektu určuje, podle mého názoru, nezabírají často celou škálu faktorů, podle kterých by se z mého pohledu měla míra vlivu na světové dění posuzovat. Není jistě sporu ani pochyb, že vedle bohatství nerostného, teritoriální rozlohy, velikosti armády, síly ekonomiky, je také hledisko duchovní. Moderní výklady dějin se ale více soustředí na neduchovní rozměr toho, čím je kormidlo dějin ovlivňováno. Nicméně stojí minimálně za širší zamyšlení, je-li tomu opravdu tak. Úloha Svatého stolce jako politického hráče byla v posledních desetiletích podceňována. Avšak pováleční papežové, především Jan XXIII. a Jan Pavel II., díky své autoritě, vrátili Svatý stolec zpět mezi důležité politické hráče. Apoštolská stolice však nemůže si do budoucna nemůže automaticky mezinárodní vliv nárokovat. Záleží především na jejím hlavním představiteli, jakým způsobem se svým postavením naloží a jaké ambice zasahovat do mezinárodních událostí bude mít.
|
|
|
Politické, hospodářské, sociální a kulturní dopady 1. světové války na Francouzskou republiku
Fulnek, Jaromír ; Janoušková, Zuzana (vedoucí práce) ; Nechvátal, Martin (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat vývoj událostí ve Francii po první světové válce v politické, hospodářské, sociální a kulturní oblasti a jeho dopady na francouzské vnímání skutečností stejně jako změny vnímání Francie světovými mocnostmi. Studované období je vymezeno koncem první světové války 11.11.1918 a francouzskými parlamentními volbami v květnu 1924. Detailnost propracování je omezena rozsahem práce. Kromě politických dopadů, jejichž propracování dosáhlo i v česky psané literatuře značného stupně jsou ostatní dopady zpracovány jen velmi rámcově. Kromě toho dle mého názoru v česky psané literatuře zpracovávající toto období chybí zohlednění a zdůvodnění francouzského postoje v dané době.
|
|
|
Spolupráce ČR a SRN v rozšířené EU
Hrnčiříková, Michala ; Hitzgerová, Gabriela (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Práce se zabývá vývojem česko-německých ekonomických vztahů od období druhé světové války až po současnost. Zaměřuje se na formování komoditní struktury ve vzájemném obchodě v průběhu 90. letech a zkoumá pokračování intenzity vztahů v rozšířené EU. Zdůrazňuje vzájemnou obchodní a kapitálovou spolupráci v období společného tříletého působení v Evropské unii.
|
|
|
Hospodářské a politické příčiny politiky appeasementu Velké Británie
Kalvoda, Tomáš ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá politickými a hospodářskými příčinami, které vedly Velkou Británii k provádění či v pokračování politiky appeasemnetu, tj. politiky, která podle mnohých vedla pouze k posílení nacistického Německa a tím i k vypuknutí druhé světové války. Dá se ale říci, že Velká Británie neměla příliš jiných možností postupovat jinak, než jak postupovala. Práce je brána z pohledu Velké Británie a její část se zabývá i vznikem diktatur v Německu a v Itálii.
|
host ::
RSS.