|
Stanovištne premenlivý rast smreku na hornej hranici lesa, Hrubý Jeseník
Boszczyková, Dita ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Janda, Pavel (oponent)
Zo stromov z dvanástich stanovísk v Hrubom Jeseníku boli postupne vytvorené letokruhové chronológie smreku obyčajného (Picea abies) s cieľom odhaliť variabilitu v radiálnom raste a odozve na teploty, s ohľadom na pozíciu v ekotone hornej hranice lesa a na orientáciu svahu voči slnečnému žiareniu. Vzorky boli odoberané na svahoch s juhozápadnou a severovýchodnou orientáciou v troch výškových úrovniach v ekotone hornej hranice lesa: na hranici lesa v zapojenom poraste a v stromových skupinkách v strednej a najvyššej časti ekotonu. Výsledky ukázali, že radiálny prírast stromov z juhozápadných svahov na hranici lesa je mierne väčší v porovnaní so stromami zo severovýchodných svahov, predovšetkým pri starších stromoch. V stromových skupinkách neboli nájdené významné rozdiely v raste smreku medzi opačne orientovanými lokalitami. Na všetkých stanoviskách bola identifikovaná zreteľná rastová depresia v 70. a 80. rokoch, ktorá je pravdepodobne výsledkom silného znečistenia a súčasne klesajúcich teplôt v tomto období. Od 90. rokov bol zaznamenaný trend zvyšujúceho sa prírastu, súvisiaci pravdepodobne s rastúcou teplotou a so zvyšujúcimi sa dusíkovými vstupmi. Stromy z ekotonu hornej hranice lesa ukázali najsilnejší vzťah k teplotám vo vegetačnej sezóne. S nadmorskou výškou sa prejavil posun od najsilnejších...
|
|
Sigma-porous sets and the differentiation theory
Koc, Martin ; Zajíček, Luděk (vedoucí práce) ; Zelený, Miroslav (oponent) ; Kolář, Jan (oponent)
disertační práce Název práce:: Sigma-pórovité množiny a teorie derivací Autor: Martin Koc Katedra: Katedra matematické analýzy Vedoucí disertační práce: Prof. RNDr. Luděk Zajíček, DrSc., Katedra matematické analýzy Abstrakt: Práce sestává z pěti odborných článků. V prvním z nich je ukázáno, že existuje uzavřená shora pórovitá (v silném smyslu) podmnožina neprázdného topologicky úplného metrického prostoru bez izolovaných bodů, která není σ-zdola pórovitá (ve slabém smyslu). Ve druhém článku je zaveden nový pojem pórovitosti vzhle- dem k míře, který zobecňuje horní pórovitost míry. Je zkoumáno několik přiroze- ných definic tohoto pojmu. Hlavním výsledkem této kapitoly je dekompoziční věta pro množiny σ-pórovité vzhledem k míře. Třetí článek se zabývá množinami bodů, v nichž jsou libovolné reálné funkce lipschitzovské z jedné strany a zároveň nejsou lipschitzovské z druhé strany. Je ukázána úplná charakterizace systému generovaného množinami tohoto typu. Ve čtvrtém článku je dokázáno několik výsledků o vztazích mezi metrickými derivovanými čísly funkcí s hodnotami v metrických prostorech. Poslední kapitola se zabývá existencí diferencovatelných rozšíření pro funkce definované...
|
|
Příprava a studium lidského lymfocytárního receptoru LLT1
Bláha, Jan ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Konvalinka, Jan (oponent)
Přirozené zabíječské buňky (NK buňky) jsou pro svojí schopnost rozpoznat a přivodit buněčnou smrt nádorovým a virem infikovaným buňkám bez předchozí antigenní senzitizace intenzivně studovanou součástí imunitního systému. Jejich imunitní funkce je regulována signály vyvolanými interakcí povrchových stimulačních a inhibičních receptorů s ligandy přítomnými na cílové buňce. Současný výzkum receptorů NK buněk C-lektinového typu ukázal, že jejich ligandy se nacházejí v rámci stejné proteinové rodiny, popisující tak receptor-ligandovou interakci dvou lektinů. Je tomu tak i v případě inhibičního receptoru lidských NK buněk NKRP1 (gen KLRB1) a jeho ligandu LLT1 (gen CLEC2D). Imunologické studie popisují ochranu nádorových buněk před imunitním systémem zvýšenou expresí receptoru LLT1 nádorovými buňkami nebo sníženou expresí receptoru NKRP1 na NK buňkách. Tato diplomová práce popisuje úspěšnou produkci rozpustné formy LLT1 metodou rekombinantní exprese v lidských embryonálních ledvinných buňkách (HEK 293). Ukazuje, že lichý počet cysteinů obsažených v rámci extracelulární lektinové domény LLT1 způsobuje agregaci a špatné sbalení proteinu. Rozpustná forma LLT1 byla stabilizována obnovením šestého cysteinu v evolučně konzervované pozici přístupem cílené mutageneze. Tvorba třetího disulfidického můstku byla...
|
|
VYUŽITÍ BIOTECHNOLOGICKÝCH METOD U MASNÝCH STÁD SKOTU
ZATLOUKAL, Jakub
Cílem práce bylo vyhodnotit za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) výsledky biotechnologických metod (inseminace, embryotansfer) u vybraného stáda masného skotu chovaného v podhorské oblasti v porovnání s přirozenou plemenitbou. Data byla roztříděna dle plemenné příslušnosti, původu ze stany otce a měsíce otelení. Celkem bylo sledováno 795 telat plemene Charolais a 450 telat plemene Masný simentál. U plemene Charolais se narodilo za sledované období 275 telat po inseminaci a 520 telat po přirozené plemenitbě. U plemene Masný simentál se po inseminaci narodilo 179 telat a 271 telat po přirozené plemenitbě. Po embryotransferu se narodilo 15 telat plemene Masný simentál a 4 telata plemene Charolais. V práci byl hodnocen vliv rozdílné plemenitby na růstové schopnosti telat vzhledem k plemenné příslušnosti. U narozených býčků plemene masný simentál jsme zjistili signifikantní (P{>}0,05) rozdíly v živé hmotnosti ve věku 120 a 365 dnů u narozených telat. V tomto věku měli býčci narození po inseminaci vyšší živou hmotnost (183,9 kg, resp.527,9 kg), oproti býčkům narozeným po přirozené plemenitbě (172,4 kg, resp. 497,0 kg). U narozených býčků plemene Charolais jsme nezaznamenali žádné statisticky významné rozdíly v živých hmotnostech. Statisticky významné rozdíly vlivu plemenitby na živé hmotnosti jsme nezjistili ani u jalovic obou plemen. Dále byl hodnocen vliv měsíce narození na růstové schopnosti telat. U telat plemene Masný simentál byly zjištěny statisticky vysoce významné (P{>}0,001) rozdíly v živé hmotnosti ve věku 120, 210 a 365 dnů u telat narozených v měsíci březnu. V tomto věku měla telata narozená po inseminaci vyšší živou hmotnost (181,17 kg, resp. 289,2 kg, resp. 510,31 kg), oproti telatům narozeným po přirozené plemenitbě (168,26kg, resp. 271,37 kg, resp. 439,59 kg). Dále byl zjištěn statisticky významný rozdíl (P{>}0,01) v živé hmotnosti ve věku 120 dnů u telat narozených v měsíci dubnu. V tomto věku měla telata narozená po inseminaci vyšší živou hmotnost (194,5 kg) než telata narozená po přirozené plemenitbě (168,90 kg). U plemene Charolais byl zaznamenán statisticky pravděpodobně významný rozdíl (P {>} 0,01 {--} 0,05) u telat narozených v měsíci březnu v živé hmotnosti ve věku 365 dnů. Roční telata narozená po inseminaci měla vyšší živou hmotnost (462,85 kg) než telata narozená po přirozené plemenitbě (432,85 kg). Z ukazatelů plodnosti se hodnotila servis perioda (SP), mezidobí, inseminační interval a procento zabřezávání po 1. inseminaci. Průměrná délka SP za celé sledované období byla u plemene Charolais (T100) 89,19 dnů a u Masného simentála (S100) 80,04 dnů. Průměrnou délku mezidobí lze charakterizovat u plemene Charolais i Masný simentál (381,32 resp. 390,35 dnů) jako vyhovující. U procenta zabřezávání po první inseminaci byla zjištěna klesající tendence v průběhu sledovaných let u obou plemen. Sledované ukazatele růstu a reprodukce jsou výrazně ovlivněny plemennou příslušností.
|
|
Charakterizace změn vyvolaných expresí cdc25 ze Schizosaccharomyces pombe souvisejících s urychlením kvetení.
Čiháková, Klára ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Práce se zabývá mechanismy souvisejícími s dřívějším kvetením rostlin exprimujících genem cdc25 ze Schizosaccharomyces pombe (Spcdc25). Tento gen kóduje fosfatázu odpovědnou za nezbytnou aktivační defosforylaci CDK při vstupu do mitózy. U vyšších rostlin, na rozdíl od ostatních eukaryot, však plně funkční homolog této fosfatázy nalezen nebyl. Dokonce bývá zpochybňován význam aktivační defosforylace jako takové, i když k této defosforylaci patrně dochází i u rostlin. Předchozí výsledky našeho týmu odhalily u rostlin tabáku transformovaných genem Spcdc25 řadu změn. Většinu z nich lze u kontrolních rostlin navodit aplikací cytokininů a byla vytvořena hypotéza cytokin-like efektu. Jednou z nejnápadnějších změn je časnější kvetení transformantů. Cílem této práce bylo poodhalit mechanismy, kterými může exprese genu cdc25 ze Schizosaccharomyces pombe působit na přechod ke kvetení. Výsledky ukázaly neprůkazný trend ke snížení hladiny sacharidů transportovaných floémem do apexu u transformantů. Naopak množství sacharidů v apexu bylo stejné či zvýšené a obsah glukózy byl u transformantů výrazně navýšen vždy. Možnost účasti sacharidů v regulaci kvetení proto nelze vyloučit. Dále u transformantů dochází ke zvýšení míry exprese tabákového homologu SOC1, zatímco exprese ostatních genů figurujících v regulaci kvetení...
|
|
Synthesis of novel cytostatic deazapurine nucleosides and pronucleotides
Perlíková, Pavla ; Hocek, Michal (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent) ; Hlaváč, Jan (oponent)
Byly navrženy syntézy tří typů fosfátových proléčiv 6-hetaryl-7-deazapurinových ribonukleosidů pomocí cross-couplingových reakcí katalyzovaných palladiem. Výsledné cykloSal- a fosforamidátové pronukleotidy a oktadecylfosfáty byly testovány na cytostatickou aktivitu vůči nádorovým buněčným liniím. Ukázalo se, že aktivita cykloSal-fosfátů je srovnatelná s aktivitami příslušných ribonukleosidů. Významný pokles aktivity byl pozorován u fosforamidátových pronukleotidů. Oktadecylfosfáty byly zcela neaktivní. 6-hetaryl- 7-deazapurinové ribonukleosidy s objemnými skupinami v poloze 6 silně a selektivně inhibovaly adenosin kinázu z Mycobacterium tuberculosis. 6-hetaryl-7-deazapurinové nukleosidy modifikované v poloze 2': 2'-O-methylribonukleosidy, arabinonukleosidy a 2'-deoxy-2'-fluorribonukleosidy byly připraveny z ribonukleosidu transformací funkčních skupin. Příprava 6-hetaryl-7-deazapurinových 2'-deoxy-2',2'-difluor-erythro-pentofuranosyl nukleosidů byla založena na glykosylaci 6-chlor-7-deazapurinu příslušným cukerným činidlem a následnou cross-couplingovou reakcí a odchráněním. Přestože výtěžky byly nízké a separace anomerů obtížná, 6-hetaryl-7-deazapurinové 2'-deoxy-2',2'-difluor-erythro- pentofuranosyl nukleosidy pro testování cytostatické aktivity byly připraveny v dostatečném množství. Většina...
|
|
Eletrochemie jako metoda studia složitých makrocyklických molekul
Liška, Alan ; Vojtíšek, Pavel (vedoucí práce) ; Liška, František (oponent)
Pomocí elektrochemických technik byla prostudována a popsána elektrochemická redukce série polynitrovaných kalix[4]arenových derivátů jakožto molekul s více redoxními centry a na základě interpretace experimentálních výsledků a jejich korelace s kvantově chemickými výpočty byl diskutován vztah mezi strukturou molekuly a jejími elektronovými vlastnostmi. Ukázalo se, že tetranitrokalix[4]areny v sobě obsahují dva rozdílné páry ekvivalentních nitroskupin, což experimentálně dokazuje zploštělý tvar molekuly i v roztoku. Bylo určeno pořadí redukcí jednotlivých nitroskupin a popsán příslušný mechanismus. V první části práce byly na modelových para-substituovaných nitroaromátech prokázány různé redukční mechanismy v závislosti na substituci, což ukazuje na důležitý vliv substituentů na dolním kruhu kalix[4]arenů na redox vlastnosti celé molekuly.
|
|
Sigma-porous sets and the differentiation theory
Koc, Martin
disertační práce Název práce:: Sigma-pórovité množiny a teorie derivací Autor: Martin Koc Katedra: Katedra matematické analýzy Vedoucí disertační práce: Prof. RNDr. Luděk Zajíček, DrSc., Katedra matematické analýzy Abstrakt: Práce sestává z pěti odborných článků. V prvním z nich je ukázáno, že existuje uzavřená shora pórovitá (v silném smyslu) podmnožina neprázdného topologicky úplného metrického prostoru bez izolovaných bodů, která není σ-zdola pórovitá (ve slabém smyslu). Ve druhém článku je zaveden nový pojem pórovitosti vzhle- dem k míře, který zobecňuje horní pórovitost míry. Je zkoumáno několik přiroze- ných definic tohoto pojmu. Hlavním výsledkem této kapitoly je dekompoziční věta pro množiny σ-pórovité vzhledem k míře. Třetí článek se zabývá množinami bodů, v nichž jsou libovolné reálné funkce lipschitzovské z jedné strany a zároveň nejsou lipschitzovské z druhé strany. Je ukázána úplná charakterizace systému generovaného množinami tohoto typu. Ve čtvrtém článku je dokázáno několik výsledků o vztazích mezi metrickými derivovanými čísly funkcí s hodnotami v metrických prostorech. Poslední kapitola se zabývá existencí diferencovatelných rozšíření pro funkce definované...
|
|
Studium potenciálního významu pravastatinu v prevenci cholestatického poškození jater
Karlasová, Gabriela ; Mičuda, Stanislav (vedoucí práce) ; Slanař, Ondřej (oponent) ; Večeřa, Rostislav (oponent)
Souhrn Studium potenciálního významu pravastatinu v prevenci cholestatického poškození jater. Obstrukční cholestáza je klinický syndrom doprovázející četná onemocnění jater. Časná diagnóza a příslušná léčba obstrukčního ikteru je velmi důležitá, neboť neléčený stav vede k ireparabilním změnám v játrech. Vzniká tak jaterní fibróza, která později přechází do biliární cirhózy se všemi jejími důsledky (portální hypertenze, jícnové varixy, jaterní selhání). Kauzální léčba v podobě chirurgického odstranění obstrukce přitom není často možná. Proto je nezbytné hledání především farmakoterapeutických přístupů, které mohou rozvíjející se onemocnění příznivě ovlivňovat. V předkládané disertační práci byl studován vliv pravastatinu, inhibitoru HMG-CoA reduktázy, na jaterní poškození v průběhu chronické obstrukční cholestázy u potkanů. Pravastatin, patřící do skupiny široce používaných statinů, oplývá kromě účinků hypolipidemických také účinky protizánětlivými a antioxidačními, tzv. účinky pleiotropními. Při volbě pravastatinu pro tuto studii byl rozhodující jeho pozitivní efekt pozorovaný u několika nemocných s cholestázou a hydrofilní povaha molekuly nevyžadující metabolizmus v postižených játrech a umožňující kompenzační eliminaci ledvinami. Detailní objasnění účinku pravastatinu v ovlivnění rozvoje jaterního...
|
|
Funkce nadledvin u autoimunitního diabetes mellitus typu 1 mladých dospělých (young adults)
Šimůnková, Kateřina ; Vondra, Karel (vedoucí práce) ; Kršek, Michal (oponent) ; Marešová, Dana (oponent)
Úvod: Addisonova choroba autoimunitní etiologie se vyskytuje převážně jako součást autoimunitního polyglandulárního syndrom typu 2 (APS 2). V rámci APS 2 je zvláště obávaná kombinace DM1 a autoimunitní adrenalitidy. Prvním projevem hypokortikalismu u DM1 jsou opakované hypoglykémie a nižší spotřeba inzulínu. Pokladem subklinického hypokortikalismu mohou být také změny osy HPA dané aktivací imunitního systému v průběhu APS 2 a nebo změny ve vazebných bílkovinách pro kortizol. U autoimunitního diabetus mellitus se často zjišťují funkční adrenální poruchy bez projevů autoimunitní adrenalitidy. (...) Závěr: V dospělosti u pacientů s autoimunitními endokrinopatiemi dochází k pomalé progresi autoimuntní adrenalitidy a zřídka k plné destrukci nadledvin. Význam protilátek proti nadledvinám se stále studuje. Podle našich výsledků se zdá, že DM1 se začátkem kolem 30 5 roku má vyšší výskyt poruchy nadledvin. Diagnostika subklinické formy adrenální insuficience je obtížná a proto se hledají stále nové přístupy. Potvrdili jsme výhodu slinného kortizolu jak v průběhu testu, tak v denním profilu. Ukázali jsme tak, že porucha funkce nadledvin není dána změnou vazebných bílkovin pro kortizol u DM1. Nalezli jsme změnu v periferním metabolismu kortikoidů, která byla výraznější u nemocných s DM1 se sníženou odpovědí F v...
|
host ::
