|
Koncepce atlasu obyvatelstva města na příkladu Českých Budějovic
ŠILHAVECKÝ, Roman
Cílem této bakalářské práce je navrhnout koncepci atlasu obyvatelstva města České Budějovice a zjistit, do jaké míry je možné vytvořit celistvé atlasové dílo. S tím souvisí vyhledávání dostupných relevantních a podrobných dat pro území daného města a pokus o jejich využití k tvorbě vzorového atlasového díla, které by řešilo rozmístění obyvatelstva na území města z hlediska jeho struktury a dalších demografických ukazatelů. Takové atlasové dílo by mělo být jakousi archivací informací o území a mělo by zachycovat rozmístění vybraných jevů v prostoru.
|
|
Způsoby regulace výskytu violky rolní (Viola arvensis Murray) na orné půdě
MACHÁČEK, Václav
Vlivem stále opakujících se plodin v osevních postupech došlo k úbytku plevelných druhů na orné půdě, ale za to se vyselektovalo malé množství druhů, které hrají z hlediska četnosti na obdělávané půdě zásadní roli. V současné době patří mezi tyto plevelné druhy i violka rolní, která se vyskytuje ve všech pěstovaných plodinách, zvláště v obilninách a olejninách. Význam tohoto středně škodlivého plevele výrazně stoupá. Byl založen pokus v zemědělském podniku DZV Nova Bystřice. Cílem tohoto pokusu je regulace violky rolní (Viola arvensis Murray) na orné půdě.
|
|
Metody regulace pýru plazivého \kur{Elytrigia repens} (L.) Desv. na orné půdě
KOCEK, Václav
Problematika zaplevelení orné půdy vytrvalými plevely je v současné době zvláště aktuální. Velmi nebezpečným druhem vyskytujícím se ve všech pěstovaných plodinách, a to nejen na orné půdě, je pýr plazivý. Jeho šíření podporuje zejména pokles úrovně zpracování půdy, minimalizace agrotechnických opatření a osevní sledy plodin s vysokým zastoupením obilnin a řepky ozimé. Cílem diplomové práce je rozšířit poznatky a navrhnout další možnosti řešení z hlediska regulace výskytu pýru plazivého (Elytrigia repens L.) na orné půdě. Proto byl založen herbicidní pokus v pšenici ozimé (Triticum aestivum), se zaměřením na chemickou regulaci tohoto plevele, kde byly v jednotlivých variantách použity 3 herbicidní přípravky. Používání herbicidů snižuje výskyt plevelných druhů. (The use of the herbicides affects the incidence of these weed species.)
|
|
Význam formalizace konceptu římského občana pro vývoj římského práva
Falada, David ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Aby se mohlo římské právo vůbec vytvořit a fungovat, bylo nutné, aby se vytvořila komunita lidí, která se identifikuje ve vztahu ke svému okolí. Právní normy, které v této komunitě vznikly, a které byly na počátku jejich hypotetické existence velmi jednoduché, byly postupem času a v souvislosti s tím, jak se ona komunita vyvíjela, dále rozvíjeny. Výsledkem je pak propracovaný systém římského práva, který k nám promlouvá dodnes. Předkládaná práce se snaží vystihnout základní procesy při formování římského národa a při jeho cestě k definici římského občanství. V případě Římanů se ale nemůžeme přidržet jednoduchých definičních znaků, jako je jazyk (protože latinský jazyk sdílely i další národy starověké Itálie) nebo náboženství (protože antický polyteismus prostupoval jednotlivými kulturami dané doby) nebo teritorium. Práce tedy otevírá náhledy do průniku římské kultury s těmi starověkými kulturami, s nimiž měla mnoho příbuzného, a které ji do značné míry formovaly a věnuje se i roli náboženství při formování prvotní římské společnosti. Výsledkem je pak pokus o definici římského národa, tedy personálního prostoru pro vznik a vývoj římského práva a přiblížení interakce mezi formálním právním institutem (civitas romana) a živým sociálním organismem (populus romanus).
|
|
Ivan Olbracht. Pokus o monografickou studii
Bublíková, Lada ; Hrabáková, Jaroslava (oponent) ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce)
V diplomové práci s názvem Ivan Olbracht. Pokus o monografickou studii se zabývám autorovým životem, především však jeho tvorbou a vlivy, které na ni působily. Práce je členěná do šesti kapitol, z nichž každá zachycuje určitou etapu Olbrachtovy literární tvorby, publicistické a politické činnosti. První kapitola je věnována Olbrachtovu životu a přehledu tvorby. Druhá informuje o jeho psychologických prózách (povídky Dvě kapitoly románu a Břemeno, povídkový triptych O zlých samotářích, romány Žalář nejtemnější autor a Podivné přátelství herce Jesenia). Třetí kapitola přibližuje Olbrachta jako levicového publicistu a prozaika - socialistického realistu (soubory uměleckých reportáží Obrazy ze soudobého Ruska, později vydané s názvem Cesta za poznáním, Zamřížované zrcadlo, satirické povídky Devět veselých povídek z Rakouska i republiky, později, po úpravě nazvané Bejvávalo, román Anna proletářka). Čtvrtá kapitola zachycuje období, kdy se Olbracht intenzivně zajímal o dění a poměry na Podkarpatské Rusi, a analyzuje díla, která z tohoto zájmu vzešla (soubor reportáží Země beze jména, později vydaný s názvem Hory a staletí, román Nikola Šuhaj loupežník, povídkový triptych Golet v údolí). Poslední dvě kapitoly se věnují Olbrachtovým adaptacím starších literárních látek (román Dobyvatel, Biblické příběhy, Ze starých...
|
| |
|
Application of Artificial Neural Networks in Computational Linguistics
Němec, Petr
Neuronové sítě představují perspektivní přístup k řešení problémů, jejichž přímé algoritmické řešení není známé či dostatečně efektivní. Automatické morfologické značkování je jednou z takových úloh na poli počítačové lingvistiky. K jejímu řešení jsme použili neuronovou síť zpětného šíření (backpropagation) v několika typech experimentů. Při určování správné značky na základě spolehlivého kontextu jsme se přesvědčili o základní schopnosti sítě se problému naučit, ačkoli dosažená úspešnost (89,22%) nedosahovala přesnosti dosahované statistikou (93,47%). Podařilo se nám též určit vhodné parametry sítě a vstupního kontextu pro další experimenty. Pokus určit správnou značku na základě kontextu značek určených předem statistikou přinesl mírné snížení úspěšnosti (88,71%). Konečný experiment, jehož úkolem bylo volit mezi výstupy dvou statistických metod, vykázal vyšší úspěšnost (93,56%) než libovolné z těchto metod (92,74%, 92,58%). Na daném trénovacím korpusu (Pražský závislostní korpus) jde v současné době o absolutně nejlepší dosažený výsledek. Z dosažených výsledků vyplývá doporučení, aby prezentovaná metoda byla vyzkoušena na rozsáhlejší množině dat (Český národní korpus).
|
|
Pokus o analýzu dopadu kurzových intervencí ČNB na českou ekonomiku
Kos, Oldřich ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce - Pokus o analýzu dopadu kurzových intervencí ČNB na českou ekonomiku - se snaží analyzovat dopad kurzových intervencí proti posílení koruny České národní banky prováděných od listopadu 2013 do prosince 2015. K této analýze jsem využil ekonometrických modelů, založených na metodě nejmenších čtverců a data z Českého statistického úřadu, České národní banky a Ministerstva práce a sociálních věcí. Výsledky modelů ukázaly, že intervence přispěly k růstu HDP a snižování nezaměstnanosti. Na druhou stranu nesplnily cíl ve formě zvýšení inflace na 2% úroveň.
|
|
Nezdařený pokus Davida Scheffela a Josefa Kanderta
Woitsch, Jiří
Příspěvek do diskuse k článku D. Scheffela a J. Kanderta Politics and Culture in Czech Ethnography (Anthropological Quarterly 67, 1994) poukazuje na koncepční nedostatky článku. Dějiny české etnografie musí být studovány formou důkladných analýz, nikoliv zkreslovány metodicky a obsahově pochybnými eseji.
|
|
Hydrologický a protierozní význam mimoprodukčních biotopů v obnově hnědouhelné posttěžební krajiny
Korol, Daniel ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá v části literární rešerše problematikou povrchové těžby v Mostě a okolí. Zaměřuje se na změny v území způsobené povrchovou těžbou a popisuje jejich nápravu několika způsoby. Klade především důraz na vodní režim a další ovlivněné složky v přírodě. Zabývá se také detailním popsáním zájmového území a vymezením mimoprodukčních biotopů. Následující část obsahuje metodiku terénního měření infiltračního - pokusu provedenou jednoválcovou metodou, při které se zjistily průměrné hydraulické vodivosti lesů, luk, sukcesí a ruderálu. Pokus byl proveden na výsypkách lomu Československé armády, lomu Ležáky a lomu Vršany.
|