|
Ošetřovatelská péče o pacienta s flebotrombózou
KREJČOVÁ, Zuzana
Žilní trombóza (flebotrombóza) je onemocnění, které postihuje některou z částí hlubokého žilního systému, kdy dochází ke kompletnímu či částečnému uzavření žíly trombem. Toto onemocnění patří po ischemické chorobě a hypertenzi mezi nejčastější kardiovaskulární choroby u hospitalizovaných lidí. Nejčastěji toto onemocnění postihuje žíly dolních končetin a pánve, ale může se objevit i na horní končetině. (Skalická, 2006; Karetová, Bultas, 2009b). V případě utrhnutí trombu a jeho odcestování do plicní tepny může vzniknout jedna z nejnebezpečnějších komplikací - plicní embolie. Ta může skončit až smrtí jedince. Důležitá je nejen včasná diagnostika, ale také adekvátní léčba, následná prevence a dispenzarizace (Šárník, 2002). Hlavními cíli této bakalářské práce bylo zjištění specifik ošetřovatelské péče a nejčastější ošetřovatelské problémy u pacienta s flebotrombózou. Byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zjišťovaly specifika ošetřovatelské péče, nejčastější ošetřovatelské problémy a na jaké oblasti by se měla zaměřovat ošetřovatelská péče u pacienta s flebotrombózou. Za účelem naplnění těchto cílů byla zrealizována kvalitativní metoda výzkumného šetření. Výzkumné šetření probíhalo ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje a to v Nemocnici České Budějovice a.s. a v Nemocnici Písek a.s. Jako technika sběru dat byl použit individuální, polostrukturovaný rozhovor, jenž byl zaznamenáván písemnou formou. Výzkumný soubor tvořily 2 skupiny respondentů. První skupinou byly sestry, které pracují na interních odděleních. Výběrovým kritériem bylo jejich působení na interních odděleních, kde probíhá péče o pacienty s flebotrombózou. Druhou skupinu tvořili pacienti a jejich výběr spočíval v přítomnosti daného onemocnění. Analýzou získaných dat byly utvořeny 4 kategorie, které jsou shodné jak pro sestry, tak pro pacienty. Zjištění specifik ošetřovatelské péče u pacienta s flebotrombózou je nezbytné pro jeho ošetřovaní i pro jeho edukaci. Do specifik ošetřovatelské péče dotazovaní respondenti a sestry zařadili bandážování končetin, aplikaci Fraxiparinu, užívání Warfarinu a dietu s ním spojenou, rehabilitaci a dlouhodobou následnou péči mimo nemocniční prostředí. Ovšem v oblasti rehabilitace, v projevech komplikací a v rizikových faktorech, mají respondenti nedostatky. Při edukaci respondenta je nezbytné, aby sestra znala danou problematiku a uměla ji použít v praxi. Sestry prokázaly znalosti v oblastech aplikace Fraxiparinu, aplikací bandáží a dietních opatřeních při užívání Warfarinu. Nebylo pro ně obtížné se v problematice flebotrombózy orientovat. Dokázaly vyjmenovat rizikové faktory, příznaky, preventivní opatření a nejnebezpečnější komplikaci plicní embolii. Z rozhovorů vyplynulo, že dotazované sestry znalosti mají a mohou je tak předat svým pacientům. I přes správnou edukaci od sester, se nevyhneme občasnému vynechání léčebného režimu respondenty. Respondenti uvedli, že někdy vynechají užití Warfarinu, aplikaci bandáží anebo ?zhřešení? při dietním opatření. Dle sester jim dělá největší problém dodržovat klidový režim při hospitalizaci. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že jsou respondenti sestrami celkem dobře edukováni. Prokázali to svými znalostmi v aplikacích, dietních opatřeních, dodržováních léčebného režimu a také v informovanosti o svém onemocnění. Dlouhodobě dispenzarizováni jsou téměř všichni respondenti, a to buď na interní ambulanci, anebo u praktického lékaře. Ošetřovatelská péče o pacienta s flebotrombózou se zaměřuje na oblasti edukace, diagnostiky onemocnění, léčbu a na vliv onemocnění na život pacienta.
|
|
Prevence žilní tromboembolické nemoci
Šichtařová, Daniela ; Fanta, Jan (vedoucí práce)
Hluboká žilní trombóza a plicní embolie jsou součástí jednoho procesu, žilní tromboembolické nemoci.Žilní trombóza a plicní embolie patří k závažným komplikacím v pooperačním průběhu a tromboembolie bývá často příčinou smrti nejen u pacientů po chirurgické nebo ortopedické operaci, po úrazech, ale také v gynekologii a porodnictví nebo v souvislosti s interním onemocněním. Nověji komplikuje tato příhoda i výkony moderní transplantační, cévní chirurgie a laparoskopické operace.TEN je jednou z nejčastějších chorob ohrožující pacienta z hlediska dlouhodobé nemocnosti, invalidity, ale i úmrtnosti. Epidemiologicky nejvýznamnější je hluboká žilní trombóza dolních končetin, distální a proximální. Na možném vzniku plicní embolie se v menší míře podílejí i trombóza žil horních končetin, žil axilárních, pánevních a mozkových. Vzhledem k tomu, že TEN je obtížně diagnostikovatelná, má relativně vysokou prevalenci u hospitalizovaných nemocných, vysoké náklady na léčbu diagnostikovaných příhod, a někdy i navzdory léčbě končí onemocnění fatálně, je její profylaxi věnováno nesmírné úsilí. Čekat na stanovení diagnózy znamená vystavit ohrožené nemocné nepřijatelnému riziku.
|
|
Tromboembolická nemoc a její možná souvislost s hormonální antikoncepcí
MATOUŠOVÁ, Linda
Tromboembolická nemoc je onemocnění, které je způsobeno nerovnováhou mezi hemokoagulačním a fibrinolytickým systémem. Tato nerovnováha může vést k utvoření trombu a jeho následným vmetením do plic k plicní embolii. Toto onemocnění je vyvoláno dědičnými nebo získanými faktory. Hormonální orální kontracepce je jedním ze získaných faktorů, který představuje významný rizikový faktor související se vznikem hluboké žilní trombózy u žen ve věku 15-45 let. Tato práce mapuje užívání orální kontracepce v populaci, zkoumá spojení mezi užíváním tohoto typu kontracepce a tromboembolickou nemocí, monitoruje způsob, jakým jsou ženy vyšetřovány před nasazením této medikace a zjišťuje znalosti žen týkající se problematiky orální kontracepce a jejích negativních zdravotních účinků. Navrhuje optimální postup vyšetření žen před nasazením orální kontracepce.
|
|
Variace plicního cévního řečiště z pohledu plicního chirurga
Stolz, Alan ; Pafko, Pavel (vedoucí práce) ; Wechsler, Jan (oponent) ; Vobořil, Zbyněk (oponent)
Na základě pro vedených anatomických preparací jsme zjistili, že od klasického anatomického větvení plicních cév existují odlišnosti a různé varianty odstupu plicních žil a tepen. Četnost těchto variaci není velká, ale právě proto může být její nález překvapením pro plicního chirurga. Při vhodném předoperačním vyšetření pomocí kontrastní CT vyšetření, lze na některé variace plicních žil již předoperačně upozornit, ale ani v jednom případě našeho souboru to nebylo provedeno. A tak zůstává na operatérovi, aby případnou variaci peroperačně identifikoval a zamezil vzniku možných komplikací během operace. Nepoznaná variace větvení plicních žil během plicní resekce může mít katastrofální důsledky pro pacienta, kdy při jejich podvazu dochází k venostáze a gangréně plicního parenchymu s vysokou mortalitou. Proto při přerušování plicních žil je nutné vždy identifikovat, jestli do podvázané plicní žíly nevstupují větve z okolního plicního parenchymu. Při odběru plic pro plicní transplantaci nebo lobární transplantaci je možné použít taky rádcovskou plíci s variací plicních žil, ale tuto variaci je vhodné identifikovat již během odběru a připravit se na případnou rekonstrukci a upravení struktur pro cévní anastomózu.
|
|
Statistické šetření CTA plic z hlediska vývoje počtu a závislosti na věku a pohlaví v okrese Kroměříž 2006-2010
OPLUŠTIL, Vladimír
CTA vyšetření plic patří spolu se scintigrafickým ventilačně-perfúzním vyšetřením plic k hlavním diagnostickým metodám pro rozeznání plicní embolie. Ta patří mezi značně nebezpečné onemocnění, které může skončit i smrtí. Její podíl na úmrtí v nemocnicích, včetně následných pooperačních komplikací, se pohybuje kolem 4%. Proto je kladen důraz na včasnou diagnostiku. Klinické i laboratorní symptomy jsou dosti nespecifické (včetně D dimeru).(10) Plicní embolie je po ischemické chorobě srdeční a arteriální hypertenzi četností svého výskytu třetím nejzávažnějším kardiovaskulárním onemocněním. Příčinou úmrtí při plicní embolii je obvykle vyčerpání pravého srdce, které se snaží překonat náhle zvýšený odpor plicní cirkulace. Ten vzniká tím, že do plicnice nebo jejích hlavních větví je vmetena krevní sraženina- trombus, vzniklý v žilním systému nebo v srdci, embolus, ucpávající významnou část plicního řečiště. Nejčastějším místem vzniku trombů, které embolizují do plic, jsou hluboké žíly dolních končetin, pokud jsou postiženy flebotrombózou.(16) Kromě akutních embolizací jsou časté i embolizace chronické. Ty jsou neméně nebezpečné. Tím, že postupně a nenápadně ucpávají drobné cévy, zmenšuje se součet průřezu průchodných plicních artérií, jimiž má krev protékat, a protože objem krve musí být zachován i při zmenšeném průřezu cévního řečiště, musí trvale stoupnout krevní tlak v malém oběhu, což je rovněž nebezpečné.(16) V mé práci je metodami matematické statistiky zpracován soubor 1966 CTA vyšetření plic, provedených na CT pracovišti v Kroměříži v letech 2006-2010. Práce je zaměřena na statistické šetření vlivu věku, pohlaví a časového vývoje CTA plic v daném období.
|
|
Diagnostika hyperkoagulačních stavů pomocí měření koncentrace D-dimerů
STIEBLEROVÁ, Romana
Trombofílií lze obecně nazvat stav, kdy je v cévním systému arteriálním, žilním nebo v mikrocirkulaci zvýšena dispozice k tvorbě trombů, ke které však ještě nedošlo. Předchází tedy vlastnímu procesu trombotizace. Trombofílie se označuje jako hyperkoagulační stav. Dnes se pojem trombofílie používá i pro označení dědičných nebo získaných protrombotických stavů v arteriálním systému nebo v mikrocirkulaci. Pokroky dosažené v trombolytické a antikoagulační léčbě i intenzivní klinický výzkum v oblasti patogeneze se navzájem potencují a umožňují radikální pokrok v moderním chápání patofyziologických pochodů v klinické diagnostice a především v zavedení velmi účinných léčebných postupů. Výsledky rozsáhlých multicentrálních studií prokazují v řadě případů, že přesná fibrinolytická a koagulační vyšetření a léčba zlepšuje dlouhodobé přežívání vybraných skupin nemocných s cévními trombotickými projevy. Rešeršní část práce předkládá souhrn posledních poznatků z patofyziologie i současných možností laboratorního hodnocení a jeho interpretaci, především pak je zaměřena na klinické projevy i diagnostiku plicní embolie a trombózy v cévním řečišti. Inspirací k porovnávání naměřených výsledků této práce byly použity studie vydané v odborných časopisech Haematologica-The Hematology Journal 2012 a Jurnal Thrombo Hemost 2012. Je zde také vyjádřena důležitost správných preanalytických podmínek odběru a transportu krevních vzorků, určených ke koagulačnímu a fibrinolytickému vyšetření. V praktické části práce jsou z laboratorních vyšetření určených k potvrzení diagnózy nebo v rámci preventivního vyšetření měřeny koncentrace D-dimerů v plazmě pacientů rozdělených do specifických souborů. D-dimery jsou specifické štěpné produkty fibrinu a jejich přítomnost v plazmě svědčí o aktivaci krevního srážení a také fibrinolýzy. Vyšetření koncentrace D-dimerů byly prováděny na automatickém koagulačním analyzátoru ACL Elite Pro. Pro stanovení D-dimerů využívá analyzátor imunologickou metodu, která je založena na reakci protilátky s antigenem. Analyzátor ACL Elite PRO používá k detekci krevních sraženin nefelometrii a měří intenzitu světla rozptýleného ve vzorku v úhlu 90°. Výsledky sonografického vyšetření byly získány z uložených dat nemocničního informačního systému FONS Akord STAPRO Nemocnice Jindřichův Hradec a.s. Výsledky naměřených hodnot D-dimerů a sonografického vyšetření jsou zapsány do několika datových souborů.
|
|
Léčba tromboembolické nemoci
Hanzlíková, Pavla ; Melicharová, Ludmila (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Téma: Léčba tromboembolické nemoci Autor: Pavla Hanzlíková Žilní tromboembolická nemoc je označení pro stavy, kdy vzniká trombus v periferním žilním řečišti a může být embolizován do plicnice. Patří sem hluboká žilní trombóza neboli flebotrombóza dolních končetin a plicní embolie. Klinicky jde zcela o odlišné onemocnění, která však spolu úzce souvisejí, často se vyskytují společně a mají i stejnou léčbu. V současné době se v terapii tromboembolické nemoci se používají antikoagulancia, fibrinolytika, antiagregační léčba blokátory adenozindifosfátového receptoru, inhibitory destičkových glykoproteinových receptorů typu IIb/IIIa a venofarmaka. Důležitou součástí terapie jsou přístupy nefarmakologické. Další nadějné postupy v léčbě jsou ve fázi klinického zkoušení.
|
|
Význam trombofilních mutací v klinické genetice.
Vavrušková, Klára ; Kuklík, Miloslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent)
Trombofilie znamená zvýšenou dispozici k tvorbě trombů. Zdravotní komplikace vzniklé v důsledku zvýšené srážlivosti krve mohou být velmi vážné. Pozitivní stanovení trombofilních mutací pak znamená pro pacienta nutnost prevence trombózy v rizikových situacích (např. těhotenství, operace) po celý život. Do studie klinického významu trombofilních mutací bylo zařazeno 300 lidí (206 žen a 94 mužů) s trombofilními mutacemi, kteří byli vyšetřeni v letech 2008 - 2010. Největší výtěžnost byla v oblasti mutací MTHFR (C677T i A1298C) - 266 pozitivních nálezů. Menší výtěžnost byla v oblasti sledování mutací FV Leiden a mutace FII protrombinu. U 99 pacientů byly zjištěny vícečetné trombofilní mutace. V souladu se zahraniční literaturou naše výsledky poukazují na klinické konsekvence trombofilních mutací jako jsou: opakované spontánní aborty, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční, trombóza, flebotrombóza, plicní embolie, varixy, aseptická nekrose kyčelního kloubu, ateroskleróza a stenóza aorty. Mutace MTHFR C677T a MTHFR A1298C byly zachyceny především u pacientů s CMP, IM a ICHS. Mutace Leiden byla nejčastěji zachycena u pacientů s trombózou, flebotrombózou a plicní embolií. Ověřili jsme familiární výskyt trombofilních mutací. Všichni pacienti zdědili trombofilní mutace po jednom nebo obou rodičích....
|
|
Rychlost rekanalizace plicního řečiště po embolii do plicnice
Kouřilová, Kateřina ; Lang, Otto (vedoucí práce)
Hluboká žilní trombóza a akutní plicní embolie jsou dvě strany jedné mince. Jedná se, v řadě případů, o závažný stav, který vyžaduje urgentní léčbu. Ale abychom mohli onemocnění správně léčit, je nutné ho správně rozpoznat a tedy včas diagnostikovat. U plicní embolie je problém, že klinické příznaky jsou nespecifické a mohou znamenat řadu jiných závažných i banálních onemocnění. Je tedy na místě zvolit správné vyšetřovací metody, které jednak potvrdí diagnózu s vysokou pravděpodobností, ale zároveň budou ekonomicky i technicky dostupné pro všechny pacienty. Snahou každého lékařského oboru je především zabránit vzniku onemocnění, proto je i v případě tromboembolické nemoci na prvním místě její prevence. Známe řadu rizikových faktorů, které přispívají ke vzniku onemocnění, ale také jsme se naučili, jak jim předcházet pomocí profylaxe u rizikových skupin pacientů. Velký zájem na tomto mají hlavně chirurgické obory, protože mnoho operačních zákroků zvyšuje možnost vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie. Dalším krokem je sekundární prevence, tedy zabránit opakovaným epizodám tromboembolické nemoci (TEN), které mohou vést k plicní hypertenzi, která nejen zhoršuje kvalitu života pacienta, ale může skončit jeho smrtí. Je tedy třeba znát pochody, které následují po embolizaci a najít prostředky jak je...
|
|
Rizika tromboembolického onemocnění u žen
BÁRTOVÁ, Marie
Tromboembolické onemocnění je jedním z nejčastějších kardiovaskulárních onemocnění, které zahrnuje hlubokou žilní trombózu a plicní embolii. Tento typ onemocnění je podmíněný vrozenými i získanými faktory. Největší rizika tromboembolického onemocnění u žen představují vrozené hyperkoagulační poruchy, těhotenství, opakované potraty nebo užívání hormonální antikoncepce. Část práce se zaměřuje na prevalenci trombofilních stavů mutace FV Leiden a mutace G20210A protrombinu u žen, které byly vyšetřovány v nemocnici v Českých Budějovicích a.s. v období celého roku 2015. Druhá část práce je věnována znalostem rizik tromboembolického onemocnění u žen, které užívaly nebo užívají hormonální antikoncepci.
|
host ::
