|
|
Optimalizace předooperační a operační léčby karcinomu jícnu a ezfago-gatstrické junkce: využití PET/CT v diagnostice a hodnocení efektivity předoperační chemoterapie a technika konstrukce anastomozy jako faktor pooperačních komplikací po ezofagektomii
Haruštiak, Tomáš ; Stolz, Alan (vedoucí práce) ; Šimša, Jaromír (oponent) ; Vrba, Radek (oponent)
Klíčová slova: adenokarcinom jícnu a ezofagogastrické junkce, neoadjuvantní chemoterapie, PET/CT, histopatologická odpověď, technika ezofagogastrické anastomózy, leak anastomózy, striktura anastomózy Tato disertační práce se zabývá možnostmi optimalizace předoperační a operační léčby adenokarcinomu jícnu a ezofagogastrické junkce (AEG). Dřívější práce ukazují, že z předoperační chemoterapie lokálně pokročilého AEG profitují pacienti s dobrou histopatologickou odpovědí, tzv. respondeři. Primárním cílem první části této dizeratční práce bylo prospektivně ověřit, zda je možné využít pozitronovou emisní tomografii (PET/CT) k časné identifikaci histopatologických non-responderů, kteří by mohli být ušetřeni neúčinné neoadjuvantní léčby. Naše práce neprokázala, že by časná metabolická odpověď, vyjádřená procentuálním rozdílem v konzumpci glukózy na PET/CT před (PET1) a 12 až 22 dní po začátku 1. cyklu chemoterapie (PET2), korelovala s histopatologickou odpovědí v resekčním preparátu v celém zkoumaném souboru 90 pacientů. Post hoc explorativní analýzou byla nalezena korelace metabolické a histopatologické odpovědi u podskupiny pacientů, kterí měli PET2 do 16. dne po začátku léčby, tato hypotéza však vyžaduje prospektivní validaci. Z naší studie vyplývá, že PET/CT po 1. cyklu chemoterapie zatím nelze použít...
|
|
|
Variace plicního cévního řečiště z pohledu plicního chirurga
Stolz, Alan ; Pafko, Pavel (vedoucí práce) ; Wechsler, Jan (oponent) ; Vobořil, Zbyněk (oponent)
Na základě pro vedených anatomických preparací jsme zjistili, že od klasického anatomického větvení plicních cév existují odlišnosti a různé varianty odstupu plicních žil a tepen. Četnost těchto variaci není velká, ale právě proto může být její nález překvapením pro plicního chirurga. Při vhodném předoperačním vyšetření pomocí kontrastní CT vyšetření, lze na některé variace plicních žil již předoperačně upozornit, ale ani v jednom případě našeho souboru to nebylo provedeno. A tak zůstává na operatérovi, aby případnou variaci peroperačně identifikoval a zamezil vzniku možných komplikací během operace. Nepoznaná variace větvení plicních žil během plicní resekce může mít katastrofální důsledky pro pacienta, kdy při jejich podvazu dochází k venostáze a gangréně plicního parenchymu s vysokou mortalitou. Proto při přerušování plicních žil je nutné vždy identifikovat, jestli do podvázané plicní žíly nevstupují větve z okolního plicního parenchymu. Při odběru plic pro plicní transplantaci nebo lobární transplantaci je možné použít taky rádcovskou plíci s variací plicních žil, ale tuto variaci je vhodné identifikovat již během odběru a připravit se na případnou rekonstrukci a upravení struktur pro cévní anastomózu.
|
host ::
RSS.