|
|
Literární venkov v protektorátní kinematografii
Svěcená, Dobroslava ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky): Tato práce sleduje počátky národně-emancipačních a vlasteneckých projevů, které se v průběhu devatenáctého století staly součástí české venkovské prózy a ve dvacátém století se prostřednictvím filmových adaptací těchto děl promítly jako národně-obranné tendence v české protektorátní kinematografii. Z práce by mělo vyplynout historické provázání obou sledovaných období. V klasické české venkovské próze i ve filmu se z politických a společenských důvodů ve zvýšené míře objevovaly obrozenecké ideály venkovského národního života, které vycházely z toposu "chaloupky" ("idylického místa"), z národních historických tradic a kultů přírody a venkova. V průběhu utváření českého novodobého národa od počátku devatenáctého století až do první světové války se tyto prvky staly součástí představ Čechů o sobě samých a se zvýšenou intenzitou vyvstaly v éře národního ohrožení za protektorátu. V poslední části práce jsou na příkladě spisovatelky Boženy Němcové a její Babičky ukázány konkrétní projevy těchto ideálů, které se v průběhu desetiletí staly součástí jejího kultu.
|
|
|
Generační střety na stránkách protektorátního kolaborantského tisku
Nezdařil, Petr ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je postihnout variabilitu protektorátní tiskové propagandy vzhledem ke generační a sociální příslušnosti cílové skupiny čtenářů. Tato byla zkoumána prostřednictvím analýzy tří kolaborantských listů - Arijského boje, Zteče a Přítomnosti. Propagandistické obrazy byly rekonstruovány na základě analýzy tří velkých tematických okruhů, a sice zobrazování protektorátní vrstvy inteligence, mládeže a konečně příslušníků židovské minority. Cílem se krom postižení specifických propagandistických technik stala také snaha zhodnotit perspektivy přijetí těchto obrazů ze strany protektorátní společnosti a vysvětlit, proč se tyto míjely účinkem. Vzhledem k primárním pramenům, které byly při tvorbě využity, postihuje předkládaná práce především období mezi léty 1942 a 1945.
|
|
|
Český svaz válečníků
Václavík, Robert ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Český svaz válečníků (ČSV) byl v období Protektorátu Čechy a Morava organizací kolaburující s okupační mocí. Zakladatel ČSV plukovník četnictva ve výslužbě Otto Bláha, který byl v roce 1940 povýšen do generálské hodnosti, se snažil dosáhnout rozpuštění dosud existujících vojenských spolků s cílem vytvořit jednotnou organizaci válečných veteránů. Jedním z pilířů ČSV byl Český svaz pro spolupráci s Němci, v němž byl Bláha pověřen intervenční činností u německých úřadů. Druhým pilířem vznikajícího ČSV byl Svaz vojáků z fronty. Bláha převzal vedení tohoto spolku a od okupačních orgánů získal souhlas s vytvořením jednotné organizce pod vedenm nově se tvořícího ČSV. I přes dlouhotrvající snahu ČSV k tomu nakonec nedošlo. Stanovy ČSV byly schváleny v roce 1914 a ústředním vedoucím zvolen Bláha. ČSV udržoval čilou korespondenci s orgány protektorátní i okupační správy a podával řadu návrhů týkajících se zapojení ČSV do veřejného a politického života. Požadoval např. rozhodující slovo při mimoškolní výchově mládeže či navrhoval bojové nasazení českých dobrovolnich jednotek po boku německé armády. Žádný z návrhů ČSV však nakonec nebyl realizován.
|
|
|
Životopisná studie Jiřího Muchy a jeho žurnalistická tvorba v předválečných, válečných a poválečných letech
Bílá, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Předložená bakalářská diplomová práce se věnuje životu a práci spisovatele a novináře Jiřího Muchy ve vybraných letech 1937-1948. Toto období je dále rozděleno na tři etapy, předválečné (1937-1939), válečné (1939-1945) a poválečné (1947-1948) období. Z každé éry jsou vyčleněny tři nejdůležitější periodika, která tvořila nejsilnější pilíř Muchovy práce. Jsou to Lidové noviny, časopis Čechoslovák a Svobodné noviny. V souvislostech životopisné studie se práce zmiňuje také o publikační činnosti Jiřího Muchy od roku 1929 až do jeho smrti v roce 1991. Každá kapitola obsahuje informace o společensko-historické situaci, o postavení médií v dané době a dále rozebírá konkrétní Muchovy příspěvky do výše zmíněných tiskovin. Cílem práce je zmapovat Muchův přínos zejména v oblasti žurnalistiky, přiblížit jeho osobnost a metodou komparativní analýzy porovnat jeho jednotlivá tvůrčí období. Zjistit, jak se od sebe odlišují, případně jaký vliv měly na jeho psaní společensko-historické události.
|
|
| |
|
|
Jiřina Hauková - publicistka
Tregerová, Dana ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá publicistickou činností české básnířky Jiřiny Haukové v denících Obzor a Lidové noviny (a časopise Eva) z období 1935-1942, skládá se proto ze dvou částí, z nichž se každá věnuje převážně obsahové stránce článků. Formální roviny článků se dotýká pouze první část práce, a to hlavně u recenzí, u ostatních novinářských textů pouze výjimečně. Vedle recenzí je pozornost věnována výhradně žánrům literárně-publicistickým. Ve druhé části popisuji názorové ukotvení Jiřiny Haukové v otázkách chování moderní ženy a všímám si dalších specifických rysů, které charakterizují žurnalistickou činnost Jiřiny Haukové v Lidových novinách.
|
|
| |
|
|
Dva pakty Hitlera se Stalinem v zrcadle českého legálního tisku v Protektorátu Čechy a Morava
Nevrkla, Lukáš ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Lukáš Nevrkla Dva pakty Hitlera se Stalinem v zrcadle českého legálního tisku v Protektorátu Čechy a Morava Abstrakt Práce se zaměřuje na problematiku reflexe dvou sovětsko-německých paktů z 23. srpna a 27. září 1939 v Protektorátu Čechy a Morava. V první části se autor soustředí na objasnění historických a zahraničně-politických souvislostí, které vedly k zásadní proměně v mezinárodních vztazích ve východní Evropě, již právě tyto dva zmíněné pakty ztělesňují. Tato část práce se rovněž zabývá situací v českém protektorátním tisku na počátku druhé světové války a podává přehled základních politických událostí v českých zemích, které v průběhu srpna a září 1939 spoluurčovaly postoje obyvatelstva a médií v protektorátu vůči zahraniční politice jak Německa, tak SSSR. Druhá část práce se věnuje rozboru ohlasu uzavření Ribbentrop-Molotovova paktu a sovětsko-německé smlouvy o hranicích a přátelství v českém protektorátním tisku. V závěru se práce dotýká také vnímání sovětsko-německé spolupráce na počátku druhé světové války československým exilem a ilegálním periodikem KSČ Rudým právem.
|
|
|
Židé v protektorátu a pokusy o jejich záchranu
Hlinovská, Květoslava ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Arava-Novotná, Lena (oponent)
Práce se zabývá moderní historií Židů na našem území, a to konkrétně během 2. světové války. Mapuje jejich osud a změnu jejich postavení, které vedlo k jejich postupnému vytěsnění ze společnosti a k likvidaci v Hitlerově "konečném řešení". Dále se zabývá pokusy o jejich záchranu, ať již prostřednictvím židovského odboje, exilovou vládou či podílem civilního obyvatelstva nežidovského původu. Rozebírá co stálo za motivací záchranců. Následuje typologie záchrany dle způsobu jejího provedení, doložená na známých zachráncích, jako byl Nicholas Winton či Přemysl Pitter.
|
|
| |
host ::
RSS.