| |
| |
| |
|
Three critical voices of post-war American literature
Malá, Kateřina ; Hanuš, Jiří (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá třemi literárními díly, které poskytují kritický pohled na poválečnou americkou společnost: Arthur Miller, Smrt obchodního cestujícího, J.D. Salinger, Kdo chytá v žitě a Jack Kerouac, Na cestě. Cílem diplomové práce je stručně představit povalečnou společnost a poté, na základě textové analýzy, prezentovat kritiku, obsaženou ve výše zmíněných knihách. Práce je rozdělena do čtyř částí a popisuje poválečnou situaci ve Spojených státech (politickou, sociální a kulturní) a poté se zaměřuje na knihy samotné. Po stručném shrnutí autorova života, následuje hlavní část týkající se knihy a kritiky, kterou obsahuje. Poválečné období bylo významné, díky změnám, které přineslo. Společnost 50. let byla charakterizována mnoha "boomy", které přispěly k jejímu rozvoji. Jejími hlavními rysy se staly konzumerismus a materialismus, které také byly hlavním předmětem kritiky. Hlavní otázkou, kterou chce tato diplomová práce zodpovědět je, zdali byla tato kritika oprávněná či nikoli. Tento cíl je realizován v samotném závěru práce a založen na faktech, poskytnutých během psaní vlastní práce, odpověď je, že tato kritika oprávněná byla. Nicméně, tento závěr není jednoduchý a je třeba přečíst práci celou k pochopení všech důvodů, které vedly k tomuto závěru a přemýšlet o poskytnutých vývodech.
|
|
Vnímání mouřenínů v alžbětinské Anglii
Bielková, Andrea ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Text předložené práce se věnuje vnímání afrického obyvatelstva v alžbětinské Anglii. Práce se pokouší osvětlit společenský kontext, v jehož rámci se obraz Afričana, člověka s tmavou pletí, jako specifického Jiného vyvíjel. Práce si klade následující hlavní otázky: jaké významné celospolečenské fenomény měly zásadní vliv na formování a transformaci obrazu Jiného a v jaký výsledný obraz výše uvedené vlivy vyústily; zda a jak se tyto faktory projevily v prezentaci prostřednictvím lidové kultury. Pramennou základnu analýzy tvoří především cestopisná tvorba a dramatická produkce daného období. Klíčová slova: Alžběta I.; mouřeníni; černoši; cestopisy; George Best; Richard Hakluyt; alžbětinské drama; Othello; Kupec benátský; Bitva o Alcazar; Nadvláda chtíče; Titus Andronicus; Maroko; Berbérie
|
|
Socioekonomické souvislosti stravování a jídla etnických menšin (případ Vietnamců v ČR)
Pham, Phuong Uyen ; Lošťák, Michal (vedoucí práce) ; Zelený, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je věnována jídlu a jeho sociálnímu a kulturnímu kontextu. Práce je rozdělena na dvě části: literární rešerši a praktickou část. Ze začátku práce bude zaměřeno na vysvětlení pojmu jídlo a krátce se pojedná o kulturních aspektech stravování. Dále jsou stručně popsány tři nejvíce zastoupené etnické menšiny v České republice. Praktická část je zaměřena na přizpůsobení se vietnamské menšiny v ČR s tím související i analýza stravovacích návyků. Kvalitativním výzkumem byly zjišťovány informace o jídlech, které respondenti konzumovali, a na tomto základě bylo zkoumáno, jak je jejich stravování ovlivněno pobytem v jiném kulturním prostředí.
|
|
Výchova k toleranci na středních školách
Puškárová, Marta ; Votava, Jiří (vedoucí práce) ; Barbora, Barbora (oponent)
Abstrakt:
Bakalářská práce se zabývá výchovou žáků k toleranci na středních školách, vnímáním rozdílů a odlišností od ostatních a utvářením postojů žáků. Práce je zaměřena na osvojování kompetencí, především občanských a sociálních ale i odborných a klíčových. Předkládá úlohou pedagogů při výchovném působení na žáky s cílem naučit je vzájemnému respektu a toleranci k novým kulturám a lidem z odlišného prostředí a předcházet tak možným konfliktním situacím. Tolerance má žáky naučit naslouchat ostatním lidem bez ohledu na to, zda s nimi souhlasí či nikoliv a připravit je na život v globální společnosti na principu sociálního smíru a solidarity.
|
|
Romové a období Sametové revoluce
Tomšů, Kateřina ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Práce chce přiblížit život Romů za komunistického režimu a následnou změnu v jejich každodenních životech, kterou způsobila Sametová revoluce. První část se zabývá teoretickým vysvětlením pojmů menšina, národ, integrace a akulturace, totalitní režim a rasová diskriminace. Cílem praktické části je přiblížit, jak změny v režimu vnímali sami Romové. Výpovědi narátorů byly rozčleněny do větších skupin, jako jsou každodenní život před rokem 1989, období Sametové revoluce, po roce 1989, romský jazyk a romská identita. Práce využívá kvalitativního výzkumu ve formě polostrukturovaných rozhovorů s devíti Romy, kteří žijí na různých místech v ČR.
|
| |
| |