Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  začátekpředchozí37 - 46  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza krizové komunikace kauzy: Záměna dětí v třebíčské nemocnici
Böhm, Jiří ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Rydlová, Jana (oponent)
Cílem teoretické části práce je charakterizovat specifika krizové komunikace, její nástroje, zákonitosti a principy. Teoretická část rovněž vymezuje pojem krize a popisuje vhodný postup managementu v jednotlivých fázích krize. Vedle krizové komunikace a krizového managementu vysvětluje zákonitosti mediální analýzy, která je využita jako informační portfolio pro část praktickou. Výsledkem praktické části je zhodnocení krizové komunikace kauzy "záměna dětí v třebíčské nemocnici" z pohledu nemocnice s využitím převážně mediální analýzy. Na základě výsledků jsou stanovena vhodná doporučení.
Spolupráce složek integrovaného záchranného systému při katastrofách a hromadných neštěstích
VYHNÁLEK, Jakub
Téma bakalářské práce je Spolupráce složek integrovaného záchranného systému při katastrofách a hromadných neštěstích. Práce má za cíl zmapování znalosti typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí s důrazem na práce Zdravotnické záchranné služby. Dílčím cílem je zjistit znalost komunikace v digitálním systému Tetrapol. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce věnuje Integrovanému záchrannému systému, jeho složkám a úkolům. Definuje pojmy používané ve spojení s hromadným neštěstím a dále zmiňuje dokumenty potřebné pro likvidaci mimořádné události. Popisuje také komunikaci v digitálním systému Tetrapol. V praktické části je zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou anonymního dotazníku. Respondenty jsou pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Na základě stanovených cílů jsou vytvořeny dvě hypotézy. První hypotéza zní: ?Členové Zdravotnické záchranné služby umí komunikovat v digitálním systému Tetrapol?. Druhá hypotéza zní: ?Znalost typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí pro zdravotnickou záchrannou službu je lepší u služebně mladších pracovníků (do 5 let praxe) než u služebně starších pracovníků?. Výzkumné šetření obě hypotézy vyvrátilo a ukázalo nedostatky v teoretické připravenosti na likvidaci mimořádné události u zkoumaného vzorku. V rámci zlepšení povědomí o likvidaci mimořádné události by bylo vhodné věnovat více času dané problematice již během studia záchranářů, ale i následně v zaměstnání například formou interních seminářů.
Etické aspekty krizové komunikace podniku
Roztočilová, Linda ; Antušák, Emil (vedoucí práce) ; Kopecký, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce s názvem "Etické aspekty krizové komunikace podniku" se zabývá problematikou krizové komunikace. Stanovené cíle zahrnují teoretické uvedení do problematiky, analýzu praktických příkladů porušení etických aspektů krizové komunikace a návrh opatření pro podnikový management v oblasti plánování a řízení krizové komunikace. Praktická část se zaměřuje na dva příklady ze srpnových povodní 2002. Zaplavení pražského metra a vyplavení chemikálií z neratovické Spolany se staly jejich symbolem. Provedená analýza ukazuje na nezbytnost dodržování etických aspektů krizové komunikace. Nedodržování či vědomé porušování těchto principu může mít nejen personální, ale i ekonomické a právní důsledky.
Senioři při mimořádných událostech a specifika práce s nimi
KOPECKÁ, Libuše
Současný stav dané problematiky stárnutí populace je jeden z demografických trendů současnosti, který se celosvětově stává problémem jednadvacátého století. Lidé se dožívají vyššího věku a současně klesá počet narozených dětí. Dnes je stáří prezentováno jako negativní část života, kterou je třeba co nejvíce oddálit. Naopak vyzdvihován je kult mládí, zdraví a výkonu. Stárnutí je proces nevyhnutelný a velmi individuální. V jeho průběhu se mnohé potřeby mění, některé jsou v této době akcentovány více, některé naopak ubírají na důležitosti. Staří lidé se již nedokáží adaptovat a nereagují tak rychle na probíhající změny ve všech sférách společenského života. Tím se stávají věkovou skupinou obyvatel, která je stále více ohrožena a potřebuje zájem a pozornost společnosti. Principy lidských práv by měly být aplikovány bez ohledu na stáří občana, jeho duševní a zdravotní stav, úroveň příjmů, sociální situaci či stupeň vzdělání. Práva a svobody jsou výrazem autonomie starých lidí a nesnižují se ani jeho umístěním do nemocnice či sociálního zařízení. S tím vzniká otázka, zda jsou orgány a organizace činné v krizovém řízení dostatečně připraveny na specifika práce se seniory a senioři dostatečně informováni v případě mimořádné události. Hypotéza se opírá o tvrzení, že krizové řízení zohledňuje specifika seniorů a jejich přístup k životu a že senioři jsou dostatečně informováni o svých právech a povinnostech v případě vzniku mimořádné události. Zhodnocením dostupné literatury, metodických materiálů a standardů integrovaného záchranného systému jsem zjistila, že skupina seniorů není vedena jako samostatná kategorie, ale je součástí skupiny se zvláštními potřebami. Příslušníci jednotlivých složek integrovaného záchranného systému mají povědomí o specifikách této kategorie a v této oblasti dostávají další informace, ale jako samostatnou kategorií se s ní nezabývají. Skupině a problematice seniorů se věnují pracovníci v sociálních službách, pomáhajících profesích a neziskových organizacích. Situaci jsem prozkoumala i v okolních zemích Evropy a je obdobná.Senioři nejsou dostatečně připraveni na mimořádnou událost.Problém vidím v celkové úrovni připravenosti obyvatelstva. Důvod nespočívá v tom, že pro jejich připravenost nejsou vytvořeny podmínky, nebo že by neprobíhala vůbec. Problémem je její omezené využívání obyvateli z důvodu podceňování rizik a nebezpečí. Lidé jsou lhostejní, domnívají se, že oni osobně nebudou ohroženi a postiženi. Důsledkem je stav, kdy jednotlivci ani jejich komunity nejsou na mimořádné události připraveni a neznají, jak se při nich racionálně a bezpečně chovat. Východisko tak vidím ve smysluplném prohlubování povědomí, nutnosti osobní připravenosti a upozorňování na možná rizika vzniku mimořádných událostí a jejich následků a to nejen mezi seniory.
Komunikace s veřejností v době řešení krizové situace
SALÁTOVÁ, Renata
Život na naší planetě neexistuje bez rizik. Nikdo není před mimořádnými událostmi a krizovými situacemi chráněn. Pro Českou republiku jsou pravděpodobné, kromě velkých dopravních havárií a živelních pohrom, jako jsou povodně, požáry, vichřice, sesuvy půdy, sněhové laviny, také havárie s únikem nebezpečných chemických látek. Výše uvedené předpokládané situace vyžadují okamžitou reakci na tyto události a v mnohých případech jejich řešení vyvolá potřebu komunikace s veřejností. Za tímto účelem byl v České republice vytvořen systém krizového řízení, který provádí prevenci a korekci krizových situací a při vypuknutí krize uplatňuje specifické postupy vedoucí ke zmírnění účinku krize. Nedílnou součástí činnosti je právě oblast toku informací (krizové komunikace), včetně informovanosti široké veřejnosti. Výsledkem výše popsané činnosti je plán komunikace s veřejností. Vzhledem k tomu, že žádná právní norma neřeší obsah a strukturu tohoto dokumentu, můj návrh vychází z odborné dostupné literatury, provedené analýzy vybraných ORP a konzultace s odborníky na toto téma. Informace jsou základem veškerého dění, jsou ale k ničemu, pokud se nedostanou k těm, kterým jsou určeny. Proto by jejich předávání obyvatelstvu mělo hrát stěžejní roli při provádění preventivních opatření před mimořádnými událostmi a krizovými situacemi, stejně tak i v době řešení krizové situace.
Analýza etických aspektů krizové komunikace podniku
Tsaruk, Khrystyna ; Antušák, Emil (vedoucí práce) ; Kopecký, Zdeněk (oponent)
V úvodu dané bakalářské práce jsou uvedeny cíle, jimiž jsou: 1.Analýza podstaty krizové komunikace podniku. 2.Analýza etických aspektů krizové komunikace podniku. 3.Analýza a popis dopadů porušení etických aspektů krizové komunikace na obyvatelstvo a životní prostředí na příkladě havárie Černobylské JE. První kapitola, resp. teoretická část je primárně zaměřená na definování pojmů, bezprostředně souvisejících s tématem práce, vytvoření přehledu o krizové komunikaci, která je nedílnou součástí krizového managementu a jeho mohutním nástrojem při zvládání krizových situací. Druhá kapitola se zabývá primárně etikou a uvádí řadu příkladů, které poukazují na souvislosti mezi etikou a krizovou komunikaci. Přesněji řečeno cílem této časti je zdůraznit důležitost etického způsobu myšlení a chování v momenty propuknutí krizí s cílem eliminace nežádoucích následků a zachránění lidských životů, ekonomického blahobytu a životního prostředí. Třetí kapitola je tak zvanou praktickou časti, zaměřenou na popis problematiky etických aspektů krizové komunikace na příkladě jaderné elektrárny Černobyl. Závěr práce bude přistavovat sumarizaci poznatků ohledně etických aspektů krizové komunikace podniku a moderního pojmu Corporate Social Responsibility, získaných autorem při zpracování odborné literatury, statistik, novinářských reportáží apod. ohledně problematiky dané BP.
Public Relations a komunikace ve zdravotnictví
Pertlíčková Balcarová, Monika ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Chrápková, Taťána (oponent)
Práce popisuje fungování public relations a komunikaci ve zdravotnictví a poukazuje na specifika a odlišnosti od typicky ziskového sektoru. Analyzuje současnou úroveň dané problematiky v České republice, včetně právního a etického pohledu na komunikaci zdravotnického zařízení. V první části objasňuje teorii oboru public relations a komunikace a obsahuje stručný popis sektoru zdravotnictví. V druhé části se práce zabývá zejména interní, externí a krizovou komunikací jednotlivých zdravotnických zařízení a metodou kvalitativního výzkumu tyto oblasti analyzuje. Je zde popsáno mimo jiné praktické fungování public relations, použití nástrojů mediální komunikace jednotlivých nemocnic, jsou definovány cílové skupiny, veřejnost a dobré jméno zdravotnického zařízení.
Krizová komunikace jako důležitý nástroj managementu podniku
Francová, Martina ; Antušák, Emil (vedoucí práce) ; Kopecký, Zdeněk (oponent)
Teoreticko-metodologická část: vymezení základních pojmů jako podnik - okolí podniku, identita a image podniku; mimořádná událost, krizová situace, krize, krizový management; stručné vymezení legislativně právního prostředí. Vymezení pojmu komunikace -- obecné pojetí a typy komunikace. Vymezení pojmu krizová komunikace, analýza disponibilních metod krizové komunikace podniku, analýza disponibilních nástrojů krizové komunikace podniku. Praktická část práce -- manuál pro krizovou komunikaci podniku aplikovaný do bankovního prostředí.
Analýza vnitřní komunikace firmy Hirschmann Czech s.r.o.
Trlicová, Stanislava ; Bedrnová, Eva (vedoucí práce) ; Francová, Tereza (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na analýzu interní komunikace společnosti Hirschmann Czech s.r.o. v době probíhající finanční krize. Empirická data jsou získána pomocí anonymního dotazníkového šetření u pracovníků ve výrobě a standardizovaným individuálním rozhovorem s vedoucími pracovníky. Data jsou zpracována pomocí základních statistických charakteristik a jsou dále slovně interpretována. Na základě vyvozených závěrů jsou definována úzká místa v interní komunikaci společnosti a popsány možné návrhy na opatření.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   začátekpředchozí37 - 46  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.