|
Determination of residues of the selected pesticide effective substances in wine using the GC/MS method
Ehrenbergerová, Martina ; Benešová, Karolína (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
The grape is one of the oldest cultivated plants. It can be consumed as a fruit or it can be used as a raw material for making stews, juices or the cultivated drink – wine. Generations of wine-makers have been striving to improve both the cultivating conditions of vineyards and the quality of wine. Many harmful elements, such as herbivorous pests, diseases and storms are important factors that can have a negative impact on crop quality. To regulate the effects of these factors, an integrated protection system is used, incorporating agronomical measures, resistant varieties and a wide spectrum of pesticides. However, increasing the usage of pesticides brings certain dangers to both the production quality and the environment. This necessitates the monitoring of the negative effects, including the content of pesticide residues in the grapes. My thesis studies and experimentally assesses selected pesticide residues in certain wine samples.
|
|
Palladium v životním prostředí
Hajdová, Jana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se podrobněji zabývá palladiem v životním prostředí. Jeho využití je zejména v automobilovém průmyslu jako složka katalyzátorů motorových vozidel, ale také se uplatňuje v zubním lékařství, šperkařství a elektrotechnice. Uvolňováním tohoto kovu z automobilových katalyzátorů se dostává do všech složek životního prostředí (půda, silniční prach, voda, rostliny), kde se akumuluje. Může se stát součástí potravního řetězce a způsobit tak zdravotní rizika lidské populaci. Tato práce se také zabývá způsoby vzorkování, zakoncentrování a metody, kterými lze palladium stanovit ve vzorcích životního prostředí (spektrofotometrické metody, AAS, ICP-AES a ICP-MS).
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Tymoshenko, Anna ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Stavba celého obytného souboru obsahuje celkém 5 bytových domů. Pozemek má východo-západní orientaci s dostatečně vyrazným sváhem. Domy jsou umistěné tak, aby využily charakter terenu. Projekt byl koncipován tak, aby umožnil ubytování lídi všech sociálních a věkových vrstev společnosti. Jsou návržené byty pro mladé rodiny, duchodci a velké rodiny. Každý dům má společenské prostory v 5NP, se společenskou terasou. Docela velký počet bytů je přizpůsoben lídem s omezením pochybu a orientaci. Hlavním cílem návrhu obytného souboru byla snáha vytvořit tzv "zelené město" ve kterém není přesná hranice mezi přirodou komína a zástavbou. Východní část terenu má charakter volné přírody. Pro společenské akce je návržen malý amfiteatr, umistěný ve spádu terénu. Návrh obsahuje velký podíl sadových úprav, lesních výsadeb, realizaci vysadby nelesní zeleně. Tato zeleň po vzrůstu vytvoři kvalitou vyjmečné prostředí navhovaným obytným stavbam. charakter vysadby zeleně je nahodlý, ale s respektováním norem o požarní bezpečnosti a osvětlení.
|
|
Medová plástev včelky žati: Iracema jako překladatelský problém
Nesvedová, Kristina ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Dufková, Vlasta (oponent)
Překlad Iracemy je problematický v několika aspektech. K jeho pochopení je však nejprve nutné porozumět tomu, nakolik mnohovrstevné dílo Iracema je. Proto jsem se po krátkém shrnutí děje pokusila o rozbor základních charakteristik díla, věnovala jsem se jeho žánru, kompozici, stylotvorným prostředkům a především jeho jazyku. Každé dílo je ovšem ovlivněno svým historicko-literárním kontextem a okolnostmi svého vzniku. Proto bylo nutné zasadit Iracemu do kontextu brazilského romantismu, zejména pak nacionalistického indianismu. José de Alencar využívá v Iracemě různé mytologické prvky; na jejich význam pro budování představ o povaze a původu brazilského národa jsem se zaměřila v rozboru mytického aspektu Iracemy. Výsledky těchto dílčích studií jsem se pokusila aplikovat na jediný existující překlad Iracemy do češtiny. Jarmila a Jaroslav Vojtíškovi přeložili Iracemu čtivým elegantním stylem, avšak pominuli některé její důležité roviny, proto se převod zdařil jen částečně. Snažili se o to, aby se text dobře četl a neobsahoval obtížná a nesrozumitelná místa. Velkou péči věnovali tomu, aby přiblížili českému čtenáři brazilskou faunu a flóru, stejně jako indiánský život. Věnovali se však více obsahu než formě, opomíjeli specifika Alencarova literárního jazyka a básnické kvality textu. Také z kulturní podmíněnosti...
|
|
The importance of plant proteins from ABCB subfamily in auxin transport
Kubeš, Martin
Polar auxin transport provides essential directional and positional information for many developmental processes in plants. At the cellular level, it is realized by both the passive diffusion and the active transport through the membrane proteins - AUX1/LAXes, PINs and ABCBs. The aim of this thesis was to characterize the role of ABCB1, ABCB4 and ABCB19 proteins in polar auxin transport using transformed tobacco BY-2 cell lines. It was shown that localization of the ABCB1, 4 and 19 is not polar on the plasma membrane (PM). The ABCB4 was also more stable on PM after the treatment with auxin influx inhibitors 1-NOA, 2-NOA and CHPAA; making use of ABCB4-cell line helped to uncover new characteristics of markers of endocytosis - the FM-dyes. The induction of ABCB19 has led to the decrease in 3H-NAA accumulation with characteristic cell phenotype (cells ceased to divide, started to elongate and there was formed an increased amount of starch granules), similar to the PIN7 overexpressing cell line. Thus, also the ABCB-based enhanced auxin efflux resulted in depletion of auxin from cells, and concomitantly changed their developmental program. The auxin starvation phenotype in the cell line with induced overexpression of PIN7 could be rescued by application of the auxin efflux inhibitor NPA; however, the...
|
|
Význam rostlinných proteinů z podrodiny ABCB pro transport auxinu
Kubeš, Martin ; Zažímalová, Eva (vedoucí práce) ; Hejátko, Jan (oponent) ; Reinöhl, Vilém (oponent)
Polární transport auxinu poskytuje základní informaci o směru a poloze pro řadu vývojových procesů v rostlinách. Na buněčné úrovni je uskutečňován jak pasivní difuzí tak aktivním transportem prostřednictvím membránových proteinů - AUX1/LAX, PIN a ABCB. Cílem této disertační práce bylo charakterizovat roli ABCB1, ABCB4 a ABCB19 proteinů v polárním transportu auxinu s využitím transformovaných tabákových BY-2 buněčných linií. Ukázalo se, že lokalizace ABCB1, 4 a 19 proteinů na plazmatické membráně (PM) je nepolární. ABCB4 protein na PM byl po ošetření inhibitory auxinového transportu do buňky (1-NOA, 2-NOA a CHPAA) stabilnější; navíc využití ABCB4 buněčné linie pomohlo odhalit nové vlastnosti endocytotických markerů - FM barviv. Indukce ABCB19 proteinu vedla ke snížení akumulace 3 H-NAA s charakteristickým buněčným fenotypem, podobně jako u PIN7 overexprimované buněčné linie. Tento charakteristický fenotyp mohl být v případě PIN7 overexprimované buněčné linie zvrácen aplikací NPA jako inhibitoru transportu auxinu ven z buněk, zatímco v případě k NPA méně citlivé ABCB19 overexprimující buněčné linii ke zvrácení fenotypu nedošlo. Za důležité lze považovat, že se podařilo prokázat jedinečnou vlastnost ABCB4 proteinu: jeho duální koncentračně závislou funkci při transportu auxinu v kořenech Arabidopsis,...
|
|
Analyzing the complexity of auxin-related processes and their regulation
Simon, Sibu ; Zažímalová, Eva (vedoucí práce) ; Stiborová, Marie (oponent) ; Pavlíček, Jiří (oponent)
Souhrn Rostlinný hormon (fytohormon) auxin je důležitým regulátorem růstu a vývoje rostlin. Koncentrační maxima auxinu, nutná pro regulaci vývoje rostlin, se vytvářejí na základě spolupůsobení metabolických procesů, pasivní difuse molekul auxinu přes buněčnou membránu a aktivního transportu auxinu prostřednictvím přenašečů. V naší práci jsme použili skupinu sloučenin strukturně příbuzných hlavnímu endogennímu auxinu kyselině indol-3-octové a syntetickým auxinům kyselinám 2,4-dichlor- fenoxyoctové a naftalen-1-octové. Cílem bylo charakterizovat specifitu vůči auxinům u vývojově významných procesů, jako je aktivní transport auxinu přes buněčnou membránu a "genomický (transkripční)" a "negenomický (netranskripční)" přenos auxinem neseného signálu. Kromě vlastní charakterizace fyziologické aktivity daných látek jsme chtěli přispět k pochopení komplexní regulace fyziologických procesů závislých na auxinu a případně nalézt takové látky, jejichž chování se bude u jednotlivých procesů výrazně lišit. S využitím vybraných látek spolu s dalšími molekulárními nástroji jsme analyzovali negenomický mechanismus přenosu auxinového signálu, způsob účinku styrylových FM (Fei-Mao)-barviv na dynamiku membránově lokalizovaných auxinových transportérů, a účast ostatních fytohormonů - jmenovitě cytokininů - při regulaci hladin...
|
|
Vliv elicitace na produkci suspenzní kultury Trifolium pratense L.
Zagórová, Marie ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Dušek, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Marie Zagórová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv elicitace na produkci suspenzní kultury Trifolium pratense L. Produkce sekundárních metabolitů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (jetel luční) je nízká, a proto je snaha ji zvýšit pomocí elicitace. Elicitace je metoda využívající obranných mechanismů rostlin ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v rostlinách i v kulturách in vitro. K endogenním signálním látkám rostlinných obranných reakcí patří také kyselina jasmonová, její prekurzory a deriváty. V případě exogenní aplikace mohou působit také jako elicitory. V této diplomové práci byl sledován vliv kyseliny jasmonové a vliv kyseliny jasmonové v kombinaci s vápenatými ionty a verapamilem na produkci flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. Kultura byla kultivována při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo / 8 hodin tma na živném médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu. Stanovení obsahu flavonoidů bylo provedeno spektrofotometricky podle ČL 2009 a stanovení isoflavonoidů HPLC metodou. Nejlepší elicitační účinek kyseliny jasmonové byl zjištěn po...
|
|
Produkce sekundárních metabolitů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L.
Zdražilová, Lenka ; Siatka, Tomáš (oponent) ; Kašparová, Marie (vedoucí práce)
Lenka Zdražilová Produkce sekundárních metabolitů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. Souhrn Elicitace je metoda využívající obranných mechanizmů rostlin ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v rostlinách i v kulturách in vitro. Kyselinu jasmonovou můžeme zařadit mezi biotické elicitory, protože v rostlinách působí jako induktor exprese obranných proteinů. V experimentu byl sledován vliv čtyř koncentrací kyseliny jasmonové a vliv kyseliny jasmonové v kombinaci s vápenatými ionty a verapamilem na produkci flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. (varieta Sprint). Kultura byla kultivována při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo / 8 hodin tma na živném médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu. U elicitovaných i kontrolních vzorků bylo provedeno fotometrické stanovení flavonoidů dle Českého lékopisu 2009 a stanovení isoflavonoidů metodou HPLC. Z výsledků vyplývá, že optimální vliv kyseliny jasmonové na produkci flavonoidů a isoflavonoidů se projevil po 24hodinové aplikaci koncentrace 50 µmol. Stimulace elicitace extracelulárními vápenatými ionty se nejvíce projevila u nejslabší koncentrace kyseliny jasmonové (5 µmolů) po přidání chloridu vápenatého o koncentraci 1 mmol a 10 mmol. Přidání...
|
|
Možnosti ovlivnění produkce sekundárních metabolitů u kultury Silybum marianum in vitro
Kunzová, Lucie ; Martin, Jan (oponent) ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce)
Mgr. Lucie Kunzová Možnosti ovlivnění produkce sekundárních metabolitů u kultury Silybum marianum in vitro Elicitace je metoda využívající obranných mechanizmů rostlin ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v rostlinách i kulturách in vitro. V této práci byl sledován vliv 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hod působení tří koncentrací abiotického elicitoru (3-jod-4-methylfenyl)amidu 5-methylpyrazin-2-karboxylové kyseliny na produkci flavonolignanů kalusovou a suspenzní kulturou Silybum marianum. Kultura byla kultivována na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α-naftyloctové (α-NAA). Pro stanovení obsahu flavonolignanů v kalusové i suspenzní kultuře byla zvolena metoda HPLC. Maximální obsah flavonolignanů (0,03 %) v kalusové kultuře byl prokázán po 24 hod působení elicitoru o koncentraci c1 = 2,83 · 10-3 mol/l. Maximální obsah flavonolignanů (0,04 %) v suspenzní kultuře byl zjištěn po 48 hodinovém působení elicitoru o koncentraci c3 = 2,83 · 10-5 mol/l.
|
host ::
