|
Matěj Václav Štajer a 'jeho' exempla
Havelka, Tomáš
Jezuita Matěj Václav Štajer patří mezi nejvýznamnější postavy české literatury druhé poloviny 17. století. Jeho Postila katolická je pozoruhodná z řady důvodů, jedním z nich je narativní rovina exempel. Pokud navíc spojíme exemplový plán Postily a Štajerova překladu Manniho Věčného pekelného žaláře, stane se Štajer jedním z vůbec nejvýznamnějších producentů exempel své doby. Pokusím se ozřejmit, jak s exemply pracuje, na několika případech předvedu různé interpretační a literárně historické problémy.
|
|
Myths of the Contemporary Man: An Application of the "Mythic Reading" Method to the Selected Works of the World of the World Literature of the 20th and 21st Centuries.
Bargár, Pavol ; Balabán, Milan (vedoucí práce) ; Štampach, Ivan (oponent) ; Trojan, Jakub (oponent)
Uvedená práca sa pokúša poskytnúť prístup k mýtu, ktorý by vystihoval jeho aktuálnosť pre dnešného človeka. Práca začína pokusom uchopiť význam(y) gréckeho termínu μυθος, jeho vzťahu k termínu λογος v priebehu dejín a kritickým vyrovnaním sa s definíciami a interpretačnými metódami vybraných bádateľov v oblasti štúdia mýtov. Následne je navrhnutá vlastná definícia mýtu, v náväznosti na P. Ricoeura, L. Coupeho, D. Cupitta a ďalších. Mýtus je vnímaný ako dialektické spojenie naratívu a mýtických motívov, ktoré nie sú nemenné, ale práve v kontexte vytvorenom príbehom dostávajú vždy nový význam. Tak mýty tvoria reťaze vzájomne spojených verzií, otvorené pre ďalšie interpretácie v procese "radikálnej typológie." Mýty nie sú obmedzené na oblasť náboženstva, "radikálna typológia" zohľadňuje profánny kontext. Jednotlivé články reťazí mýtov môžu byť teda aj literárne diela. Vybrané diela svetovej literatúry 20. a 21. storočia (M. Bulgakov: Majster a Margaréta, G. Orwell: 1984, H. Murakami: Kafka na pobreží, P. Auster: Sklené mesto) sú v práci interpretované ako mýty za pomoci metódy "mýtického čítania," ktorá využíva imagináciu v rovnakej miere ako zásady logiky. Je navrhované vnímať mýty ako dialektické spojenie "dokonalosti" a "otvorenosti," ktoré poskytuje priestor pre vstup "iného." To je významné i z...
|
|
Irácká exilová literatura
Klasová, Pamela Markéta ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová zkoumá dílo současného iráckého exilového spisovatele Ḥasana Blásima a zařazuje ho do rámce magického realismu. Zároveň argumentuje pro formálnější a širší definici magického realismu, která zahrnuje i svět bez nadpřirozených jevů. Magicko-realistické prvky povídkové sbírky Madžnún sáḥat al- ḥurríja (Blázen z náměstí Svobody) podtrhují nejdůležitější témata povídek, jež se vztahují ke katastrofám moderní irácké společnosti posledních třiceti let. Svým důrazem na dokumentaci moderní historie Iráku, jíž dominuje válka a exil, se tak dílo zařazuje mezi díla narativní dokumentární tvorby, jejichž cílem je přispět ke kolektivnímu vědomí národa. Přesto ale magicko-realistický element v Blásimově díle není pokusem o vytváření alternativního kulturního světa. Nadpřirozeno v Blásimově díle funguje metaforicky a vztahuje se výhradně k reálnému světu válek a násilí, ve kterém se lidé pod tíhou okolností mění ve zvířata a kanibaly a který je sám o sobě magický. Ve druhé rovině je Blásimovo dílo diskutováno i na pozadí postkoloniálních teorií, jež prošly od svého průniku na pole humanitních studií spletitým vývojem a v nedávné době byly podrobeny kritice, například právě ze strany akademiků zabývajících se arabskou literaturou. Blásimovo dílo slouží jako doklad toho, že se postkoloniální...
|
|
Tři příběhy mezi Východem a Západem: "Ctnostný jinoch", "Božský milenec", "Obětování dítěte"
Špicová, Zuzana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Práce se zabývá realizací tří syžetů - "Ctnostný jinoch", "Božský milenec" a "Obětování dítěte" - v různých literaturách Východu a Západu. U každého syžetu je představena jeho základní podoba, postavy/(arche)typy a motivy a jejich možné varianty v závislosti na kulturním, literárním a náboženském/mytologickém prostředí. S využitím historické a srovnávací poetiky jsou jednotlivé syžety sledovány od prvních dochovaných realizací v literaturách evropských i mimoevropských až po zpracování moderní. Důraz je kladen na konkretizaci a uspořádání jednotlivých motivů, proměny v závislosti na příslušném nábožensko-mytologickém rámci a na napětí mezi stejným a různým, obecným vzorcem a konkrétní realizací, typem a postavou.
|
|
Allegory in Bunyan´s Pilgrim´s Progress: Spiritual and Psychological Journey to the Self
PECHOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá alegorickými prvky v díle Johna Bunyana Poutníkova cesta (1678). Je postavena na srovnání se středověkou alegorií, konkrétně ve formě morality, a s ohledem na vyprávěcí techniky, vztah mezi prozaickými a veršovanými pasážemi a role postav v obou dílech se snaží postihnout přechod od čisté alegorie k modernímu románu. Zkoumá též výchovné tendence typické pro puritánskou literaturu a konstatuje moment psychologického obratu do nitra jedince, z něhož vyplývá nadčasovost díla.
|
|
Fenomén Body modification: Sociologická interpretace.
Kolářová, Sára ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práce je zaměřená na výzkum jedinců, kteří jsou ve společnosti specifičtí svou vizuální odlišností, v důsledku extrémních modifikací, které si vytvářejí na svá těla. Zabývá se otázkou jejich individuality a zkoumá míru jejich vzájemné interakce a toho, zda jsou uzavřenou sociální skupinou, která uctívá jednotné hodnoty, které, skrz modifikace, projevuje navenek. V teoretické části se věnuje rámcům, které by mohly jejich skupinovost přesněji definovat. Autorka se obzvláště věnuje možné přítomnosti subkulturních znaků, neboť na základě odborné literatury o Body modification se ukazuje, že tito jedinci by mohli být členy skupiny s názvem Moderní primitivové, která splňuje všechny znaky nutné k existenci subkultury. Na základě, především polostrukturovaných, rozhovorů se však ukazuje, že tito lidé nezapadají svým přesvědčením do tohoto rámce a jejich interakce a sdílené hodnoty nejsou rozsáhlé. Výsledky práce tedy poukazují na skutečnost, že jedince s Body modification je možné jednotně přiřadit pod hlavičku sdílené sociální identity, která jim pomáhá nalézt sebe sama. Pakliže existuje pojící prvek mezi nimi, je to tzv. suspension, nebo - li věšení se na háky, kde je jejich interakce nutná.
|
|
Z Kvildy k Horám Kašperským (k literární toponymii v díle Karla Klostermanna)
Procházková, Žaneta
Klostermann uváděl ve svých prózách toponyma až v nezvykle hojném počtu (např. v románu V ráji šumavském lze napočítat 114 různých toponym) a s oblibou je hromadil v dlouhých výčtech, toponyma tak tvoří nedělitelnou součást detailního a věrného popisu dějiště příběhu. Tyto místní a pomístní názvy byly přitom vždy skutečně existující, jako by se autor snažil i pomocí užívání reálných toponym dodat svému vyprávění věrohodnosti a zdání „reálnosti“ zcela v duchu dobové i autorské poetiky.
|
| |
|
(Re)Konstrukce subjektivity a času v žánru autobiografie
Soukupová, Klára ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zabývá novější teorií autobiografie. Jejím metodologickým východiskem je literární naratologie, ale interdisciplinárně využívá i poznatků z filozofie, psychologie či kognitivních věd. Dokládá, že autobiografie autorovu identitu nezrcadlí, ale že identita je v ní narativně konstruována. V oblasti pravdivosti autobiografie zohledňuje problematiku autobiografické paměti a její spolehlivosti, v souvislosti s žánrovými normami se zabývá pamětí kolektivní. S využitím teorie pozicionality předkládá pojetí autobiografie jako formálně a narativně ukončeného díla, které však odráží současnou situaci a pozici píšícího autora. Prezentované teze diplomová práce ilustruje na autobiografických textech české i světové literatury. Klíčová slova autobiografie, paměť, narativní identita, referencialita, teorie pozicionality
|
|
Holokaust očima dítěte
Šimečková, Tereza ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá dětskou perspektivou v dílech literatury holokaustu. Konkrétně v románu Nabarvené ptáče Jerzyho Kosinského, v povídce Děti Arnošta Lustiga a v díle Noc Elie Wiesela. K dílům jsme přistupovali s předpokladem, že je dětská perspektiva specifická a že se zásadně liší od perspektivy dospělého vypravěče. Cílem diplomové práce je vymezit charakteristické rysy této perspektivy, jež se projevují v narativu textu. V první řadě nám jde o postihnutí rysů, které se projevují na jazykové, stylistické a motivické rovině. Zároveň se snažíme vymezit, co je možné za literaturu psanou z perspektivy dítěte považovat a co ne. Navrhujeme rozdělení do několika skupin podle toho, zda se jedná o dílo fikční nebo vzpomínkové. Jak se totiž ukázalo při analýze vybraných textů, je nejvíce rozdílů při použití dětské perspektivy právě mezi díly fikčními a díly vzpomínkovými. V diplomové práci se nejprve krátce věnujeme holokaustu jako historické události, poté literatuře holokaustu (jejímu problematickému vymezení a charakteru) a v dalších částech pak analýze výše uvedených textů.
|
host ::
