|
| |
|
|
Lesní mateřské školy
Kapuciánová, Magdaléna ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Práce se zabývá tématem lesních mateřských škol a předškolního vzdělávání venku. Hledá kořeny vybrané problematiky v zahraničí i v ČR. Ukazuje, čím je pobyt venku dětem přínosný, hledá i rizika, se kterými je třeba počítat. Práce ukazuje východiska, která mohou vést k zakládání lesních mateřských škol, přináší výzkumy dokazující, že děti z lesních mateřských škol mají dobré výsledky, popisuje lesní mateřské školy a jejich provoz. Empirická část je vedena v duchu akčního výzkumu. V úvodu praktické části jsou popisovány nasbírané zkušenosti z cest po lesních mateřských školách a z rozhovorů s jejich pedagogy. Druhá část praktické části se zabývá názory odborné i laické veřejnosti. Autorka zjišťuje názory na dosažení úrovně jednotlivých kompetencí v běžné mateřské škole (dále jen MŠ) nebo v lesní mateřské škole. Další část výzkumu je zaměřena na očekávání a obavy při pobytu dětí v lesních mateřských školách. Na své názory ve vztahu k lesním mateřským školám jsou dotazováni odborníci v ohniskových skupinách. Důležitou částí práce je analýza právních předpisů souvisejících s lesními mateřskými školami.
|
|
|
Posuzování potřeb zájemců o pobytovou sociální službu pro seniory a naléhavosti jejich umístění
VÍTOVÁ, Jaroslava
Práce se zabývá problematikou posouzení potřeb seniorů ve vztahu k naléhavosti jejich umístění do pobytové sociální služby. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách přinesl významné změny zejména ve způsobu zajišťování si potřebné pomoci především nákupem sociálních služeb prostřednictvím příspěvku na péči jako sociální dávky. Předpoklad setrvání seniorů v přirozeném prostředí, za nutné podmínky rozvoje terénních sociálních služeb, a tím i snížení zájmu o pobytové sociální služby pro seniory, ve své podstatě nebyl naplněn. Počet evidovaných zájemců o pobytové sociální služby z řad seniorů vysoce převyšuje kapacity jednotlivých zařízení. Při posuzování potřeb seniorů z hlediska umístění do pobytové sociální služby je potřeba chápána jako nedostatek, jehož odstranění či podpora při jeho saturaci vede k zajištění jistoty a bezpečí. Míra podpory při naplňování potřeb může být různá. Výše příspěvku na péči a tedy stanovení stupně závislosti není jediným kritériem pro přednostní umístění do pobytové služby. Nepříznivá životní situace seniora nemusí být v přímém vztahu se stupněm závislosti. Rovněž vysoký počet bodů získaných při posuzování míry samostatnosti a soběstačnosti podle vypracovaného metodického materiálu pobytové služby, včetně posouzení objektivních podmínek seniora neznamená vysoký stupeň naléhavosti přijetí. V práci byly použity kvalitativní výzkumné strategie, a to obsahová analýza, případová studie a kvalitativní evaluace. Požadavky pobytové služby na objektivní posouzení a výběr seniora na uvolněné místo v zařízení, tedy redukce počtu zájemců z celkového počtu několika stovek, na skupinu s vyšší naléhavosti k přijetí, vedly k vytvoření metodického materiálu zahrnujícího celý standard jednání se zájemcem o službu, vytvoření způsobu bodového hodnocení pro výběr zájemců. Jedním z cílů práce bylo provedení kvalitativní evaluace metodického materiálu konkrétní pobytové služby pro seniory. Dalším cílem práce bylo posoudit potřeby seniorů před nástupem do pobytové sociální služby. Byla provedena jednak obsahová analýza záznamů sociálních šetření, kdy jako nejvýznamnější potřeba seniorů, vyvstala potřeba zajištění jistoty a bezpečí. Senioři podávají žádosti o pobytovou sociální službu, ačkoli tuto službu fakticky využívat nechtějí, jde o projev obavy z budoucnosti, což ovšem znamená významné ovlivnění počtu evidovaných žádostí. Je potřebné na jedné straně přijímat člověka jako plnohodnotnou, samostatnou, svobodnou a odpovědnou bytost, a to v jakémkoli věku, avšak na druhou stranu citlivě vnímat nejrůznější limity a omezení vyplývající z přirozeně nastupujícího stáří. V komunikaci se starým člověkem velice často zpracováváme dvě extrémní skutečnosti. V oblasti samostatnosti a soběstačnosti se senioři přeceňují nebo naopak významně podceňují. Pokud by bylo posuzování v uvedených oblastech soustředěno pouze na sebehodnocení bez objektivního vnímání skutečnosti, popřípadě bez reflexe nejbližšího okolí seniora, s velkou pravděpodobností by výsledek posuzování byl významně zkreslen. Kvalita posuzování potřeb, úroveň sociálního šetření je přímo odvislá od znalostí, schopností a dovedností sociálního pracovníka, přičemž mezi velmi důležité schopnosti patří schopnost reflexivity.
|
|
|
Zajištění bezpečí pacienta v pooperační péči.
JORDÁNOVÁ, Hana
Současný stav: Bezpečný proces léčby by měl být zajištěn každému pacientovi, v každém nemocničním zařízení. Sestra by měla pracovat tak, aby nedošlo k narušení tohoto bezpečí, a to především v chirurgické oblasti, kde nastávají v procesu léčby nevratné změny. Dokonalé zvládnutí těchto opatření vede k bezpečí pacienta. Prevence rizik a bezpečnost pacienta i zdravotnického personálu vyžadují zapojení všech členů multidisciplinárního týmu (Pokojová, 2011; Škrla a Škrlová, 2003). Cíl výzkumného šetření: Zmapovat vybraná specifika v pooperační péči v rámci bezpečné léčby pacientů. Zjistit, zda sestry znají preventivní opatření v rámci bezpečné péče o pacienta a zda dbají na dodržování zásad bezpečné péče v praxi. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, který byl doplněn skrytým pozorováním. Spoluúčast na rozhovorech byla dobrovolná a anonymní. Rozhovory byly nahrávány na záznamník a následně doslovně přepsány. Cílem pozorování bylo zjistit, zda sestry dodržují zásady bezpečné péče o pacienty v pooperační péči. Výzkumný soubor: Byl tvořen všeobecnými sestrami, které pracovaly na chirurgických odděleních a dospávacích pokojích. Výzkum probíhal v jedné z nemocnic Jihočeského kraje. Osloveno bylo dvanáct sester. Rozhovory a skrytá pozorování se zaměřily na bezpečí pacienta v pooperační době. Místem konání rozhovorů bylo sesterské zázemí denních místností na jednotlivých chirurgických odděleních, některé rozhovory probíhaly mimo areál nemocnice. Všechny sestry splňovaly kritérium, že poskytují ošetřovatelskou péči u pacientů po operaci na chirurgických odděleních i dospávacích pokojích. Rozhovory byly ukončeny při dosažení teoretické nasycenosti, kdy se odpovědi a skrytá pozorování respondentek začaly opakovat, tj. po provedení dvanácti rozhovorů a pozorování. Výsledky: Sestry pracující na chirurgických odděleních a dospávacích pokojích jsou vystaveny nemalé psychické a fyzické zátěži. Toto povolání je velice náročné a staví nejen na teoretických znalostech, ale také na nutnosti manuální zručnosti v praxi. Všeobecné sestry se na procesu péče podílí nemalou měrou, a proto je důležité, aby jejich práce byla kvalitní a bezpečná. Všeobecné sestry v procesu léčby někdy příliš důsledně nepostupují podle standardů a nedodržují bezpečnou léčbu. Kvůli předcházení záměně pacientů je nutné velmi pečlivě sledovat identifikační náramky, aby nedošlo k ohrožení zdraví pacientů. Některé sestry kontrolují identifikační náramky poctivě, ale v našem šetření se objevily i sestry, které toto pravidlo příliš nedodržovaly, a tím hazardovaly se zdravím pacientů. Medikační chyby jsou velmi častou příčinou poškození pacienta. Riziko medikačního pochybení se zvyšuje i nesprávným skladováním rizikových léčiv. V našem šetření bylo několikrát zaznamenáno, že léčiva nebyla uložena zpět na své místo, byla špatně skladována nebo ponechána volně dostupná pro kohokoliv. Nečitelnost informací o léčivech předepsaných lékařem řeší všeobecné sestry spíše odhadem ordinace nebo za pomoci kolegyně na oddělení. S tímto jevem souvisí také nahrazování ordinovaných léků sestrou, pokud na oddělení nejsou, bez předchozí konzultace s lékařem. Alarmující je nepoužívání ochranných pomůcek při převazu operační péče, možné přenášení nozokomiálních nákaz a špatné či nedostatečné využívání dezinfekčních přípravků. Závěry: Ošetřování pacienta v časné a pozdní pooperační péči patří k rizikové části hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. V tomto období jsou podstatné: monitorování pacienta a předcházení rizikům, kontrola bolesti a operační rány, bezpečná identifikace pacienta, předcházení nežádoucím událostem jak při podávání léků, tak v důsledku pádu pacienta, dodržování hygieny rukou, prevence nozokomiálních nákaz a bezpečné a šetrné převazování operační rány.
|
|
|
Žiju tarot
Oplatková, Hana ; Vondřejcová, Silvie (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Osobní balíček karet vytvořený na základě půlročního průzkumu a dokumentací denních prožitků. Balíček obsahuje 49 karet a je inspirován sadou 78 tarotových karet. Textový obsah – rub karty byl vytvořen podle deníkových záznamů. Líc karty byl vybrán jako reprezentace dějů obvykle se odehrávající v dny, kdy daná denní karta vycházela.
|
|
|
Kamufláž
Ošlejšková, Petra ; Vaněk, Tomáš (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce pracuje s pojmy jako je intimita domova, bezpečí, řád aj. Během období od 16.1.2012 do 12.3.2012 autorka tajně vnikala do bytu svých rodičů a pomocí nenápadných intervencí narušovala zaběhnutý řád jejich domácnosti. Pozorovala tak tajně vzorce chování a pravidla, na kterých fungují její rodiče (s rodiči již nežije). Intervence vyvolaly specifickou formu vzájemné komunikace mezi autorkou a její rodinou.
|
|
|
Bezpečí při mobilizaci a polohování pacienta
HŘEBEJKOVÁ, Blanka
Tato diplomová práce se zaměřuje především na ohrožení bezpečí ošetřujícího personálu. Jedná se mimo jiné o vysoké riziko úrazu při polohování a riziko rozvoje muskuloskeletálních poruch,které mohou vést až k dlouhodobé pracovní neschopnosti člena zdravotnického personálu. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do čtyř částí. První část popisuje především potřebu bezpečí a jistoty a také faktory, které tuto potřebu u člověka ovlivňují. Dále je pozornost zaměřena na zajišťování bezpečí při poskytování ošetřovatelské péče, a to zejména při polohování pacientů. V souvislosti s bezpečím při této činnosti je v této diplomové práci jedna část věnována kinestetické mobilizaci, která nabízí trochu jiný pohled na polohování a manipulaci s pacientem. V poslední kapitole teoretické části jsou shrnuty poznatky týkající se prevence poškození zdraví všeobecných sester při poskytování ošetřovatelské péče. Předkládaná diplomová práce má stanoveny tři cíle, které byly formulovány následovně. Cíl 1: Zjistit, zda sestry při manipulaci s pacientem využívají principy kinestetiky. Cíl 2: Zjistit, zda sestry podle svého názoru mají dostatek pomůcek k zajištění bezpečí při manipulaci s pacientem a jeho polohování pacienta. Cíl 3: Zmapovat příčiny využívání nešetrných technik polohování pacienta. Na základě těchto cílů byla stanovena výzkumná otázka a tři hypotézy. Výzkumná otázka: Jaké jsou možnosti pro zlepšení manipulace s pacientem a jeho polohování pacienta v rámci ošetřovatelského procesu? Hypotéza 1: Využití kinestetiky je závislé na typu oddělení. Hypotéza 2: Sestry využívají špatné techniky polohování i přes vědomí, že mohou poškodit zdraví své i pacienta. Hypotéza 3: Nedostatek času je nejčastější příčinou využívání nešetrného způsobu polohování.Za účelem naplnění cílů bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření, pro které byla zvolena dotazníková metoda sběru dat.Dotazníky byly určené pro všeobecné sestry pracující na oddělení chirurgie, interny a oddělení následné péče. Výzkumné šetření probíhalo v 7 nemocnicích Jihočeského kraje.Celkem bylo do těchto nemocnic rozdáno 340 dotazníků. Konečný výzkumný soubor tvořilo 209 vyplněných dotazníků. Návratnost dotazníků byla celkem 61 %. Získaná data byla zpracována a vyhodnocena v programu Microsoft Excel 2013 a následně statisticky analyzována pomocí chí kvadrát testu. Výsledky byly zpracovány do grafů.Na základě výsledků můžeme konstatovat, že hypotéza 1 se potvrdila. Zjistili jsme, že kinestetika se nejvíce využívá na oddělení následné péče. Nejméně naopak na oddělení chirurgie. To je pravděpodobně zapříčiněno odlišnou skladbou pacientů na těchto odděleních.Hypotéza 2 byla pro účely testování rozdělena na dvě pracovní hypotézy.H2a: 60 % sester ví, že klasické principy polohování mohou poškodit jejich zdraví. Tato hypotéza byla vyvrácena. Platí tedy HA: Znalost sester o riziku poškození zdraví není 60%. Z výsledků výzkumu bylo dále zjištěno, že téměř tři čtvrtiny (74 %) sester vědí, že polohování může poškodit jejich zdraví.Druhá část hypotézy 2, tedy H2b: 60 % sester ví, že klasické principy polohování mohou poškodit zdraví pacienta, byla také vyvrácena, a platí tedy HA: Znalost sester o riziku poškození zdraví pacienta není 60%. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že pouze 24 % sester považuje klasický způsob polohování za rizikový pro zdraví pacienta.Hypotéza 3 byla naším výzkumným šetřením vyvrácena. Jako nejčastější příčinu pro využívání nešetrného postupu při polohování vidí sestry především nedostatek personálu. Výzkumnou otázku se nám podařilo zodpovědět pomocí analýzy literatury v teoretické části a provedením dotazníkového šetření v rámci praktické části této diplomové práce.Výstupem z této diplomové práce bude odborný článek publikovaný v odborném časopise a prezentace na odborné konferenci.
|
|
|
Bezpečnost jako významný faktor rozvoje cestovního ruchu v České republice
Šteflová, Lucie ; Valentová, Jana (vedoucí práce) ; Mikula, Mojmír (oponent)
Cílem této diplomové práce je rozbor problematiky bezpečnosti v cestovním ruchu a zhodnocení hypotézy agentury CzechTourism, že "Česká republika je bezpečnou destinací" k návštěvě. Práce se ve svém úvodu zabývá rozsáhlou problematikou bezpečnosti a jejími rozmanitými formami z hlediska turismu. Dále hodnotí jednotlivé mezinárodní projekty zaměřené jak na bezpečnost v cestovním ruchu, tak i na aktuální situaci v České republice. Studie agentury CzechTourism je následně podrobena bližší analýze a její závěry jsou ověřovány na základě provedeného přímého šetření mezi cizinci, kteří jsou dotazováni jak na význam bezpečnosti v cestovním ruchu obecně, tak i na vnímanou situaci v ČR. Závěrečná část práce pak sleduje vývoj bezpečnostní situace v cestovním ruchu v České republice, zkoumá možnosti jejího zlepšení a hledá přímou souvislost s návštěvností země.
|
|
|
Vliv akreditace na kvalitu poskytované péče ve vybraných zdravotnických zařízeních.
SOMROVÁ, Jana
Kvalita ošetřovatelské péče se stává stále významnějším pojmem v současném ošetřovatelství. Nejúčinnějším prostředkem k dosahování kvalitní ošetřovatelské péče a také důkazním prostředkem je akreditace zdravotnických zařízení. Je to významné ocenění profesionality, práce zdravotnických pracovníků a důležitý signál pro pacienty. Kvalita péče, bezpečnost jejího poskytování a předcházení možným rizikům jsou pro zdravotnická zařízení prioritou. Hlavním záměrem diplomové práce ?Vliv akreditace na kvalitu poskytované péče ve vybraných zdravotnických zařízeních? bylo zmapovat nastavení systému řízení kvality a vliv sledování a vyhodnocování indikátorů kvality v akreditovaných nemocnicích České republiky. Zjistit, zda se akreditace stala nástrojem k zajištění porovnatelné kvality a časem se změnila z nepopulárního nástroje v nástroj kontinuálního zvyšování kvality. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2010 do března 2011 formou kvantitativního sběru dat, pomocí anonymního dotazníkového šetření ve vybraných akreditovaných nemocnicích České republiky. Při výzkumném šetření byli osloveni manažeři ošetřovatelské péče, hlavní, vrchní a staniční sestry. V diplomové práci bylo stanoveno 6 cílů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké indikátory kvality ošetřovatelské péče se v akreditovaných nemocnicích sledují. Zajímali nás i indikátory kvality, které byly sledovány před akreditací, a které indikátory kvality si zdravotnické zařízení nastavilo během přípravy na akreditaci. Druhým cílem bylo zjistit, jaký nejčastější sledovaný indikátor kvality je sledován v nemocnicích. Třetím cílem bylo zjistit, zda došlo v akreditovaných nemocnicích ke snížení nežádoucích událostí ? pádů. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda došlo v akreditovaných nemocnicích ke snížení výskytu nozokomiálních nákaz v souvislosti s dodržováním bariérového ošetřovatelského režimu. Pátým cílem bylo zjistit, jaké největší problémy vznikly při zavádění auditů ,,Úplnost a komplexnost vedení ošetřovatelské dokumentace do praxe?. Šestým cílem bylo zjistit, zda došlo během přípravy nemocnice k navýšení ošetřovatelského personálu. V diplomové práci pak bylo ověřováno 6 hypotéz. Hypotéza 1. Akreditované nemocnice sledují kvalitu poskytované péče minimálně pomocí deseti indikátorů kvality - byla potvrzena. Hypotéza 2 Nejčastějším sledovaným indikátorem kvality ošetřovatelské péče je prevalence dekubitů - byla potvrzena. Všichni respondentiuvedli, že sledují prevalenci dekubitů, jako indikátor kvality ošetřovatelské péče. Hypotéza 3 Získáním akreditace došlo ke snížení výskytu pádů - byla potvrzena. Hypotéza 4 Získáním akreditace došlo ke snížení nozokomiálních nákaz - byla potvrzena. Hypotéza 5 Největším problémem při zavádění auditu ,,Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace do praxe?, bylo navýšení administrativy pro ošetřovatelský personál - byla potvrzena. Hypotéza 6 Během přípravy na akreditaci došlo k navýšení ošetřovatelského personálu - nebyla potvrzena. Akreditace je vnímána respondenty jako přínosná pro nemocnici. Díky akreditačním standardům a vytvořením indikátorů kvality byly identifikovány rizikové oblasti v poskytované péči a nemocnice se může detailně věnovat prevenci nežádoucích událostí, nozokomiálních nákaz a dalším rizikům. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickým zařízením, ve kterých bylo výzkumné šetření provedeno, prezentace výzkumného šetření bude nabídnuta na konferenci ,,Jihočeské ošetřovatelské dny? a také bude poskytnuta Spojené akreditační komisi ČR jako prezentace na konferenci, která se uskuteční na počátku příštího roku (jaro) 2012. Byly vytvořeny ošetřovatelské standardy .
|
|
|
Stigmatizace pomocí identifikačních náramků z pohledu pacientů
NOVÁKOVÁ, Lada
Bakalářská práce je zaměřená na stigmatizaci z pohledu pacientů, ale i sester na používání identifikačních náramků v procesu poskytování ošetřovatelské péče. Stigmatizace je založena na určité odlišnosti. Identifikační náramek zde působí jako prvek odlišnosti od dané normy, může být tedy chápán jako stigma. Cílem práce bylo zmapovat jaký je samotný postoj pacientů k přiloženému identifikačnímu náramku včetně zapsaných údajů, barevného bodového rozlišení a zároveň i zjistit, jaký nejčastější důvod uvádějí sestry při upevnění identifikačního náramku pacientovi. Zároveň byla sledována kontrola identifikačních náramků ze strany funkčnosti a také, zda personál provádí identifikaci pacientů pomocí těchto náramků. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry znají a používají metodický pokyn věnující se problematice identifikace pacienta včetně stanovených postupů. V neposlední řadě bylo zmapováno, které rizikové činnosti spojené s poskytováním ošetřovatelské péče považují obě skupiny ve vztahu k přesné identifikaci pacienta za prioritní. Rovněž zda ověřováním si identity pomocí správně označených náramků lze snížit riziko pochybení při poskytované péči. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými pacienty neurologického a chirurgického oddělení daného nemocničního zařízení a druhý typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými sestrami těchto oddělení. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno, jak samotní pacienti vnímají přiložený identifikační náramek včetně zapsaných údajů, jak jim byl vysvětlen důvod barevného bodového rozlišení, jak probíhá kontrola náramků stran funkčnosti a jaké další prostředky používají sestry k ověření identity pacienta. Dále byl zjištěn postoj sester k provádění kontroly náramků, jejich případná výměna při poškození a znalost doporučeného metodického pokynu. Následně bylo zjištěno, které výkony nebo postupy považují dotazovaní za vysoce rizikové ve vztahu k správné identifikaci pacienta a možnosti jistého pochybení. Cíle práce byly splněny. Výsledky získaného šetření budou poskytnuty jednotlivým oddělením, kde bylo šetření prováděno a zároveň mohou být i zdrojem informací pro management daného nemocničního zařízení v rámci monitoringu dodržování řízené dokumentace. Vhodným řešení by bylo uspořádání vzdělávací akce pro všechny členy ošetřovatelského týmu na téma bezpečná identifikace pacienta a jeho edukace v procesu používání identifikačních náramků.
|
host ::
RSS.