|
|
Životní cíle v mezigeneračním srovnání
Morávková, Kateřina ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem životních cílů. Představuje vybrané teorie životních cílů a možnosti jejich klasifikace. Pozornost věnuje také vývojovému aspektu životních cílů, a to v kontextu teorií celoživotního vývoje. Dále práce rozvíjí téma životní smysluplnosti, které s konceptem životních cílů úzce souvisí. Nastiňuje filozofické kořeny zájmu o téma životního smyslu a některá psychologická pojetí a blízké koncepty. Dalším tématem, zpracovaným v části teoretické, je koncept osobní pohody. Ten je představen prostřednictvím vybraných teorií, akcentujících různé aspekty tohoto konceptu. V části empirické je ověřována hypotéza o existenci rozdílu v obsahu individuálně významných cílů mezi skupinou mladých a starších dospělých. Dále je zkoumána souvislost preference cílů intrinsických a extrinsických a úrovně spokojenosti se životem. Za účelem získání relevantních dat byly použity dva dotazníky, Aspiration Index (AI) a Škála spokojenosti se životem (SWLS). Výzkumný soubor tvoří 962 respondentů dospělé české populace, kteří vyplnili testovou baterii online. Byly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi skupinou mladých a starších dospělých v důležitosti přikládané cílům ze skupin: vztahy, smysl pro komunitu, zdraví, finanční úspěch, image, popularita, konformita, spiritualita a...
|
|
|
Hodnotové orientace a prožívání smyslu života u osob žijících bez partnera
PAČESOVÁ, Jaroslava
Bakalářská práce se zabývá problematikou prožívání smyslu a hodnotové orientace u osob žijících bez partnera. Teoretická část se zaměřuje na shrnutí poznatků souvisejících s touto problematikou. Objasňuje zde například obecnou charakteristiku rané dospělosti a s ní spojené vývojové úkoly dané životní etapy. Dále pak teoretické vymezení smyslu života, hodnotové orientace a jejich kategorizaci. V neposlední řadě se zaměřuje na oblast vztahů a s ní korespondujícími atributy, jako je potřeba afiliace, intimity a vnímání sebepojetí. V praktické části je snahou zodpovědět výzkumné otázky týkající se důvodů života bez partnera, vnímání smyslu života a s ním souvisejícím určením hodnotových žebříčků. Ještě před započetím kvalitativního výzkumu byla realizována pilotní studie na dvou respondentech, kteří se následně již neúčastnili samotného šetření. Zvolenou výzkumnou metodou je polostrukturovaný rozhovor a námi upravený seznam hodnot převzatý dle Smékala (2002). Výzkum byl realizován za spolupráce celkem čtyř respondentů ve věkovém rozpětí 20-30 let, za metodu sběru dat byl zvolen účelový výběr dle předem stanovených kritérií.
|
|
|
Etické aspekty náhradní výchovy v kontextu změn právního systému ČR
KŮRKOVÁ, Dagmar
Práce se zabývá změnami legislativního pořádku sociálně-právní ochrany dětí posledních dvou let v ČR. Upozorňuje na důsledky, které novely zákonů přinesly do praxe při procesu svěřování dětí do náhradní výchovy a zároveň na etické aspekty s tímto procesem přímo související. Pro pochopení právní situace dítěte jsou zákony upravující sociálně-právní ochranu dětí porovnávány. Důsledky legislativních změn dopadají i na procesy svěřování dětí do náhradní výchovy. Práce se zabývá nejen praxí, ale i etickými souvislostmi, které byly, vzhledem k tématu práce, identifikovány jako nejpodstatnější. Celou problematiku dokreslují kazuistiky z vlastní praxe, které mají za cíl posloužit čtenáři lépe pochopit umisťování dítěte do náhradní výchovy a to jak procesně, tak i na poli etických aspektů, které proces doprovází.
|
|
|
Obraz problematiky sociální patologie v díle E. Durheima a jeho nové souvislosti
VALICSEK, Martin
Cílem tohoto textu je seznámit čtenáře s problematikou sociálně patologických jevů a s teoretickými přístupy k výzkumu daných jevů. Toto je náplní především teoretické části textu. V rámci praktické části se pak autor pokouší na problém sociální patologie nahlédnout poněkud méně typickou optikou. Odkrývá možné spojitosti mezi sociálně patologickými projevy a současnými podobami práce. Émile Durkheim, resp. dílo,v němž se danou problematikou svého času zabýval, autorovi textu posloužilo jako pomyslný bod, do něhož jednak ústí úvodní kapitoly praktické části, a který je zároveň jakýmsi odrazovým můstkem pro následný chronologický posun vstříc přítomnosti a charakteristikám práce, které jsou typické pro její současnou organizovanou podobu. Snahou autora je též poukázat na stále aktuální Durkheimovy úvahy o vztahu mezi některými formami práce a sociálně patologickými jevy. Autor v textu klade značný důraz na historicko-ekonomický kontext proměn práce a snaží se též zachytit podstatné znaky způsobů uvažování, které bylo typické pro období, v němž E. Durkheim tvořil. Značná část prostoru v textu je věnována současnému neoliberalismu či fenoménům spojeným s postmodernou, jejich vztahu a přístupu k sociálně patologickým jevům.
|
|
|
KVALITA ŽIVOTA PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ NA PRACHATICKU
BEYEROVÁ, Jana
Práce se zabývá kvalitou života pedagogických pracovníků v regionu Prachatice. Cílem bylo zmapovat vnímání kvality života pedagogů mateřských, základních, speciálních a středních škol. Teoretická část se věnuje Světové zdravotnické organizaci, jejíž strategické záměry se týkají zdraví a kvality života v holistickém pojetí. Je vymezen samotný pojem kvalita života a pedagogičtí pracovníci, u kterých je zájem soustředěn na učitele, vychovatele a asistenty pedagoga, profese dotazovaných ve výzkumné části této práce. S tématem a cílovou skupinou souvisí další části práce - únava, stres, deprese, syndrom vyhoření, psychohygiena a smysl života. Na začátku výzkumné části je vytyčen cíl a úkoly práce a stanoveny hypotézy. Následuje popis použité metody, cílové skupiny a průběhu výzkumu, který byl realizován dotazníkovým šetřením pomocí standardizovaného dotazníku WHOQOL-BREF. Kapitoly výsledků a diskuze jsou věnovány hodnocení kvality života cílové skupiny, větší zájem je soustředěn pouze na pedagogy základních škol, vnímání jejich kvality života a prožívání negativních pocitů. Hodnoty výsledků dotazování jsou porovnávány se státním průměrem běžné populace. Ukázaly normální kvalitu života cílové skupiny ve zjišťovaných oblastech (fyzický stav, prožívání, sociální vztahy), ve vnímání celkové kvality života a spokojenosti se zdravím; v oblasti životního prostředí dosahují kvality života mírně zvýšené oproti výsledkům z výzkumu realizovaného v roce 2006 týmem PhDr. Evy Dragomirecké.
|
|
|
Kulturní a duchovní krize Evropy
ARBET, Petr
Základním rysem práce je prřipomenutí kulturních a duchovních kořenů Evropy, neboť je na čase, aby si Evropa uvědomila své dědictví v pozici, kdy se nachází v hluboké kulturní, ekonomické a zejména duchovní krizi. Evropa stojí na jedinečném odkazu archaického Řecka, křesťanství a vědecko-technické revoluci. Práce hledá širší psychologická hlediska. V závěru se snaží najít východisko pro nasměrování jedinečné lidské energie.
|
|
|
Druhy lásky v kontextu bioetické argumentace
SMRČKOVÁ, Leona
Práce se zabývá druhy lásky, jejich rozdělením a charakteristikou. Dalším tématem je eutanazie, její rozdělení a argumentace pro i proti její legalizaci. Základním cílem je popsat tyto pojmy a pokusit se najít mezi nimi souvislost, pokusit se odpovědět na otázku, zda může být láska argumentem pro eutanazii a pokud ano, tak proč. Na již publikovaných případech smrtelně nemocných lidí se pokouší najít možnosti a cesty jednání motivovaného láskou. Hledá přínos těchto poznatků pro sociálního pracovníka.
|
|
|
Lékařská etika terminálních stavů
KYLBERGEROVÁ, Radka
Hlavním předmětem této práce je reflexe problematiky etiky terminálních stavů. Strukturu práce tvoří čtyři tematické celky. V první části práce jde o seznámení s pojmem lékařská etika, popíši její předmět, historický vývoj a principy. Druhý blok je zaměřen na největší existenciální událost lidského života, smrt a na postoj člověka ke smrti. K posledním okamžikům člověka patří hledání smyslu života, ale také utrpení. Proto se věnuji i těmto tématům. Třetí část práce se vztahuje k etickým problémů
|
|
|
Vnímání smyslu života adolescenty
FENCLOVÁ, Lucie
Práce se zabývá otázkou smysluplnosti života ve skupině adolescentů, porovnává jejich vnímání smyslu života z hlediska pohlaví, věku a studované školy. Teoretická část vymezuje adolescenci jako vývojové období, dále popisuje problematiku smyslu života, jeho východiska a teorie, nauku V. E. Frankla a logoterapii jako techniku zabývající se tímto fenoménem. Praktická část obsahuje výzkum založený na dotazníku Logo-test a psané eseji, snaží se tady zachytit problematiku jak kvantitativním, tak kvalitativním zkoumáním.
|
|
|
Horolezectví jako cesta k získání odvahy ve víře?
KALAS, Petr
Základním úkolem práce je odpovědět na otázku, jestli horolezectví, jako jedna z volnočasových sportovních aktivit, může člověku nabídnout hodnoty podstatné k jeho životu. Stěžejní kapitola, která se zaměřuje na horolezecké hodnoty, se skládá ze dvou částí. První část {--} teoretická uvádí příklady několika hodnot, které jsou pro horolezectví důležité. Druhá část {--} praktická vychází z ankety, uspořádané mezi horolezci. Obě dochází k závěru, že horolezectví je inspirujícím sportem i pro nehorolezce. Pro plnohodnotný život je však podstatná především odvaha převzít za svůj život odpovědnost. Teprve pro takového člověka je horolezectví inspirující aktivitou.
|
host ::
RSS.