|
|
Studium mechanismů agresivity akutní myeloidní leukemie v myším modelu nesoucím mutace genů Spil (PU.1) a Trp53.
Bašová, Petra
Snížení hladiny PU.1 v hematopoetických kmenových a progenitorových buňkách (HSPCs) je primárním mechanismem pro rozvoj akutní myeloidní leukémie (AML) u myší s homozygotní delecí "upstream regulatory element" (URE) genu PU.1. p53 je tumor supresorový gen, který je často mutovaný u lidských hematologických malignit (včetně AML) a přispívá k jejich agresivitě; navzdory tomu jeho genetická delece nezpůsobuje u myší AML. Delece p53 u myší PU.1ure/ure (PU.1ure/ure p53-/- ) způsobuje agresivní formu AML se zkrácenou dobou celkového přežití. PU.1ure/ure p53-/- progenitory exprimují signifikantně nižší hladinu PU.1. Zaměřili jsme se proto na mechanismy, jež za nepřítomnosti p53 přispívají ke snižování hladiny PU.1 v PU.1ure/ure p53-/- progenitorech. Nalezli jsme vliv onkogenů: Myb a jeho cíle mikroRNA miR-155 na downregulaci PU.1 u agresivní myší AML. Inhibicí onkogenů Myb nebo miR-155 in vitro dochází u AML progenitorů k znovuobnovení hladin PU.1 a ztrátě leukemického buněčného růstu podobně jako při obnově exprese PU.1. Transientní potlačení exprese p53 ukázalo, že dráha MYB/miR-155/PU.1 je cílem p53, která se aktivuje brzy po ztrátě p53. Deregulace MYB a miR-155 spojená s poklesem hladiny PU.1 byla také pozorováná v lidské AML, což naznačuje, že nově objevená onkogenní dráha p53/MYB/miR- 155/PU.1 může...
|
|
|
Právní a institucionální zabezpečení finančního systému proti praní špinavých peněz
Kubík, Tomáš ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Hlavním cílem předkládané práce 'Právní a institucionální zabezpečení finančního systému proti praní špinavých peněz' je poukázat na stále rostoucí fenomén praní špinavých peněz. Jedná se o fenomén nabourávající globální ekonomický a finanční systém, který by neměl zůstat bez povšimnutí. Tomuto fenoménu je nutno čelit všemi dostupnými, legálními prostředky. Aby účinek tohoto boje byl co největší, pak je nutno, aby zde existovaly celosvětově uznávané právní normy, které by za své přijalo maximum států, aby zde byly orgány vybavené kvalifikovaným personálem, s dostatečnými pravomocemi, aby především bankovní instituce, ale nejenom ty, vyvinuly maximální úsilí v boji proti praní špinavých peněz, zaměřené především na prevenci. Pokud nebudou nejen shora uvedené podmínky splněny, pak jen stěží půjde tomuto fenoménu adekvátně čelit.
|
|
|
Studium mechanismů agresivity akutní myeloidní leukemie v myším modelu nesoucím mutace genů Spil (PU.1) a Trp53.
Bašová, Petra ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Machová Poláková, Kateřina (oponent) ; Zuna, Jan (oponent)
Snížení hladiny PU.1 v hematopoetických kmenových a progenitorových buňkách (HSPCs) je primárním mechanismem pro rozvoj akutní myeloidní leukémie (AML) u myší s homozygotní delecí "upstream regulatory element" (URE) genu PU.1. p53 je tumor supresorový gen, který je často mutovaný u lidských hematologických malignit (včetně AML) a přispívá k jejich agresivitě; navzdory tomu jeho genetická delece nezpůsobuje u myší AML. Delece p53 u myší PU.1ure/ure (PU.1ure/ure p53-/- ) způsobuje agresivní formu AML se zkrácenou dobou celkového přežití. PU.1ure/ure p53-/- progenitory exprimují signifikantně nižší hladinu PU.1. Zaměřili jsme se proto na mechanismy, jež za nepřítomnosti p53 přispívají ke snižování hladiny PU.1 v PU.1ure/ure p53-/- progenitorech. Nalezli jsme vliv onkogenů: Myb a jeho cíle mikroRNA miR-155 na downregulaci PU.1 u agresivní myší AML. Inhibicí onkogenů Myb nebo miR-155 in vitro dochází u AML progenitorů k znovuobnovení hladin PU.1 a ztrátě leukemického buněčného růstu podobně jako při obnově exprese PU.1. Transientní potlačení exprese p53 ukázalo, že dráha MYB/miR-155/PU.1 je cílem p53, která se aktivuje brzy po ztrátě p53. Deregulace MYB a miR-155 spojená s poklesem hladiny PU.1 byla také pozorováná v lidské AML, což naznačuje, že nově objevená onkogenní dráha p53/MYB/miR- 155/PU.1 může...
|
|
|
Úloha TGFß a studium prognostických faktorů u pacientů s MDS a AML
Provazníková, Dana ; Fuchs, Ota (vedoucí práce) ; Pohlreich, Petr (oponent) ; Martásek, Pavel (oponent)
Neprokázali jsme žádnou mutaci v kódujících oblastech genů signální dráhy TGF1, ale zjistili jsme sníženou nebo nedetekovatelnou expresi těchto analyzovaných genů. Snížená exprese je zřejmě způsobena epigenetickými změnami, tedy hypermetylací a deacetylací promotorových oblastí těchto genů. Antiproliferační a apoptotický účinek TGF1 byl testován na liniích AML (ML1, ML2, CTV1 a Kasumi1). Rezistence ML2 buněk k inhibici DNA syntézy pomocí TGFβ1 je způsobena jinými faktory než mutacemi genů signalizační dráhy TGFβ1.Zjistili jsme, že zvýšená exprese genu pro SnoN (Ski-like novel gene) na úrovni mRNA i proteinu je zřejmě důvodem této rezistence. Buňky linie Kasumi1 a ML2 byly citlivé k indukci apoptózy vyvolané působením TGFβ1, ale v menší míře než při působení inhibitoru proteazomu, bortezomibu. Rozdílnost odpovědí AML buněk jednotlivých linií odráží velkou heterogenitu akutní myeloidní leukémie (AML) u pacientů s AML. Analýza prognostických faktorů AML s normálním karyotypem potvrdila, že mutace genu CEBPA (CCAAT/enhancer binding protein alpha) jsou příznivým prognostickým faktorem a naopak zvýšená exprese genů pro EVI1 ("Ecotropic Virus Integration Site 1") a ERG ("ETS- related gene") jsou nepříznivým prognostickým faktorem. EVI1 je také negativním markerem u myelodysplastického syndromu (MDS). Nepotvrdili...
|
|
|
Lze u pacientů s AML indikovaných k nepříbuzenské transplantaci provádět v klinické praxi výběr nepříbuzných dárců na základě KIR genotypů?
FRYČOVÁ, Michaela
Akutní myeloidní leukémie (AML) je agresivní maligní onemocnění, kdy pro většinu pacientů je jedinou kurativní léčbou alogenní transplantace krvetvorných buněk (aloTKB). Kromě reakce štěpu proti hostiteli je základním limitujícím faktorem úspěšnosti transplantace relaps onemocnění. Podle několika nedávno publikovaných studií mohou být výsledky transplantací u pacientů s AML kromě HLA genů ovlivněny i dalšími, tzv. non-HLA geny. Obzvláště roste počet důkazů vlivu genů KIR (Killer-cell Immunoglobulin-like Receptors) dárce na ochranu před relapsem po transplantaci. HLA a KIR geny jsou kódovány na různých chromozomech (HLA-6. chromozom a KIR 19. chromozom), tudíž se segregují nezávisle a HLA shodní dárci s příjemce mají obvykle různé složení KIR genů. Cooley et al. (2010) doložil, že specifické složení motivů centromerních a telomerních B haplotypů KIR genů přispívá k ochraně před relapsem a zvyšuje šanci na úplné vyléčení AML. V případech kdy existuje více HLA shodných nepříbuzných dárců (UD) by pak logicky kompozice KIR genů u jednotlivých dárců mohla být kritériem výběru toho nejvhodnějšího, tedy toho s největším potenciálem protekce před relapsem. Na základě této studie a dalších dat byla zahájena genetická typizaci KIR u potenciálních dárců, pokud bylo možné volit z několika 10/10 nebo 9/10 HLA shodných UD u daného pacienta. Genotypizace byla prováděna metodikou PCR-SSP pomocí komerčně dostupných kitů. Byla provedena genová typizace 160 nejlépe shodných HLA dárců pro 55 vybraných pacientů s AML. Přítomnost KIR haplotypů A a B stejně jako jejich kombinací byla určena z druhu a počtu genů KIR. Všechny genotypy byly zadány do kalkulátoru, který umožňuje zadání až pěti potenciálních dárců a získání jejich přiřazení do jedné z 3 skupin dle obsahu KIR B. Skupiny, "neutrální", "lepší", "nejlepší", odkazují na příslušnou ochranu proti relapsu. Genová typizace KIR při hledání dárců odhalila 43 dárců s AA haplotypy, 90 dárců s AB haplotypy a 27 dárců s BB haplotypy. Po přiřazení stavů přítomnosti KIR B bylo objeveno 107 "neutrálních" dárců, 35 "lepších" dárců a 18 "nejlepších" dárců. U 40 (~73%) pacientů byli k dispozici dárci s různými stavy přítomnosti KIR B. Tito pacienti představují skupinu pacientů, kde by mohlo být použito výběrové kritérium přítomnosti KIR B genu u dárce. Potvrdila jsem, že dodatečný výběr HLA shodného nepříbuzného dárce na základě obsahu KIR B genů je proveditelný. Výběr takového dárce může zlepšit transplantační výsledky u pacientů s AML.
|
|
|
Legislativa upravující prevenci praní špinavých peněz v praxi daňového poradce
Krejčí Reková, Eliška ; Kába, Daniel (oponent) ; Polák, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá aplikací legislativy upravující prevenci praní špinavých peněz v praxi daňového poradce. Popisuje obecnou teorii problematiky praní špinavých peněz a identifikuje zákonné povinnosti daňového poradce, které plynou ze zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Práce analyzuje stav naplňování výše uvedených povinností vybranou konkrétní daňovou kanceláří. Cílem návrhové části práce je předložení návrhu systému vnitřních zásad řešících dotčenou problematiku a návrhu jeho implementace do praxe této daňové kanceláře.
|
|
|
Řídicí systém aktivního magnetického ložiska
Kolařík, František ; Vetiška, Jan (oponent) ; Houška, Pavel (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem a realizací řídicího systému pro řízení levitace aktivního magnetického ložiska (AML), jehož prototyp vznikl ve spolupráci mezi FSI a FEKT VUT Brno. V práci je popsána obecná problematika AML, vytvořeny nástroje pro komunikaci s prototypem a vytvořen jeho matematický model. Za pomoci tohoto modelu je pak navrženo řízení, které je experimentálně ověřeno.
|
|
|
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Šefčík, Igor ; Žák, Květoslav (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou praní špinavých peněz převážně v kontextu českého právního prostředí s ohledem na mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána. Z počátku jsou vysvětleny nejfrekventovanější pojmy používané v této problematice, následuje analýza právního prostředí, institucí a mezinárodní spolupráce, poslední část se pak věnuje aktuálním metodám legalizace výnosů a oblastem, kde se používají. Cílem práce je zanalyzovat používané způsoby praní špinavých peněz a boj s nimi v České republice.
|
|
|
Business Activity Monitoring
Frühauf, Michal ; Řepa, Václav (vedoucí práce) ; Pálka, Jan (oponent)
Hlavní těžiště diplomové práce leží v oblasti podpory rozhodování podnikového managementu nasazením a využitím IT/ICT. Konkrétní popisovanou technologií je Business Activity Monitoring. Přínos práce leží především ve dvou rovinách. První rovinou je vytvoření pokud možno co nejucelenějšího pohledu o BAM. Poznatky jsou sbírány z různých směrů a oblastí. První směr je zaměřen na vývoj Business Intelligence a popis vzniku BAM jako trendu BI, popis průběhu vývoje, prognózy do budoucna. Druhý směr se orientuje především na detailní vymezení BAM, jeho definování, předpoklady nasazení, základní modely, způsob činnosti BAM a jeho přínosy pro podnikání. Třetí směr vymezuje zařazení BAM mezi jiné/podobné podnikové technologie a řešení -- BI a BSM a hledání klíčových odlišností. Druhou rovinou práce je zpracování návrhu podpory AML v prostředí banky pomocí BAM. Jedná se o praktickou ukázku možnosti využití BAM v praxi. Základ návrhu řešení leží v analýze rizik vyplývajících ze zákona a současného stavu řešení. Zmapováním bankovních procesů a vyhledáním míst vzniku rizik je pak možné na tato rizika nasadit BAM nástroje pro jejich řízení. Návrh podpory leží převážně v konceptuální rovině.
|
|
| |
host ::
RSS.