|
|
Stresové zatížení pracovníků ve vybrané profesi
Leger, Patrik ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje problematice stresu Hasičského záchranného
sboru, zejména pracovišti tísňové linky 112, kde jsou hovory přijímány a odbavovány
a dále pracoviště Spojař, kde jsou mimořádné události řešeny případným výjezdem
jednotek či předáním dalším záchranným složkám. V práci jsou také zmíněny předpoklady
pro příjem příslušníků na tyto specifické služební pozice.
S ohledem na zvolené téma teoretická část diplomové práce pojednává o stresu.
Pojem stres je v práci teoreticky vymezen, rozdělen a klasifikován. Dále je zde definována
psychická zátěž v zaměstnání obecně, její vznik, druhy, její příčiny, projevy a dopady.
V práci jsou též představeny konkrétní stresory operátorů tísňové linky a zaměstnanců
pracoviště Spojař. Je zde popsáno, jak operátoři reagují na stres a jak se se stresem
vyrovnávají. V práci je zmíněn i syndrom vyhoření, jeho příčiny a předcházení tomuto
nebezpečnému syndromu.
V empirické části bude popsán výzkum pomocí dotazníkového šetření a získaná
data budou vyhodnocena pomocí vhodné statistické metody.
|
|
|
Zátěžové situace a ošetřovatelský personál
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá zátěžovými situacemi v profesi ošetřovatelského personálu. Povolání sestry patří mezi jedno z nejnáročnějších. Je to povolání, ve kterém je sestra stále pod vlivem mnoha stresorů různého druhu. Často se setkává se smrtí, s trpícími, umírajícími a nevyléčitelně nemocnými. Je přítomna ve chvílích bolesti, strádání a utrpení. Osobní setkání s těmito náročnými situacemi vyžaduje vysokou profesionalitu, ale především představuje pro sestru velkou pracovní zátěž. V teoretické části jsou popsány především zátěžové situace, které jsou v profesi ošetřovatelského personálu nejčastější a nejnáročnější. Další část teoretické části popisuje možné následky zátěžových situací a způsoby jejich zvládání, včetně podpory ze strany managementu. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat způsoby, kterými se ošetřovatelský personál vyrovnává se zátěžovými situacemi v rámci své profese. A druhým cílem bylo zjistit rozdíly ve vyrovnávání se zátěžovými situacemi mezi nemocničním personálem a personálem hospiců. Ve výzkumné části této práce byl proveden kvantitativní výzkum technikou anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval 20 otázek. Byl rozdán ošetřovatelskému personálu všech kategorií v nemocniční a hospicové péči. Celkem dotazník vyplnilo 269 respondentů. Data byla statisticky zpracována pomocí systémů Microsoft Excel 2010 a Software R ve verzi 3.0.2 (Chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a Wilcoxonův test). Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou závislé na dosažené kvalifikaci ošetřovatelského personálu, nebyla potvrzena. H2: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou ovlivněny délkou praxe personálu, nebyla potvrzena. H3: Způsoby zvládání zátěžových situací se liší mezi nemocničním personálem a personálem hospiců, byla potvrzena. H4: Ošetřovatelský personál vnímá při zvládání zátěžových situací jako účinnější vlastní psychohygienu, než podporu ze strany managementu, byla potvrzena. Výsledky výzkumu ukazují, že ošetřovatelský personál pociťuje zátěžové situace velmi často. Za největší zátěž považují péči o trpícího a agresivního pacienta, dále konflikty s rodinou pacienta, konflikty na pracovišti a pracovní vytížení. Jako způsoby ve vyrovnávání s pracovní zátěží se jim nejvíce osvědčily relaxace, odpočinek a spánek. Rozdíly ve způsobech vyrovnávání se zátěží se mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu neprokázaly. Nicméně zvládání pracovní zátěže ošetřovatelských pracovníků v nemocniční a hospicové péči je rozdílné. Jako podporu v zátěžových situacích od zaměstnavatele pociťuje minimum respondentů. Nicméně určitá podpora ze strany managementu by se dala považovat ve formě školení, supervize či příspěvku na "zotavenou", které jsou respondentům od zaměstnavatele, dle jejich odpovědí, umožněny. Respondenti by však více jako podporu od managementu uvítali např. zvýšení platu či více volna. Taktéž příprava absolventek na budoucí zátěžové situace v jejich profesi je považována respondenty za nedostatečnou. Doporučovali by především různá školení na téma stres a jeho zvládání. Dobrým řešením pro ulehčení pracovní zátěže ošetřovatelského personálu a zvyšování kvality poskytovaných služeb, by mohla být investice do lepších pracovních podmínek, a to jak z hlediska zásobování dostatečných lidských i materiálních zdrojů, tak i samotného uspořádání pracovních procesů.
|
|
|
Pracovní zátěž u sester v perioperační péči
POLÁKOVÁ, Ivana
Základní teoretická východiska: Je známo, že profese sestry je fyzicky i psychicky velice náročná. To platí i pro sestry na operačním sále. Práce sester na operačních sálech je vysoce specializované a náročné povolání, které vyžaduje zvláštní schopnosti a vědomosti především proto, že prostředí operačních sálů je velmi specifické a klade vysoké nároky na technické a materiální vybavení, bezchybnou organizaci práce a na co nejdokonalejší dodržování zásad asepse a antisepse. Jde zde o náročnou, různorodou činnost, zahrnující přípravu operačního materiálu, pomůcek, přístrojů, nástrojů a sterilizaci. Správné vykonávání všech těchto činností řadí toto povolání mezi profese s časovým tlakem, fyzickou zátěží a nepravidelným rytmem života a je profesí, u níž vyčerpání psychických a fyzických rezerv znamená nejen ohrožení sester samotných, ale i zdraví pacienta. Cíle práce: Pro splnění hlavního záměru práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem je zjistit, jaký typ pracovní zátěže u sester v perioperační péči převládá. Druhým cílem je porovnat rozdíly pracovní zátěže u začínajících a dlouhodobě pracujících sester v perioperační péči.Hypotézy: V závislosti na stanovených cílech byly určeny čtyři hypotézy. H1: Výskyt psychické zátěže u sester v perioperační péči převládá nad výskytem fyzické zátěže. H2: U sester pracujících méně než tři roky v perioperační péči je výskyt psychické zátěže vyšší než u sester služebně starších. H3: U sester pracujících více než tři roky v perioperační péči je výskyt fyzické zátěže vyšší než u sester s menší délkou praxe. H4: Pracovní zátěž sester v perioperační péči se neliší od normy vycházející z Meisterovy metody hodnocení pracovní zátěže. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativního výzkumu s využitím standardizovaného dotazníku doplněného o vlastní otázky. Dotazník byl zcela anonymní a účast respondentů na výzkumu byla dobrovolná. Byly použity dva standardizované dotazníky. První byl zvolen dotazník dle Maistera, který hodnotí vliv pracovní činnosti na psychiku jedince. Jako druhý byl použit dotazník pracovní aktivity dle Baeckeho, který slouží k měření fyzické aktivity. Cílovou skupinou byly sestry pracující v perioperační péči. Celkem bylo osloveno devět nemocnic v ČR. Všechny vybrané nemocnice souhlasily s provedením výzkumného šetření k této diplomové práci. Získané výsledky byly statisticky zpracovány. Závěr: Práce poskytuje informace o tom, jaký typ pracovní zátěže u sester v perioperační péči převládá a o rozdílech pracovní zátěže u začínajících a dlouhodobě pracujících sester v perioperační péči. Výsledky diplomové práce mohou být využity jak vedením zdravotnických zařízení při identifikaci pracovní zátěže u sester v perioperační péči, tak samotnými perioperačními sestrami. Z dosažených výsledků je zřejmé, že problematika psychického a především fyzického zatížení sester na operačním sále je velmi aktuální téma a je důležité věnovat se projevům tohoto zatížení. Proto byl k této diplomové práci vytvořen informační materiál o prevenci pracovní zátěže a metodách její eliminace.
|
|
|
Návrh na zlepšení personální činnosti v organizaci
Tokošová, Irena ; Sklenář, Petr (oponent) ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena především na řízení lidských zdrojů. Analyzuje efektivitu práce v podniku s orientací na nedostatky personálního charakteru, tzn. na organizační strukturu, kompetence manažera, systém odměňování a hodnocení zaměstnanců a na stresovou zátěž v práci. Obsahuje návrhy řešení týkajících se zlepšení efektivity práce formou personálních změn.
|
|
|
Vliv stresu na pracovišti na výkonnost
Hroníková, Eliška ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Míková, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřená na vliv stresu na výkonnost pracovníků. cílem je zjistit jaký stres a v jaké míře působí na pracovníky, jak to ovlivňuje jejich pracovní chování a tím výkonnost. Výzkumné šetření vycházelo ze sledování stresorů vybraných z publikací autorů uváděných v teoretické části a upravených podle situace v dané organizaci. Dílčími cíle je zjištění, jaký dopad mají stresory na psychickou pohodu jedince. Zkoumány jsou negativní i pozitivní vlivy stresorů. Na základě zjištěných výsledků a teoretických poznatků jsou navržena doporučení, která by mohla managementu organizace dopomoci k předcházení negativních vlivů nebo jejich naprosté eliminaci.
|
|
|
Pracovní zátěž u animátorů cestovní kanceláře
WAGNEROVÁ, Miroslava
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku pracovní zátěže u animátorů v cestovním ruchu. Cílem mé práce bylo zjistit, zda animátoři vybrané cestovní kanceláře při výkonu práce pociťují zátěž nebo stres, co jim tento stav způsobuje a pomocí jakých metod se s nimi vyrovnávají. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou animátoři spokojeni s pracovními podmínkami vytvořenými zaměstnavatelem. Prvním krokem práce bylo nastudování odborné literatury a sepsání literární rešerše. V rámci praktické části bylo provedeno dotazníkové šetření a řízené rozhovory s animátory jedné nejmenované cestovní kanceláře. Na jejich základě jsem zjistila, jak jsou animátoři spokojeni s pracovními podmínkami, zda pociťují zátěž a stres, co konkrétně jim stres způsobuje a jaké volí metody k jejich odstranění.
|
|
|
Pracovní zátěž
KURSA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá tématem pracovní zátěže, které je v současné době velmi aktuální pro zaměstnance i zaměstnavatele. Pokusil jsem se nalézt obecné zdroje pracovního vytížení a poukázal jsem především na negativní následky, které jsou s tím spojeny. Nabízím také některá možná řešení a opatření, jež by mohla pomoci ke zmírnění škod způsobených na fyzickém i psychickém stavu zaměstnanců.
|
|
|
Pracovní zátěž učitelů státních a soukromých středních škol
KOLÁŘOVÁ, Eva
Cílem výzkumu bylo zjistit hlavní zátěžové faktory stresující pedagogy středních státních a soukromých škol a případné rozdíly mezi pohlavími. Výzkum byl proveden formou autorských dotazníků, účastnilo se ho 89 respondentů (63 žen a 26 mužů) z šesti různých gymnázií. Věkové rozpětí bylo mezi 27 a 62 lety, průměrný věk činil téměř 39 let. Průměrná délka pedagogické praxe byla 12 let, nejkratší půl roku a nejdelší 35 let. Učitelé označili jako hlavní zdroje stresu při výkonu jejich povolání nízké platové ohodnocení, časovou náročnost, administrativu a psychickou náročnost.
|
|
|
Práce a její vliv na zdraví
POCHOPOVÁ, Jana
Diplomová práce s názvem ?Práce a její vliv na zdraví? se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů týkajících se práce jako takové a jejího vlivu na lidské zdraví. Dále se zabývá pracovním prostředím, zátěží v pracovním procesu a optimalizací podmínek v zaměstnání. Taktéž pojednává o sociální práci jakožto pomáhající profesi, charakterizuje povolání sociálního pracovníka a dále vymezuje pojem zdraví a sociální determinanty zdraví. Praktická část práce zahrnuje vyhodnocení získaných údajů a statistické zpracování výsledků. Sběr primárních dat byl realizován kvantitativním způsobem, zvolena byla metoda dotazování, technika dotazníku. Výzkumný soubor je tvořen sociálními pracovníky ze čtyř krajů České republiky (Jihočeský kraj, Středočeský kraj, Kraj Vysočina a Hlavní město Praha), bez ohledu na věk, typ zařízení, ve kterém jsou zaměstnáni, či cílovou skupinu, se kterou pracují. Dotazníky byly distribuovány elektronickou cestou prostřednictvím internetu či osobně návštěvou zařízení a dále jejich předáním či přeposláním mezi sociálními pracovníky. K výzkumu bylo celkově navráceno 184 dotazníků, z nichž osm nemohlo být použito z důvodu nesprávného nebo nedostatečného vyplnění. Pro zpracování výsledků nakonec bylo užito 176 dotazníků. V práci byly stanoveny dva cíle. Zmapovat vliv práce na zdravotní stav sociálních pracovníků a zjistit, k jakým změnám zdravotního stavu po fyzické či psychické stránce u sociálních pracovníků dochází. Společně s cíli práce byla stanovena následující hypotéza: H1: Sociální pracovníci pociťují zdravotní obtíže více po psychické než fyzické stránce. Tato hypotéza nebyla na základě statistického testování potvrzena. Ze získaných výsledků lze tedy usuzovat, že i přes značnou psychickou náročnost profese sociální pracovníci nepociťují psychické obtíže ve větší míře než obtíže fyzického charakteru. Závěry výzkumu však není možno vzhledem k lokalitě a nereprezentativnímu výběru respondentů generalizovat, na zjištěné výsledky je tedy třeba nahlížet s tímto vědomím. Statistické testování i přesto přineslo několik zajímavých poznatků. Patří mezi ně například souvislost mezi cílovou skupinou klientů a hodnocením fyzického a psychického zdraví respondentů. Dále je to vztah mezi cílovou skupinou a místem výkonu profese a hodnocením spokojenosti s pracovními podmínkami, kolektivem a celkovou spokojeností s povoláním sociálního pracovníka. Diplomová práce může sloužit jako vhled do problematiky vlivu práce jako takové na zdraví jedince a dále konkrétně vlivu povolání sociálních pracovníků na jejich zdravotní stav. Získané údaje mohou být prospěšné nejen samotným sociálním pracovníkům, ale i vedoucím zařízení poskytujícím sociální služby. Výsledky práce mohou taktéž tvořit základ či inspiraci pro další výzkumy, které se touto problematikou budou zabývat.
|
|
| |
host ::
RSS.