|
|
Permanentní cévní přístupy pro hemodialýzu s ohledem na diagnozu diabetes mellitus
Sajdlová, Zuzana ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou permanentních cévních přístupů pro hemodialýzu s ohledem na diagnózu Diabetes mellitus (dále DM). Zaměřuje se na periferní hemodialyzační cévní přístupy (dál HCP), mezi které řadíme arteriovenózní fistuli (dále AVF) a arteriovenózní fistuli vytvořenou pomoci syntetického materiálu, například graftu (dále AVG). Hlavním cílem práce je poukázat na skutečnost, že cévní systém diabetiků je často postižen aterosklerózou a vytvoření kvalitního HCP je nezřídka komplikovanou záležitostí a že jejich pravidelným monitorováním můžeme včas odhalit jejich hrozící komplikace a tím oddálit jejich zánik. Empirická část práce je zaměřená na periferní HCP (AVF, AVG), a to na zjištění rozdílů v jejich jednotlivém zastoupení a v jejich funkčních charakteristikách u 40 pacientů Interního oddělení Strahov VFN Praha s věkovým průměrem 70 let. První skupinu respondentů tvořilo 21 pacientů s DM a druhou skupinu respondentů tvořilo 19 pacientů bez diagnózy DM. AVF se upřednostňuje před AVG i u respondentů s DM. Z hodnot recirkulací, které se zjistily pravidelným měřením HCP v obou skupinách respondentů příslušnou technikou v průběhu šesti měsíců, se vypočítaly prostřednictvím vzorce uvedeného v teoretické části práce hodnoty jejich skutečných průtoků (QVA), které se zaznamenávaly do...
|
|
|
Vztah sociální opory, zvládání stresu, depresivní symptomatiky a lokalizace kontroly u pacientů léčených peritoneální dialýzou a hemodialýzou
Bělešová, Sylvie ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Nemocní s chronickým selháním ledvin musí být, pokud nemají možnost transplantace, doživotně léčeni buďto hemodialýzou (HD) prováděnou pomocí přístroje na mimotělní oběh 3x týdně v nemocnici), nebo peritoneální dialýzou (PD) prováděnou v domácím prostředí samostatně pacientem. Řada studií srovnávala kvalitu života mezi HD a PD, dalším psychologickým proměnným se však dostává prostoru méně. Cílem studie bylo zjistit, zda se HD a PD pacienti liší v míře sociální opory, lokalizaci kontroly, copingu a depresivní symptomatice. Náhodným výběrem bylo osloveno 143 HD pacientů (průměrný věk 65,56 let, 48,3 % mužů, 51,3 % žen) a 48 PD pacientů (průměrný věk 63,79 let, 66,7 % mužů, 33,3 % žen). Pro zjišťování sociální opory byl použit Dotazník sociální opory (SIS - Social Integration Survey). Lokalizace kontroly byla znázorňována na vizuální analogové škále. Copingové strategie byly mapovány krátkou verzí dotazníku COPE - Brief COPE, která byla za tímto účelem přeložena do češtiny. K posouzení výskytu depresivní symptomatiky byla použita Beckova sebeposuzovací škála deprese (BDI - II). Na základě statistické analýzy dat nebyl prokázán rozdíl v míře sociální opory, copingových strategiích, místu kontroly a depresivní symptomatice mezi pacienty s HD a PD. Ačkoli se HD a PD liší a přináší pacientům odlišné...
|
|
|
Role sestry v péči o pacienta na eliminačních metodách
Ondrůšková, Monika ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Landerová, Jana (oponent) ; Maňasová, Taťána (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat péči všeobecných sester a zdravotnických záchranářů o pacienty na kontinuálních eliminačních metodách. Zjistit, co všeobecným sestrám/zdravotnickým záchranářům činí obtíže při péči o dané pacienty a co by uvítaly do praxe pro zlepšení péče. Teoretická část práce byla zaměřena na popis eliminační metod, ošetřovatelskou péči a kompetence těchto zdravotníků v rámci péče o pacienty na eliminační metodě. Empirická část práce byla zpracována metodou kvantitativního výzkumu, pro jehož zrealizování byla využita technika dotazníku. Dotazník byl určen všeobecným sestrám a zdravotnickým záchranářům pečujících o pacienty na kontinuální eliminační metodě. Pro statistické zpracování dat bylo využito odpovědí od 105 respondentů pracujících v Institutu klinické a experimentální medicíny. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že se všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři ve velké míře podílejí na specializované péči o pacienty s kontinuální eliminační metodou. Zdravotnický personál vnímá jako nejobtížnější v této oblasti zvládnutí velkého množství dovedností spojených s přípravou a obsluhou eliminačního přístroje. Na podkladě těchto zjištění byla vypracována brožura se zaměřením na kontinuální eliminační metody, která je výstupem z této práce. Klíčová slova:...
|
|
|
Kvalita života hemodialyzovaných pacientů
Kycltová, Pavlína ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Marie (oponent)
V úvodu této bakalářské práce se pokusím přiblížit problematiku chronického ledvinového selhání. Popíši příčiny chronického selhání ledvin, jeho příznaky, diagnostiku, léčbu a kvalitu života pacientů s touto diagnózou. Dozvíme se, na jakém principu je založena hemodialýza, jaké jsou povinnosti sestry během obsluhy dialyzačního přístroje a co musí pacient splňovat, aby u něj bylo možné samotnou hemodialýzu provádět. Mým cílem v této bakalářské práci je rozebrat problematiku rodinného, pracovního a sociálního života pacientů s tímto onemocněním. Pohled na tuto problematiku získám z dotazníkového šetření, které jsem provedla mezi pacienty v hemodialyzačním středisku. Na závěr této práce provedu pomocí grafického znázornění a slovního popisu vyhodnocení samotných dotazníku a seznámím čtenáře s konečnými výsledky o kvalitě života hemodialyzovaných pacientů, u kterých byl výzkum prováděn.
|
|
| |
|
|
Nejčetnější poruchy pohybového systému u pacientů s chronickým selháním ledvin léčených hemodialýzou
Jurová, Klára ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent)
Diplomová práce pojednává o poruchách pohybového systému hemodialyzovaných pacientů s chronickým selháním ledvin. Souhrně uvádí teoretické poznatky o nejčetnějších poruchách pohybového systému uremických pacientů, o jejich patofyziologických příčinách, klinických projevech, možnostech vyšetření a nejběžnějších léčebných postupech. Dále se zabývá odběrem anamnestických dat, fyzioterapeutickým vyšetřením hemodialyzovaných pacientů a vyhodnocením těmito postupy nasbíraných dat. Cílem této práce je potvrdit důležitost fyzioterapeutické intervence a začlenění fyzioterapeuta do multidiscilipnárního týmu zabývajícího se dlouhodobě hemodialyzovanými pacienty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postoje a možnosti sester při péči o pacienty s intoxikací metanolem
DVOULETÁ, Zuzana
Otravy metanolem se do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti dostávají obvykle v době, kdy dojde k větší vlně otrav, mimo taková údobí se vyskytují tyto případy spíše sporadicky. Vyskytují se v celém světě, v zemích vyspělých i rozvojových, nezávisle na omezení konzumace alkoholických nápojů státem. V české společnosti se staly diskutovaným tématem především v roce 2012, kdy v důsledku intoxikace metanolem zemřelo nejméně 50 lidí a mnoho dalších utrpělo trvalé následky. Záludnost metanolu spočívá v tom, že jej lidskými smysly nelze v alkoholickém nápoji nebo jiné směsi rozeznat od etanolu. Do organismu nejčastěji proniká požitím, může se vstřebávat kůží nebo inhalací. Samotný metanol toxický není, problém představují především jeho metabolity formaldehyd a především kyselina mravenčí. Mezi příznaky typické pro otravu metanolem patří poruchy zraku, prohlubující se metabolická acidóza se zvýšeným aniontovým oknem a postižení bazálních ganglií, především putamen. Otrava je provázena celou řadou dalších nespecifických příznaků jako jsou bolesti břicha, nauzea, zvracení, eventuálně poruchy vědomí a kognitivních funkcí. Závažnost otravy závisí na množství požitého metanolu a na jeho poměru ve směsi s etanolem. Léčba spočívá v podávání specifických antidot etanolu nebo fomepizolu, úpravě vnitřního prostředí, kontinuální nebo intermitentní hemodialýze, je-li nutná a dovoluje-li ji stav pacienta, a v podpůrné léčbě pro udržení stability fyziologických funkcí. V péči o pacienty s otravou metanolem má nezastupitelnou úlohu také ošetřovatelská péče. Sestra s těmito pacienty přichází do styku ve všech sférách zdravotní péče, podílí se na prevenci, plní svou úlohu při příjmu pacienta, při stabilizaci jeho životních funkcí, zajišťuje monitoraci fyziologických funkcí, pečuje o invazívní vstupy, v maximální možné míře zajišťuje fyzickou i psychickou pohodu pacienta, podílí se na rehabilitaci a napomáhá návratu pacienta do normálního života. Tato diplomová práce se zabývá vlastnostmi metanolu, jeho výrobou a toxicitou, podrobně zkoumá intoxikaci metanolem, její příznaky a následky, diagnostiku a terapii intoxikace, ošetřovatelskou péči. Sleduje role sester ve všech sférách zdravotní péče při zvládání problémů souvisejících s otravou metanolem s důrazem na vybrané ošetřovatelské činnosti v intenzívní, standardní i následné péči. Nastiňuje také světové zkušenosti s otravou metanolem a průběh vlny otrav v České republice. Práce je zakončena zdokumentovanými kazuistikami z různých částí světa. Cílem této práce bylo zpracovat informace získané k tomuto tématu do komplexního a aktuálního přehledu znalostí o problematice otrav metanolem a možnostech jejího řešení ve všech sférách zdravotní péče včetné následné péče o pacienty, které postihla. Souhrn postupů a jejich variací byl získán na teoretickém podkladě českých a zahraničních zdrojů publikovaných v knižní formě, v renomovaných periodikách v tištěné nebo elektronické formě a prostřednictvím internetových stránek odborných společností. Souhrn poznatků, které tato práce poskytuje, lze využít pro potřeby výuky nebo dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků stran diagnostiky, terapie a zvládání následků této otravy se zvláštním zaměřením na možnosti ošetřovatelského zásahu ve všech fázích otravy, nebo jako podklad pro další výzkum v této oblasti.
|
|
|
Měření propustnosti dialyzačních membrán
Veselá, Martina ; Jiřík, Radovan (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je seznámení s teoretickými principy dialýzy a stanovení propustnosti dialyzační membrány pomocí experimentálně sestavné aparatury. Úvodní část je věnována základním poznatkům o léčbě dialýzou a její současnou úrovní. Navazuje kapitola uvádějící přehled různých typů dialyzačních membrán a hlavních charakteristik jednotlivých materiálů, ze kterých se membrány vyráběly dříve a ze kterých jsou vyráběny nyní. Teoretická příprava na praktickou část práce objasňuje základní pojmy, principy a procesy spjaté s přechodem hmoty přes dialyzační membrány a dialýzou. Dále je popsán a zformulován teoretický postup, jak experimentálním způsobem stanovit propustnost dialyzačních membrán v laboratorním měřítku. Blokovými schématy jsou znázorněny dvě možné konfigurace experimentální měřicí aparatury pracující buď ve nestacionárním nebo stacionárním režimu měření. Základem pro stanovení propustnosti membrány je odebírání vzorků v daných časových intervalech z krevní i dialyzátové strany a spektrofotometrické zjištění koncentrací vzorků. Samotnou praktickou část tedy ještě předchází kapitola zabývající se postupem při analýze odebraných vzorků. Následuje odvození vztahů pro výpočet součinitele prostupu hmoty. Koncentrační průběh na krevní a dialyzátové straně při nestacionárním způsobu měření je modelován v programu Simulink. Praktická část práce využívá výše uvedených teoretických znalostí a předpokladů a realizuje konkrétní měření v nestacionárním režimu. Hodnotící část práce dokumentuje získané výsledky a vyhodnocuje pomocí odvozených výpočtových vztahů. V závěrečné části je zhodnocen a diskutován celý postup měření včetně získaných výsledků.
|
|
|
Kvalita života pacientů s hemo a peritoneální dialýzou
Valová, Radka ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Bártíková, Hana (oponent)
Pacient má při náhradě funkce ledvin na výběr ze dvou možností léčby, a to hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu. Cílem těchto dialýz je očistit krev od odpadních látek, vody a nadbytečných solí, jejichž hromadění je hlavním důsledkem poruchy funkce ledvin. Diplomová práce se zabývá vyhodnocením kvality života pacientů s hemodialýzou a peritoneální dialýzou. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a praktickou. V první části práce je zachycena charakteristika a princip hemodialýzy, peritoneální dialýzy a dále je definován pojem kvalita života. Druhá část práce je zpracována na základě dotazníkového šetření, které se věnuje subjektivnímu vnímání kvality života pacientů s hemodialýzou a peritoneální dialýzou v Jindřichově Hradci a Táboře.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s hemodialýzou
STACHOVÁ, Klára
Chronické selhání ledvin je často bezpříznakové a bezbolestné. Mnoho nemocných si až příliš pozdě uvědomí, že se s jejich tělem, respektive funkcí ledvin něco děje. Při ledvinném selhání vzniká komplexní metabolická porucha a dochází k vodní a elektrolytové nerovnováze. Tento jev je bohužel ireverzibilní a mnoho nemocných musí posléze podstoupit hemodialyzační léčbu, která pouze nahrazuje práci ledvin, ale ledviny nevyléčí. Přestože v současné době je dialyzační technologie téměř na hranici dokonalosti, hemodialýza pro nemocného stále představuje riziko vzniku mnohých komplikací. Jejím principem je čištění krve pomocí dialyzačního přístroje. K mimotělnímu čištění je potřeba kvalitní dlouhotrvající cévní přístup, který zajistí dostatečný přívod krve do dialyzačního přístroje. Pro nemocného je prioritní záchrana života, proto musí několikrát týdně docházet do hemodialyzačního střediska. Tato léčba je především velmi fyzicky a psychicky náročná pro nemocného a jeho blízké a významně zasahuje do života nemocného. Značně ovlivní jeho životní styl a hodnoty. Při léčbě dochází k různým léčebným a ošetřovatelským doporučením ze strany zdravotnického a lékařského personálu dodržování diety se značným omezením tekutin, pravidelné užívání léků, regulace stresu aj. Cílem bakalářské práce s názvem "Ošetřovatelský proces u pacienta s hemodialýzou" bylo zmapování problematiky ošetřovatelského procesu u hemodialyzovaného pacienta na základě odborné literatury. Jedná se o téma zpracované teoreticky, metodou review a syntézy. Informace byly získány z domácí i zahraniční odborné literatury a z odborných časopisů na dané téma. Hemodialýza je jednou z nejnáročnějších léčebných eliminačních metod dlouhodobého charakteru. Velmi významnou roli při hemodialýze sehrává ošetřovatelská péče, která musí být efektivní, kvalitní, a především kontinuální, jelikož nemocný dochází do hemodialyzačního střediska jen některé dni v týdnu. Ošetřovatelská péče má nezastupitelnou roli v péči o zdraví. Nemocný je před, při i po hemodialýze odkázán na kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Charakteristickým rysem moderní ošetřovatelské péče je ošetřovatelský proces, který vychází z poznání nemocného a z aktivního vyhledávání jeho potřeb. Klade důraz na promyšlenou návaznost, komplexnost péče a na individualitu nemocného. Uspokojování potřeb se v rámci ošetřovatelského procesu odehrává posloupně v dílčích krocích. Ošetřovatelský proces vyžaduje neustálou interakci sestry s nemocným. Pružnost, aktuálnost, opakovaná hodnocení, příp. změna tohoto procesu jsou výhodou nejen pro sestry, ale i pro nemocné a vedou k včasnému vyřešení problému a uspokojení potřeb nemocného. Tato práce odhaluje, že hemodialýza má velice úzký vztah s ošetřovatelským procesem a přispívá k výrazné spokojenosti nemocného. Ukazuje na důležitost plánování a vytváření ošetřovatelských diagnóz. Neméně důležitou součástí vytvoření plánu ošetřovatelské péče je zpětná vazba, nejen sestry, ale i nemocného, pro případné změny či vytvoření nového plánu péče. Získané informace o ošetřovatelském procesu u hemodialyzovaného nemocného jsou rozpracovány v jednotlivých kapitolách této bakalářské práce. Bakalářská práce je vodítkem nejen pro zkušené sestry, ale i pro studenty vysokých škol při plánování ošetřovatelského procesu a zaměření se na nejdůležitější problémy při hemodialyzačním léčení. Přispívá také k uvědomění si nutnosti vytváření a používání ošetřovatelského procesu v péči o hemodialyzované nemocné. Výsledkem práce je ucelený pohled na danou problematiku. Po usilovném a pečlivém prostudování odborné literatury vznikl studijní materiál pro studenty vysokých škol.
|
host ::
RSS.