|
|
Komparativní analýza zahraničních politik pobaltských států
Gromilova, Anna ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a porovnat zahraniční politiky Estonska, Litvy a Lotyšska v období od roku 1991 do roku 2004 a dospět k závěru, zda je časté a velmi běžné zevšeobecňování zahraničních politik těchto států správné. V první části jsou zkoumány hlavní přístupy k analýze zahraniční politiky a k analýze národních zájmů států. V této časti je zvolen přístup analýzy národních zájmů států, nabízený kodaňskou teoretickou školou, který je použit v druhé kapitole této práce. V druhé části jsou zkoumány hrozby Estonska, Lotyšska a Litvy, jedna po druhé, v politickém, societálním, vojenském a ekonomickém sektoru. V závěru jsou pak popsány výsledky analýzy každého sektoru a vzniká posouzení a porovnání hlavních problémů Estonska, Lotyšska a Litvy ve sledovaném období a způsobů, jakými se je státy snažily vyřešit. Ukazuje, že i přesto, že Estonsko, Litva a Lotyšsko často čelily stejným výzvám, měly také hodně velmi odlišných problémů, nebyly schopné pracovat ve shodě a spíše prokazovaly odpor k považování za "pobaltské". To přispívá k závěru, že považování jejich zahraničních politik za jednu společnou, "Pobaltskou zahraniční politiku", je chybné a může být zavádějícím.
|
|
|
Exportní příležitosti na trhy pobaltských zemí
Chroboček, Jakub ; Černohlávková, Eva (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem této práce je analýza příležitostí pro české exportéry a jejich výrobky na trhy pobaltských republik -- Litvy, Lotyšska a Estonska. V první části se zabývám základní ekonomickou charakteristikou těchto států, jejich prudkým ekonomickým růstem až do nástupu ekonomické krize v roce 2008 i důsledky, které tato krize přinesla. V následující kapitole rozebírám vzájemné česko-pobaltské vztahy, především vzájemnou výměnu zboží a služeb, dále také vývoj vzájemných diplomatických vztahů s těmito třemi státy. V poslední části informuji o podnikatelském prostředí v pobaltských republikách a odvětvích se silným exportním potenciálem pro výrobky z ČR do Litvy, Lotyšska a Estonska.
|
|
|
Euro jako zákonné platidlo mimo eurozónu: teoretické a právní aspekty
Rajchlová, Eliška ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje zemím, které se měnově integrují s eurozónou jinou formou měnové integrace než měnovou unií, tedy jiným způsobem než vstupem do eurozóny. Cílem této práce je popsat jednotlivé formy měnové integrace, jejich právní aspekty, výhody a nevýhody a důvody vedoucí k jejich vzniku. Dále vytvořit přehled zemí, v nichž je euro zákonným platidlem ve formě currency boardu nebo euroizace. Vysvětlit důvody, které u těchto zemí vedly k rozhodnutí se takto měnově integrovat. Nastínit, zda je tato měnová integrace nějak doplněna i o ekonomickou integraci. Popsat jak proběhla realizace těchto rozhodnutí v jednotlivých zemích a jak je konkrétně právně upraveno jejich fungování. Zhodnotit, jaký vliv mělo přijetí těchto opatření na domácí ekonomiky jednotlivých zemí. Země, kterým se tato práce věnuje jsou:Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Estonsko, Litva, Andorra, Monako, San Marino, Vatikán, Černá Hora a Kosovo.
|
|
|
Reálná a nominální konvergence pobaltských států v kontextu jejich budoucího začlenění do eurozóny.
Beroušek, Pavel ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
První kapitola pojednává o historickém vývoji Pobaltí ve druhé polovině 20. století. V centru pozornosti stojí především politické a ekonomické důsledky dramatických změn, které přinesl počátek devadesátých let. Změnil se směr, kterým se pobaltské státy vyvíjely a došlo k orientaci na integraci do ES/EU. V první části druhé kapitoly je nastíněn obsah Maastrichtských konvergenčních kritérií, o kterých se hovoří v souvislosti s nominální konvergencí. Zájem je zde zaměřen především na podmínky v tehdejších státech ES/EU, pro které byla kritéria koncipována. V druhé části je následně provedena analýza vývoje těchto kritérií ve zvolených zemích (Estonsko, Litva, Lotyšsko) a též komparace s průměrným vývojem v rámci eurozóny. Třetí kapitola navazuje na kapitolu druhou a přináší pohled na konvergenci z perspektivy reálného sbližování ekonomických úrovní sledovaných zemí. Je zde využito vícedimenzionální vektorové analýzy, která sofistikovaně přistupuje k problematice reálné konvergence, nikoliv jen skrze prosté sledování vývoje ukazatele HDP, ale rozšiřuje ho čtveřicí makroekonomických ukazatelů, které tvoří vrcholy tzv. magického čtyřúhelníku hospodářské rovnováhy.
|
|
|
Rovná daň
Zeťová, Stanislava ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Kubík, Rudolf (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním rovné daně v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, České republice a na Slovensku. Všechny tyto státy jsou malé otevřené ekonomiky, ale s rozdílným časem zavedení rovné daně. Dají se tedy porovnat země, kde rovná daň funguje jiţ delší dobu, se zeměmi, kde byla zavedena pouze nedávno. V první části práce je prezentováno vymezení rovné daně podle konceptu Halla a Rabushky, následně je tento koncept konfrontován s poţadavky na dobrý daňový systém podle současné ekonomické teorie. Další část práce obsahuje analýzu daňových systémů vybraných států v oblasti přímých daní a jejich komparaci podle základních charakteristických znaků rovné daně. Závěrečná část práce je věnuje porovnání a zhodnocení ekonomického vývoje ve sledovaných zemích a posouzení vlivu produktu a sazby daně na velikost daňových příjmů.
|
|
|
Economic boom and fall of Baltic countries in 21. century
Filip, Michal ; Munzi, Tomáš (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
V mé práci analyzuji ekonomický a hospodářsky vývoj takzvaných ,,Baltických tygru'' Litvy, Lotyšska a Estonska od začátku 21. století až do současnosti. Podrobněji by sem se chtěl zaměřit na jejich společní ekonomický boom, díku kterému se stali vzorem úspěšných tranzitních ekonomik a nejdůležitějšími příčinami jejich strmého pádu HDP v posledním období souvisící s příchodem hospodářské a finanční krize. Specielně se chci zaměřit na případ Lotyšska, na jeho nelichotivou ekonomickou situací a vyhlídky do budoucnosti. Práce rozebírá vybrané problémy jako sou příčiny přehřátí ekonomiky, emigrace obyvatelstva, záporné přírostky HDP, podíl krátkodobého dluhu, zvyšující se nezaměstnanost a sociální nepokoje. V závěru práce se pokouším načrtnut možný ekonomický výhled a řešení nejaktuálnějších problému.
|
|
|
Pobaltské ekonomiky v EU - trendy, perspektivy
Semerád, Lukáš ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Práce analyzuje makroekonomický vývoj pobaltských států od začátku 90.let do současnosti a jejich postavení v Evropské unii na základě ukazatelů nominální a reálné konvergence. Významný prostor je v textu věnován současné ekonomické krizi a jejím dopadům na pobaltský region. V této souvislosti jsou též nabídnuta možná řešení a perspektivy budoucího vývoje.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza hospodářských vztahů České republiky s Pobaltskými zeměmi
Vaňková, Kateřina ; Štěňhová, Božena (vedoucí práce) ; Korandová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce ?Analýza hospodářských vztahů České republiky s Pobaltskými zeměmi? mapuje vývoj ekonomik Litvy, Lotyšska a Estonska v období od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu až do současnosti. Jejím hlavním cílem je monitorovat a zhodnotit vývoj hospodářských vztahů těchto zemí s Českou republikou. Je zde ukázána obchodní výměna probíhající mezi státy v uplynulých letech a také toky investic a vývoj obchodně politických vztahů. Zmíněn je i vliv vstupu všech zemí do Evropské unie.
|
host ::
RSS.