Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3,381 záznamů.  začátekpředchozí3372 - 3381  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.10 vteřin. 

Rozdíly v naplňování potřeb pacientů v léčebně dlouhodobě nemocných a v lůžkovém hospici
Burgerová, Michaela ; Mašát, Vladimír (vedoucí práce) ; Milfait, René (oponent)
Bakalářská práce popisuje naplňování potřeb pacientů v léčebně dlouhodobě nemocných (dále jen LDN) a v lůžkovém hospici. Hlavním cílem této práce je popsání rozdílů v poskytování péče s důrazem na potřeby pacienta v obou zařízeních. Výzkumná část práce je splněna pomocí dotazníkového šetření u personálu těchto zařízení a pomocí rozhovorů s mužem a ženou zastupujících veřejnost. Výzkumná část je také zaměřena na naplňování potřeb příbuzných pacientů a personálu zařízení. Výzkum poukázal na opatření, které jsou významné pro zlepšení péče o pacienty, jejich příbuzné a personál v těchto zařízeních. V závěru práce se vyjadřuji k získaným poznatkům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Poruchy chůze u dědičné neuropatie
Linhartová, Petra ; Horáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Truc, Michal (oponent)
Dědičná hereditární motoricko senzitivní neuropatie (CMT) se projevuje charakteristickými příznaky, mimo jiné i poruchami chůze. Studie zabývající se podrobněji analýzou chůze u tohoto onemocnění jsou však ojedinělé. Proto cílem práce bylo soustředit informace o poruchách chůze u CMT, zpracovat analýzu chůze u pacienta s CMT a ověřit vliv rehabilitace. U pacienta byl proveden podrobný kineziologický rozbor, svalový test a laboratorní analýza chůze pomocí Coda Motion System. Pacient ambulantně docházel po dobu 12 týdnů na rehabilitaci a poté opět absolvoval stejné spektrum vyšetření. V rámci analýzy chůze byly hodnoceny především rozsahy flexe-extenze v kyčelním, kolenním a hlezenním kloubu a výsledky porovnány s normou. Po absolvování rehabilitace došlo jednak k subjektivnímu zlepšení kvality chůze, ale též k objektivnímu zlepšení nálezu, což potvrzují výsledky kineziologického rozboru, svalového testu a laboratorní chůzové analýzy. Výsledky práce upřesňují charakter narušení stereotypu chůze u CMT a dokládají důležitost rehabilitace při ovlivňování kvality chůze u pacientů s CMT. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)



Nemoci z povolání v České republice
Svobodová, Gabriela ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Nemoci z povolání zahrnují různorodá onemocnění, jež spojuje výrazný socioekonomický dopad pro pacienta i společnost. Sledování výskytu nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu obyvatelstva. Naší povinností je rozšiřovat povědomí o možných následcích nedodržování pravidel bezpečnosti práce a hlavně účinnou prevencí předcházet vzniku všech poškození zdraví z práce. Ve své diplomové práci hodlám osvětlit problematiku nemocí z povolání a to jejich legislativní vymezení a rozdělení do kategorií dle příslušného paragrafu. Praktická část diplomové práce bude věnována sledování trendů ve výskytu nemocí z povolání za posledních deset let a porovnávání statistických údajů výskytu onemocnění mezi muži a ženami.

Péče o ventilovaného spinálního pacienta v České republice
Plecháčková, Kristýna ; Smolíková, Libuše (oponent) ; Mojžíšová, Marta (vedoucí práce)
Diplomová práce "Péče o ventilovaného spinálního pacienta v ČR" se zabývá problematikou vysoké léze krční míchy s obrnou bránice. Obecně uvádí klinické projevy míšního poranění, klasifLkaci míšních tézí a statistické údaje týkající se incidence, prevalence a etiologie. Podrobněji se věnuje respirační problematice. Obsahuje přehled nejčastějších respiračních komplikaci u ventilodependentních kvadruplegických pacientů a infomlUje o možnostech respirační fyzioterapie. V praktické části přináší první popis české populace pentaplegiků. Fonnou kazuistik pacientů přibližuje zdravotní stav a životní podmínky osob s vysokou míšní lézÍ a nutností umělé plicní ventilace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)




Ošetřovatelská péče o pacienta s ulcus cruris
VYHŇÁKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacienta s ulcus cruris. Bércový vřed je chronický defekt kůže lokalizovaný na dolních končetinách. Nejčastěji vzniká na podkladě onemocnění žilního a tepenného systému. V posledních letech pacientů s tímto onemocněním přibývá. S největší pravděpodobností je příčinou zvyšující se věk populace, neboť jak je známo, onemocnění nejčastěji postihuje jedince starší 70 let (Pospíšilová, 2004). S tímto bezpochyby souvisí i zvyšující se nároky na kvalitní ošetřovatelskou péči, zejména na ty oblasti, které jsou pro tuto diagnózu specifické. Nejčastěji uváděné problémy se staly východisky pro směřování práce. Ta je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část objasňuje základní problematiku onemocnění. S ohledem na aktuálnost tématu byla výzkumná část práce zaměřena na oblasti specifické ošetřovatelské péče a s ní související ošetřovatelské problémy u pacientů s ulcus cruris. Na základě tématu a myšlence směru, kterým by se práce mohla ubírat, byly stanoveny dva cíle. Prvním z nich bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienty s ulcus cruris a současně zjistit, jaké problémy se u těchto pacientů vyskytují nejčastěji. Z takto utvořených cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky. Odpovědi na tyto otázky byly získány na základě kvalitativního sběru dat, který se uskutečňoval v období února až března 2013 v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výběr respondentů byl záměrný. Výzkumnou skupinu tvořilo 7 vybraných respondentů ze strany hospitalizovaných pacientů a 7 vybraných respondentů ze strany sester. Pro účel výzkumu byly vytvořeny dva rozdílné anonymní polostrukturované rozhovory. Jeden pro vybrané pacienty, kteří se léčí s tímto onemocněním, a druhý pro vybrané sestry, které takto nemocné pacienty ošetřují. První výzkumná otázka se týkala specifik ošetřovatelské péče. Z vlastního výzkumu vyplynulo, že základním specifikem je péče o samotný defekt, který tkví ve způsobu provedení převazů. Ty musí být bezpodmínečně prováděny za aseptických podmínek, aby nedošlo k zavlečení nežádoucích mikroorganizmů do rány. Důležitým bodem v rámci této intervence je odstranění starých zbytků mastí a kůže a následná aplikace léčivých materiálů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny tyto materiály musí být aplikovány pouze do přímého místa samotného defektu, nikoli do jeho okolí. Pokud by se stalo jinak, následovalo by zhoršení stavu rány. S převazy nepochybně souvisí i péče o bolest, která se v rámci výzkumu stala současně i nejčastějším ošetřovatelským problémem u takto nemocných. Druhá výzkumná otázka byla zaměřena na nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské problémy. Bylo zjištěno, že vedle bolesti pacienty obtěžuje také sekrece rány a její zápach. Tyto ošetřovatelské problémy vedou k dalšímu, neméně významnému problému, a tím je sociální izolace. Kvůli vlastnímu onemocnění pacienti nemohou, nebo nechtějí chodit do společnosti a uzavírají se sami do sebe. V některých případech jsou omezené, ba dokonce mnohdy zpřetrhané vztahy s rodinou. A tak se stává, že jsou takto postižení jedinci odkázáni na péči sester z agentur domácí péče nebo na péči praktických a kožních lékařů. V nejhorších případech jsou odkázáni sami na sebe. Za takové situace je narušena psychika, jejíž stav se neblaze odráží v somatickém stavu jedince. Ze specifik péče a z nejčastějších ošetřovatelských problémů vyplývá odpověď na třetí výzkumnou otázku a tou je zmapování oblastí péče, na které se sestry zaměřují nejčastěji. Těmito oblastmi jsou převazy defektů, péče o bolest, edukace pacientů, péče o výživu a hygiena. Na základě výsledků, které z této práce vyplynuly, byla vytvořena informační brožura, která bude sloužit právě těm pacientům, kteří tímto onemocněním trpí.