|
|
Význam melatoninu pro regulaci spánku u lidí se syndromem autismu
Spišská, Veronika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Autismus je hlavně u dětí doprovázen různými spánkovými a cirkadiánními poruchami. Tyto poruchy mohou být částečně způsobeny problémy v syntéze melatoninu. Tato práce se zajímá o spánkové a cirkadiánní problémy autistů a o jejich možnou léčbu exogenním melatoninem. V práci jsou uvedeny projevy autismu a jeho příčiny, základní principy cirkadiánního systému, regulace syntézy melatoninu a charakteristiky spánku. V poslední kapitole jsou popsány změny v syntéze melatoninu a poruchy v produkci jiných hormonů (serotonin, kortizol), uvedeny jsou i spánkové a cirkadiánní poruchy u autistických jedinců a jejich dopad na další příznaky autismu jako jsou komunikace a socializace. Dále jsou zde popsány případy v léčbě spánkových poruch u autistů podáváním melatoninu. Léčba melatoninem zlepšuje spánkové poruchy a nemá téměř žádné vedlejší účinky. Klíčová slova: autismus, cirkadiánní systém, melatonin, spánek
|
|
|
The role of melatonin in SIRT1 and p-AMPK regulation in HT-29 cell line
Shkut, Anastasiya ; Ramos Mandíková, Jana (vedoucí práce) ; Svobodová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Anastasiya Shkut Školitelé: Mgr. Jana Mandíková, Virginia Motilva Ph.D. Název diplomové práce: Role melatoninu v regulaci SIRT1 a p-AMPK v buněčné linii HT-29. Sirtuin 1 (SIRT1) je na NAD+ závislá deacetyláza vyskytující se v mnoha organismech včetně savců. Bylo zjištěno, že SIRT1 prodlužuje životnost kvasinek v podmínkách s nedostatkem živin. SIRT1 deacetyluje mnohé regulační proteiny a tím kontroluje metabolický stav buňky stejně jako AMP-aktivovaná kináza (AMPK), která je také energeticky regulační enzym závislý na úrovni NAD+ v buňce. Oba enzymy hrají roli v kancerogenezi a mohou ovlivňovat autofágii, i když přesný mechanismus zůstává nejasný. V naší práci jsme se zaměřili na hormon melatonin, který má protizánětlivé a protirakovinné vlastnosti, abychom studovali jeho vliv na lidskou rakovinnou linii buněk tlustého střeva HT-29. Zda melatonin ovlivňuje SIRT1 a AMPK a jaký je mezi nimi hierarchický stav. Také jsme pozorovali možný vliv melatoninu na autofágii. Použili jsme techniku Western blotting (WB) a z našich výsledků se zdá, že melatonin má výrazný efekt na SIRT1, což může aktivovat AMPK a také autofágii. Nicméně některé výsledky neobsahovaly dostatečný počet experimentů, abychom...
|
|
|
Synchronizace cirkadiánního systému během prenatálního a časného postnatálního vývoje
Houdek, Pavel ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Novotná, Růžena (oponent)
Jednou z nemnoha vlastností společných takřka všem živým organismům je schopnost vytvářet a udržet endogenní rytmy, které jsou řízeny biologickými hodinami. Opakují-li se takové děje s periodou přibližně 24 hodin, mluvíme o rytmech cirkadiánních. Cirkadiánní hodiny řídí rytmy molekulárních, fyziologických i behaviorálních dějů a přizpůsobují jejich chod pravidelnému střídání dne a noci a změně roční doby. V případě savců je centrální oscilátor biologických hodin uložen v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a synchronizuje rytmy periferních oscilátorů uložených v buňkách ostatních tkání. Centrální oscilátor synchronizuje své rytmy s vnějším prostředím především skrze pravidelné střídání světla a tmy, ale mohou na něj působit i jiné podněty. Například, během prenatálního vývoje jsou fetální biologické hodiny v synchronizaci svých rytmů zcela odkázány na nesvětelné podněty vysílané mateřským organismem. Tato studie je zaměřena na zkoumání mechanismů komunikace mezi mateřským a fetálním centrálním oscilátorem. V práci je testována hypotéza, zda mateřský melatonin hraje významnou úlohu při zprostředkování synchronizace cirkadiánních hodin ve fetálních SCN. Navíc se práce zabývá také mechanismem, kterým by k této synchronizaci mohlo docházet na úrovni molekulárního mechanismu hodin v SCN....
|
|
| |
|
|
Vliv noční práce na kvalitu života
BLAHOVÁ, Monika
Téma bakalářské práce nese název ,,vliv noční práce na kvalitu života." Směnný provoz vytváří nová pracovní místa a tím i příjmy obyvatelstva. Práce, zejména na nočních směnách bývá zpravidla hodnocena vyššími finančními příplatky. Směnný provoz a hlavně práce vykonávaná v noční době se může negativně projevit na zdraví osob a na společenském a rodinném životě. Zdravotní problematika souvisí s nepravidelným životním cyklem. Lidská přirozenost je pracovat ve dne a v noci odpočívat. Člověk, který vykonává práce v noční době, má změněný biorytmus a někteří jedinci se s tímto stavem obtížně vyrovnávají. Špatné adaptační schopnosti organizmu jsou podstatou celé řady zdravotních potíží, např. vznikají poruchy soustředění, žaludeční potíže, onemocnění oběhové soustavy a výzkumy některých autorů zaznamenaly i vyšší riziko vzniku rakoviny. Směnný provoz ovlivňuje i společenský život osob, režim v rodině a partnerských vztazích. Mladí lidé mají kvůli nočním směnám často problémy navázat trvalejší vztah a rodiče pracující ve směnném provozu nemohou se svou rodinou trávit příliš mnoho času. K výzkumným účelům byli vybráni pracovníci společnosti, v níž práce probíhá ve trojsměnném provozu. Jedná se o výrobu výlisků na vstřikolisech. V třísměnném provozu pracuje celkem 125 pracovníků, z toho převážná většina žen (asi 74%). Do výzkumu bylo zařazeno 98 zaměstnanců, z nichž 77 % tvoří lidé do věku do 45 let. Bakalářská práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá objektivizací pojmů. Jsou zde shrnuty poznatky celé řady autorů zabývajících se problematikou noční práce a kvalitou života s ohledem na zdraví lidí a na společenské a partnerské problémy s tím spojené. Je zde uveden výčet možných dopadů noční práce a trojsměnného režimu práce na fyzickou a psychickou stránku lidského zdraví člověka a případný vliv režimu s nočními směnami na vybrané společenské aspekty, zejména na rodinu a partnerství. Empirickou část tvoří vlastní poznatky z rozboru výzkumu, který byl proveden se záměrem zjistit vliv noční práce na kvalitu života. Cílem práce bylo jednak: ad 1: Zjistit, jak je ovlivněn subjektivní pocit zdraví pracovníků nočních směn v třísměnném režimu práce. ad 2: Zjistit vliv noční směny třísměnného režimu práce na společenský život. K dosažení výše uvedených cílů byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Zkoumané subjekty pociťují zhoršení svého zdravotního stavu v důsledku noční práce. Hypotéza 2: Noční režim práce narušuje vybrané aspekty společenského života. Za účelem potvrzení nebo vyvrácení výše popsaných hypotéz byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, pro techniku sběru dat byl použit dotazník. Dotazníky, jež obsahovaly šestnáct otázek, byly rozdány mezi 126 respondentů. Jejich návratnost byla 78%. Získaná data byla zpracována do přehledových grafů a hypotézy statistiky otestovány. Na základě vyhodnocení odpovědí respondentů se statistickým otestováním získaných dat potvrdila první hypotéza, která předpokládala, že zkoumané subjekty pociťují zhoršení svého zdravotního stavu v důsledku noční práce. V některých ukazatelích je pozorovatelné zhoršení zdravotního stavu v závislosti na počtu odpracovaných let v třísměnném režimu současného zaměstnání. Velkou roli ve vyhodnocení výsledků hrál i věk. Starší zaměstnanci častěji pociťují bolest hlavy než zaměstnanci mladší. Celková frekvence zdravotních problémů navíc s věkem roste, a proto má noční práce ve vyšším věku průkazně větší vliv na výskyt zdravotních komplikací. Navíc se statisticky prokázalo, že celkově horší vliv na zdravotní stav respondentů má noční práce u žen. Na základě získaných dat v této práci byly stanovené cíle práce splněny. Bakalářská práce může posloužit jak odborné veřejnosti, tak i širšímu okruhu obyvatel, kteří se zabývají sledováním vlivu noční práce na kvalitu života.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Biologické rytmy živočichů-rozšiřující učivo biologie na gymnáziích
SCHLEICHEROVÁ, Monika
Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit návrh výukového programu, týkajícího se biologických rytmů (biorytmů) živočichů a člověka. Program je vytvořen jako rozšiřující učivo biologie na gymnáziích. Sestavení programu předcházela analýza učiva biorytmů ve středoškolských učebnicích biologie používaných v České republice. Dalším teoretickým východiskem bylo zpracování literární rešerše na základě četby české a cizojazyčné literatury. Výukový program je rozdělen do tří bloků na {\clqq}Biologické rytmy živočichů``, {\clqq}Biologické rytmy člověka`` a {\clqq}Sezónní rytmy živočichů``. Některé části výukového programu byly prakticky ověřeny.
|
host ::
RSS.