|
|
Stanovení stechiometrie komplexů dehydrosilybinu A s mědí
Klimková, Kateřina ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Kateřina Klimková Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph. D. Konzultant: doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení stechiometrie dehydrosilybinu A s mědí Silymarin, extrakt semen ostropestřce mariánského (Silybum marianum), je hojně využívané registrované volně dostupné léčivo, které je doporučováno na řadu onemocnění jater. Jako jednu z komponent obsahuje flavonolignan 2,3-dehydrosilybin A, který má ve své struktuře vhodné vazebné místo pro kovy. Obecně mohou flavonolignany právě vzhledem ke svým strukturním předpokladům interagovat v gastrointestinálním traktu s přechodnými kovy za tvorby komplexů, čehož lze využít při ochraně před nadměrným množstvím kovu v organismu. Cílem této in vitro studie bylo analyzovat interakci 2,3-dehydrosilybinu A s mědí, která jako kofaktor enzymů podílejících se na správné činnosti organismu zastává roli nepostradatelného prvku lidského organismu, nicméně při zvýšené hladině může v organismu působit toxicky. Stechiometrie, jedna z nejvýznamnějších charakteristik komplexu, byla zjištěna UV-Vis spektrofotometrií ve čtyřech (pato)fyziologických pH podmínkách (4,5; 5,5; 6,8; 7,5) pomocí dvou nekompetitivních metod: Jobovou metodou a...
|
|
|
Interakce tamarixetinu a isorhamnetinu s mědí
Lomozová, Zuzana ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Chocholouš, Petr (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Zuzana Lomozová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce tamarixetinu a isorhamnetinu s mědí Klíčová slova: tamarixetin, isorhamnetin, chelatace, redukce, měď, bathocuproin, hematoxylin Měď je biogenní stopový prvek, důležitý pro správnou funkci lidského organismu. Je nedílnou součástí několika enzymů a podílí se na metabolických procesech v těle. Nadbytek i nedostatek mědi v séru může vést ke vzniku patologických stavů. K léčbě toxického působení mědi se užívají látky schopné chelatovat měď. Flavonoidy jsou polyfenolické látky patřící mezi sekundární metabolity rostlin. Jsou součástí lidské stravy a mají pozitivní vliv na naše zdraví. Vykazují antioxidační a protizánětlivé účinky. Jsou schopny chelatovat přechodné kovy, zejména železo a měď. Chelatační terapie se v současné době používá u Wilsonovy choroby, při které dochází k přetížení těla mědí. Do budoucna by se chelatační účinky flavonoidů mohly využít při léčbě neurodegenerativních, kardiovaskulárních nebo nádorových onemocnění. V této diplomové práci byly otestovány interakce dvou flavonoidů (tamarixetinu a isorhamnetinu) s ionty mědi v odlišném pH, které charakterizuje fyziologické i patofyziologické podmínky...
|
|
|
Stanovení stechiometrie komplexů dehydrosilybinu A s mědí
Klimková, Kateřina ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Kateřina Klimková Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph. D. Konzultant: doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení stechiometrie dehydrosilybinu A s mědí Silymarin, extrakt semen ostropestřce mariánského (Silybum marianum), je hojně využívané registrované volně dostupné léčivo, které je doporučováno na řadu onemocnění jater. Jako jednu z komponent obsahuje flavonolignan 2,3-dehydrosilybin A, který má ve své struktuře vhodné vazebné místo pro kovy. Obecně mohou flavonolignany právě vzhledem ke svým strukturním předpokladům interagovat v gastrointestinálním traktu s přechodnými kovy za tvorby komplexů, čehož lze využít při ochraně před nadměrným množstvím kovu v organismu. Cílem této in vitro studie bylo analyzovat interakci 2,3-dehydrosilybinu A s mědí, která jako kofaktor enzymů podílejících se na správné činnosti organismu zastává roli nepostradatelného prvku lidského organismu, nicméně při zvýšené hladině může v organismu působit toxicky. Stechiometrie, jedna z nejvýznamnějších charakteristik komplexu, byla zjištěna UV-Vis spektrofotometrií ve čtyřech (pato)fyziologických pH podmínkách (4,5; 5,5; 6,8; 7,5) pomocí dvou nekompetitivních metod: Jobovou metodou a...
|
|
|
Porovnání interakcí ekvolu a desmethylangolensinu se železem a mědí
Němcová, Hana ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Matysová, Ludmila (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Hana Němcová Konzultant: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Porovnání interakcí ekvolu a desmethylangolensinu se železem a mědí Železo a měď jsou esenciální stopové prvky, které jsou důležité pro náš organismus. Oba prvky mají významný vliv na správnou funkci orgánů a jsou součástí mnoha enzymů. Jsou schopny přijímat nebo odevzdávat elektrony - přeměna mezi oxidovanou (Fe3+, Cu2+) a redukovanou (Fe2+, Cu+) formou. Při nadbytku se hromadí v buňkách a zprostředkovávají tvorbu volných radikálů, které ničí buněčné struktury. Tento nadbytek kovů se léčí pomocí chelátorů, které usnadňují jejich vyloučení z organismu. Isoflavonoidy jsou polyfenolické látky, které mohou mít antioxidační účinek a podílet se na vychytávání volných radikálů. Zároveň mohou mít i negativní prooxidační efekt, protože jsou schopny redukovat ionty kovů. V této studii byly testovány interakce (chelatace a redukce) mezi metabolity isoflavonoidů (ekvol a desmethylangolensin) a ionty železa a mědi. Obě látky jen slabě chelatovaly ionty kovů, ale jsou schopné výrazně redukovat měďnaté ionty. KLÍČOVÁ SLOVA: Železo, Měď, Metabolity isoflavonoidů, Chelatace, Redukce
|
|
|
Železo-chelatační vlastnosti extraktů plodů z různých variet bezu černého
Gorová, Barbora ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Barbora Gorová Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název diplomové práce: Železo-chelatační vlastnosti extraktů plodů z různých variet bezu černého Anorganické železo je hlavním potravním zdrojem železa u lidí. V organismu se účastní mnoha biochemických reakcí a poruchy metabolismu železa mohou vést k různým chorobám spojenými s nedostatkem či nadbytkem železa v těle. Jednou z možností léčby nadbytku železa je podání chelátorů železa. Bez černý, Sambucus nigra L. (Adoxaceae), je po staletí používán jako tradiční medicína. Plody bezu černého jsou bohatým zdrojem anthokyanů s cyanidinovým aglykonem jako jejich hlavní součástí. Různé variety bezu černého se mohou lišit svými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. Anthokyany mohou interagovat s kovy v gastrointestinálním traktu a tvořit cheláty, nicméně dat týkajících se těchto interakcí je velmi málo. Hlavním cílem této diplomové práce bylo analyzovat interakce železa s extrakty bezu černého, jako bohatého a levného zdroje anthokyanů s aglykonem cyanidinem. Deset ethanolických extraktů různých variet bezu černého bylo testováno in vitro na interakci s železem v různých (pato)fyziologicky významných pH podmínkách (4.5-7.5). Pro...
|
|
|
Interakce fenylpropionových kyselin s mědí
Zemanová, Kamila ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Matysová, Ludmila (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Kamila Zemanová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce fenylpropionových kyselin s mědí Měď je základní stopový prvek, který je nezbytný pro náš organismus. Má významný vliv na správnou funkci důležitých orgánů a jako prostetická skupina hraje významnou roli při přenosu elektronů u hlavních enzymatických drah. Na druhou stranu, nadbytek či nedostatek mědi v lidském organismu může způsobit řadu onemocnění. Fenylpropionové kyseliny jsou skupina látek, které mohou mít antioxidační, protizánětlivé i protinádorové účinky a podílejí se na vychytávání volných radikálů a reaktivních forem kyslíku. V této diplomové práci jsem testovala měď-chelatační aktivitu šesti fenylpropionových kyselin při různých pH pomocí spektrofotometrický metod za použití hematoxylinu a disodné soli bathocuproindisulfonové kyseliny jako indikátorů. Nejvyšší chelatační potenciál vykázala 3-(3,4-dihydroxyfenyl)propionová kyselina, avšak pouze při použití hematoxylinu. KLÍČOVÁ SLOVA: Měď, Fenylpropionové kyseliny, Antioxidanty, Chelatační aktivita, Hematoxylin, Bathocuproin
|
|
|
Železo-chelatační vlastnosti extraktů plodů z různých variet bezu černého
Gorová, Barbora ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Barbora Gorová Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název diplomové práce: Železo-chelatační vlastnosti extraktů plodů z různých variet bezu černého Anorganické železo je hlavním potravním zdrojem železa u lidí. V organismu se účastní mnoha biochemických reakcí a poruchy metabolismu železa mohou vést k různým chorobám spojenými s nedostatkem či nadbytkem železa v těle. Jednou z možností léčby nadbytku železa je podání chelátorů železa. Bez černý, Sambucus nigra L. (Adoxaceae), je po staletí používán jako tradiční medicína. Plody bezu černého jsou bohatým zdrojem anthokyanů s cyanidinovým aglykonem jako jejich hlavní součástí. Různé variety bezu černého se mohou lišit svými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. Anthokyany mohou interagovat s kovy v gastrointestinálním traktu a tvořit cheláty, nicméně dat týkajících se těchto interakcí je velmi málo. Hlavním cílem této diplomové práce bylo analyzovat interakce železa s extrakty bezu černého, jako bohatého a levného zdroje anthokyanů s aglykonem cyanidinem. Deset ethanolických extraktů různých variet bezu černého bylo testováno in vitro na interakci s železem v různých (pato)fyziologicky významných pH podmínkách (4.5-7.5). Pro...
|
|
|
Interakce fenylpropionových kyselin s mědí
Zemanová, Kamila ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Matysová, Ludmila (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Kamila Zemanová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce fenylpropionových kyselin s mědí Měď je základní stopový prvek, který je nezbytný pro náš organismus. Má významný vliv na správnou funkci důležitých orgánů a jako prostetická skupina hraje významnou roli při přenosu elektronů u hlavních enzymatických drah. Na druhou stranu, nadbytek či nedostatek mědi v lidském organismu může způsobit řadu onemocnění. Fenylpropionové kyseliny jsou skupina látek, které mohou mít antioxidační, protizánětlivé i protinádorové účinky a podílejí se na vychytávání volných radikálů a reaktivních forem kyslíku. V této diplomové práci jsem testovala měď-chelatační aktivitu šesti fenylpropionových kyselin při různých pH pomocí spektrofotometrický metod za použití hematoxylinu a disodné soli bathocuproindisulfonové kyseliny jako indikátorů. Nejvyšší chelatační potenciál vykázala 3-(3,4-dihydroxyfenyl)propionová kyselina, avšak pouze při použití hematoxylinu. KLÍČOVÁ SLOVA: Měď, Fenylpropionové kyseliny, Antioxidanty, Chelatační aktivita, Hematoxylin, Bathocuproin
|
|
|
Měď-chelatační vlastnosti isoflavonoidů
Horňasová, Veronika ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Spilková, Jiřina (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Horňasová Školitel: Doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název diplomové práce: Měď-chelatační vlastnosti isoflavonoidů Měď je esenciální stopový prvek, který má pro náš organismus zásadní roli. Podílí se na mnoha fyziologických procesech. Na druhé straně, volná měď může být pro organismus toxická, proto musí být homeostáza mědi pečlivě regulována. Chelátory mědi představují slibnou součást léčebných strategií nejen u absolutního, ale také u relativního (lokálního) nadbytku mědi. Speciálně látky, u kterých se očekává nízký potenciál nežádoucích účinků, jako jsou isoflavonoidy, by mohly najít uplatnění nejen u Wilsonovy choroby, ale i v terapii neurodegenerativních nebo nádorových onemocnění. Isoflavonoidy patří do jedné z podtříd flavonoidů. Mají poměrně rozsáhlé biologické účinky - protizánětlivé, antioxidační, kardio- a neuroprotektivní i protinádorové. V této diplomové práci byly otestovány chelatační vlastnosti dostupné skupiny deseti isoflavonoidů pomocí dvou indikátorů - hematoxylinu a bathocuproinu. Ke stanovení chelatačních vlastností bylo použito spektrofotometrické měření, které je ověřenou a rychlou metodou. Ze všech testovaných látek prokázaly chelataci měďnatých...
|
|
|
Železo-chelatační aktivita vybraných alkaloidů III.
Dočekalová, Linda ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Dočekalová L., Železo-chelatační aktivita vybraných alkaloidů III. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové, 2016, 60 s. Železo se řadí mezi stopové prvky nezbytné pro lidský organismus. Při jeho nadbytku dochází k tvorbě volných radikálů a poškozování struktur organismu, což má za následek až selhávání orgánů. Tento nadbytek se řeší za pomoci chelátorů, nejužívanějším je deferoxamin. Má však nevýhodný terapeutický režim a mnoho nežádoucích účinků, proto se hledají látky s lepšími vlastnostmi. Tato práce byla zaměřena na studium železo-chelatačních vlastností vybraných alkaloidů z čeledi Amaryllidaceae. Konkrétně se jedná o galanthamin, undulatin, buphanisin, karanin, 1-O-acetylbulbisin, homolykorin, tazettin, chlidanthin, ambellin, hemanthamin, hemanthidin, hamayn, 9-O-demethylgalanthin a lykoramin. Jako standard pro srovnání aktivity byl použit deferoxamin. Aktivita byla měřena pomocí spektrofotometru. Jako indikátor iontů Fe2+ byl použit ferozin. Chelatace byla měřena pro ionty Fe2+ a pro celkové železo, kde se jako redukční činidlo použil hydroxylamin. Ionty Fe2+ byly také měřeny za úpravy pH. Nejvyšší aktivitu vykázal při všech měřeních deferoxamin. Při měření iontů Fe2+ v poměru 1:1...
|
host ::
RSS.