|
Vliv buřeně a zvěře na odrůstání kultur douglasky tisolisté
Urban, Martin
Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv buřeně a zvěře na odrůstání kultur douglasky tisolisté na Lesním hospodářském celku Jindřichův Hradec. V roce 2011 byly založeny dvě výzkumné plochy na SLT 4K a 5S se zastoupením buřeně (Rubus idaeus (L.) a Calamagrostis epigejos (L.) Roth). Na těchto plochách byly sledovány růstové reakce douglasky tisolisté jak s ponecháním buřeně bez zásahu po celé vegetační období, tak i s jejím pravidelným celoplošným vyžínáním. Hodnocena byla tato kritéria: výška nadzemní části, tloušťka kořenového krčku, přírůst, výška nasazení dvojáku, výška nasazení koruny, zvlnění kmene, pravidelnost větvení, počet větví, délka jehlic a tvar kmene, vlhkost půdy, chemické složení asimilačního aparátu a vliv slunečního záření. Celkem bylo změřeno 512 ks sazenic douglasky tisolisté. Výsledky dokazují, že na plochách bez ožínání douglaska vykazovala každoročně vyšší výškové přírůsty, než na plochách s celoplošným ožnutím. Tloušťka kořenového krčku na SLT 4K byla taktéž větší na plochách s buření, naopak na SLT 5S se ožnutí projevilo pozitivně a tloušťka kořenového krčku zde byla nepatrně vyšší. K zjištění vlivu zvěře na odrůstání kultur douglasky tisolisté byly vybrány dvě plochy, na kterých byl uměle napodobován tlak zvěře. Na každé ploše bylo měřeno 90 ks sazenic, na nichž byly porovnávány sazenice po poškození terminálního pupenu, poškození terminálního výhonu a bočních větví. K porovnání bylo vybráno 10 kontrolních sazenic, které zůstaly bez zásahu. Následně byla hodnocena jejich regenerace. Z výsledků měřených hodnot je zřejmé, že sazenice douglasky reagují na poškození zvěří vyššími výškovými přírůsty, kterými vyrovnávají délku přírůstu u sazenic nepoškozených. Vliv poškození se výrazně neprojevil ani na tvaru kmene, kdy v obou porostech dokázaly veškeré druhy poškození zachovat průběžný kmen minimálně u 90 procent sazenic.
|
|
Věková specifita kryptosporidií infikujících prasata.
JENÍKOVÁ, Martina
Prasata jsou běžně infikována jedním druhem a jedním genotypem kryptosporidie:Cryptosporidium suis a Cryptosporidium pig genotype II.K identifikaci jednotlivých druhů a genotypů se v současné době používají molekulární metody jako polymerázová řetězová reakce (PCR) s následnou restrikční analýzou (RFLP) nebo sekvenováním. Tyto metody však nejsou zcela přesné při identifikaci smíšených infekcí. Pro vyřešení tohoto problému byly v této práci navrženy nové druhově specifické primery.Celkem bylo vyšetřeno 457 vzorků prasat pomocí mikroskopie a molekulárních metod zahrnujících PCR-RFLP, PCR s rodově nebo druhově specifickými primery a sekvenování.Přítomnost oocyst byla mikroskopicky prokázána u 12.8 % vzorků a molekulárními metodami bylo prokázáno 36.5 % pozitivních vzorků. Zatímco PCR-RFLP s rodově specifickými primery odhalila 1 smíšenou infekci Cryptosporidium suis a Cryptosporidium pig genotype II, PCR s druhově specifickými primery identifikovala 41 smíšených infekcí. Naše výsledky ukazují,že C. suis je infekční pro všechny věkové kategorie prasat a Cryptosporidium pig genotype II infikuje prasata starší 6ti týdnů. Morfometrická analýza prokázala rozdíl ve velikosti oocyst mezi Cryptosporidium suis a Cryptosporidium pig genotype II. Histologické vyšetření odhalilo, že Cryptosporidium pig genotype II infikuje epitel tenkého i tlustého střeva.
|
|
Současné možnosti laboratorní diagnostiky pneumokokových infekcí
ČAPKOVÁ, Irena
Streptococcus pneumoniae (S. pneumoniae) může být běžnou kolonizující flórou lidského nosohltanu, ale také může být jedním z hlavních patogenů, vyvolávajících invazivní pneumokokové onemocnění. Jeho diagnostika je založena na přímém průkazu pomocí metod mikroskopie, kultivace, identifikace a bezkultivačního průkazu antigenu či deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Úvodní část práce je věnována popisu rodu Streptococcus, včetně druhu S. pneumoniae. Je popsána morfologie, fyziologie, antigenní struktura, patogeneze i patogenita tohoto bakteriálního rodu a druhu i teoretický popis jednotlivých metod laboratorní diagnostiky. V metodice jsou popsány postupy identifikačních metod, tak jak byly použity k diagnostice S. pneumoniae v Laboratoři lékařské mikrobiologie, Pracoviště bakteriologie Nemocnice České Budějovice a.s. Popsány jsou kultivace biologických vzorků, z kterých byl S. pneumoniae izolován, ale také jednotlivé identifikační testy, které umožňují rozlišit S. pneumoniae od ostatních viridujících streptokoků. K diagnostice byly využity dva základní, běžně užívané identifikační testy test citlivosti k optochinu a test rozpustnosti ve žluči-deoxycholát sodný. Test rozpustnosti ve žluči účinkem deoxycholátu sodného je základním testem v diagnostice S. pneumoniae. Ze 127 testovaných kmenů, získaných kultivačním průkazem s pozitivním testem rozpustnosti ve žluči, bylo v testu citlivosti k optochinu pozitivních 114 testovaných kmenů. Test citlivosti k optochinu měl úspěšnost 89,9%. Metodou hmotnostní spektrometrie Matrix-Assisted Laser Desorption Ionization-Time of Flight Mass Spectrometry (MALDI TOF MS) byly testovány pouze 4 kmeny primárně určené jako viridující streptokoky. Tuto specifickou, rychlou a přesnou metodu nelze k identifikaci S. pneumoniae zcela využít, díky velmi blízkému genotypu se Streptococcus oralis/mitis. K průkazu antigenu S. pneumoniae byly použity a popsány dva testy imonochromatografický test a latex aglutinační reakce. Imunochromatografickým testem byl prokázán 15x antigen z moči a likvoru z celkem vyšetřovaných 266 vzorků a latex aglutinační reakcí se podařilo prokázat 7x antigen S. pneumoniae v hemokultuře a likvoru. Tyto dvě metody jsou vysoce specifické. Podávají rychlou informaci o přítomnosti antigenu S. pneumoniae ve vyšetřovaném vzorku a tedy o možnosti probíhající závažné pneumokokové infekce. Dalším vysoce specifickým testem k diagnostice závažných invazivních pneumokokových onemocnění je průkaz DNA metodou PCR, který byl úspěšný u 5 vzorků likvoru, vyšetřovaných současně i v Laboratoři molekulární biologie a genetiky, Nemocnice České Budějovice a.s.
|
|
Monitoring mastitid a faktory ovlivňující zdraví mléčné žlázy
DVOŘÁKOVÁ, Kamila
Diplomová práce se zabývá problematikou mastitid u dojnic a faktory, které ovlivňují zdraví mléčné žlázy. V období 2012-2013 bylo odebráno celkem 629 čtvrťových vzorků mléka na vyhodnocení počtu somatických buněk (PSB) ve vztahu ke stavu zakončení struku, pořadí a fázi laktace. Byly porovnány bazénové vzorky (PSB, CPM) za období 2008-2013 a sledován výskyt a průběh klinických mastitid v chovu (2012-2013). Stav strukového zakončení byl vyhodnocen jako významný činitel ovlivňující zdraví mléčné žlázy. Nejnižší PSB byl v první fázi laktace, naopak nejvyšší ve třetí fázi (aktivní involuce). Pořadí laktace bylo prokázáno jako faktor ovlivňující PSB v mléce. Byl prokázán nižší PSB v mléce u dojnic při pobytu na pastvině, z čehož lze usuzovat pozitivní efekt pasení. Ve sledovaném období byl zjištěn velmi nízký výskyt klinických mastitid.
|
|
Nezaměstnanost a kriminalita
Krempaský, Michal ; Koblovský, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato práce analyzuje vztah nezaměstnanosti a kriminality. Testuji hypotézu, která říká, že nezaměstnanost působí na kriminalitu nepřímo skrz okamžitý negativní efekt příležitosti a zpožděný pozitivní efekt motivace. Vliv nezaměstnanosti je zkoumán na 11 kategoriích kriminality. Analýza byla provedena pomocí metody fixních efektů na čtvrtletních panelových datech pro 14 krajů České republiky v období od posledního čtvrtletí roku 2005 do posledního čtvrtletí roku 2012. Negativní efekt příležitosti a pozitivní efekt motivace se ukázaly jako statisticky významné v modelu majetkových činů celkem a celkové kriminality. Velikost obou vlivů je však velmi malá.
|
|
Srovnání citlivosti a spolehlivosti krokoměru Omron 720 podle umístění na těle
Bohdanová, Markéta ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo srovnání přesnosti biaxiálního piezoelektrického pedometru Omron HJ-720IT podle umístění na těle a jeho porovnání s klasickým pružinovým krokoměrem Yamax SW-200, který byl v předchozích studiích uznán validním. Studie obsahující 3 části se celkem zúčastnilo 57 probandů (39 žen, 18 mužů). V první části se krokoměry testovaly při samozvolené ,,pomalé" , ,,normální" a ,,rychlé" chůzi na dráze o vzdálenosti 135 m. Druhá část zahrnovala čtyřminutové úseky chůze na běhátku v kontrolovaných podmínkách při rychlosti 3,2; 4,8; 6,4 a 7,5 km.h-1 se sklonem 0 %, 5 % a 10 % a dva patnáctiminutové úseky o rychlosti 4 km.h-1 bez sklonu a 6 km.h-1 se sklonem 5 %. Třetí část byla zaměřena na zaznamenávání artefaktů při jízdě autobusem. V žádné pozici při rychlosti 4,8 km.h-1 nepřesáhl chybu 1 %. Omron měřil nejpřesněji na opasku nad SIAS. V této pozici se na něj lze spolehnout také při počítání aerobních kroků. Při jízdě autobusem ve všech pozicích započítával max 3 kroky/min. Pedometr Omron HJ-720IT se prokázal být spolehlivý v různých pozicích za samozvolených i za předepsaných podmínek chůze. Klíčová slova: krokoměr, Omron, Yamax, pohybová aktivita, chůze, krok
|
|
Mění se párovací chování denních motýlů s fenologickým stavem populací?
VLAŠÁNEK, Petr
Optimalizační teorie předpokládá, že samci hmyzu s oddělenými generacemi dospělců by do aktivního párovacího chování měli investovat tehdy, kdy je k dispozici nejvíce čerstvých samic; jindy by měli párovacími aktivitami šetřit a soustředit se na chování {\clqq}udržovací``. Z tohoto předpokladu vyplývá, že chování motýlů by se mělo lišit s průběhem sezóny, stavem populace (zejména poměrem pohlaví) a konečně i denní dobou. K prozkoumání těchto předpokladů jsme použili data získaná při různých projektech zahrnujících zpětné odchyty, při nichž bylo, vedle jiných charakteristik, zapisováno i chování jedinců. Taková data máme k dispozici pro čtrnáct druhů {--} jasoně dymnivkového, babočku síťkovanou, tři perleťovce, šest hnědásků a tři okáče. Některé projekty trvaly více let {--} celkem se jedná o 24 {\clqq}motýlo-sezón``, 21 737 jedinců (14 228 samců, 7 509 samic), respektive 41 877 odchytů celkem (29 738 samců, 12 139 samic). Pracovali jsme mnohorozměrnými (ordinačními) metodami, přičemž všechny výpočty odfiltrovaly rušivý vliv počasí. K denní době, dopoledne a podvečer často zahrnují udržovací aktivity, zatímco odpoledne převládá párovací chování. Během sezóny, samci většiny druhů přepnou z chování párovacího k chování udržovacímu. U samic nebyl žádný převažující trend nalezen; vyskytuje se jak změna od párovacího k udržovacímu chování, tak změna od udržovacího k párovacímu chování. Co se týče denzitních charakteristik (poměr pohlaví, denní velikost populace), jsou ve většině případů zřetelné změny párovacího chování jednoho pohlaví při změně abundance pohlaví druhého.
|
|
Biodiverzita perlooček a klanonožců v oblasti Nadějské rybniční soustavy
KOSÍK, Miroslav
Byla studována biodiverzita planktonních korýšů, perlooček a klanonožců v oblasti Nadějské rybniční soustavy nacházející se v jižních Čechách. Sledovány byly jak rybniční tak i nerybniční lokality (tůně, rybniční stoky, písník a řeka). Vzorkován byl pelagiál i litorál rybníků. Na celkovém území bylo zaznamenáno velké druhové bohatství korýšů. Celkem 65 druhů (Copepoda 21 druhy a Cladocera 44 druhy). Byla potvrzena hypotéza, že s růstem intenzity rybářského hospodaření a zhušťováním (zvyšováním) obsádek, dochází k poklesu diverzity zooplanktonu v pelagiálu. Potlačené druhy dokáží přežít v menších prostorech (v litorálech, stokách, tůních, v rybnících s nízkou obsádkou a jiných nerybničních lokalitách), kde na ně není vyvíjen takový predační tlak. Na ploše většího území, bohatého na rozličné typy vodních ekosystémů, s rozumnou intenzitou hospodaření, tak diverzita druhů neklesá, nebo jen mírně. Také byly porovnány různé metody odběrů, z hlediska efektivity zachycení druhů,se nejlépe osvědčila metoda prolovení litorálních partií.
|
|
Komparace způsobů provádění přesunů v zimních podmínkách ve vybraných armádách NATO a armádách s nimi spolupracujících
Mašek, Michal ; Sýkora, Karel (vedoucí práce) ; Přívětivý, Lubomír (oponent)
Název: Komparace způsobů provádění přesunů v zimních podmínkách ve vvbraných armádách NATO a armádách s nimi spolupracujících Cíle práce: Cílem práce je porovnání vybraných armád v oblastech právního zabezpečení, zdravotního zabezpečení, četnosti výcviku, metodiky vedení výcviku a v oblastech používané výstroje a materiálů. Metoda: Diplomová práce je zpracována ve formě pilotní studie pomocí anketního šetření. Studie probíhala formou dotazníku rozeslaného jedenácti evropským armádám. Výběr jednotlivých zemí byl proveden pomocí náhodného výběru, ovšem závislého na jejich geografické poloze s ohledem na možnosti realizování přesunů v zimních podmínkách. Celkem byl dotazník zaslán jedenácti respondentům, z nichž na něj devět odpovědělo. Z důvodu časové náročnosti a nereálnosti zúčastnit se výcviku všech vybraných armád bylo použito anketního šetření, čítajícího 27 otázek. Dotazník byl vyplněn kompetentními funkcionáři jednotlivých armád (tělovýchovnými pracovníky. instruktory). Data byla dále zpracována pomocí deskriptivní statistiky. Výsledky: Výsledkem této studie je zjištění, že AČR je schopna v tomto druhu výcviku konkurovat ostatním porovnávaným armádám. A to především v oblastech zdravotního zabezpečení, četnosti výcviku a v oblasti používané výstroje a dalších materiálů, kde je na tom vůči...
|
|
Analýza vybraných vlivů na reprodukci dojnic u stáda holštýnského skotu
PROVAZNÍK, Pavel
Diplomová práce se zabývá analýzou vybraných vlivů na reprodukci dojnic u stáda holštýnského skotu. Chov skotu se již delší dobu potýká se stále se zhoršujícími ukazateli reprodukce, což může mít za následek snížení ekonomické efektivity výroby mléka a masa. Cílem práce je vyhodnocení vybraných vlivů ovlivňujících reprodukci dojených krav na farmě v Trhovém Štěpánově a.s. Data o reprodukci byla získána ze záznamů kontroly užitkovosti a zootechnické evidence za rok 2012. Do sledování bylo zařazeno celkem 515 dojnic holštýnského plemene (H100), u kterých bylo provedeno celkem 1 784 inseminací. Z toho 350 dojnic bylo březích. Získaná data byla vytříděna dle pořadí laktace, úrovně mléčné užitkovosti, připouštěných býků a synchronizačních programů. Zjištěné výsledky ukázaly, že z reprodukčních ukazatelů byl uspokojivý pouze inseminační interval.. Délka inseminačního intervalu činila v průměru 79,9 dne. Ostatní hodnoty reprodukčních ukazatelů byly zjištěny oproti průměrným hodnotám u holštýnského skotu v ČR jako výrazně podprůměrné. Průměrná servis perioda u sledovaných dojnic byla 197,1 dne a délka mezidobí byla 477,1 dne. Bylo zjištěno velmi nízké průměrné procento zabřezávání po první inseminaci (12,6 %). Průměrný počet inseminačních dávek na zabřezlou krávu byl 3,5. Největší vliv na reprodukční ukazatele měla úroveň mléčné užitkovosti (P< 0,05). Nejkratší servis periodu a mezidobí měly dojnice s užitkovostí 7 000 až 10 000 kg mléka. Nebyl prokázán vliv RPH plemenných býků pro plodnost na zabřezávání plemenic. Nejvyšší procento březosti po všech inseminacích bylo po aplikaci EOSTROPHANU (30,5 %). Jako nejhorší synchronizační program se jevil DOUBLE OVSYNCH (12 %). Procento březosti po všech inseminacích po synchronizačních programech bylo 20,4 % a po spontánní říji pouze 15 %.
|
host ::
