Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 32,521 záznamů.  začátekpředchozí32512 - 32521  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.06 vteřin. 

Ovlivnění spasticity selektivní dorzální rhizotomií u pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Prajerová, Hana ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Selektivní zadní rhizotomie je neurochirurgická metoda užívaná k léčbě spasticity. Cílem práce je zjistit vliv této metody na snížení spasticity a na změny funkčních schopností u pacientů s dětskou mozkovou obrnou. Sledovala jsem 5 pacientů (4 chlapci a 1 dívka) s kvadruparetickou formou DMO ve věku 12 až 21 let. K měření spasticity jsem využila Ashworthovy a modifikované Ashworthovy škály, k hodnocení lokomoce Peacockovy stupnice a k posouzení schopnosti sebeobsluhy test bazálních všedních činností ADL upravený podle Barthelové. Měření jsem prováděla vždy před operací, za týden po operaci a za 3 až 4 roky. Výsledky prokázaly pokles spasticity na dolních i horních končetinách, ústup klonu Achillovy šlachy a zlepšení řeči. Při opakovaném měření po třech letech po operaci jsem zaznamenala nárůst svalového napětí zejména v oblasti kyčelních adduktorů, plantárních a dorzálních flexorů u některých pacientů, ale jeho velikost nepřekročila hodnoty získané před operací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Vypovídací schopnost rozvahy/Reporting Ability of Balance Sheet
Bečková, Jana ; Míková, Marie (vedoucí práce)
Obsahem této bakalářské práce je zhodnotit vypovídací schopnost rozvahy. První dvě části jsou věnovány české úpravě. V poslední části jsou zmíněny vybrané položky rozvahy a jsou porovnány z pohledu jejich úpravy dle České legislativy a dle Mezinárodních Standardů Účetního Výkaznictví.

Možnosti a meze náhradní rodinné péče
PRÁŠILOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá významem náhradní rodinné péče o děti v České republice. Teoretická část charakterizuje možnosti náhradní rodinnou péče, význam rodiny a jejího prostředí. Dále popisuje rizikové a protektivní faktory a náhradní rodinu, zabývá se ústavní péčí o děti a možnými problémy při socializaci dítěte. Praktická část obsahuje kazuistiku a srovnání dvou zvolených případů : případ úspěšné a neúspěšné náhradní rodinné péče. Oba dva případy mají dobrý záměr. Poskytují bližší pohled do problematiky náhradní rodinné péče. Kvalita náhradní rodinné péče nesouvisí jen s těmi, kteří se rozhodnou vzít si opuštěné dítě do rodiny, ale také spočívá na samotné dítěti a v neposlední řadě na schopnosti pracovníků orgánů vykonávajících náhradní rodinnou péči.

Využití biotechnologických metod při pěstování technického konopí (Cannabis sativa L.)
Širl, Marek ; Zelenková, Sylva (vedoucí práce) ; Fischer, Lukáš (oponent)
Konopí seté (Cannabis sativa L.) je všestranně využitelná rostlina, která poskytuje vlákno, celulózu a pazdeří pro průmyslové zpracování, biomasu pro energetické využití a produkuje sekundární metabolity využitelné ve farmaceutickém průmyslu. Pro svoji odolnost vůči stresům a schopnosti akumulovat těžké kovy má potenciální využití i pro fytoremediace. V současné době je snaha získat a odvodit genotypy konopí se specificky vylepšenými vlastnostmi, rozšiřující možnosti jeho uplatnění, nejen pomocí klasického šlechtění, ale zejména transgenozí. Cílem současného výzkumu je proto nalézt optimalizované podmínky, umožňující efektivní kultivaci in vitro, jako základní předpoklad genetické transformace. Vhodnou metodou transformace konopí je kokultivace s Agrobacteriem tumefaciens.

Účinnost piracetamu na pokročilou demenci s klinicky převažujícími symptomy vaskulárního typu - retrospektivní sledování
Kovtun, Vladimír ; Ďoubal, Stanislav (vedoucí práce) ; Zadák, Zdeněk (oponent) ; Mrňa, Boris (oponent)
7. SOUHRN Vzhledem ke skladbě a medikaci nemocných, hospitalizovaných v Léčebně dlouhodobě nemocných v České Kamenici, uskutečnílo se v průběhu let 2001 až 2004 restrospektivní neinvazivní sledování účinku piracetamu. Jeho efekt byl pozorován u vybraného souboru 150 pacientů v průměrném věku 84,29 roků (+- 3,5 r.) se symptomatikou pokročilé demence vaskulárního typu a medikací piracetamu. Diagnóza vaskulární demence splňovala u všech současná platná kritéria a trvání onemocnění bylo 6 a více měsíců. Kontrolní skupina obdobně postižených osob dostávala placebo. Zhodnocení efektu bylo zaznamenáno po 12 měsících léčby. Signifikantně významnější pozitivní efekt preparátu piracetamu nebyl v této indikaci shledán. Důvody spatřuji v pokročilosti nárůstu ireverzibilní složky dementního syndromu s nenávratnou ztrátou kompenzačních možností mozku. Z uvedeného vyplývá důležitost včasného záchytu demencí, kdy je ještě možnost jejich pozitivního ovlivnění. Jde o celospolečenský úkol nedozírného významu, který překračuje hranice České republiky a posouvá důležitost geriatrie a gerontofarmacie na nejpřednější místo společenského žebříčku. K jednoznačnému vyjádření o vhodnosti indikace piracetamu u pokročilých forem vaskulární demence je pochopitelně zapotřebí dalších a mnohem rozsáhlejších studií.

Problematika epilepsie u klientů chráněného bydlení Společnosti Duha
Radová, Alena ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Válková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou epilepsií u mentálně postižených klientů sociální služby chráněného bydlení. Epilepsie jsou neurologická onemocnění mozku projevující se záchvaty, které se opakují, přicházejí náhodně, většinou nevyprovokovaně. Příčiny jejich vzniků jsou genetické i negenetické. Objevují se všude ve světě, postihují lidi jakéhokoli věku či rasy. Nevyhýbají se ani lidem s mentálním postižením, kteří díky svému neúplnému duševnímu vývoji mají problémy s poznávacími, řečovými i pohybovými schopnostmi. Schopnost učit se z minulé zkušenosti a přizpůsobovat se novým životním podmínkám a situacím je u nich omezena. To vše jim komplikuje už tak dost náročnou léčbu tohoto neurologického onemocnění. Základním projevem epilepsií jsou záchvaty, které začínají náhle, mají určitou dobu trvání a pak většinou náhle končí. Velmi dramaticky jsou prožívány záchvaty, jsouli provázeny poruchou vědomí. Pak jde o stresovou situaci, jak pro okolí, tak pro postiženého. U člověka s mentálním postižením o to více, že většinou není schopen přesně popsat co potřebuje, co mu pomůže a jestli se nezranil. Velký epileptický záchvat vypadá dramaticky, přesto většinou není životu nebezpečný. Pokud ovšem trvá déle je třeba volat rychlou záchranou pomoc. To musí vždy rozhodnout někdo druhý, ať už osobní asistent nebo...

Stanovení běžných aktivit pacientů s Alzheimerovou nemocí v klinické praxi
Martínek, Pavel ; Bartoš, Aleš (vedoucí práce)
Alzheimerova nemoc (AN) je velmi časté onemocnění, v České republice postihuje přibližně 150 tisíc lidí. Diagnostická kritéria vyžadují nejen zhodnocení kognitivních funkcí (například paměti), ale také aktivit denního života (ADL). Práce si klade za cíl popsat koncept ADL a vyhledat dostupné informace o jeho hodnocení u pacientů s AN. Zároveň je jejím cílem popsat nástroje, které jsou v zahraničí a v České republice k dispozici a poskytnout důležité informace pro jejich použití. Shrnuje také vlastní zkušenosti s používáním dotazníků ADL u pacientů s AN. Hodnocení ADL lze použít k diagnostice onemocnění AN nebo již jejích prodromálních stádií, k hodnocení účinnosti léčby či progrese onemocnění, k jeho stagingu, odhadu zátěže pečovatele a k dalším účelům. Vyplnění dotazníků pečovatelem je v klinické praxi pro běžné hodnocení ADL nejvhodnější metodou. Práce obsahuje přehled 14 dotazníků ADL užívaných v zahraničí a jejich stručný popis. Spolu s mým školitelem jsme během mé studentské vědecké aktivity převedli do českého prostředí tři dotazníky ADL (FAQ-CZ, DAD-CZ a BADLS-CZ). Tyto dotazníky byly dány k vyplnění pečovatelům 47 pacientů s klinicky pravděpodobnou AN podle kritérií NINCDS-ADRDA. Kognitivní výkonnost pacientů byla hodnocena testem Mini-Mental State Examination. ADL nebylo možné odhadnout z...

Osoby s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie jako cílová skupina speciální pedagogiky
Furmaníková, Lada ; Vágnerová, Marie (vedoucí práce) ; Stejskal, Bohumil (oponent) ; Šiška, Jan (oponent)
Tato disertační práce byla věnována problematice kognitivního deficitu při schizofrenii u osob využívajících pobytovou sociální službu Domov se zvláštním režimem. Kognitivní deficit, který vzniká v důsledku schizofrenie, přetrvává i v období remise nemoci a je charakterizován sníženými schopnostmi v oblasti paměti, pozornosti a exekutivních funkcí. Deficit je poměrně resistentní vůči všem aktuálně užívaným intervencím a zároveň je klíčovým prediktorem úrovně sociálních a adaptivních dovedností a schopnosti uplatnit se v běžném, každodenním životě.

Diagnostika dítěte ve věku 5 - 7 let a možnosti intervence v rodině
Kostrounová, Adéla ; Krahulcová, Beáta (oponent) ; Zelinková, Olga (vedoucí práce)
Diplomová práce "Diagnostika dítěte ve věku 5 - 7 let a případná intervence v rodině" je zaměřená na děti předškolního věku. Je zde pomocí diagnostiky zjišťována úroveň jejich znalostí a dovedností. V krátkosti je popsáno, co by děti měly zvládat. Poté je pomocí výzkumu ověřována dosažená úroveň jednotlivých dovedností. Výzkum probíhal ve dvou mateřských školách v Praze. Jedna mateřská škola preferuje práci s dětmi stejného věku a druhá různého věku ve třídě. Ve výzkumu jsem se zaměřila především na roviny řeči, motoriky, sluchovou a zrakovou analýzu a syntézu a na způsob rodinné výchovy.

Výskyt mozkových strukturálních abnormalit (CT, MRI) u pacientů s afektivní poruchou
Fürst, Daniel ; Kopeček, Miloslav (vedoucí práce)
V současné době prožíváme velký rozmach zobrazovacích metod. Neustále se zlepšuje jejich dostupnost, jejich rozlišovací schopnosti i možnosti využití jak ve výzkumu, tak v klinické praxi. Pronikají také do psychiatrie, kde se snaží stejně jako v jiných oborech vnést světlo do etiologie nemocí, přispět k jejich diagnostice a léčbě. Pořizovací náklady jsou nemalé, náklady na provedení jednotlivých vyšetření se liší, mohou tedy zatěžovat veřejné rozpočty různým způsobem, proto je třeba, aby byly stanoveny i správné indikace. Jaký význam mají tyto metody při určení výskytu mozkových strukturálních abnormit u pacientů s afektivní poruchou a jaké důsledky má nález těchto abnormit pro samotné pacienty, je cílem předkládané práce.