|
| |
|
|
Kronika jako literární žánr
Pašková, Jitka ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Tématem diplomové práce je sledování vývoje žánru románové kroniky, který vznikl koncem 19. století na průsečíku staré podoby kroniky a románu. Východiskem k charakteristice žánru a k zmapování jeho vývoje se staly "nová kronika" Aloise Jiráska U nás, "kronika moravské dědiny" bratří Mrštíků Rok na vsi a generační kronika Rozkvět, jejímž autorem je František Xaver Svoboda. Tyto tři románové kroniky jsou si blízké dobou vzniku a mají několik společných rysů, jež jsou spjaty zejména s jejich žánrovým určením (dominace času a prostoru nad postavami a dějem, zpomalování dynamiky času, uzavřenost prostoru, důraz na poetiku konkrétního). Jejich autoři však materiálově čerpali z různých regionů (severovýchodní Čechy, střední Čechy, pomezí Slovácka a Hané) a zobrazili rozdílná sociální prostředí. Kroniky se zároveň liší i časem, kdy se odehrávají, a způsobem zpracování výchozí látky. Všechny patří k dílům realistickým, každá však z hlediska tematického i z hlediska místa děje reprezentuje jiný typ realismu (historický, městský, venkovský). Jako základní a výchozí metody byly zvoleny analýza textů a jejich následná interpretace, jádro práce pak tvoří komparace děl.
|
|
|
Kronika města Chebu Pankráce Engelharda z Haselbachu. Příspěvek k městskému kronikářství raného novověku.
Kovařík, Tadeáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá městským kronikářstvím raného novověku na příkladu kroniky města Chebu Pankráce Engelharda z Haselbachu z roku 1560, které patří významné místo v chebské historiografické tradici. Práce nejprve pojednává o pramenech a literatuře k tomuto tématu. Na základě odborné literatury je definován žánr kroniky, především městské kroniky. Stručně je pojednáno o vývoji kronik českých měst v předbělohorském období a o dějinách městského kronikářství ve Zhořelci. Další kapitola představuje dějiny města Chebu, jeho ekonomické zázemí a politické postavení v Českém království i Svaté říši římské. Dále je nastíněn vývoj chebského písemnictví v raném novověku, jemuž následuje pojednání o chebských městských kronikách předbělohorského období. Samostatná pozornost je věnována autografu kroniky Pankráce Engelharda z Haselbachu i všem dalším dochovaným rukopisům této kroniky. Zvlášť je pojednáno o iluminacích, které autograf kroniky obsahuje. Představena je také edice tohoto díla, již vydal Heinrich Gradl. Další kapitola popisuje osobnost a život Pankráce Engelharda. V následující kapitole je popsán obraz českých králů a římských panovníků středověku a raného novověku, jak vyplývá z textu této kroniky. Stejným způsobem je podán politický obraz města Chebu. Závěr práce získané poznatky shrnuje a...
|
|
|
Historické povodně ve Starém Plzenci a okolí
Šalomounová, Simona ; Vokoun, Martin (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Tato práce je zaměřena na výskyt povodňových stavů v historii na řece Vltavě, Berounce a Úslavě. Na řece Úslavě se jedná konkrétně o měrný profil Plzeň Koterov. Cílem je sumarizace těchto povodňových událostí, dohledání v městských kronikách a zpracování dat Českého hydrometeorologického ústavu. Provedeným zpracováním dat z Českého hydrometeorologického ústavu byl zjištěn výskyt povodňových stavů na tomto území v jednotlivých měsících a ročních obdobích.
|
|
|
Katastrofální povodeň r. 1872 a její příčiny
Němeček, Ondřej ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Vokoun, Martin (oponent)
Práce se zabývá povodní z 25. a 26. května roku 1872. Jejím cílem je shromáždění historických zmínek o povodni, a to zejména z obecních kronik a z dobového tisku. Z každého historického záznamu v hodnocení vypíšu důležité informace týkající se zkoumané události, např. počátek bouře, počasí před bouří, maximální dosažená výška hladiny atd. Na jejich základě se pokusím popsat příčiny povodně, její průběh a následky. V ideálním případě objevím v záznamech skutečnosti doposavad skryté odborné veřejnosti.
Závěry, ke kterým v práci dospěji, budou porovnány se studiemi vypracovanými v minulosti.
|
|
|
Historie vzdělávání ve městě Chebu od konce 19. století do poloviny 20. století
ERNESTOVÁ, Jitka
Tématem bakalářské práce je doposud nezmapovaná oblast vzdělávání. Práce je zaměřena na konkrétní místo a dobu. Jedná se o město Cheb, v období od konce 19. století ke vzniku samostatné Československé republiky až do poloviny minulého století. v první části práce je uveden všeobecný nástin ekonomické a politické situace na Chebsku a z této situace vycházející potřeba zajištění různých typů vzdělávání. Následně práce obsahuje souhrnný přehled významných vzdělávacích subjektů v Chebu.
|
|
|
Jazyková analýza barokního historického textu
VESELÁ, Jaroslava
Tématem diplomové práce je jazyková analýza stanoveného úseku prvního dílu barokní kroniky Jana Františka Beckovského. V teoretické části je přiblížen život autora, shrnuta jeho díla a blíže představena samotná kronika Poselkyně starých příběhův českých I z roku 1700. Analýze byla podrobena hláskoslovná a lexikální rovina, která je dělena do několika tematických celků. Méně pozornosti bylo věnováno rovině morfologické a stylistické. Syntaktická stránka kroniky analyzována nebyla. Diplomová práce si klade za cíl postihnout základní hláskoslovné rysy jazyka vrcholného baroka a dále uvést specifika slovní zásoby textu z oboru historiografie.
|
|
| |
|
|
Postava kněžny Ludmily a kněžny Drahomíry v české literatuře
REINDLOVÁ, Miluše
Bakalářská práce pojednává o obrazu svaté Ludmily a Drahomíry. O tom, jak jsou vnímány v nejstarších dílech legendistů a kronikářů a to během vývoje našeho písemnictví. Budeme si všímat návazností, ale také odlišností v jednotlivých dílech. Součástí práce je seznámení s dobou, ve které obě kněžny žily, s jejich činy a osudy. Pro obě ženy hrály důležitou roli jak jejich manželé, tak i jejich děti. A právě Drahomířin syn Václav se měl podle legend stát důvodem jejich největšího sváru, který byl nakonec ukončen Ludmilinou smrtí. Z následujícího textu se dozvíme, že to ale nemusel být důvod jediný. Konec práce je věnován poznatkům moderní doby, které se snaží potvrdit či vyvrátit pravdivost legend a kronik. Pro přehled je uvedena i filiace nejstarších legend a rodokmen prvních Přemyslovců.
|
|
|
Dětský folklor a jeho vliv na rozvoj osobnosti dítěte
DURDA, Lukáš
V této diplomové práci se zabýváme současným stavem českého dětského folkloru a jeho vlivem na rozvoj osobností jeho dětských protagonistů. Opíráme se zde o jednotlivé složky veřejného vystupování a o etnografické poznatky, které stavíme do souvislostí s problematikou volnočasových aktivit dětí a mládeže, čímž nabízíme náhled na potenciál dětského folkloru a jeho vliv na rozvoj osobností dětí. Práce je rozdělena do dvou částí. V její teoretické části je kladen důraz na názory osobností naší etnografie a dílčích disciplín veřejného vystupování. Též se opírá o zkušenosti a názory pracovníků s dětmi a mládeží v oblasti dětského folkloru. Druhá část diplomové práce je část praktická. Její náplň je tvořena popisem praktické činnosti dětského folklorního souboru Šafránek a rozhovory s jeho členy. K diplomové práci náleží též audiovizuální příloha.
|
host ::
RSS.