|
|
Mollusc grazing and secondary metabolites of lichens
Černajová, Ivana ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
V porovnaní s herbivóriou a množstvom znalostí o jej dôsledkoch, je lichenofágia málo preskúmaným javom, ktorému sa začína venovať viac pozornosti až v posledných rokoch. Množstvo recentných prác potvrdilo, že sekundárne metabolity chránia lišajníky voči viacerým skupinám živočíchov a vznikli rôzne teórie o charaktere týchto interakcií. Okrem toho niekoľko publikovaných prác načrtlo významné ekologické dôsledky lichenofágie. Vo svojej diplomovej práci som sa zamerala na problematiku sekundárnych metabolitov a prirodzené preferencie spásačov medzi jednotlivými druhmi lišajníkov. Na laboratórne pokusy som si vybrala šesť epifytických lišajníkov obsahujúcich sekundárne metabolity (Parmelia sulcata, P. saxatilis, Parmelina tiliacea, Melanelixia glabratula, M. subaurifera, M. glabra), dva bez metabolitov (Melanohalea exasperata, M. exasperatula) a dva druhy slimákov (Lehmannia marginata, Cochlodina cerata), ktoré sa epifytickými lišajníkmi reálne živia. Pomocou tenkovrstevnej chromatografie som overila sekundárne metabolity v stielkach vybraných druhov a ich obranná rola voči mäkkýšom bola v pokusoch preukázaná. Následne som zostavila transplantačný pokus, v ktorom som sledovala preferencie prirodzených spásačov v prirodzených podmienkach. V pokuse bol rod Melanohalea, ktorý neobsahuje sekundárne...
|
|
|
Dopad herbivorů na populační dynamiku rostlin: Význam pro biologickou kontrolu zavlečených rostlin
Šulcová, Hana ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Herbivorie je jedním z nejdůležitějších vztahů rostlin a živočichů. Herbivoři ovlivňují populace rostlin nejen přímo pastvou, ale i třeba sešlapem a vytvářením disturbancí v porostu. Mají také velký potenciál ovlivňovat populační dynamiku jednotlivých druhů rostlin. Cílem této práce je zhodnotit vliv herbivorů na populační dynamiku rostlin a interpretovat jej ve vztahu k biologické kontrole zavlečených rostlin. Při zhodnocování vlivu herbivorů je potřeba brát v potaz i skutečnost, že hebrivoři neovlivňují pouze rostliny, ale také působí na sebe navzájem, ať už přímou kompeticí či nepřímou. Při biologické kontrole proto nemusí být vhodné používat více druhů herbivorů k potlačení nepůvodního druhu. Míra vlivu herbivorů na populační dynamiku rostlin je také závislá na celkových podmínkách ve společenstvu. Málo disturbovaná stanoviště s vysokou mírou kompetice dávají vyšší šanci na úspěch biologické kontroly, protože tamní podmínky usnadňují kompetiční vyloučení cílového druhu. Velkou roli při biologické kontrole mají odlišné životní strategie rostlin, zejména délka života a vytrvalost semenné banky. Monokarpické druhy s přechodnou semennou bankou lze poměrně úspěšně redukovat konzumací semen, případně květů. Oproti tomu u vytrvalých polykarpických druhů je nezbytné redukovat přímo ustavené jedince. V takových...
|
|
|
Biotic interactions in epiphytic lichen communities
Černajová, Ivana ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Súhrn Bakalárska práca je literárnou rešeršou problematiky interakcií v spoločenstvách epifytických lišajníkov. V prvej časti definuje epifytický habitat, ktorý sa svojou mikroklimatickou heterogenitou výrazné líši od iných typov habitatov. Časť venovaná samotným interakciám je rozdelená na kapitoly o kompetícii a o predácii. Lišajníky si medzi sebou a s inými organizmami konkurujú hlavne o svetlo a priestor. Známych mechanizmov kompetície je niekoľko, väčšina spočíva v prerastaní stielok a v chemických interakciách. Vlastnosti podstatné pre úspech v kompetícii sú hlavne morfológia stielky, rýchlosť rastu a obsah alelochemikálií. Kompetičné vlastnosti jednotlivých druhov sa líšia v závislosti na abiotických podmienkach a na celkovom zložení spoločenstva. Prítomnosť spásačov a parazitov núti lišajníky investovať zdroje do tvorby obranných látok. Ich rozmiestnenie je v zhode s teóriou optimálnej obrany. Existujú dôkazy o tom, že všetky tieto interakcie menia vlastnosti jednotlivcov aj druhov, hlavne čo sa týka obsahu sekundárnych metabolitov a šírky realizovanej ekologickej niky. Konkurenti a predátori môžu determinovať rozšírenie druhov v rámci potenciálneho areálu. Práca je zhrnutím doterajších poznatkov o mechanizmoch, charaktere a dopadoch kompetície a predácie v spoločenstvách epifytických lišajníkov....
|
|
|
Specificity of insect-plant associations and their role in the formation of plant defenses and speciation
VOLF, Martin
The aim of this dissertation is to investigate what role insect-plant interactions play in the formation of host-plant defenses and in the diversification of both groups. We show that various groups of herbivore respond differently to host-plant defenses. Therefore plant defenses diversify into suites of complementary traits, as individual traits fail to provide protection against specialized herbivores. Further, we identify what levels of host-phylogeny shape the food-web structure of insect herbivores. We show that specialized herbivores are affected mainly by the terminal parts of the host-phylogeny. In contrast, more polyphagous guilds are affected mainly by the mid-levels of the host phylogeny because the effects of terminal or deeper phylogeny seem to be surpassed by other factors in more generalist insect species. In the last chapter, we show how specialized insect-plant interactions generated by tight insect-plant coevolution can influence the speciation in plants over environmental gradients.
|
|
| |
|
|
Insect herbivores drive the loss of unique chemical defense in willows
VOLF, Martin
The thesis examines the effects of chemical and mechanical defensive traits on insects in a local community of 11 Salicaceae species growing in sympatry. The results repeated loss of willow specialized chemical defense. This could be due to its low protective value and high energy costs. Our study thus shows that the balance between costs and benefits of defensive traits is not necessarily in favor of specialized defenses and illustrates a process, which may lead to the reduction in a defensive trait.
|
|
|
Vliv obranných mechanismů vrb na strukturu společenstev herbivorního hmyzu
VOLF, Martin
Tato studie se zabývá vlivem obranných mechanismů hostitelských rostlin na složení společenstev herbivorního hmyzu. V rámci analýz jsem zrekonstrouval fylogenezi hostitelských rostlin a změřil morfologické vlastnosti listů a obsah sekundárních metabolitů. Následně jsem provedl analýzu vztahu těchto jednotlivých vlastností a jejich dopad na strukturu společenstev herbivorního hmyzu.
|
|
| |
|
|
Palatabilita druhů, jejich bionomické vlastnosti a rychlost rozkladu detritu
PÁLKOVÁ, Kateřina
V akvarijním pokusu byla stanovena palatabilita 20 lučních druhů prostřednictvím spásání slimáky. Dvouděložné rostliny byly zřetelně více žrané než jednoděložné rostliny. Na lokalitě byla stanovena rychlost rozkladu opadu jednotlivých druhů. Hlavní hypotéza, zda palatabilita souvisí s rychlostí rozkladu opadu a obsahem uhlíku a dusíku v rostlině byla testována pomocí lineární regrese. K odstínění vlivu fylogenetické spřízněnosti sledovaných druhů byla provedena fylogenetická korekce. Na základě vlastností ({\clqq}species traits``) sledovaných druhů byla predikována palatabilita a rychlost rozkladu opadu metodou regresních stromů.
|
|
|
Vliv predace mravenců na herbivorní hmyz
DRAG, Lukáš
Tato práce je prvním krokem ke zhodnocení vztahu mezi mravenčí aktivitou (predační zátěží) a mírou poškození listů způsobené herbivorním hmyzem. K nalákání různých druhů bezobratlých živočichů byly použity návnady v podobě masa z tuňáka, které byly kontrolovány v intervalu 1, 2 a 3 hodin od předložení návnady. Stupeň herbivorního poškození byl měřen jako poměr sežrané či naminované listové plochy k celkové listové ploše. Mravenci byli hodnoceni jako nejfrekventovanější a současně i nejpočetnější potenciální predátoři, kteří se na pastech vyskytovali. Všichni zachycení mravenci byli určeni do druhů a byl vyhodnocen pattern jejich aktivity.
|
host ::
RSS.