|
|
Obstojí Popperova kritika Platóna proti dalším interpretacím?
Pokorný, Pavel ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zodpovědět následující otázku: Obstojí Popperova kritika Platóna proti dalším interpretacím? Tu autor zodpovídá tak, že objasňuje Popperovy předpoklady, komparuje je jak s Platónovými primárními texty, tak se sekundárními prameny dalších interpretů (Gadamer, Reale, Graeser, Patočka a Strauss). Při zodpovězení hlavní otázky této práce autor postupuje následujícím způsobem: V první kapitole se zaměřuje na kontext Popperova hodnocení Platóna a objasňuje pojmové rozlišení otevřené a uzavřené společnosti. Používá zde i momenty z Popperova vlastního života. Ve druhé kapitole autor vysvětluje Platónovu politickou filosofii na základě analýzy Zákonů (Leges) a Ústavy (Respublica), což jsou texty, které formulují hlavní myšlenky Platónovy politické filosofie, a rovněž Popper z nich ve svých analýzách vychází. Ve třetí kapitole pak autor prezentuje výklad Popperovy kritiky Platona z prvního dílu Otevřené společnosti a jejích nepřátel, přičemž se zaměřuje zvláště na Popperovu formulaci tzv. "zákona revolucí", která se zakládá na předpokladu platnosti historicismu v Platónově výkladu vývoje společnosti, a nařčení Platóna z rasismu. V poslední kapitole autor analyzuje Popperova kritická tvrzení formulovaná vůči Platónovi a konfrontuje je s dalšími interpretacemi Platónova...
|
|
| |
|
|
Koncepce "konce dějin" umění v teorii A. C. Danta
Drexlerová, Eva ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Cílem této práce je poskytnout kritický vhled do teorie umění Arthura C. Danta. V rámci uceleného výkladu se tato práce věnuje jak Dantově obecné filosofii umění, tak i jeho filosofii historie umění. Vzhledem k takto vymezenému rozsahu usiluje o zhodnocení Dantovy teze o konci umění a její adekvátnosti. První část se věnuje Dantově koncepci světa umění, tj. jeho kontextuální a historické teorii umění. To obnáší vysvětlení historických podmínek, s nimiž je jeho definice umění spjata, zmínku o jeho esencialistickém a historickém přístupu a hlavní aspekty jeho známé techniky porovnávání nerozlišitelných protějšků. Druhá část se zaměřuje na Dantovu filosofii historie umění, zejména na jeho hegeliánský obrat a na to, co z něj dále pramení. Třetí část se věnuje jeho samotné tezi o konci umění a tomu, co má za následek, tj. posthistorickému umění. Závěrečná část usiluje o kritické zhodnocení jak Dantovy umělecké definice, tak jeho tezi o konci umění. Současně přináší i některé argumenty, proč může být jeho teze o konci umění pokládána za nepřesvědčivou a spekulativní.
|
|
|
From Libussa to Wlasta - from Vyšehrad to Děvín. Tale about Libussa and "the Woman's War" in the Literature of the 19th Century
Futtera, Ladislav ; Petrbok, Václav (vedoucí práce) ; Maidl, Václav (oponent)
Práce se zabývá způsoby literárního ztvárnění polomytického českého dávnověku s důrazem na pověst o kněžně Libuši a dívčí válce, v německé, českoněmecké a české literatuře od osvícenství po rukopisné boje v 80. letech 19. století. Práce je rozdělena do dvou větších celků. V prvním jsou chronologicky představeny vývojové tendence literárního ztvárnění českého dávnověku v jednotlivých literaturách. Literárněhistorický vývoj je usouvztažněn s proměnami konceptů německého a českého patriotismu a nacionalismu. Pozornost je věnována též vývoji dobové poetiky a posunům v recepci dávnověku v osvícenství, romantismu a biedermeieru. Proměny postavy kněžny Libuše jsou porovnávány s možnostmi literárního ztvárnění bájného vládce Krkonoš, Krakonoše v dílech, která se hlásí k německému, respektive českému patriotismu a nacionalismu. V druhé části je beletristické ztvárnění českého dávnověku analyzováno z hlediska jednotlivých, avšak navzájem provázaných fenoménů. Na základě analýzy primárních textů je představen vývoj zpracování látky v českojazyčné literatuře pod vlivem Rukopisu zelenohorského, postupný rozchod tradice ztvárnění českého dávnověku v literatuře českoněmecké a české a posun vnímání kněžny Libuše od historické postavy k hrdince bájí.
|
|
|
Vývoj výstavby rezidenčních nemovitostí v městské části Brno-Pisárky
Urbancová, Veronika ; Martincová, Jana Victoria (oponent) ; Horňáková, Romana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem výstavby rezidenčních nemovitostí v lokalitě Brno – Pisárky od jejího počátku na konci 19. století až po současnost. Součástí je i popis historie dané oblasti a předpokládaný budoucí vývoj. Práce je rozdělena do jednotlivých období a zahrnuje přehled významných rezidenčních staveb včetně obrázků a fotodokumentace. Největší rozvoj výstavby byl na tomto území zaznamenán v meziválečném období s nástupem funkcionalismu. V 70. letech je tato lokalita téměř zcela zastavěná pouze s občasnými novými stavbami nebo nástavbami či rekonstrukcemi stávajících budov. Práce obsahuje také historické mapy, kde je možné sledovat rozrůstání a vývoj tohoto území.
|
|
| |
|
| |
|
|
Poasanační výstavba Mikulášské třídy v Praze na Starém Městě
MATĚJKOVÁ, Lucie
Tématem této bakalářské práce je výstavba Mikulášské třídy v Praze na Starém Městě po demoličních pracích původního Židovského města. Dle asanačního plánu vznikla na Starém Městě dlouhá široká třída, která ideově navazovala na původní záměr propojit Staré Město s levým břehem Vltavy přes Letenskou pláň až k Pražskému hradu. Tento urbanistický zásah přinesl do Prahy fenomén dlouhých širokých bulvárů podle francouzského vzoru. Je tedy nasnadě, že se výstavby účastnili významní pražští architekti té doby. Architektonické průčelí fasád je laděno převážně v duchu historizujících slohů a využívá zde prvky gotiky, renesance, baroka a také secese. Cílem práce je objasnit realizace vybraných činžovních domů a zasadit jejich výtvarné zpracování do širšího kontextu architektury 19. století a dále zmapovat ideové návrhy na pokračování Mikulášské třídy průkopem Letenské pláně.
|
|
|
Secesní architektura v Prostějově
KUČEROVÁ, Michaela
Tato práce se zabývá secesní architekturou v Prostějově. Zachycuje jednotlivé stavby a jejich význam ve městě. Součástí je i stručná charakteristika secesního slohu, krátké medailonky některých významných architektů, kteří se na stavbách podíleli. Rovněţ se zde nachází i stručný katalog staveb, jeţ jsou v této práci popisovány, a obrazová příloha.
|
|
|
Dřevořezbářské práce v interiérech zámku Hluboká a jejich kontext v Čechách a na Moravě
KLIMEŠOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá podrobným zpracováním vývoje dřevořezeb v interiéru zámku Hluboká nad Vltavou. Jde o dřevořezby zhotovené v období historismu 19. století, tedy mezi léty 1838-1871. Návrhy pro řezbářské práce zhotovil vídeňský řezbář František Schroth spolu s Franzem Beerem. Práci pak provedli např. Jan Vondruška, Jakub Zeiner, Jan Pták a další. Práce je z větší části zaměřena na podíl architekta na vzniku dřevořezeb, dále jejich provedení a vztah k celkové výzdobě interiérů včetně intarzovaných parket. Nedílnou součást práce tvoří sepsaný výběrový katalog popisovaných místností na zámku Hluboká, včetně komparovaných lokalit - Lednice a Sychrov. Druhým a hlavním předmětem zkoumání je především komparace dřevořezeb v interiérech zámku Hluboká s dřevořezbami interiérů zmíněných dvou zámků.
|
host ::
RSS.