|
|
Příběhy antické mytologie v italské renesanční majolice z českých sbírek
Gordejeva, Anna ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Cílem bakalářská práce je zhodnocení italské renesanční majoliky s náměty antické mytologie v kontextu českých sbírek. Práce přiblíží literaturu k danému tématu v rámci českého a zahraničního dějepisu umění. Hlavní pozornost bude zaměřena na analýzu a interpretaci jednotlivých sbírkových předmětů jak po formální tak ikonografické stránce. V souvislosti s vybranými sbírkovými předměty budou rovněž připomenuty hlavní centra produkce italské renesanční keramiky. Závěrem práce bude zhodnocení ikonografických námětů a jejich typologické porovnání s obdobnými díly v zahraničních sbírkách. Klíčová slova Italská majolika, 16. století, antická mytologie, české sbírky, italská renesance, fajáns
|
|
| |
|
|
Význam představ o konci světa v procesu dobývání a kolonizace Ameriky
Brenišínová, Monika ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Cílem této diplomové práce je prostřednictvím studia vybraných zobrazení Posledního soudu zjistit, zda měla představa konce světa vliv na proces dobývání a kolonizace Ameriky. Záměrem této práce není daná umělecká díla popsat či slohově zařadit, nýbrž interpretovat pomocí metodologického přístupu založeného na kombinaci ikonologie E. Panofského a "zhuštěného popisu" C. Geertze. Práce tedy vychází ze sémiotického pojetí kultury jakožto veřejného systému symbolů, který umožňuje interpretaci kultury a jejích projevů ve společenských souvislostech. Protože téma této práce souvisí s otázkou smrti a konečnosti, jsou daná díla interpretována také s ohledem na koncept "přechodových rituálů" A van Gennepa, které umožňují člověku přejít z jedné životní etapy do druhé. Hlavní pramen této práce představuje fotografický materiál, který zachycuje obrazy a reliéfy Posledního soudu v jejich přirozeném prostředí.
|
|
|
Litomyšlský graduál z dílny Matouše Ornyse z Lindperka
Moučková, Barbora ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
klíčová slova: Litomyšlský graduál, Matouš Ornys z Lindperka, 16. století, Čechy, literátská bratrstva Základním cílem práce je monografické zpracování Litomyšlského graduálu z let 1561-63 v kontextu tvorby dílny Matouše Ornyse z Lindperka. Kromě kritického zhodnocení literatury k tématu sleduje práce i dílčí kulturněhistorické souvislosti spojitelné se zmíněným rukopisem, a to se zvláštním zřetelem na problematiku objednavatelů - literátských bratrstev, jejichž roli a úlohu v rámci společnosti novověkého města se snaží přesněji formulovat. Důraz je kladen na specifika podmíněná jejich utrakvistickou konfesijní příslušností a korporativním charakterem zakázky. Po zasazení díla do kulturně historických souvislostí, je proveden základní kodikologický rozbor složení rukopisu, na který navazuje důsledný popis knižní vazby. Následující ikonografický rozbor vnitřní výzdoby graduálu se věnuje nejen námětům vloženým do těla iluminovaných iniciál, ale i motivům bordurové výzdoby. Důležitou formální a srovnávací analýzy malířské složky graduálu je sledování vztahů iluminací k ostatním graduálům prohlubující základní orientaci v problematice analogií Litomyšlského graduálu k dobovému českému malířství.
|
|
|
Staroměstský graduál (NK ČR, XVII. A. 40), 1561-1567, z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Staroměstský graduál Základním cílem práce je monografické zpracování Staroměstského graduálu (XVII.A.40) z let 1561-1567 v kontextu tvorby dílny Jana Táborského z Klokotské Hory, a to se zvláštním důrazem ke Žlutickému graduálu. Vedle kritického zhodnocení literatury k tématu obsahuje práce též kodikologickou, formální a ikonografickou analýzu rukopisu. Dalším cílem práce je důkladný rozbor iluminací rukopisu a také základní orientace v problematice analogií k jeho výzdobě. Staroměstský graduál patří ke skvostům renesančního knižního malířství. Vznikl v písařské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory, o němž pojednává kapitola 2.1. Jeho iluminace provedl Matouš Ornys z Lindperka, kterému je věnována kapitola 2.2. Ten patří k nejlepším knižním malířům 16. století, jehož význam není dodnes plně doceněn. Výzdoba graduálu je popsána v kapitole 4.2. Katalog malířské výzdoby. Iluminace graduálu zachovávají soudobý rozvrh výzdoby rukopisů tohoto druhu. K nim je možné nalézt analogie v řadě dalších renesančních i pozdně gotických chorálních knihách. Objevují se zde prvky středověké knižní malby, ale i motivy plně renesanční, dokonale propracované perspektivní zkratky a velmi rafinované pojetí krajiny. Staroměstský graduál patří v Českých zemích k nejkrásnějším a tedy i nejnákladnějším graduálům druhé...
|
|
|
Malíř Jakob Seisenegger a jeho portrétní tvorba v Čechách a na Moravě. S přihlédnutím k vývoji portrétní figurální malby v Záalpí
Adamová, Klára ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá portrétní tvorbou rakouského malíře Jakoba Seiseneggera (1505-1567) v Čechách a na Moravě v rozmezí let 1529-1562. Jakob Seisenegger se ve své tvorbě věnoval zejména celofigurální portrétní malbě. Úvodní část se věnuje životopisu umělce a ukázkám vybraných portrétů vzniklých během Seiseneggerova působení jako dvorního malíře na dvoře císaře Ferdinanda I. Habsburského. Dále je tato část rozšířena o nastínění vývoje samostatného renesančního portrétu v Čechách. Hlavní část práce je věnována jednotlivým Seiseneggerovým podobiznám členů českých a moravských šlechtických rodů. Jednotlivé dílčí kapitoly nejprve představí portrétovanou osobu a poté se jejich pozornost věnuje popisu, ikonografii a stylovému zařazení díla v rámci umělcovy či ostatní blízké tvorby. Závěrečná část pojednává o vlivu Jakoba Seiseneggera na portrétní tvorbu v Čechách.
|
|
|
Anonymní řezbář a jeho dílna spolupracující s Mistrem Slavětínského oltáře v severozápadních Čechách
Žebrová, Martina ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Chlíbec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za úkol nastínit problematiku řezbáře přišlého do severozápadních Čech spolu se svou dílnou a jejich spolupráci na oltářích s malířem nazývaným Mistr slavětínského oltáře. Dále má práce za úkol definovat vlivy a stylová východiska, pod kterými díla vznikala. Dílna, působící převážně v severozápadních Čechách kolem 30. let 16. století, vytvořila v kooperaci s malířem mnoho hodnotných děl přelomu pozdní gotiky a počínající renesance v Čechách. Vzhledem k rozsáhlé řadě sochařských prací připisovaných anonymnímu řezbáři s dílnou, se práce snaží i o zrevidování počtu těchto jemu připisovaných děl.
|
|
|
Jan Šembera Černohorský z Boskovic a lichtenštejnské dědictví
Dufková, Kateřina ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje Janu Šemberovi Černohorskému z Boskovic, významnému šlechtici druhé poloviny 16. století, poslednímu zástupci moravského panského rodu z Boskovic. Práce popisuje jeho životní osudy od dětství až do smrti, které ovšem zasazuje do širšího kontextu rodinných i společenských souvislostí a vytváří tak komplexní pohled na vyššího šlechtice své doby. Zvláštní pozornost je věnována celému boskovickému rodu, zejména jeho poslední generaci, kde kromě Jana Šembery vystupuje v prvé řadě jeho bratr Albrecht Černohorský z Boskovic a dále přítel a příbuzný Jan z Boskovic a na Třebové. Klíčový je ve spojení s osobností Jana Šembery moment převzetí rodového odkazu Lichtenštejny skrze manželství s boskovickými dědičkami, Šemberovými dcerami Annou Marií a Kateřinou. Reflektován je význam těchto svazků spojený s dědictvím, a to jak majetkovým, tak symbolickým pro samotné Lichtenštejny a způsob, jakým s boskovickým odkazem nadále zacházeli, případně jakým způsobem jej využívali.
|
|
|
Španělský dvorský portrét 16. století a španělské podobizny z Lobkowické sbírky
Kalinová, Daniela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Práce pojednává o španělském dvorském portrétu 16. st. a počátku 17. st. Po stručném uvedení do problematiky portrétu obecně se soustředí na dvorský portrét celé postavy, mapuje počátky portrétu ve Španělsku a vznik domácí portrétní školy. Podrobněji se zabývá dvěma generacemi španělských portrétistů, zejména Alonsem Sánchez Coellem a jeho konkurenty na dvoře Filipa II. a dále Juanem Pantojou de la Cruz a jeho žáky, působícími v Madridu za vlády Filipa III. Nakonec podává přehled nejzajímavějších španělských podobizen z Lobkowiczké sbírky, které vznikly v okruhu těchto portrétistů madridského dvora.
|
|
|
Komunikace města Kouřimi s apelačním soudem v letech 1548-1568
Čadová, Hana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
Předmětem předkládané diplomové práce je sledování vzájemné komunikace mezi královským městem Kouřim a apelačním soudem, jakožto nově zřízenou odvolací instancí, po dobu prvních dvaceti let jeho existence, tedy v letech 1548 - 1568. Doklady vzájemné komunikace jsou rozděleny do dvou skupin. První představují vlastní rozhodnutí apelačního soudu, která jsou zaznamenána jednak jako opisy v knihách apelačního soudu - tzv. registrech prezidenta, tzv. registrech sekretáře a tzv. právních příručkách (uloženo ve fondu Apelační soud v Národním Archivu), jednak v souboru originálních rozsudků (uloženo v Archivu Národního muzea - Topografická sbírka F). Rozhodnutí zjištěná z těchto pramenů jsou analyzována z hlediska obsahu (tj. poměrné zastoupení civilně-, trestně- a procesněprávních sporů), množství odvolání v jednotlivých letech a způsobu, jakým o nich rozhodl apelační soud. Druhou skupinu představují vlastní misivy (doložené především ve zlomku kouřimských register z let 1565 - 1569), které jsou rovněž podrobeny rozboru z hlediska diplomatického, dále pak z hlediska obsahu a iniciátora. Následně je věnována pozornost jejich vazbě k již zjištěným rozsudkům apelačního soudu. Dále je v diplomové práci věnována pozornost způsobu, jakým vlastní komunikace mezi Kouřimí a apelačním soudem probíhala, tj. především...
|
host ::
RSS.