|
|
Metody průzkumu železobetonových mostů
Ehrenberger, Ondřej ; Anton, Ondřej (oponent) ; Cikrle, Petr (vedoucí práce)
Zásady a typy diagnostického průzkumu mostu. Teoretická část obsahuje přehled diagnostických metod pro železobetonové konstrukce. V praktické části je provedena prohlídka mostního objektu přes řeku Moravu a návrh průzkumu na základě zjištěných poruch. V experimentální části pomocí georadaru zjišťujeme polohu vyztužení monolitické stěny a desky.
|
|
| |
|
|
Studium vývoje, trendů a novinek v oblasti technologie stříkaného betonu
Záruba, Jiří ; Hela, Vlastimil (oponent) ; Hubáček, Adam (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřená na studium vývoje, trendů a novinek v oblasti technologie stříkaného betonu. Hlavním cílem této práce shrnutí nových postupů v oblasti technologie stříkaného betonu. Dílčími cíli jsou popis základních vlastností stříkaného betonu, představení nových trendů a technologií v posledních letech. Dalším dílčím cílem je provedení experimentu, díky kterému jsou ozkoušeny nové možnosti v oblasti testování stříkaných betonů. Na základě těchto dílčích cílů je poté možné zhodnotit stávající situaci v oblasti technologie stříkaného betonu a naplnit tak hlavní cíl práce.
|
|
| |
|
|
Úloha radiologie při screeningu dětských kyčlí v Nemocnici Pelhřimov p. o.
CHADIMOVÁ, Jana
Tématem této bakalářské práce je porovnání využití zobrazovacích metod při screeningu dětských kyčlí a zjištění výskytu vývojové dysplazie kyčelní v Nemocnici Pelhřimov p. o. Jedná se o nejčastější vývojovou vadu pohybového aparátu, která se vyskytuje zhruba u 5 % novorozenců. Zahrnuje poruchu vývoje kyčelní jamky, hlavice stehenní kosti, špatnou centraci do kloubní jamky, nepřiměřený rozsah kloubního pohybu nebo kombinaci všech zmíněných. Vzniká spolupůsobením genetických faktorů a zevních příčin. Pokud se vývojová dysplazie kyčelní (VDK) vyskytuje v rodině, riziko u novorozence se výrazně zvyšuje. Nejzávažnějším stupněm této vady je vykloubení kyčlí, ale mnohem častěji se setkáme s lehčí formou vady, což je mělká kyčelní jamka. V České republice je na základě Metodického listu Ministerstva zdravotnictví z roku 1996 stanoven systém po sobě jdoucích kontrol novorozenců a kojenců. Vyšetření probíhá ve třech etapách v tzv. "systému trojího síta". Při těchto kontrolách zaujímá nezastupitelnou úlohu ultrazvuk. Hodnocení nálezů a zařazení do skupin dle rakouského profesora Grafa je v současnosti nejpoužívanější metodou, používanou i v Nemocnici Pelhřimov p. o. Zhruba po prvním roce věku, kdy dochází k pokročilé osifikaci struktur, nelze nález touto metodou standardně posuzovat. Rentgenové vyšetření se uplatňuje v případě diagnostických nejasností a hlavně u dětí s již zjištěnou VDK při plánování následné léčby. Při zjišťování anatomických repozičních překážek, po neúspěšné primární repozici, nalézají své uplatnění opět zobrazovací metody. Lze využít ultrazvuk, magnetickou rezonanci, přednost však dostává artrografie. Je sice metodou invazivnější, ale na rozdíl od výše zmíněných má významnou přednost: může být zároveň i metodou terapeutickou. V teoretické části se práce věnuje anatomii, vývoji a růstu kyčelního kloubu, je uvedena etiologie a historie této vývojové vady. Následuje popis systému klinických kontrol a vlastní diagnostiky VDK. Další část teoretické práce je věnována jednotlivým zobrazovacím modalitám, konkrétně ultrazvuku, rentgenovému zobrazení, artrografii a magnetické rezonanci. Zobrazovací modality dětského věku tvoří velice specifickou část oboru radiodiagnostiky. Dětští pacienti rozhodně nejsou malí dospělí, jejich snímkování by mělo být omezeno na minimum a samozřejmě má svoje specifika. Vyšetření musí být provedeno rychle a přesně, aby se nemuselo opakovat. Možnosti terapie se liší dle závažnosti poškození kyčelního kloubu. Lehčí poškození kyčelního kloubu je řešeno konzervativním způsobem za pomoci různých abdukčních pomůcek, mezi které patří abdukční balení, Frejkova peřinka či Pavlíkovy třmeny. Závažnější případy je nutné řešit za hospitalizace, pomocí distrakční terapie či operačního zásahu. Cílem práce bylo analyzovat počet dětských pacientů, zjistit jaké zobrazovací metody u nich byly indikovány i provedeny a porovnat výskyt vrozených vývojových vad kyčlí dle pohlaví, vše v rámci Nemocnice Pelhřimov p. o. Hypotéza této bakalářské práce byla formulována následovně: Při screeningovém vyšetření dětských kyčlí v Nemocnici Pelhřimov p. o. je zjišťován vyšší výskyt vrozených vývojových vad kyčelního kloubu u dívek než u chlapců. Smyslem této bakalářské práce bylo vytvoření přehledného textu, zabývajícího se problematikou využívání zobrazovacích metod při zjišťování vývojových vad dětských kyčlí. Teoretická část práce může sloužit jako informační materiál pro odbornou veřejnost a výsledky lze využít jako statistický materiál.
|
|
|
Úloha radiologického asistenta při nevaskulárních intervenčních výkonech a jejich četnost na Klinice zobrazovacích metod ve Fakultní nemocnici v Motole v letech 2008 - 2013.
BOROVCOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se věnuje nevaskulárním intervenčním výkonům, které se provádějí na Klinice zobrazovacích metod ve Fakultní nemocnici v Motole. Oblast zájmu byla upřena na dospělou část této kliniky. Byly stručně popsány nejčastěji prováděné výkony a u každého z těchto vyšetření byla popsána úloha radiologického asistenta (příprava pacienta, příprava sterilního stolku a instrumentária) a jeho provedení. Další část práce se věnuje statistické analýze četnosti jednotlivých nejčastěji prováděných výkonů. Statistické zobrazení bylo provedeno pomocí tabulek, ale také grafů. Výkony jsou rozděleny dle zobrazovacích modalit, kde byly prováděny. Toto členění bylo ponecháno i pro statistickou část. Časový úsek, který byl v této práci sledován činí 6 let, od roku 2008 do 2013. Získaná data poukazují na jednotlivou četnost vyšetření a zaujímají i celkový pohled v dané problematice.
|
|
|
Zvláštnosti v přístupu radiologického asistenta k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných
CANDROVÁ, Daniela
Ve své práci se zabývám zvláštnostmi v přístupu radiologického asistenta k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných. V diagnostice novotvarů má biopsie zvláštní význam mezi intervenčními výkony. Je základem histologické a cytologické diagnostiky. Cílem práce bylo zjistit incidenci bioptických výkonů u onkologických pacientů v průběhu jednoho roku na radiologickém pracovišti Nemocnice České Budějovice, a. s. a porovnat výhody a nevýhody použitých modalit. Práce vycházela z hypotézy, že stoupá počet výkonů prováděných pod kontrolou zraku metodami bez použití ionizujícího záření. V teoretické části mé práce jsou popsány bioptické metody intervenční radiologie ve vztahu k onkologii, a jaké jsou její metody, biopsie, zobrazovací metody používané při biopsii (biopsie pod ultrazvukovou kontrolou, biopsie pod kontrolou výpočetní tomografie, biopsie pod kontrolou magnetické rezonance, biopsie pod skiaskopickou kontrolou), instrumentarium, zvláště jehly používané pro odběr tkáně (punkční a bioptické jehly), charakteristika onkologického pacienta, podstata nádorového onemocnění, kancerogeneze, onkologicky změněná tkáň a základní diagnostika onkologického onemocnění. V praktické části jsou uvedeny počty biopsií provedených v roce 2012 v Nemocnici České Budějovice, a. s. pod kontrolou výpočetní tomografie, ultrazvuku a mamografu i počty ostatních intervenčních výkonů u onkologických pacientů, mezi které patří lokalizace nehmatných lézí prsu, perkutánní drenáž žlučových cest pod skiagraficko-skiaskopickou kontrolou a mikroembolizace pod skiagraficko-skiaskopickou kontrolou. U těchto výkonů a biopsií jsou popsány standardně používané metody s jejich výhodami i nevýhodami použití u jednotlivých orgánů v těle. Dále jsem popsala práci radiologického asistenta a vytvořila fotodokumentaci daných výkonů. Na radiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. bylo v roce 2012 provedeno 96 biopsií pod kontrolou některé z diagnostických zobrazovacích metod. Tvořily 0,06 % z celkových 171 466 diagnostických výkonů na tomto oddělení v uvedeném roce. Současně byly částí 3,4 % z celkem 2844 intervenčních výkonů radiodiagnostického pracoviště ČB v tomto období. Z celkového počtu 96 biopsií bylo 79 % provedeno onkologickým pacientům. Pod kontrolou magnetické rezonance ani pod skiaskopicko-skiagrafickou kontrolou nebyly provedeny žádné biopsie. Jelikož vznik nádoru se považuje za hlavní somatické riziko, které jedinci při ozáření nízkými dávkami hrozí, předpokládala jsem, že se zvyšuje počet bioptických vzorků odebraných pod kontrolou zraku bez použití ionizujícího záření a významně tak přispívá k ochraně před zářením. Není jednoznačně dáno, která zobrazovací metoda je pro biopsie nejvhodnější. Většinou se u různých orgánů upřednostňuje ta, která dané místo dokáže nejlépe zobrazit a lze s ní výkon nejbezpečněji, nejrychleji a ekonomicky nejvýhodněji provést. Vybraná metoda by měla lékaři umožnit určení místa, kde se vzorek tkáně odebere. Při výběru také záleží na zvyklostech a přístrojovém vybavení dané nemocnice. Vzhledem k tomu, že podle výsledků této práce je výpočetní tomografie nejčastěji používanou metodou při bioptických odběrech a pod kontrolou magnetické rezonance se zde žádné biopsie neprovádějí, stoupá důležitost a prestiž radiologického asistenta, protože jeho přítomnost u modalit, které využívají ionizující záření, je standardně nezbytná. Hypotéza mé práce nebyla potvrzena. Konkrétní výsledky nepodporují pracovní hypotézu mé práce. Další studie dlouhodobého rázu a multicentricky zpracovaných vzorků mohu však doporučit. Byla bych ráda, kdyby má práce poskytla informační základ pro přípravu radiologických asistentů k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.