|
Záložní zdroj se solárním dobíjením
Křepela, Pavel ; Götthans, Tomáš (oponent) ; Kubíček, Michal (vedoucí práce)
Tento semestrální projekt se zabývá tématem tvorby záložního zdroje se solárním dobíjením pro malé mobilní přenosné zařízení (zařízení s USB konektorem). Cílem je vytvořit solární nabíječku, která bude uschovávat energii pro externí zařízení v akumulátoru, ten se bude nabíjet přes solární panel nebo externí napájení. V úvodu se práce zabývá teorií solárních článků a akumulátorů. Dále je popsán výběr vhodných součástek a návrh zapojení.
|
|
Replikace a transkripce nukleolární DNA
Flusser, Michal ; Smirnov, Evgeny (vedoucí práce) ; Staněk, David (oponent)
Jadérko je nejvýznamnější částí buněčného jádra a je místem, kde je ribosomální RNA (rRNA) syntetizována, zpracovávána a spojena s ribosomálními proteiny. Přestože bylo jadérko studováno po mnoha desetiletí, je jeho strukturální a funkční organizace stále nejasná. Například, není známa role různých typů DNA, které se účastní tvorby jadérek společně s ribosomálními geny. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky a názory týkající se jadérka, se zaměřením na dva syntetické procesy, a to replikaci a transkripci v savčích buňkách. Specifické rysy těchto procesů v souvislosti s nukleolární ultrastrukturou zůstávají nevyřešeným problémem moderní molekulární biologie.
|
|
Charakterizace prasečích indukovaných pluripotentních kmenových buněk
Svobodová, Eliška ; Vodička, Petr (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs) jsou pluripotentní buňky vytvořené reprogramací buněk somatických pomocí několika transkripčních faktorů v podmínkách kultivace embryonálních kmenových buněk (ESCs). Klasické faktory použité pro vytvoření prvních iPSCs jsou OCT4, SOX2, KLF4 a c-MYC. Takto vytvořené iPS buňky jsou svými vlastnostmi blízké ESCs. Technologie tvorby iPSCs může být využita k tvorbě iPS buněk z konkrétních pacientů a využita pro jejich léčbu tam, kde použití ESCs představuje etický a imunologický problém. Pro potřebu medicínských aplikací iPSCs je potřeba ověřit jejich dlouhodobou bezpečnost na vhodných zvířecích modelech.
|
|
Studium komplexů kationických porfyrinů s nukleovými kyselinami pomocí spektroskopie povrchem zesíleného resonančního Ramanova rozptylu
Lásková, Barbora ; Mojzeš, Peter (vedoucí práce) ; Michl, Martin (oponent)
Komplexy kationických porfyrinů s nukleovými kyselinami jsou zajímavé z hlediska transportu terapeutických oligonukleotidů do buněk nebo fotodynamické terapie nádorových onemocnění. Diplomová práce se zabývá studiem komplexů kationického metaloporfyrinu CuTMPyP4 s poly(dG-dC)2, kde je předpokládána interkalace porfyrinu mezi bázové páry polynukleotidu a s poly(dA-dT)2, poly(dA)·poly(dT), u kterých je usuzováno na vnější vazbu CuTMPyP4 k helixu. Měření byla prováděna pomocí SERRS, RRS a absorpční spektroskopie. Z časových vývojů SERRS spekter pro jednotlivé komplexy bylo zjištěno, že velikost intenzity SERRS spekter a rychlost SERRS kinetik z komplexů neodpovídá intuitivnímu předpokladu o nízkém SERRS signálu a jeho pomalém nárůstu v případě interkalace porfyrinu, neboť pro komplex CuTMPyP4 s poly(dG-dC)2 je průběh SERRS kinetiky velmi rychlý a výsledný SERRS signál mnohem větší, než pro poly(dA-dT)2, poly(dA)·poly(dT). Po porovnání výsledků ze SERRS a RRS se ukázalo, že při SERRS experimentech je pozorované spektrum důsledkem spíše než porfyrinu v komplexu důsledkem porfyrinu z komplexu uvolněného. Při charakterizaci koloidních systémů pro SERRS měření bylo dále zjištěno, že pro koloidy s nízkým -potenciálem je SERRS signál nestabilní s dobou expozice vzorku, což je patrně způsobeno projevem tvorby "hot...
|
|
Oprava oxidačního poškození DNA a její vztah k cytotoxickému účinku oxidantů
Havlínová, Alena ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Hochmann, Jiří (oponent)
H2O2 je silný oxidant a intenzivně tak ovlivňuje všechny struktury buňky. Obzvláště nebezpečné je pak oxidativní poškození DNA, které je považováno za jednu z příčin kancerogeneze, mutageneze a stárnutí. My jsme se v naší práci zaměřili na vztah mezi cytotoxickým efektem H2O2 a opravou oxidativního poškození DNA způsobeného H2O2. Zároveň jsme zkoumali účinek epigallokatechin gallátu (EGCG), u kterého již řada studií potvrdila v určitých koncentracích ochranný vliv na DNA. V experimentech jsme používali test cytotoxicity, jímž jsme zjišťovali míru inhibice tvorby kolonií a dále kometový test (comet assay), pomocí kterého jsme měřili množství jednořetězcových zlomů (SSB) v DNA vztažených na 109 daltonů. Pracovali jsme převážně s buňkami AA8, v rámci jednoho pokusu také s NER deficientní buněčnou linií UV-20. Došli jsme k závěru, že EGCG v koncentracích 12,5 a 25 g/ml významným způsobem ochraňoval buňky před cytotoxickým účinkem H2O2. Sledováním reparace indukovaného oxidativního poškození DNA jsme zjistili, že EGCG neovlivňuje opravu přímých zlomů DNA, ale že významně urychluje opravu oxidovaných purinů a pyrimidinů. Na jeho ochraně před cytotoxickým působením H2O2 se tedy pravděpodobně z velké části podílí právě toto zrychlení opravy oxidovaných bazí a dále pak patrně jeho schopnost "vychytávat"...
|
|
Homegrown stereotyping: the shaping of Canadian consciousness through television broadcasting
Prosečová, Lenka ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Z geografickeho hlediska je Kanada zemi rozlehlou a klimaticky rozmanitou, s pomeme ridkym osidlenim soustredenym u jizni hranice se Spojenymi staty americk;'mi. Avsak z kultume-antropologickeho hlediska se jedna 0 zemi narodnostne pestrou, 0 mozaiku kultur a identit, 0 zemi neustale se menici a vyvijejici. Soucasne je Kanada zemi velmi mladou a jeji promenliva tvar formovami prilivy imigrantu a bojem 0 vymezeni vlastni identity (at' jiz vliCi materske Anglii Ci noveji vlici Spojenym statum) zustava dodnes pro vetSinu lidi tajemstvim, zahadou, neuchopiteln;'m a neprobadan;'m teritoriem. Tato prace Je zamerena na problematiku kanadske narodni identity a jeji vymezovani se pomoci stereotypu v mediich. lako pfikladova studie byl pouzit serial Smer Jih, kter;' hraje vYznamnou roli pri vytvareni kanadskeho povedomi a formovani nove kultumi identity, a kter;' zaroveii nepfimo napomaha kultumi osvete a vytvareni lepsiho a plnohodnotnejsiho vztahu Kanady a Spojenych statu americkych. K lepsimu porozumeni kanadskych stereotypu objevujicich se v serialu slouzi teoreticky uvod prace, v nemz je nastineno pozadi historickYch udalosti, ktere Kanadu formovaly, obecna problematika kanadske televizni tvorby, jeji regulace kanadskou vladou a problemy, kter;'m cell v dnesni dobe. Snahou prace bylo popsat, analyzovat a...
|
|
Modulace aktivit a exprese enzymů metabolisujících ellipticin inhibitorem histondeacetylas trichostatinem A
Kopejtková, Barbora
Inhibitor histondeacetylas trichrostatin A (TSA) zvyšuje toxicitu protinádorového léčiva ellipticinu vůči lidským neuroblastomovým buněčným liniím. Mechanismus tohoto působení však není znám. Jedním z možných mechanismů je rozvolnění struktury chromatinu, a tím zpřístupnění DNA pro modifikaci. Cílem předkládané diplomové práce bylo studium dalšího z možných mechanismů vysvětlujícího tento dříve popsaný jev. Jedná se o odpověď na otázku, zda TSA neovlivňuje cytotoxicitu ellipticinu vůči neuroblastomům modulací aktivity a exprese cytochromů P450 a peroxidas. Tedy enzymů zodpovědných za míru cytotoxicity ellipticinu vůči nádorovým buňkám. Trichostatin A neovlivňuje oxidaci ellipticinu cytochromy P450 ve směru tvorby jak aktivačních, tak detoxikačních metabolitů tohoto protinádorového léčiva. Při oxidaci ellipticinu peroxidasami TSA zvyšuje tvorbu majoritního metabolitu ellipticinu, dimeru ellipticinu, který je metabolitem detoxikačním. TSA neovlivňuje aktivity CYP1A1, CYP1A2, CYP3A, které významně participují na oxidaci ellipticinu. Trichostatin A působí na expresi enzymů oxidujících ellipticin v neuroblastomových buněčných liniích. V kombinaci s ellipticinem v lidských neuroblastomových buněčných liniích UKF-NB-3 a UKF-NB-4 indukuje expresi CYP1A1 a CYP3A4 a naopak inhibuje expresi laktoperoxidasy.
|
|
Dynamika aktinového cytoskeletu a transport auxinu
Stillerová, Lenka ; Cvrčková, Fatima (vedoucí práce) ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Rostliny využívají k řízení fyziologických a vývojových procesů signální molekuly zvané fytohormony. Mezi ně patří i auxiny, které se podílejí na regulaci procesů, jako jsou embryogeneze, organogeneze, tvorba pletiv a tropizmů. Auxiny jsou v rostlinách transportovány polárně. K jejich distribuci slouží floém a specializované membránové transportní proteiny, v menší míře auxin difunduje přes plasmatickou membránu. Aux1/Lax přenašeče transportují auxin do buňky, z buňky ho transportují hlavně PIN přenašeče, které udávají směr toku auxinu. Asymetrické rozmístění PIN proteinů v membráně je závislé na dopravě váčků z Golgiho aparátu do plasmatické membrány. Transport se uskutečňuje podél aktinových vláken, která se dynamicky přestavují díky regulacím, čímž je zajišťováno nerovnoměrné rozmístění proteinů. PIN proteiny cyklují dynamicky v buňce mezi endosomy a plasmatickou membránou. Cyklování je regulováno ARF-GEF proteiny a serin/threonin protein kinázou (PID, PINOID). Nově syntetizované PIN proteiny jsou nejprve rovnoměrně rozmístěny v membráně, posléze jsou přemístěny do daných míst. Regulace tvorby a přestaveb aktinových vláken je zásadním faktorem pro transport váčků s PIN proteiny. Existuje mnoho proteinů, které se podílí na vzniku aktinových vláken, polymeraci, větvení, depolymeraci, … Asi nejvíce...
|
|
Oxidativní poškození DNA a jeho vztah k cytotoxickému účinku
Blahová, Hana ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Polívková, Zdeňka (oponent)
Tato práce je zaměřena na studium oxidačního poškození DNA vyvolaného účinkem hydrogenperoxidu a na vztah tohoto poškození k cytotoxickému účinku. Opravu oxidačního poškození DNA a schopnosti přežití buněk jsme sledovali jednak u linie normálních ovariálních buněk křečíka čínského AA8, a jednak u mutantní linie těchto UV-20. Pro stanovení poškození DNA jsme použili metodu modifikované jednobuněčné gelové elektroforézy - kometový test. Cytotoxický účinek jsme hodnotili pomocí testu inhibice tvorby kolonií. Normální buňky AA8 i mutantní buňky UV-20 opravují oxidační poškození DNA přibližně stejně rychle a také jsou stejně vnímavé k cytotoxickému účinku peroxidu vodíku. Tyto výsledky naznačují, že defekt v mechanizmu nukleotidové excizní reparace u buněk UV- 20 nehraje v odezvě těchto buněk na oxidativní poškození DNA žádnou podstatnou roli, a že se tedy tento mechanizmus na odstranění oxidačního poškození DNA nepodílí. To svědčí pro to, že hlavním mechanizmem opravy oxidačního poškození DNA je mechanizmus bázové excizní opravy. Klíčová slova: Oxidativní poškození DNA, hydrogenperoxid, kometový test, excizní reparace.
|
|
Diferenciace kolonií kvasinek a vývoj nových přístupů pro monitorování dostupnosti kyslíku a přítomnosti živin.
Vopálenská, Irena ; Janderová, Blanka (vedoucí práce) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Pichová, Iva (oponent)
Kvasinka Saccharomyces cerevisiae jako jednobuněčný organizmus patří mezi nejstudovanější experimentální organizmy. Je důležitým modelovým organizmem pro studium intracelulárních procesů v eukaryotických buňkách. Ovšem kvasinky jsou rovněž sociální organizmy schopné mezibuněčné komunikace a tvorby organizovaných mnohobuněčných struktur (kolonií a biofilmů). Kvasinky stejně jako další mikroorganizmy při růstu v přírodě upřednostňují tvorbu organizovaných mnohobuněčných struktur na pevných površích před růstem v planktonní formě, tedy jako individuální buňky (Palková, 2004; Wimpenny, 2009). Pro kvasinku S. cerevisiae je typická tvorba kolonií, biofilmy byly popsány jen výjimečně. Kvasinkové kolonie se vyznačují rozmanitými morfologiemi, které jsou pro různé kmeny charakteristické (Kocková-Kratochvílová, 1982). Tato práce se zabývá morfologií a diferenciací kolonií S. cerevisiae běžných laboratorních kmenů, tvořících málo strukturované kolonie, a kmenů s genetickým pozadím Σ1278b, tvořících vysoce strukturované "vrásčité" kolonie. Ukazuje, že polarizovaný typ pučení a zejména schopnost buněk tvořit agregáty umožňují vznik strukturované morfologie. Při vývoji "vrásčitých" kolonií dochází ke dvěma rozdílně regulovaným dimorfním přeměnám kvasinkových buněk na pseudohyfální růst; při jedné z nich se uplatňuje...
|
host ::
