|
Analýza a modelování struktury a vývoje smíšených porostů v oblasti Sudetské soustavy
Vacek, Zdeněk ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Hlásny, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá analýzou a modelováním struktury a vývoje vybraných smíšených lesních porostů, zejména ve zvláště chráněných územích v oblasti Sudetské soustavy, především pak v národních parcích Krkonoš, v Chráněných krajinných oblastech Broumovsko a Orlické hory, ale i v dalších oblastech České republiky. Jedná se o soubor 6 publikovaných prací složený ze třech tematických okruhů: struktura lesních porostů, obnova lesních porostů a modelování lesních porostů. Hlavním cílem práce bylo zhodnocení vertikální, horizontální a druhové struktury, celkové diverzity a vývoje smíšených lesních porostů v centrálních Sudetech. Dílčím cílem práce byla analýza produkčních parametrů, vliv mikroreliéfu a zvěře na přirozenou obnovu a zhodnocení odumřelého dřeva v zájmovém území. Stěžejními cílemi studie bylo vytvoření prostorově explicitních a neexplicitních modelů šířky koruny a štíhlostního kvocientu pro smrk ztepilý (Picea abies L.) a buk lesní (Fagus sylvatica L.). Dále to byla i predikce vývoje smíšených lesních porostů za použití růstových simulací, zhodnocení parametrů a vzájemného působení struktury porostů, klimatických faktorů a přirozené obnovy, a to zejména pomocí analýz rozptylu, korelačních matic, prostorové statistiky a vícerozměrných analýz. K tomuto účelu byla využita soustava trvalých výzkumných ploch, které jsou pravidelně sledované od roku 1980 a některé byly k danému účelu založeny i později. Pomocí technologie FieldMap byly zaměřeny dendrometrické parametry stromového patra, přirozené obnovy a odumřelého dřeva. Z výsledků vyplývá, že prostorové rozmístění stromů v bukových porostech ve stadiu optima se s nadmořskou výškou mění od pravidelného rozmístění přes náhodné až agregované v ekotonu horní hranice lesa. Prostorové rozmístění jedinců přirozené obnovy je silně agregované, uspořádání pařezů je náhodné a horizontální struktura středů korun je vždy pravidelněji rozmístěna než paty kmenů kvůli plasticitě korun. Škody okusem terminálního vrcholu zvěří jsou významným omezujícím faktorem výškového růstu přirozené obnovy, zejména u jedle bělokoré (Abies alba Mill.), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus L.). Ze studie vlivu mikroreliéfu na obnovu buku vyplývá, že nejvyšší průměrná výška byla zjištěna na šikminách a ve sníženinách, naopak nejnižší na vyvýšeninách. Při hodnocení vlivu klimatických faktorů na radiální růst stromů bylo zjištěno, že nízká teplota je limitujícím faktorem růstu v horských a podhorských oblastech, respektive že s klesající nadmořskou výškou klesá pozitivní vliv teploty a naopak stoupá vliv srážek. V poslední řadě prostorově explicitní modely (oproti neexplicitním) dokumentují větší variabilitu šířku koruny u smrku i buku a štíhlostního kvocientu u smrku. Největší vysvětlující proměnou pro jednotlivé modely po výčetní tloušťce byla horní porostní výška.
|
|
Asymetrie informací v procesu investování do fondů kvalifikovaných investorů
Veselá, Kamila ; Soukup, Alexandr (vedoucí práce) ; Severová, Lucie (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice asymetrie informací v oblasti investování do fondů kvalifikovaných investorů. Práce je zacílena výhradně na fondy kvalifikovaných investorů v podobě otevřených podílových fondů, které umožňují úpis podílových listů, tedy nabízejí investiční příležitosti. Charakter fondů kvalifikovaných investorů umožňuje v komparaci se standardními fondy realizaci odvážnějších investičních strategií, s čímž je však spojeno větší riziko spojené s asymetrií informací. Práce je založena na předpokladu, že existuje asymetrie informací mezi investiční společností jako obhospodařovatelem fondů kvalifikovaných investorů a potenciálním investorem zvažujícím investici do těchto fondů. Kvalita informací je pro kvalifikované rozhodnutí zásadní, avšak nelze předpokládat, že potenciální investor disponuje stejným množstvím a stejně kvalitními informacemi, jako obhospodařovatel fondu, tedy investiční společnost. Předpoklad existence AI (asymetrie informací), na němž je práce založena, vychází z rozdílnosti zájmů obou stran, neboť zájmem investora je maximalizovat výnos ze své investice (čistou současnou hodnotu investice), zájmem investiční společnosti je pak maximalizace svého zisku (standardní cíl tržního subjektu). Zisk IS (investiční společnost) je dán primárně výší poplatků za obhospodařování a je proto v zájmu IS poskytovat potenciálním investorům takové informace, které podnítí a přesvědčí investory ke vstupu do fondu, čímž maximalizují kapitál fondu a následně zisk IS. Cílem práce je proto prokázat vliv AI na rozhodovací proces investora, identifikovat rizikové faktory způsobené asymetrií informací a prokázat míru jejich vlivu na rozhodování 3 potenciálního investora. Asymetrií informací je přitom myšleno jak záměrné zkreslení informací vydávaných IS, tak záměrné nesdělení části informací, tedy neúplnost informací. Zjištěné výsledky jsou pak základem pro tvorbu dvou výstupů práce, a to sestavení investičních doporučení určených potenciálním investorům a doporučení informační povinnosti cílené na investiční společnosti. Cílem obou výstupů je eliminace vlivu existence AI na rozhodovací proces potenciálního investora.
|
|
Růst a environmentalní vlivy pěstovaní jedle obrovské v podmínkách České republiky
Fulín, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce) ; Antonín, Antonín (oponent)
Jedle obrovská (Abies grandis /Douglas ex D. Don/ Lindl.) představuje dřevinu s potenciálním přínosem pro plnění řady funkcí v lesním hospodářství; konkrétně se jedná o funkce produkční, meliorační, stabilizační a krajinářskou. Byla k nám, stejně jako do ostatních evropských zemí, zaváděna od první poloviny 19. století, především šlechtickými rody, nejprve do parkových výsadeb, ale postupně i do lesních porostů. Další vlna zájmu o tuto dřevinu souvisela s chřadnutím domácí jedle bělokoré (Abies alba Mill.), kterou měla do jisté míry nahradit, z tohoto období pochází i největší počet výsadeb u nás. Cílem předkládané disertační práce bylo sledování růstu a produkce vybraných porostů této jedle, ale i vliv na základní charakteristiky půdního chemismu, dynamiku živin a možný degradační nebo meliorační vliv na lesní půdy. Výzkumné plochy byly voleny především na území Školního lesního podniku Kostelec nad Černými lesy, ale i na dalších místech (Hrubá Skála u Turnova, lesy v majetku Kinských na Žďársku, Kynšperk nad Ohří). Sledování bylo provedeno na již založených a sledovaných trvalých zkusných plochách středního věku (35 až 55 let), na kterých byly zjišťovány dendrometrické i jiné parametry (pozice, výška, výčetní tloušťka, nasazení koruny), dále byly studovány množství a kvalita nadložního humusu a svrchní složky minerální půdy. Součástí práce bylo i měření na provenienční ploše VÚLHM, v. v. i. Z výsledků vyplývá, že jedle obrovská je produktivní dřevina, která převyšuje svou zásobou domácí jehličnaté dřeviny a její intenzivní růst je srovnatelný s douglaskou tisolistou. Z pohledu provenienčních pokusů je zásadní správný výběr provenience, kterým lze dosáhnout lepších výnosů a kvality dřevní hmoty. V našich podmínkách se jako nejlépe rostoucí ukazují provenience z oblasti ostrova Vancouver a pobřeží státu Washington. Při analýzách půdy dosahovala jedle obrovská příznivějších hodnot pedochemických charakteristik humusových forem ve srovnání se smrkem ztepilým a přibližovala se k hodnotám listnatých dřevin. Lze tedy říci, že se projevila jako meliorační a stabilizační dřevina.
|
|
Ekologické a evoluční strategie nekrofágních brouků (Coleoptera)
Jakubec, Pavel ; Růžička, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Nekrofágní brouci (Coleoptera) jsou zajímavou a velmi diversifikovanou ekologickou skupinou, s velkým dopadem na přirozený cyklus živin. Jejich hlavní složkou potravy, a zároveň místem rozmnožování, jsou mršiny obratlovců, člověka nevyjímaje. Tento vztah je často různě využíván ve forenzní entomologii, ale jeho potenciál není zdaleka využit, protože znalost biologie a ekologie těchto brouků je velmi kusá. V této disertační práci chci prozkoumat geografické rozšíření, ekologické nároky a vývojovou biologii několika středoevropských druhů nekrofágních brouků, tedy výsledek jejich ekologických a evolučních strategií. Za tímto účelem jsem si položil tři široce formulované otázky. Které faktory jsou určující pro lokální abundanci mrchožroutovitých brouků (Coleoptera: Silphidae)? Jaké je současné geografické rozšíření mrchožroutů otevřené krajiny v České republice? Jak ovlivňuje teplota vývoj druhu Sciodrepoides watsoni (Spence, 1813)? Zjistili jsme, že půdní typ má statisticky významný vliv na početnost mrchožroutů. Šest druhů preferovalo černozemě -- Nicrophorus antennatus (Reitter), N. germanicus (Linnaeus), N. interruptus (Stephens), N. sepultor (Charpentier), Silpha obscura obscura (Herbst), T. sinuatus (Fabricius), a jeden fluvizemě -- N. humator (Gleditsch). Tyto závěry podporují naši hypotézu, že půdní typ by mohl být jedním z určujících faktorů pro výskyt nekrofágních evropských mrchožroutů. Za účelem zjištění geografického rozšíření mrchožroutů jsme položili 420 vnazených padacích pastí na 84 lokalitách a takto jsme získali 71 234 kusů 15 druhů těchto brouků. Mezi nimi byly i tři druhy hrobaříků, kteří jsou na Červeném seznamu bezobratlých. Dva z nich jsou zranitelné, teplomilné druhy otevřené krajiny Nicrophorus antennatus (Reitter, 1884) (nalezen okolo Loun a Židlochovic) a Nicrophorus germanicus (Linnaeus, 1758) (Louny, Zábřeh a Židlochovice). Třetí je téměř ohrožený druh Nicrophorus sepultor Charpentier, 1825 (nalezen okolo Loun, Kutné Hory, Zábřeha a Židlochovic), který taktéž preferuje otevřenou krajinu. Studium vývoje běžného holarktického druhu Sciodrepoides watsoni probíhalo v laboratoři za několika konstantních teplot (15, 18, 21, 25 a 28°C). Na základě pozorování délky vývoje jsme vypočítaly parametry termálně sumačního modelu s jejich standardní chybou pro každé stádium vývoje (vajíčko, tři larvální instary a kukla). Zároveň jsme zjistili, že šířka hlavové kapsule je u tohoto druhu dobrým nástrojem pro určení stupně larválního instaru. Popisná statistika tohoto znaku a nová metodika jak studovat velikostně definované znaky je přiložena k práci.
|
|
Aplikace matematických modelů pro simulaci hydrologických poměrů na vybraných vodních tocích
Kurková, Marie ; Vašků, Zdeněk (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Povodeň je přírodní jev, který se vyskytuje v různé intenzitě a nepravidelných časových intervalech. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Z hlediska eliminace potenciálního ohrožení a samotných následků těchto událostí jsou významné informace předpovědní povodňové služby o charakteru a o rozsahu záplavových území pro jednotlivé N-leté povodňové průtoky a konkrétní povodňové scénáře. Adekvátní představu o hloubkách a rychlostech při povodňové události, v podélném či příčném profilu vodního toku, poskytují hydrodynamické modely. Získané informace z hydrodynamických modelů tak zaujímají výsadní postavení z pohledu ochrany životů i zmírnění škod na majetku občanů. Zájmové území první studie se nachází na části vodního toku Úhlavy v lukách u Příchovic v blízkosti města Přeštice. Návrh protipovodňových opatření je součástí dokumentace k územnímu řízení: Přeštice -- Inundační průlehové koryto v lukách u Příchovic. Posuzovaná dokumentace byla zhotovena na základě hydrotechnických výpočtů a zkušeností z povodně v srpnu 2002. Matematický model je prakticky využit ve studii posouzení navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy ve městě Přeštice. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vodním toku Úhlavy. K vlastní simulaci je použit nekomerční software Hec-Ras, verze 3.1.1. Z provedeného posouzení navržených protipovodňových opatření by mělo být zřejmé, zda jsou navržena efektivně. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro poskytnutí podpory při realizaci navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy v lukách u Příchovic v rámci dotačního programu "Program prevence před povodněmi II" v gesci Ministerstva zemědělství. Ve druhém případě je matematický model využit ve studii hydrotechnického posouzení drobných vodních toků v katastrálním území obce Mochtín. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vybraných tocích. K vlastní simulaci je použit nekomerční software HEC-RAS. Provedené posouzení by mělo ukázat na riziková místa v obci Mochtín. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro předhodnocení plánovaných akcí zahrnutých do územního plánu nebo jako zdroj základního přehledu o možnostech protipovodňové ochrany na úrovni menší obce. Základním vstupem do hydrodynamických modelů jsou výškopisná data. Jedním ze způsobů získání dat je jejich pořízení metodou leteckého laserového skenování (LLS) z digitálního modelu reliéfu (DMR). Tato metoda je označována za jednu z nejpřesnějších metod pro získání výškopisných dat. Jejím úskalím je však neschopnost zaznamenat geometrii terénu pod vodní hladinou, a to díky pohlcení laserového paprsku vodní masou. Absence geometrických dat o průtočné ploše vodního toku může citelně ovlivnit výsledky modelování, zejména pokud chybějící část koryta reprezentuje svou kapacitou významnou průtočnou plochu. Jedním ze způsobů odstranění této chyby je dodatečné zahloubení koryta pomocí softwarových nástrojů, jakým je například CroSolver. Třetí příspěvek se zabývá sestavením hydrodynamického modelu s využitím dat DMR 5. generace a porovnává jeho výstupy při různých průtocích s modelem založeným na výškopisných datech upravených pomocí nástroje CroSolver. Jedná se o srovnání výstupů hydrodynamických modelů v programu HEC-RAS při použití zahloubených dat a při použití neupraveného DMR. Srovnání je provedeno na úsecích dvou vodních toků s odlišnou morfologií terénu a velikostí toku. Doplňujícím výstupem je porovnání záplavových území vycházejících z obou variant modelů. Z výsledků vyplývá, že rozdíly ve výstupech jsou významné především u nižších průtoků (Q1, Q5), zatímco pro Q50 a Q100 je rozdíl zanedbatelný, přičemž velký vliv má samotná morfologie modelovaného území a velikost toku.
|
|
Vliv způsobu kastrace prasat na růst, jatečnou hodnotu a kvalitu vepřového masa
Chalupa, Josef ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Urbanová, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou spojenou s vlivem způsobu kastrace prasat na růst, jatečnou hodnotu a kvalitu vepřového masa. V současné době je legislativně povoleno kastrovat mladé kanečky chirurgickou cestou do 7 dnů věku bez anestezie a analgetik. Tato metoda je chovateli nejvíce využívána a to hned z několika důvodů. Metoda je jak finančně, tak i časově málo náročná. V praxi jsou ji pro její jednoduchost schopni provádět i školení pracovníci farem, i když by měl tento zákrok provádět veterinář, ovšem praxe je trochu jiná.
Problém nastane od roku 2018, kdy by se výše zmíněná metoda měla přestat používat. Důvodem je snaha ulevit zvířatům od bolesti a zlepšit welfare.
Hlavními důvody kastrace jsou kančí pach, který je spojený s pohlavním dospíváním a hormonální činností. Hlavními látkami, které zapříčiňují kančí pach jsou - androsteron, skatol a indol. Kde androsteron je steroidní hormon tvořený ve varlatech, který působí, jako pach moči. Skatol je tvořen v tlustém střevě a jeho pach je nejpřirovnatelnější k pachu fekálií. Dalším důvodem je vyšší aktivita, až agresivita nekastrovaných jedinců. Agresivita je negativní jev, který způsobuje zranění mezi zvířaty a dále dochází k agresi vůči chovatelům.
Vlivem výše uvedených skutečností dochází k četným výzkumům, jak se s touto problematikou vypořádat. Jsou popisovány možnosti chirurgické kastrace s lokálním, nebo celkovým znecitlivěním. Metoda s lokálním znecitlivěním se jeví, jako nejpraktičtější. Další metodou je imunologická kastrace, kde kastrace probíhá hormonálním způsobem. Jsou aplikovány 2 injekce s časovým rozestupem. První je aplikována ve věku 13 až 16 týdnů věku a druhá ve věku 21 až 22 týdnů věku.
Mezi alternativní způsoby úlevy od bolesti způsobené při chirurgické kastraci patří výkrm kanečků, kde je různými opatřeními potřeba snížit agresivitu a úroveň kančího pachu. Mezi tato opatření můžeme zahrnout např. výkrm do nižších porážkových hmotností
(80 až 90 kg), nebo výběr plemene. Zajímavou alternativní metodou je také sexování spermií, kdy je snaha o co nejvyšší produkci samičího pohlaví. Tato metoda ovšem v současné době díky své náročnosti nepřipadá v úvahu do běžného provozu.
|
|
Vliv pohlaví telete na mléčnou užitkovost krav
Fialová, Zuzana ; Přibyl, Josef (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Současná moderní doba přináší poznatky, které pomáhají zefektivnit úsilí chovatele a zasahovat do původně nedotknutelného děje, oplození. Genetika a reprodukce se staly hlavním zájmem biotechnologických výzkumů. Došlo k vyvinutí a provoznímu zavedení biotechnologických metod jako inseminace, přenos embryí, dlouhodobé zmražení semene nebo sexování spermatu, které se stalo popudem k zadání tématu této diplomové práce.
Mléčná užitkovost skotu je vlastnost ovlivněná nespočtem vnitřních a vnějších vlivů. V poslední době se zájem odborné veřejnosti upnul k další možnosti ovlivnění užitkovosti, kterou je pohlaví telete.
Cílem této studie zpracované v návaznosti na výzkumný úkol NAZV QJ1510139 Celostátní informační systém genetického hodnocení hospodářských zvířat bylo ověřit vliv pohlaví telete na užitkovost matky v našich podmínkách. Z předešlých studií (Hinde et al., 2014; Grasboll et al., 2015) vzešla hypotéza, že pohlaví telete vliv má.
K vyhodnocení byly použity dva soubory naměřených dat z let 1995 až 2015 s údaji o pohlaví telete a užitkovostmi jednotlivých holštýnských dojnic v kontrolních dnech poskytnuté ČMSCH, a.s. Ze surových údajů byl vytvořen soubor krav se třemi laktacemi, přičemž každá plemenice měla zaznamenané nejméně 3 KU na laktaci. Dále došlo k vyřazení nenormálních údajů, dnů KU a plemeníků s nízkým počtem případů. Po úpravách soubor obsahoval 4,7 milionu užitkovostí od 197 tis. krav. Práce probíhala s modelem založeným na test day přístupu.
Průměrná denní dojivost v hodnoceném souboru byla 27,29 kg. V metodě nejmenších čtverců pro 10 zkoušených modelů byly použity efekty: HTD (stádo, kontrolní den), Pohl (efekt pohlaví), Porl (pořadí laktace), Skup (skupina) (pro první laktaci vytvořená podle věku otelení, období otelení, servis periody a roku otelení, pro druhou a třetí laktaci je místo věku otelení použito mezidobí). Pevná regrese Legendrův polynom (LP) byl použit se 4 parametry. Mléčná užitkovost proložená pomocí LP vykazovala obvyklý tvar laktační křivky. Podle posouzených modelů je efekt pohlaví telete na mléčnou užitkovost matky telete statisticky nevýznamný. Býčci navyšují užitkovost o 0,07 kg/den tedy o 21 kg za laktaci. Genetické parametry nebyly z důvodu nevýznamnosti zkoumaného efektu zpřesňovány.
|
|
Hodnocení potenciálu krkonošských středisek pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu
Plšková, Lenka ; Havlíková, Michaela (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Práce si klade za cíl zhodnotit potenciál krkonošských středisek pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu s následnou komparací hodnoceného regionu s regionem Orlice a okolí a přihlédnutí k ekonomickému hledisku. Teoretická východiska zdůrazňují ekonomický význam cestovního ruchu a jeho dopady na životní prostředí. V návaznosti na to práce popisuje koncepci udržitelného rozvoje a rozebírá pojem potenciál pro cestovní ruch a potenciál udržitelného rozvoje cestovního ruchu. V teoretické části jsou též shrnuty záporné vlivy cestovního ruchu v Krkonoších a vybrané aspekty české environmentální a památkářské legislativy. Metodická východiska specifikují metodiku hodnocení a stanovují kritéria pro měření. V praktické části je metodika aplikována na území krkonošských středisek. Následně dojde ke komparaci krkonošských středisek s Orlicí a okolím. Ve shrnutí jsou zodpovězeny výzkumné otázky a ověřeny hypotézy zaměřené na ekonomický aspekt problému. Nakonec jsou stanoveny návrhy a doporučení pro destinační management a další zájmové skupiny.
|
|
Vybrané faktory ovlivňující výkonnost dostihových koní
Jirásková, Petra ; Vostrý, Luboš (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem práce byl výběr nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících výkonnost dostihových koní a následná analýza vlivu vybraných faktorů na výkonnost dostihových koní v České republice. Vědeckou hypotézou pak bylo, že získané databáze umožní přesnou analýzu vlivu vybraných faktorů (pohlaví, věk, roční období narození a jiné) na výkonnost dostihových koní v České republice.
Výkonnost koní závisí na větším množství faktorů, které je možné rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou faktory vnitřní (genetické předpoklady, tělesná stavba, konstituce, temperament a charakter) a druhou skupinou jsou faktory vnější, to znamená ovlivněné prostředím a na koni nezávislé. Podmínky prostředí se podílí spolu s genotypem na výkonnosti koní největší měrou.
Vnějších faktorů je celá řada a patří mezi ně například období narození, hmotnost při narození, odchov hříběte, preventivní péče o zdraví, výživa, pohybový režim, trénink, podmínky daného dostihu, vliv věku a vliv pohlaví.
Tato práce měla za cíl vyhodnotit vliv vybraných faktorů na výkonnost. Jako základní ukazatel výkonnosti jednotlivých koní byl použit generální handicap, který je ohodnocením výkonu koně v dostizích v daném roce. Pro vytvoření databáze sledovaných koní byly využity údaje získané z internetového portálu Jockey clubu České republiky. Výchozí databáze koní byla vytvořena v programu Excel, ve kterém byly rovněž provedeny některé výpočty a zhotoveny grafy. Vlastní statistické zpracování proběhlo v programu R.
Postupně byl vyhodnocován vliv ročního období narození, pohlaví a věku na výkonnost. Bylo zjištěno, že u dvouletých koní má období narození významný vliv na věk při prvním startu v dostizích (čím byli koně narození později, tím dříve byli schopní jít na start dostihu). Dále byla nalezena souvislost mezi výší výher v dostizích a pohlavím u dvouletých koní, kde dosáhly vyšších výher klisny. U klisen byl také zjištěn nižší počet dní od narození do prvního startu v dostihu. Zajímavá souvislost byla zjištěna mezi věkem při prvním startu a výší generálního handicapu (absolvování prvního dostihu ve dvou letech mělo pozitivní vliv na výši handicapu ve věku tří let).
|
|
Srovnání různých zdrojů digitálních modelů terénu v prostředí GIS pro hydrologické účely
Klempíř, Hynek ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Gdulová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním digitálních modelů terénu z různých
zdrojů zpracovávaných v prostředí GIS pro hydrologické účely. Práce je složena
z několika částí, které na sebe postupně navazují. Nejprve jsou popsány
charakteristiky vztahující se k povodí a vodnímu toku, které jsou primárně důležité
pro porozumění této práci. Dále je v práci detailně popsán digitální model terénu,
jeho tvorba a způsoby získávání těchto digitálních modelů. Následně jsou zde
popsány zdroje dat, ze kterých je možné digitální modely terénu získat. Další
kapitola je věnována souřadnicovým systémům, jenž se vyskytují u digitálních
modelů využívaných v této práci. Poslední část literární rešerše je věnována
odtokovým algoritmům.
Vyšetřované charakteristiky zájmového území se získávaly na experimentálním
povodí Modrava II pomocí softwaru ESRI ArcGIS Desktop a především extenzí
Spatial Analyst a ArcHydro.
Z výsledků této práce lze usoudit, že bezplatný digitální model terénu SRTM
90 není vhodný pro malé územní celky s rozmanitou terénní strukturou. Je to
z důvodu malého rozlišení modelu. Další modely terénu poskytované bezplatně,
jsou dostačující, i pro tak malé oblasti jako zvolené zájmové území. Placené
digitální modely lze všechny stanovit pro zájmové území za vhodné.
|
host ::
