|
Problematika úpadku obchodní korporace formou konkurzu
Marková, Martina ; Civínová, Denisa (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Předkládaná práce má za cíl seznámit čtenáře s průběhem insolvenčního řízení, se specializací na řízení konkursní. V teoretické části práce je pojednáno především o smyslu a historii tohoto institutu, aspektech nutných k zahájení insolvenčního řízení a dále je popsán stručnou formou další jeho průběh až po rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka. Následně se autorka věnuje dalšímu postupu řízení v případě, kdy je úpadek dlužníka řešen formou konkursu. Popisuje tento průběh se zaměřením především na prodej majetku dlužníka a následné rozvržení takto získaného výtěžku mezi věřitele, až po jeho závěr, kterým je podání konečné zprávy insolvenčním správcem soudu, její následné schválení a rozvrhové usnesení. V praktické části práce jsou shora uvedené teoretické poznatky aplikovány na vybrané insolvenční řízení konkrétní obchodní korporace, kde je mimo jiné poukázáno i na případné problémy a složitosti, které v tomto řízení nastaly. Popsáno a rozebráno je celé předmětné insolvenční řízení od podání insolvenčního návrhu až po přípravu konečné zprávy insolvenčním správcem, tedy do fáze, kam řízení došlo k datu odevzdání této práce. Dále se autorka věnuje formou statistického srovnání a vyhodnocení sebraných dat vývoji, resp. počtu insolvenčních řízení na našem řízení od roku 2008, který je jako rok, kdy vstoupila v účinnost nová právní úprava, rokem stěžejním. Na stejném principu se autorka též věnuje rozboru a analýze nejčastějších typů závazků obchodních korporací.
|
|
Vytvoření metodického postupu inventarizace majetku a závazků u vybrané nevýdělečné organizace
Lorencová, Dana ; Štáfek, Pavel (vedoucí práce) ; Pavlína, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem inventarizace u vybrané účetní jednotky, zjištěnými nedostatky a jejich následným řešením. Proces inventarizace patří mezi činnosti, které vedou k vyhotovení účetní závěrky organizace, proto činnosti musejí být vykonávány s vysokou pečlivostí a důsledností, aby byl dodržen Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který stanoví v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu.
Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů procesu inventarizace. Jsou zde uvedeny platné právní předpisy, které se touto problematikou zabývají. Rovněž jsou v teoretické části uvedeny jednotlivé fáze celého procesu a důležité interní předpisy a dokumenty, které je povinna mít zpracované každá účetní jednotka. Je zde charakterizována návaznost inventarizace majetku a závazků na účetní uzávěrku a závěrku.
Praktická část se věnuje procesu inventarizace vybrané nevýdělečné organizace Okresního soudu v Jičíně. V jednotlivých částech inventarizace, kdy je prováděna fyzická a dokladová inventura, jsou uvedeny zjištěné nedostatky a návrhy jejich řešení. Kompletní proces inventarizace patří mezi činnosti vybrané účetní jednotky, na které se v posledních letech zaměřují kontrolní orgány, jelikož se činnosti dotýkají hospodaření s majetkem státu. V závěrečné kapitole praktické části je vypracován metodický návod k provádění inventarizací majetku a závazků pro účetní jednotku včetně nové instrukce.
Zpracováním diplomové práce byl podán pohled na inventarizaci jako celek, která je výchozím bodem pro sestavení účetní závěrky. V práci byly analyzovány procesní či systémové nedostatky při jejím zpracování. Tyto nedostatky mohou způsobit, že účetní jednotka nenaplní § 6 odst. 3 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá povinnost inventarizovat majetek a závazky v souladu s ustanovením § 29 a § 30 zákona o účetnictví. Kontrolní úřad může na základě takových nedostatků prohlásit, že inventarizace majetku a závazků nebyla provedena řádně a účetní jednotku sankciovat. Po ukončení inventarizačního procesu je účetní jednotka povinna vyhotovit inventarizační zprávu, která je podstatným dokumentem současně s účetními výkazy, Rozvahou, Výkazem zisku a ztráty a přílohami ke schválení účetní závěrky.
|
|
Hospodářské důsledky organizovaného zločinu
Vosyka, Jaroslav ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Gabriela, Gabriela (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou organizovaného zločinu a jeho hospodářskými důsledky, kdy v teoretické části práce se nejprve okrajově dotýká historie organizovaného zločinu, dále se zabývá vymezením základních pojmů, definicí organizovaného zločinu s návazností na hospodářskou organizovanou kriminalitu, strukturami skupin a jejich typickou trestnou činnosti - kriminalitou. V závěru teoretické části se práce věnuje bojem s organizovaným zločinem, jeho prostředky a orgány.
V empirické části se diplomová práce věnuje analýze úředních dokumentů a statistických výkazů, za využití kvalitativního průzkumu studia primárních dat, metodou studia dokumentů. V první části pro lepšího pochopení celé problematiky zanalyzuje vybrané případy, kazuistiky. V návaznosti na kazuistiky práce pokračuje analýzou statistických výkazů zaměřených na způsobené škody, výnosy z trestné činnosti a možné zajištění těchto výnosů podle zákona.
V celkovém konceptu práce poukazuje na typické atributy, způsoby páchání trestné činnosti, modus operandi, následky organizovaného zločinu, s možným návrhem na řešení dané problematiky.
|
|
Dohled v bankovnictví
Šmída, David ; Vondráčková, Pavlína (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Dohled v bankovnictví Hlavním cílem mojí práce je analýza postavení a pravomocí nových orgánů Evropského systému pro dohled nad finančním trhem ve vztahu k zajištění efektivního bankovního dohledu. Práce je členěna následovně. První kapitola se zabývá otázkami významu bankovnictví pro společnost a jeho postavením na finančním trhu, rozebírá samotný pojem banka a to jak z právního tak z ekonomického hlediska a v jejím závěru je značná pozornost věnována postavení bankovnictví v EU a dále současným trendům na bankovním a finančním trhu v EU. Druhá kapitola je rozčleněna na dvě části. V první jsou vymezeny pojmy regulace, dohled, dozor a pak jsou charakterizovány důvody, cíle a oblasti dohledu. Druhá část je věnována prvkům efektivního dohledu a to s ohledem na první část druhé kapitoly a jsou tu řešeny otázky institucionálního uspořádání dohledu, nezávislost orgánu dohledu, nástroje kterými by měl disponovat a metody výkonu dohledu. Třetí kapitola se zabývá rozborem právní úpravy Evropského systému pro dohled nad finančním trhem z hlediska postavení, efektivity dohledu a významu jeho součástí. Pozornost je postupně věnována analýze institucionálního uspořádání a pravomocím Evropského rady pro systémové riziko a Evropského orgánu pro dohled v bankovnictví. Závěrečným poznatkem mojí práce je, že nové...
|
|
Lymská borelióza u psa domácího
Grittnerová, Erika ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Lymská borelióza je multiorgánové onemocnění vyvolané spirochetami skupiny uváděné jako Borrelia burgdorferi sensu lato. Vektorem jejich přenosu jsou klíšťata rodu Ixodes. Na našem území je to klíště obecné (Ixodes ricinus). Mezi hlavní rezervoáry patří společně s klíšťaty především hlodavci, hmyzožravci a vysoká zvěř. Borelióza je v současnosti nejčastěji diagnostikovaná infekce přenášená klíšťaty v mírném pásu severní polokoule a vlivem změny klimatu posledních let se dá předpokládat, že se bude nadále objevovat čím dál častěji. V České republice je v posledních letech hlášeno 3500 až 4000 případů ročně. Největší riziko nákazy je v listnatých a smíšených lesích, v husté a vysoké vegetaci a v lokalitách podél vodních toků. Borelie se do těla hostitele dostávají se slinami klíštěte a dále se šíří krví a lymfou do cílových orgánů, což je nejčastěji nervový systém, klouby, myokard, kosterní svaly, oči a kůže. Onemocnění se u psů projevuje většinou asymptomaticky nebo nespecifickými příznaky, které mohou napodobovat celou řadu jiných onemocnění. Nejčastějšími klinickými příznaky jsou kulhání, zvýšená teplota, bolestivost kloubů a svalů, apatie, nechutenství a zvětšené mízní uzliny. Diagnostika boreliózy je poměrně složitá a je založena na posouzení klinických projevů, epidemiologické anamnéze a laboratorním vyšetření. K průkazu borelií v organismu se využívají přímé nebo nepřímé metody důkazu přítomnosti bakterií. Nejčastěji používanou přímou metodou důkazu je polymerázová řetězová reakce (PCR), která zkoumá přítomnost boreliové DNA ve vzorku. Nepřímé metody důkazu prokazují přítomnost specifických protilátek v krevním séru. Nejspolehlivější se zdá být kombinace ELISA testu a Western blotového vyšetření. Léčba spočívá v podávání antibiotik po dobu několika týdnů. Základem prevence je včasné odstranění klíštěte nebo ještě lépe opatření, která zamezí jeho přisátí. Tato opatření spočívají v použití různých akaricidních přípravků. V současnosti je pro psy také k dispozici vakcína, která ovšem není zařazena v základním vakcinačním schématu.
|
|
Vývoj přestupků v dopravě
Matoušek, Tomáš ; Hřebík, František (vedoucí práce) ; Šrédl, Karel (oponent)
Přestupky v dopravě jsou aktuálním tématem, jelikož na silnicích je čím dál více vozidel, jejichž výkony stále stoupají a jsou "dokonalejší", nicméně osoba řidiče je stále stejná a následky přestupků v dopravě jsou čím dál více fatálnější. Nicméně je zvláštní, že dodržování pravidel silničního provozu ze strany řidičů je minimální a řešením přestupků je v podvědomí společnosti to, že se přestupek na místě vyřeší blokovou pokutou nebo je oznámen příslušnému Správnímu úřadu k dalšímu projednání. Avšak skutečnost je daleko složitější, jelikož řešení dopravních přestupků je upravena v zákoně o přestupcích, v zákoně o silničním provozu a dále ve správním řádu. Další skutečnosti se musí odvodit např. z trestního řádu. Zákonodárce se snaží přizpůsobit pravidla silničního provozu nejenom současnému trendu vzrůstající agresi na silnicích, ale také stanovit důraznější pravidla silničního provozu, která budou řidiči nejenom respektována, ale taktéž dodržována. Asi největším pokrokem v oblasti dopravních přestupků je zavedení tzv. bodového systému, který má nejenom funkci represivní, ale také informační a preventivní. Podstata tohoto systému spočívá v tom, že nejzávažnější přestupky a trestné činy jsou tzv. obodovány a při jejich porušení se řidiči sčítají body až do přesně stanovené výše, kdy je následně řidiči odebrán řidičský průkaz. Dalším průlomem je novelizace zákona č. 361/2000Sb., kdy do jeho obsahu byla mimo jiné zařazena část správních deliktů jako § 125c - přestupky, což znamená, že zákon o přestupcích by měl obsahovat pouze obecnou přestupkovou část a procesní ustanovení týkající se řízení o přestupcích, ale jednotlivé skutkové podstaty dopravních přestupků jsou obsaženy již v novelizaci silničního zákona.
|
|
Role vybraných buněčných populací a molekul při zánětlivé a odhojovací reakci
Pavlíková, Michaela ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Čečrdlová, Eva (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC) představují heterogenní populaci multipotentních kmenových buněk, které je možno izolovat z různých tkání dospělého organismu. Díky svým imunomodulačním, antiapoptotickým, cytoprotektivním a diferenciačním schopnostem tvoří velmi slibný prostředek pro léčbu mnoha zánětlivých onemocnění a v regenerativní medicíně. Naším cílem bylo analyzovat terapeutický přínos MSC na modelu transplantace kožního štěpu. V experimentech jsme pro kultivaci a aplikaci MSC používali nanovlákenné nosiče. Myším kmene BALB/c byly transplantovány alogenní kožní štěpy kmene C57BL/6, které byly následně překryty nanovlákennými nosiči připravenými technologií elektrostatického zvlákňování z polymeru kyseliny mléčné (poly-L-lactic acid, PLA). Některá zvířata byla ponechána bez léčby, jiná byla léčena pomocí různých terapií kombinujících použití nanovlákenných nosičů s adherovanými MSC a nanovlákenných nosičů s inkorporovaným cyklosporinem A (CsA), nebo bez CsA. Abychom stanovili vliv MSC na imunitní odpověď, používali jsme různé metody zahrnující FACS analýzu, ELISA testy, PCR, imunohistochemické metody a Griessovu reakci. Je známo, že MSC po aplikaci migrují přednostně do zánětlivých oblastí v poškozené tkáni a rovněž do lymfatických orgánů. V naší studii se podařilo prokázat, že šest dní po...
|
|
Plant-derived products as effective inhibitors of diarrhea causing microorganisms
Šmíd, František ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce)
Vzhledem k tomu, některé rostlinné druhy jsou používány ve formě potravinových doplňků v rozvinutých zemích, jako třeba proti průjmu činidla získávaná z léčivých rostlin užívané v tradiční africké medicíně, můžeme očekávat, že systematický mikrobiologický a fytochemický výzkum látek rostlinného původu (extrakty, silice a jejich složek) může vést k objevu účinné proti průjmu nízkonákladových činidel použitelných pro eliminaci průjmu v některých Afrických zemích.
|
|
Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů.
První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci.
Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností.
Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká.
Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.
|
|
Plasmodiophora brassicae na ozimé řepce
Řičařová, Veronika ; Ryšánek, Pavel (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Ozimá řepka (Brassice napus) je v České republice důležitou plodinou. Nádorovitost kořenů brukvovitých, jejíž původcem je Plasmodiophora brassicae Wor., je závažným a rostoucí problém při pěstování řepky. Výzkum P. brassicae v ČR je tedy důležitý pro vývoj efektivních strategií managementu nádorovitosti v českých podmínkách.
Jeden z hlavních cílů studie byl monitoring patogena. Choroba se dříve šířila především díky zelinářské produkci a zahrádkářům. Od roku 2010 se začala choroba objevovat i na řepce, především v severovýchodní části republiky. Přítomnost nádorovitosti byla sledována po dobu pěti let na základě symptomů agronomickou službou Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Výskyt patogena a symptomy nádorovitosti byly nahlášeny ze všech krajů ČR kromě Ústeckého, celkem ve 31 ze 76 okresů. V současnosti (podzim 2015) je známo 130 lokalit, toto číslo bude ovšem jistě stoupat. Některé vzorky půdy byly testovány pomocí konvenční PCR (polymerázová řetězová reakce), aby se posoudila možnost použití této metody pro diagnostiku patogena. Všech 14 podezřelých vzorků bylo pozitivních.
Dalším cílem studie bylo zjistit patotypové složení izolátů P. brassicae z České republiky pomocí tří klasifikačních systémů, a také jejich analýza pomocí klasické PCR a kvantitativní PCR. Byly zjištěny značné rozdíly mezi populacemi P. brassicae, a počet patotypům se měnil v závislosti na systému hodnocení a prahu použitém pro rozlišení citlivé vs. rezistentních reakce rostlin. Při užití prahové hodnoty 25 % ID k odlišení citlivé vs. rezistentní reakce, bylo určeno celkem pět patotypům na základě Williamsova systému, pět patotypů pomocí systému Somé et al. a 10 patotypů pomocí s ECD systému. Na základě prahové hodnoty 50 % ID, bylo zjištěno pět patotypů podle systému Williames, čtyři na základě systému Somé et al. a 8 pomocí souboru ECD. Změna prahových hodnot vedla k přeřazení některých patotypům. Patotyp 7 podle Williamse byl nejčastější u obou prahových hodnot. Vysoké množství DNA patogena bylo nalezeno ve většině vzorcích půd analyzovaných pomocí kvantitativní PCR (qPCR).
Experimenty s odrůdami řepky rezistentními k P. brassicae byly provedeny na zamořeném pozemku a ve skleníku. Ve skleníku bylo pěstováno šest rezistentní odrůd v zamořené půdě odebrané z různých lokalit v České republice a byly hodnoceny indexem napadení (ID %). Nejlepší výsledky (nejnižší ID) přinesla odrůda Mentor (2 +- 0,7 %), těsně následovala odrůda SY Alister (5 +- 1,1 %), nejvyšší index napadení měla odrůda CHW 241 (30 +- 3,8%). V první sezóně polního pokusu bylo testováno sedm rezistentních odrůd, vývoj napadení byl sledován každý měsíc. Nejnižší index napadení měla odrůda Andromeda (3 +- 0,8%) a PT 235 (4 +- 1,5%), naopak nejvyšší ID měla opět odrůda CWH 241 (46 +- 6,5%). Ve druhé sezóně žádná z odrůd nedosáhla 25 % ID (odrůda CWH 241 byla z pokusů stažena na základě žádosti dodavatele osiva). Nejvyšší výnos byl dosažen odrůdou SY Alister (6,1 t / ha) v první sezóně a odrůdou PT 242 (5,03 t / ha) ve druhé sezóně pokusů. Koncentrace inokula na poli byla měřena pomocí metody qPCR a byla vytvořena mapa zamoření pole. Nejvyšší koncentrace spor byly nalezena na vjezdu na pole. Všechny získané informace o účinnosti rezistence a diverzitě populací P. brassicae z České republiky lze využít ke zefektivnění ochrany proti nádorovitost na našem území.
|
host ::
