|
Chov koní plemene Appaloosa a možnosti jejich využití
Zuzjaková, Eva ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je souhrnem základních informací o chovu a využití koní plemene appaloosa. Charakteristickým znakem plemene je atraktivní zbarvení srsti, způsobené souborem genů označovaným jako leopard complex (Lp). Proto je nejprve zmapován výskyt tohoto barevného vzoru v populaci rodu equus. Přítomnost Lp byla prokázána již u pravěkých koní, jejichž portréty byly objeveny na mnoha jeskynních malbách. V době domestikace získala barva koní pro člověka zvláštní význam. Koně se stejným barevným vzorem, který mají dnešní appaloosy, jsou zobrazeni v hrobkách Keltů, Skýtů a Etrusků v Evropě, stejně jako na nádobách a nástěnných malbách čínské a egyptské kultury. Významný chov skvrnitých koní je také doložen ve Ferganském údolí ve východním Uzbekistánu. V 16. století se v celé Evropě velmi rozšířil starošpanělský typ koní, kteří byli hojně chováni i ve variantě strakošů. Tito koně se následně dostávali se španělskými osadníky do Ameriky, kde z nich indiáni kmene Nez Perce vyšlechtili dnešní appaloosy.
Dále je v práci věnován prostor organizaci chovu appaloos, která spadá kompletně do kompetence Appaloosa Horse Clubu v USA. Uveden je plemenný standart a charakteristické znaky, kterými jsou barevná srst, skvrnitá kůže, viditelná bělima očí a pruhovaná kopyta. Popsáno je též sedm jednotlivých typů zbarvení a tři varianty registrace.
Výrazným problémem chovu appaloos je výskyt dědičných onemocnění. Zde je uvedeno pět nejzávažnějších. Je to CSNB, noční slepota koní spojená s výskytem homozygotně dominantní varianty Lp. HYPP, hyperkalemická periodická paralýza svalů, která způsobuje svalové křeče postižených jedinců a do chovu se dostala prostřednictví zástupců plemene quarter horse. Stejně jako další uvedené onemocnění. HERDA, lokální kožní asténie koní, která způsobuje nevratné poškození namáhané kůže. Dalším závažným onemocněním je PSSM, polysacharidová myopatie koní, která je jednou z mnoha myopatií vyskytujících se u koní. Poslední popsané onemocnění je letální GBED, u kterého postiženým hříbatům chybí enzym GBE, který je nutný pro syntézu a skladování glykogenu. I přes zlepšující se opatření se tyto nemoci zatím nedaří z chovu odstranit.
Dále jsou v práci uvedeny možnosti využití appaloos jako koní sportovních, rekreačních a pracovních a popsán systém závodů a jejich hodnocení.
|
|
Potenciál udržitelného rozvoje obce
Uhlíková, Ivana ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou strategie udržitelného rozvoje
se zaměřením na environmentální pilíř a následné hodnocení implementace environmentální udržitelnosti ve městě Kladně. Cílem bylo zhodnotit aktivní
i perspektivní environmentální politiku tohoto města.
V teoretické části jsou popsány jednotlivé zákony, dokumenty a nástroje týkající se environmentální politiky a udržitelného rozvoje. Práce popisuje zájmové území, jeho historický vývoj, demografii, životní prostředí, sociální oblast a kulturu.
Na konkrétních příkladech je poté doporučeno, jak by environmentální
management města Kladna mohl postupovat. Navržená doporučení jsou výsledkem analýzy všech zjištěných dostupných informací a zahrnují také potřeby a požadavky obyvatel města. Důležitá je aktualizace Strategie environmentální politiky a uvedení aktivit ze Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno do praxe. Zlepšení veřejné služby a komunitní soudržnost. Vytvoření školních fór na základních školách.
Závěrečná část obsahuje výsledky terénního šetření. Při tom byly rozdány
a sesbírány dotazníky v kombinaci s řízenými rozhovory.
|
|
Památné stromy ve vybraném regionu
Hrom, Zdeněk ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem práce je zjistit, je-li o vybrané památné stromy v regionu Litoměřicka pečováno v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. Majitelé pozemků na nichž stojí památné stromy budou osloveni se sdělením o vynaložených prostředcích v minulém období na péči na tyto stromy a o případném čerpání dotací na něž je ze zákona nárok. Tyto údaje budou dále použity při zpracování diplomové práce. Památné stromy budou fotograficky dokumentovány, posouzen zdravotní stav a s majiteli pozemků bude řešeno další případné financování péče s pomocí dotací. Při žádosti o dotace bude použito aktuálních dotačních titulů.
|
|
Životní cyklus a dokumentace studentských projektů
Zbořilová, Nikola ; Bartoška, Jan (vedoucí práce) ; Mudrychová, Kristýna (oponent)
Cílem této práce je popsat a porovnat studentské projekty podle času, rozsahu, zdrojů, přínosů, rizik a jakosti a navrhnout způsoby zlepšení plánování a organizace těchto projektů. V první části práce je popsán teoretický přehled v oblasti projektového řízení a jsou uvedeny a vysvětleny termíny, které byly použity v případové studii. V případové studii jsou nejprve popsány získané informace o konkrétních projektech, které jsou předmětem porovnávání. Z těchto informací proběhla analýza stavu použití nástrojů projektového řízení a životního cyklu v rámci studentských projektů. Z analýzy vyplynuly informace důležité pro následné porovnání. Pak bylo posouzeno, které faktory pozitivně nebo negativně ovlivnily plánování a organizování projektů. Následně byl sestaven návrh, jak posílit pozitivní vlivy a omezit negativní vlivy ve studentských projektech. Jako dodatečná studie pak přišla analýza zájmu studentů o účast v Soutěži studentských projektů organizované Katedrou systémového inženýrství na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze.
|
|
Drobné sakrální stavby na území Máchova kraje
Sobotková, Lenka ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Souhrn
Diplomová práce mapuje a identifikuje drobné sakrální památky v krajině a menších sídlech na katastrálním území obcí spolku Máchův kraj. Katastrální území spolku se nachází z větší části jihozápadní části Libereckého kraje částečně zasahuje na jihu do Středočeského kraje. Tyto drobné stavby sakrálního charakteru byly zakládány na křižovatkách cest, kupeckých stezek, v blízkosti studánek, ale i jako projevy vděčnosti či jako vzpomínka na veselou, významnou či tragickou událost. Každá tato drobná sakrální stavba působí na vnímání okolí člověka, obohacuje prostor vesnice i krajiny a spolu s doprovodnou zelení, která plnila funkci útočiště na cestách, orientačního bodu či funkci bleskosvodu, tvoří společnou výtvarnou i tradiční hodnotu. Své poslání ztratily částečně nebo úplně nevhodným přemístěním.
Hlavním přínosem a cílem této práce je zjištění současného stavu těchto památek ve vybraném území a vytvoření podrobného katalogu, sloužící jako zdroj informací pro turistický ruch, pro regionální rozvoj jako je zapojení do stávajících a též i do nově vznikajících turistických, cyklistických nebo naučných stezek, ale také jako podklad pro dílčí analýzy v rámci hodnocení krajinného rázu, při tvorbě územního plánu, návrhu plánu při pozemkových úpravách nebo pro potřeby konkrétní obce.
Katalog je sestaven na základě odborné a regionální literatury, podrobného terénního průzkumu, zahrnujícího katastrální území všech obcí, které jsou součástí dobrovolného svazku obcí Máchův kraj, mapových podkladů a výpovědi některých starousedlíků. Stavby jsou fotograficky zdokumentovány a popsány jak z hlediska současného stavu, tak z hlediska krajinářského významu, je zde uvedeno umístění stavby s uvedením GPS souřadnic a zakreslení v současné aktuální mapě vybraného území.
|
|
Analýza a hodnocení vývoje zalesněných pastvin v krajině
Marková, Magdaléna ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tématem mé diplomové práce je analýza a vyhodnocení vývoje zalesněných pastvin na několika lokalitách v polabských nížinách od první poloviny 19. století do současnosti. Oblast je charakteristická svou úrodností a vysokým podílem orné půdy.
Analýza získaných dat byla provedena pomocí geografického informačního systému (GIS). Hlavními zdroji dat byly mapový a písemný operát Stabilního katastru a současná ortofotomapa. Informace z ortofotomapy byly navíc ověřeny v terénu.
Výsledkem práce jsou mapové kompozice zobrazující trajektorie vývoje zalesněných pastvin v zájmových lokalitách (zaniklé, kontinuální a nové), grafy vyjadřující plochu jednotlivých trajektorií a zhodnocení využitelnosti písemného operátu stabilního katastru pro tuto práci.
Získané informace o přírodním a socio-ekonomickém vývoji dané oblasti jsme si pak kladli do souvislostí a díky tomu dostali možné vysvětlení zjištěného vývoje, tedy proč staré zalesněné pastviny zanikly a na jiných místech vznikly nové. Na změny pastvin s dřevinami měl vliv nejen socio-ekonomický vývoj území, ale pravděpodobně také blízkost vodního toku. Písemný operát stabilního katastru se ukázal jako nevyužitelný pro tuto práci.
|
|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Řízení procesu vzdělávání v konkrétní organizaci
Suchardová, Lucie ; Urbancová, Hana (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na řízení procesu vzdělávání v konkrétní organizaci. Znalosti, dovednosti a schopnosti zaměstnanců jsou mnohdy jediným zdrojem konkurenční výhody podniku, proto se problematika vzdělávání zaměstnanců stává klíčovým tématem managementu firem. Hlavním cílem této práce je identifikovat a zhodnotit systém vzdělávání v podmínkách organizace DIAMO, státní podnik, odštěpný závod Těžba a úprava uranu, a v případě zjištěných nedostatků navrhnout vhodná opatření a změny ve vzdělávacím procesu. Toho je dosaženo pomocí analýzy interních dokumentů organizace, kvantitativního dotazníkového šetření doplněného o kvalitativní výzkum provedený formou rozhovorů s řídícími pracovníky. Výsledkem šetření je zjištění existence systematického, neustále se opakujícího a efektivního procesu vzdělávání v této organizaci, kdy postoj zaměstnanců ke vzdělávání je převážně kladný. Naopak nedostatky jsou spatřovány v absenci některých tematických oblastí vzdělávání, v některých zaměstnancích, kteří považují další vzdělávání za zbytečné a v problému odchodu klíčových pracovníků do důchodu, s nimiž odcházejí znalosti a zkušenosti, které jsou pro podnik důležité. Na základě těchto zjištěných skutečností bylo navrženo zavedení pravidelných odborných exkurzí pro vlastní zaměstnance, zvýšení vnitřní motivace zaměstnanců ke vzdělávání prostřednictvím individuálního přístupu vedoucích pracovníků ke každému zaměstnanci a zabezpečení kontinuity znalostí pomocí sdílení znalostí mezi generacemi zaměstnanců.
|
|
Zdravý životní styl mladé populace
Rožánková, Vladimíra ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá Zdravým životním stylem mladé populace na Střední škole zemědělské a potravinářské v Klatovech. Práce je členěna na dvě části, první je část teoretická, která se nejprve věnuje základním pojmům v souvislosti se zdravým životním stylem. V krátkosti je v další části charakterizována skupina mladé populace z hlediska fyzických, sociálních a psychických charakteristik. Nejvíce prostoru v teoretické části je věnováno projektům na podporu zdravého životního stylu a možnostem, které mají školy a školská zařízení k aktivní podpoře životního stylu.
Druhá část této práce je část výzkumná. V této části bude provedena institucionální analýza Střední školy zemědělské a potravinářské, Klatovy podle Malinowského. Tato analýza bude realizována na základě podrobného studia dokumentů školy, dále bude ve škole provedeno pozorování, rozhovory s pedagogy a s managementem školy. V hodinách tělesné výchovy pak proběhne měření tělesné výšky a váhy vybraných žáků, které bude společně s ostatními faktory využito pro zjištění, zda vybraná instituce plní své poslání v oblasti podpory zdravého životního stylu, a tím bude naplněn hlavní cíl práce. V poslední části práce bude navrženo doporučení pro danou instituci k aktivní podpoře zdravého životního stylu.
|
host ::
