Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22,439 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.86 vteřin. 

Technicko-ekonomické aspekty zateplování budov
Kocová, Dana ; Kopecká, Lenka (vedoucí práce) ; Kic, Pavel (oponent)
Práce si klade za cíl vytvoření podkladu pro rozhodování o efektivnosti provádění úsporných opatření formou zateplení objektu a vyjádření přínosů opatření k dosažení úspory energií. Demonstruje vývoj požadavků na konstrukce. Posuzuje možnosti a vhodnost využití třech variant provedení zateplení na dvou typech objektů. Navrhuje opatření pro splnění současných tepelně technických požadavků. Provedením kalkulace jednotkových cen jsou posouzeny náklady na realizaci a návratnost dodatečných opatření. Práce poskytuje investorům prvotní materiál pro jejich investiční záměr na provedení zateplení objektu a hodnotí přínosy provedených opatření.

Plánování tras pro obchodního zástupce ve společnosti ELIOD servis, s.r.o.
Huzincová, Karolína ; Houška, Milan (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
Cílem této doplomové práce je prověřit, optimalizovat a doporučit nové trasy jízd obchodního zástupce společnosti ELIOD servis, s.r.o., který objíždí svěřené obchodní partnery v Plzeňském a Karlovarském kraji. V takto velkém svěřeném regionu je mnoho možných variant cest, jak postupně zákazníky objíždět a brát v potaz požadavky na periodicitu návštěv. Z tohoto důvodu musí být výběr optimálních tras proveden velmi pečlivě, aby obchodní zástupce najel co nejméně kilometrů a jeho jízda byla efektivní jak na spotřebu PHM, tak i na časovou úsporu. Pro optimalizaci tras bude použit víceokruhový okružní dopravní problém, Mayerova metoda a následně výpočetní program TSPKOSA - metoda větví a mezí, která je nejoptimálnější metodou pro řešení úloh takového rozsahu. V literární rešerši budou představeny metody pro řešení dopravních úloh. Případová studie bude provedena za použití uvedených metod v literární rešerši a tím bude zadaný problém řešen praktickým způsobem. Od popisu společnosti, jejích specifických potřeb, požadavků na obchodního zástupce, použití metod pro daný problém až po dosažení optimalizovaných výpočtů a nejlepší varianty výsledných okruhů.

Využití českého teplokrevníka u jízdních složek státní policie České republiky
Vlčková, Petra ; Navrátil, Jan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Vývoj koně započal u Hyracotheria, drobného živočicha obývajícího lesy eocénu. Od té doby se rozvíjel do více či méně úspěšných forem, v nichž se odrážely podmínky prostředí jeho výskytu. Prvotní využití koní spočívalo ve zdroji masa a teprve až v dobách před 4600 lety se začínají objevovat důkazy o domestikaci těchto zvířat. Z tažného a dopravního prostředku se spolu se zdokonalujícím systémem chovu postupně stával kůň jezdecký, který napomáhal nejen šířit lidskou populaci, ale i ovlivňovat historii mnoha civilizací. Dnes je kůň reprezentován velkým množstvím plemen a rázů, jenž jsou uplatňovány mimo jiné v jezdeckém sportu, práci s dobytkem, dostizích, práci v lese nebo jako společníci. Svou nezastupitelnou úlohu získal kůň i ve službách státní jízdní policie České republiky, kde je denně nasazován do akcí různorodého charakteru, mezi které patří hlídkování ve městech a v okrajových oblastech, pátrání po pohřešovaných osobách nebo obnovování veřejného pořádku. Pro tyto účely se policistům nejvíce osvědčilo plemeno český teplokrevník, přičemž dochází k preferenci valachů se zbarvením hnědák nebo ryzák. Vysoké nároky jsou kladeny na fyziologické vlastnosti, přičemž nejdůležitějším kritériem je výborný charakter. Kvalita těchto vlastností je následně odrážena v délce setrvání ve výkonu služby a v důvodech pro jejich vyřazení. Mezi ty nejvíce objevované patří především z různých příčin narušený zdravotní stav, ale i stáří signalizující tvrdé a odolné jedince. Z hlediska původu policejních koní se ve výkonu služby nejlépe osvědčili jedinci po hřebcích 1154 Quick Lauro Z, Mykonos a 1028 Manillon Rouge, což koreluje s jejich početním zastoupením v souboru služebních koní. Po zařazení všech dohledaných hřebců do příslušných linií se nejpočetnější linií stala linie 1100 Przedswit se sedmi hřebci, která však z pohledu potomků ve službě není hodnocena kladně. Z velkého počtu zastoupených linií byly četné především linie 5500 Pythagoras, 4700 Amour du Bois, Orange Peel xx-Almé Z, 67 Dark Ronald nebo 4800 Ladykiller XX. Centrálním systémem nákupu koní vhodných pro výkon služby by mělo prostřednictvím stanovených obecných požadavků dojít k unifikaci těchto koní a zároveň k prodloužení délky výkonu služby. Ve výsledcích je sjednocení typologických vlastností patrné, ovšem kohoutková výška hůlková u naměřených koní dosahuje v průměru vyšších hodnot, než stanovují požadavky. Co se týče délky výkonu služby, nejsou výsledky průkazné, tudíž se hypotéza potvrdila jen částečně.

Cloud computing v sektoru malých a středních podniků
Havlíček, Tomáš ; Šilerová, Edita (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Diplomová práce si klade za hlavní cíl implementovat do firemního prostředí patřící do sektoru malých a středních firem návrh cloudového řešení, dle požadavku zadavatelské firmy. S tím jsou spjaté dílčí cíle rešeršní části, které tvoří vymezení sektoru malých a středních podniků, vysvětlení termínů korespondujících s cloud computingem, vysvětlení samotného pojmu cloud computing a jeho distribučních modelů, analýzu cloudových služeb a co obnáší samotný přechod do cloudového prostředí pro firmy, včetně migrační smlouvy. První část shrnuje obecné poznatky o cloud computingu, zatímco druhá část přináší konkrétní implementaci cloudového řešení do firemního prostředí, založenou na empirickém výzkumu a požadavcích firmy.

Vliv zajištění kurzového rizika na výkonnost fondu kolektivního investování
Pfeiferová, Daniela ; Valder, Antonín (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Kolektivní investování se řadí mezi nejrychleji rostoucí oblasti investování na finančních trzích. V rámci jednotlivých ekonomik je jeho význam ovlivňován rozvinutostí kapitálového trhu. Počátky kolektivního investování v České republice jsou spojovány s kuponovou privatizací v 90. letech minulého století. Mezi základní výhody tohoto způsobu investování lze zařadit diversifikaci rizika, profesionální správu portfolia, likviditu investice, regulaci a daňové výhody. V teoretické části je popsán historický vývoj této oblasti podnikání na finančním trhu. Je provedena systematizace subjektů kolektivního investování podle předmětu investování, způsobu rozdělování výnosů investorům z hlediska investiční strategie, podle investičního profilu investora a podle stávající právní úpravy. Pro jednotlivá hlediska třídění byla vytvořena přehledná schémata. Obsahem analytické části disertační práce je rozbor postupů, které se využívají k měření výkonnosti podílových fondů, charakteristika rizik spojených s kolektivním investováním a rozbor možných způsobů zajištění proti měnovému riziku. Výstupy z disertační práce odpovídají na dvě formulované hypotézy: H1: Měsíční výše nákladů na zajištění kurzového rizika ovlivňuje měsíční výkonnost podílového fondu na základě provedené korelace časových řad. H2: Je informace o nákladech na zajištění kurzového rizika nezbytná pro kvalitní rozhodování drobného investora (spotřebitele). Na základě provedených statistických metod se neprokázala závislost nákladů na zajištění měnového rizika a měsíční výkonnosti fondu kolektivního investování, proto tato informace není pro rozhodování drobného investora podstatná.

Ekonomické dopady sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR
Kašparová, Kateřina ; Severová, Lucie (vedoucí práce)
Žijeme v 21. století, kdy se více než kdy jindy řeší finance, ekonomika jak z pohledu jedince, tak státu, ale také Evropské unie, která ovlivňuje každý členský stát a Česká republika není výjimkou. Ekonomická situace státu nadále ovlivňuje menší i větší firmy, podnikatele a fyzické osoby, které pod vlivem okolního vývoje dělají rozhodnutí mající vliv nejen na jejich současnost, ale také budoucnost. Ekonomická rozhodnutí fungování státu dopadají na úřady, které činí kroky podporující daná rozhodnutí, na firmy, jako například elektronická evidence tržeb, daňová zatížení a další zákony ovlivňující fungování podnikatelských subjektů. To vše dopadá přímo či nepřímo na konkrétního jedince pohybujícího se v hospodářství ČR. Cílem disertační práce je vyjádřit ekonomické dopady, a to z hlediska sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR, jak teoreticky, tak i prakticky. Ekonomický dopad sociální politiky ovlivňuje finanční situaci ekonomicky aktivních obyvatel, kteří jsou zasaženi nenadálou životní situací. Ta je degraduje v rámci společenského postavení z důvodu poklesu ekonomické úrovně, která je posléze nedostatečná a sociální politika mnohdy nedokáže dostatečně zohlednit ekonomickou situaci jedince před a po vzniku zmíněné situace. A jedinec mnohdy nedokáže dostatečně využít možnosti, které sociální politika umožňuje. Hlavním důvodem je nedostatečná informovanost, která by měla působit na jedince již před vznikem situace a vytvořit tak v lidech povědomí o možnostech řešení situace. Nenadálá životní situace, kterou řeší sociální politika a která je dále řešitelná prostřednictvím jejích nástrojů, je ztráta zaměstnání či neschopnost dále vykonávat pracovní činnost. Obě možnosti souvisí s poklesem pracovní schopnosti, kterou řeší sociální politika prostřednictvím poskytováním invalidních důchodů. Ty zastřešuje Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím okresních správ po celé ČR. Stát ovlivňuje výši invalidních důchodů stanovením výše minimální mzdy, vyměřovacího základu, stanovením procentní výměry invalidního důchodu včetně jejích redukčních hranic či minimální dobou potřebného pojištění. Zmíněné ukazatele vstupují do výpočtu invalidního důchodů, který se tak stává velmi individuální záležitostí, avšak ovlivňuje svými pravidly 441 tisíc osob pobírajících tento důchod, který ve III. stupni dosahuje průměrné výše 10 262 Kč. S tímto finančním prostředkem o něco málo vyšším než je minimální mzda musí jedinec hospodařit a řešit nově vzniklou situaci. Ekonomické dopady způsobené nenadálou životní situací ovlivňují nejen jedince samotného, ale také jeho blízké okolí. K eliminaci těchto negativních ekonomických dopadů slouží další nástroje sociální politiky, které mohou finanční situaci zlepšit. Avšak jedná se o značnou administrativní náročnost, pro kterou je zapotřebí znalost o možnostech, mezi které patří příspěvky na péči, příspěvky na mobilitu, průkaz osoby se zdravotním postižením, ale také možnost odvolat se proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení odvolat a zlepšit tak svoji ekonomickou situaci.

Hodnocení dopravní dostupnosti suburbánních oblastí Prahy
Marčev, David ; Růžička, Miroslav (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá dopravní dostupností hlavního města Prahy ze suburbánních oblastí při každodenní vyjížďce do zaměstnání. Cílem práce je návrh metodického postupu pro hodnocení dopravní dostupnosti za pomoci energetické náročnosti jako měřítka. Na základě zjištěné energetické náročnosti osobního automobilu a autobusu, z experimentálních jízd, bylo navrženo měřítko k hodnocení energetické náročnosti. Nově navržené měřítko bylo aplikováno na vybraná suburbia, která byla posléze vzájemně porovnána. Součástí této práce bylo navržení informačního energetického štítku, který má za cíl informovat obyvatele o energetické náročnosti jednotlivých druhů dopravy při každodenní dojížďce za zaměstnáním ze suburbánních oblastí do jádrového města. V práci bylo ověřeno, zda na naměřené hodnoty energetické náročnosti má statisticky významný vliv hodnota některého jiného znaku. Hlavním přínosem této práce je navržení metodického postupu pro zjištění a hodnocení energetické náročnosti suburbánních oblastí při každodenní vyjížďce. Dalším přínosem je navržení informačního energetického štítku, které slouží k informovanosti obyvatel o energetické náročnosti dojíždění za zaměstnáním do jádrového města.

Vliv dynamiky klimatických a stanovištních podmínek na změny početnosti a migračního chováni zimujících a migrujících vodních ptáků
Adam, Matyáš ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
Vodní ptáci se svými specifickými habitatovými a potravními nároky, jež se mohou během ročního cyklu měnit (Riffell et al. 2003; Taft & Haig 2006), dokáží rapidně reagovat na změny prostředí a indikovat tak kvalitu a rozmanitost mokřadů (Delany 1999; Fernández et al. 2005; Amat & Green 2010). Výrazná přeměna krajinného pokryvu související s antropogenním využíváním krajiny a oteplování klimatu vedly v posledních desítkách let k významným změnám v rozšíření a početnosti mnoha druhů vodních ptáků napříč Evropou (Delany et al. 2006; Fox et al. 2010; Lehikoinen et al. 2013; Pavón-Jordán et al. 2015a). Abychom porozuměli dynamice migrujících ptáků v prostoru i čase a mohli hodnotit dopady jak globálního charakteru, tak lokálních podmínek jednotlivých stanovišť během celého ročního cyklu, je zapotřebí nadnárodně řízeného monitoringu a výzkumu. Od zahájení Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v roce 1967 byly v západním Palearktu dokumentovány signifikantní trendy početnosti (rostoucí i klesající) u téměř poloviny populací zimujících vodních ptáků (Delany et al. 2006; Wetlands International 2016) a odrazily se tak i na trendech v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Mokřadní lokality na našem území, jejichž dostupnost je značně proměnlivá dle aktuálních povětrnostních podmínek, se nachází spíše na okraji zimního rozšíření vodních ptáků (Gilissen et al. 2002), přesto u nás početnost většiny druhů v posledních dekádách narůstá (Musil et al. 2011). Navíc na území České republiky nebyl v posledních dekádách zaznamenán významný nárůst zimních teplot (Klein Tank et al. 2002; Musilová et al. 2009; Dušek et al. 2013). Je proto pravděpodobné, že zde ptáci mohli začít využívat vhodná alternativní prostředí s dostupnými zdroji potravy, která úspěšně dokáží redukovat negativní dopady chladného počasí a to nejspíš i bez ohledu na ochranný status prostředí (Musilová et al. 2015). Vedle stávající územní ochrany byly na našem území za účelem ochrany migrujících ptáků vyhlášeny v roce 2004 tzv. ptačí oblasti (special protection ares; evropská směrnice o ptácích 2009/147/EC). Dosud však u nás nebyla testována efektivita a dopad zákonné ochrany na jednotlivé druhy zimujících vodních ptáků. Navíc některé zahraniční studie již poukázali na nesoulad mezi ptačími oblastmi a rozšířením druhů (López-López et al. 2007; Briggs et al. 2012; Albuquerque et al. 2013). Takové výsledky volají po dalším vědeckém výzkumu, který je potřebný jak na úrovni společenstev tak detailněji na úrovni jednotlivých druhů. Husy velké, jimiž se zabývá druhá část disertační práce a jejichž populace v Evropě doznaly během posledních desítek let rapidního nárůstu, jsou ideálním modelovým druhem pro sledování jejich vztahu ke změnám prostředí a klimatu, ale také jejich vztahu k rušení antropogenního původu (Fox & Madsen 1997; Ramo et al. 2015). K tomu je potřebná patřičná znalost jejich distribuce, početnosti a chování. Od třicátých let, kdy začaly být husy na našem území kroužkovány, intenzita individuálního značení ptáků sice značně kolísala a odrážela se tak i v množství zpětných záznamů, v posledních deseti letech ovšem rapidně vzrostla (Podhrazský 2010). Historická data do roku 2002 (Cepák et al. 2008) společně s daty novými však dosud nebyla důkladně analyzována a ve světle současných změn tradičních zimovišť a migračního chování většiny populací hus vyžadují zvýšenou pozornost. V současné době navíc přichází na řadu také satelitní sledování jedinců, které nám dokáže prozradit detailnější informace o chování jedinců.

Ekologické a evoluční strategie nekrofágních brouků (Coleoptera)
Jakubec, Pavel ; Růžička, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Nekrofágní brouci (Coleoptera) jsou zajímavou a velmi diversifikovanou ekologickou skupinou, s velkým dopadem na přirozený cyklus živin. Jejich hlavní složkou potravy, a zároveň místem rozmnožování, jsou mršiny obratlovců, člověka nevyjímaje. Tento vztah je často různě využíván ve forenzní entomologii, ale jeho potenciál není zdaleka využit, protože znalost biologie a ekologie těchto brouků je velmi kusá. V této disertační práci chci prozkoumat geografické rozšíření, ekologické nároky a vývojovou biologii několika středoevropských druhů nekrofágních brouků, tedy výsledek jejich ekologických a evolučních strategií. Za tímto účelem jsem si položil tři široce formulované otázky. Které faktory jsou určující pro lokální abundanci mrchožroutovitých brouků (Coleoptera: Silphidae)? Jaké je současné geografické rozšíření mrchožroutů otevřené krajiny v České republice? Jak ovlivňuje teplota vývoj druhu Sciodrepoides watsoni (Spence, 1813)? Zjistili jsme, že půdní typ má statisticky významný vliv na početnost mrchožroutů. Šest druhů preferovalo černozemě -- Nicrophorus antennatus (Reitter), N. germanicus (Linnaeus), N. interruptus (Stephens), N. sepultor (Charpentier), Silpha obscura obscura (Herbst), T. sinuatus (Fabricius), a jeden fluvizemě -- N. humator (Gleditsch). Tyto závěry podporují naši hypotézu, že půdní typ by mohl být jedním z určujících faktorů pro výskyt nekrofágních evropských mrchožroutů. Za účelem zjištění geografického rozšíření mrchožroutů jsme položili 420 vnazených padacích pastí na 84 lokalitách a takto jsme získali 71 234 kusů 15 druhů těchto brouků. Mezi nimi byly i tři druhy hrobaříků, kteří jsou na Červeném seznamu bezobratlých. Dva z nich jsou zranitelné, teplomilné druhy otevřené krajiny Nicrophorus antennatus (Reitter, 1884) (nalezen okolo Loun a Židlochovic) a Nicrophorus germanicus (Linnaeus, 1758) (Louny, Zábřeh a Židlochovice). Třetí je téměř ohrožený druh Nicrophorus sepultor Charpentier, 1825 (nalezen okolo Loun, Kutné Hory, Zábřeha a Židlochovic), který taktéž preferuje otevřenou krajinu. Studium vývoje běžného holarktického druhu Sciodrepoides watsoni probíhalo v laboratoři za několika konstantních teplot (15, 18, 21, 25 a 28°C). Na základě pozorování délky vývoje jsme vypočítaly parametry termálně sumačního modelu s jejich standardní chybou pro každé stádium vývoje (vajíčko, tři larvální instary a kukla). Zároveň jsme zjistili, že šířka hlavové kapsule je u tohoto druhu dobrým nástrojem pro určení stupně larválního instaru. Popisná statistika tohoto znaku a nová metodika jak studovat velikostně definované znaky je přiložena k práci.

Behaviorální selekční kritéria pro odhad upotřebitelnosti štěňat německého ovčáka Policie ČR.
Hradecká, Lenka ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Projekt je založen na behaviorálních testech 7 týdenních štěňat německého ovčáka prováděných v policejní chovatelské stanici (dále CHS) v Prackovicích nad Labem a v Domažlicích. Práce byla zaměřena na ověření použitelnosti a zlepšení selekce štěňat s použitím behaviorálního testu. Testovali jsme možnost vlivu prostředí (přítomnost střelnice poblíž CHS Domažlice) na pozdější úspěšnost štěňat v povahovém testu. Cílem projektu bylo nasbírání dostatečného množství nových dat, která přispěla k ověření hypotézy, že štěňata vyrůstající v prostředí se střelnicí budou následně lépe hodnoceny v disciplínách hodnotících reakce na hluk a zlepšení metodiky selekce štěňat. Bylo zjištěno, že rozdílné výsledky jsou ovlivněny původem fen - matek. To znamená, že štěňata pocházející od matek z CHS nacházející se v blízkosti střelnice, jsou následně lépe hodnocena v disciplínách hodnotících reakci na hluk ve srovnání se štěňaty od matek pocházející z CHS bez střelnice. Horší reakce na hluk měl štěňata z vrhů s větším počtem štěňat. Další částí naší práce bylo vypracování meta-analýzy pro behaviorální charakteristiky, neboť autoři se v této oblasti značně rozcházejí a zjištění, do jaké míry jsou povahové vlastnosti dědivé, by značně mohlo přispět ke zlepšení metodiky selekce štěňat. Shromáždili jsme dostupnou literaturu za posledních 40 let, tzn. 1761 údajů ze 47 prací zabývajících se dědivostí povahových vlastností. Tyto data jsme rozdělili do 5 skupin(prostředí, pasení, lov, hra a psychické vlastnosti). Meta-analýzou bylo zjištěno, že dědivost znaků z těchto skupin je obecně nízká. Z výsledků vyplývá, že je třeba od základu změnit chovatelské postupy u těch plemen psů, u kterých je chování hlavní kritérium při hodnocení výkonnosti (např. lovecká, služební), neboť na základě výkonnostních výsledků a výsledků povahových testů jsou některá plemena uchovňována a následně používána k reprodukci. Přikláníme se tedy k názoru některých.