|
Analýza výkonnosti firmy užitím matematického modelování a počítačového systému pro podporu strategického řízení organizace
Horáková, Eva ; Švehla, Michal (oponent) ; Chvátalová, Zuzana (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat finanční výkonnost vybraného podniku, zjistit nedostatky a podat návrhy na zlepšení situace. Nejprve jsou teoreticky uvedeny vybrané finanční ukazatele jako rentabilita, zadluženost apod., a také Maple, program používaný pro řešení matematických úloh. V praktické části je popsána brněnská společnost TRON, zabývající se LED osvětlením. Finanční ukazatele jsou zpracovány v Maplu, je porovnána rozvaha a výkaz zisku a ztrát za několik po sobě jdoucích let, kde se zjistí, v jaké finanční situaci se podnik nachází. Výsledek by měl vybrané firmě pomoci při dalším rozhodování a chování.
|
| |
|
Nástroje sociálního pracovníka při sociální práci s rodinou a dítětem s postižením
BUDKOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se pokusila nahlédnout do problematiky spolupráce rodiny s dítětem s postižením a sociálních pracovníků poskytujících sociální služby této cílové skupině. Rodina je základním pečujícím činitelem, a proto má nezastupitelnou roli při péči o dítě s postižením. Dnes není péče o dítě s postižením pouze záležitostí rodiny, ale i kvalifikovaných pracovníků. Pestrý tým kvalifikovaných pracovníků se nachází v rámci koordinované rehabilitace, která efektivně propojuje prostředky léčebné, sociální, pedagogické a pracovní. Předpokládá to ovšem vytvoření funkčního multidisciplinárního týmu, v němž zaujímá každý odborník své specifické místo. Důležitým předpokladem pro fungující spolupráci je i aktivní zapojení členů rodiny. Pro rodinu je důležitá i podpora ze strany sociálních služeb a státních institucí. Cílem práce bylo identifikovat roli institucí a sociálních pracovníků poskytujících podporu rodinám pečujícím o dítě s postižením. Do výzkumu byly zahrnuty organizace, jejichž sociální služby jsou primárně poskytovány rodinám, které pečují o dítě s postižením. Pro zpracování empirické části byl použit kvalitativní výzkum. Sběr dat byl proveden pomocí metody dotazování, za pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo deset sociálních pracovníků, kteří poskytují sociální služby rodinám s dítětem s postižením. V souvislosti s cílem práce byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která zněla: Do jaké míry na komplexní péči o dítě participuje rodina a instituce? Z hlavní výzkumné otázky byla dále vyvozena dílčí výzkumná otázka, která zněla: Jak rodina koordinuje péči o dítě s postižením, pokud nespoléhá na systém pomoci institucí a sociálních pracovníků? Z výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci fungují pro rodiny s dítětem s postižením především jako podpůrný prvek. Poskytují rodinám především podporu v jejich obtížné sociální situaci, nasměrují je, ukazují jim možnosti jak s dítětem pracovat, jak ho rozvíjet, ale ta hlavní část práce spočívá na rodině. Dále z výzkumu vyplynulo, že pokud se rodina rozhodne využít pomoci sociálních služeb, spolupracuje se sociálními pracovníky a využívá službu ve svůj prospěch. Výzkum rovněž ukázal, že pokud je péče o postižené dítě pouze na rodině, je tato situace pro ně velni náročná a obtížná.
|
|
Domácí hospicová péče z pohledu rodinných příslušníků nevyléčitelně nemocných
SVOBODOVÁ, Anna
Za cíl své diplomové práce jsem si stanovila identifikovat vnímání potřebnosti hospicové péče na Telčsku rodinnými příslušníky nevyléčitelně nemocných. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu a internetové zdroje věnující se domácí hospicové péči. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí hospicové péče, kde se snažím objasnit a vysvětlit pojmy obecná a specializovaná paliativní péče, které mají společný cíl, a to důstojné a klidné umírání. Ve druhé kapitole se věnuji rodině v kontextu paliativní péče, která hraje v péči o nemocného hlavní roli. Pokud se rodina rozhodne pečovat o nevyléčitelně nemocného doma, je důležité ji podpořit. Dále se v této kapitole věnuji potřebám rodinných příslušníků, zde jsou popisována tři klíčová témata potřeb rodin terminálně nemocných. Zabývám se také péčí o rodinu pacienta, která je součástí hospicové péče, protože zde není nemocný pouze pacient, ale celá jeho rodina. Z toho vyplývá, že každý člen rodiny potřebuje paliativní péči. V závěru této kapitoly se věnuji zármutku pozůstalých. Jde hlavně o to, aby nezůstávali ve svém zármutku osamoceni, aby je někdo v jejich zármutku doprovázel. Ve třetí kapitole pojednávám o roli a postavení nemocného. Ta se mění, pokud se člověk se závažným onemocněním stává postupně závislým na cizí pomoci a přestává být schopen udržet svoji profesní i rodinnou roli. Má to nemalý dopad na jeho psychiku a emoce. Dále se zde věnuji potřebám nevyléčitelně nemocných, které se v bezprostřední blízkosti smrti mění, jsou proměnlivé podle rodinné i sociální situace. Ke změně dochází i v průběhu adaptace na nepříznivou diagnózu a prognózu, na nástup a zvládání obtíží a komplikací. Popisuji zde čtyři okruhy potřeb, biologické, psychologické, sociální, spirituální. Ve čtvrté kapitole charakterizuji domácí hospicovou péči, která je popisována jako specializovaná paliativní péče, poskytovaná v domácím prostředí v kruhu rodiny a přátel. Dále se zde věnuji historii hospicové péče v České republice, která poukazuje na to, že v době před druhou světovou válkou bylo naprosto normální dopečovat svého umírajícího doma, toho trendu nastává v 90. letech. Uvádím také cíle domácí hospicové péče a vymezení činnosti. Součástí čtvrté kapitoly je složení multidisciplinárního týmu a financování domácí hospicové péče. V páté kapitole charakterizuji Home Care, které se pokoušejí o rozšíření služeb o domácí paliativní péči. Dále se zde též věnuji historii Home Care, cílům této péče, vymezení činnosti, personálnímu zajištění agentury a závěrem uvádím financování Home Care. V šesté kapitole představuji organizaci Sdílení, o.p.s., Telč, její poskytované služby a základní činnosti podle zákona č. 108/2006 Sb. Dále zde popisuji poslání a cíle této organizace , které usilují o pomoc a podporu vážně nemocným osobám, zdravotně postiženým a jejich blízkým při řešení jejich těžké životní situace. Hlavními cíli Sdílení je zachování co nejvyšší soběstačnosti a důstojnosti vážně nemocných a podpora rodinám, které najdou sílu a odvahu doma, v přirozeném prostředí, doprovodit nevyléčitelně nemocného člena rodiny do konce jeho života. V praktické části své diplomové práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu s použitím metody dotazování formou polostandardizovaného a zpravována metodou otevřeného kódování. Základní soubor tvoří vybraní rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocných, kteří jsou rozdělení do dvou skupin. První skupina představuje 3 respondenty, kteří byli v péči domácího hospice Sdílení. Druhou skupinu představují 3 respondenti v péči domácího hospice Home Care. V praktické části práce popisuji nejprve vlastní proces sběru dat, zaznamenávám výsledky rozhovoru zpracovány metodou otevřeného kódování. Pro přehlednost byly zapsány do 3 tabulek a následné výsledky zaznamenány a porovnány v závěrečné tabulce.
|
|
Anti-ekonomie: vnímání organizace a spontánního řádu a jeho důsledky pro hospodářskou politiku
Ábelovský, Adam ; Pfeifer, Lukáš (vedoucí práce) ; Misic, Viktorija (oponent)
Anti-ekonomie je fundamentální kritikou racionality v ekonomii založenou v nepochopení organizace a spontánního řádu. Část anti-ekonomie (většinou laikové) vychází z "Folk Economics". Ekonomové mají tendenci se plést v základních principech neoklasické ekonomie. Tyto výsledky nejsou přesvědčivé. Komplexní charakter lidské mysli je zkoumán skrze "Folk Economics", omezenou racionalitu a Hayekův "The Sensory Order". Tento charakter se přenáší do studia společenských jevů a přináší potřebu užití subjektivní nebo ekologické racionality. Při vnímání lidské mysli skrze objektivní racionalitu neexistují pobídky pro učení se, což je v rozporu s Haykovou teorií lidské mysli. Neoklasická ekonomie může nalézt společnou řeč se subjektivní teorií mysli na poli experimentální ekonomie, např. neuroekonomie. Hayekův přístup k racionalitě vynucuje omezení vlády a udržování pravidel vzniklých evolučním procesem.
|
|
Sportovní volnočasové aktivity osob s tělesným postižením
NOVOTNÁ, Petra
Bakalářská práce s názvem Sportovní volnočasové aktivity osob s tělesným postižením se zabývá problematikou dostupnosti sportovních volnočasových aktivit pro osoby s tělesným postižením v Jihočeském kraji. Cílem práce je zmapovat sportovní volnočasové aktivity pro osoby s tělesným postižením a zjistit, jaká je jejich dostupnost v Jihočeském kraji. Práce se také zaměřuje na to, jak vnímají samotní postižení tuto nabídku a jak je volnočasová aktivita ovlivňuje, tj. zda má sport opravdu pozitivní vliv na osobu s tělesným postižením a zda je jim prospěšný i po zdravotní stránce. Teoretickou část práce jsem rozdělila do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole teoretické části definuji tělesné postižení. V druhé kapitole se zabývám rozdělením tělesného postižení dle postižené části těla. Považovala jsem za důležité, podrobněji uvést jednotlivá tělesná postižení. V další kapitole se věnuji smyslu sportovních volnočasových aktivit pro osoby s tělesným postižením a jejich historii. Uvádím, zda mají tělesně postižení sportovci i oporu v zákoně a jaké mají vůbec sportovní možnosti. Ve čtvrté kapitole se zabývám sportovními kompenzačními pomůckami. V praktické části bakalářské práce jsem použila kvalitativní typ výzkumu. Pro získání informací jsem využila metodu dotazování, techniku polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily tři skupiny respondentů. Do první skupiny patří sportovci s vrozeným tělesným postižením. Druhou skupinu tvoří sportovci se získaným tělesným postižením. Jako třetí výzkumnou skupinu jsem zvolila vedoucí pracovníky organizací, které realizují sportovní aktivity pro osoby s tělesným postižením. Otázky rozhovoru jsem zvolila tak, abych se dozvěděla od sportovců, jestli je pro ně nabídka volnočasových aktivit v Jihočeském kraji uspokojivá a abych zjistila, jaké překážky osoby s tělesným postižením musejí překonávat a jak je pro ně náročné vykonávat sport. Zajímalo mě, jaká je jejich motivace tyto bariéry zdolávat a jak tráví svůj volný čas sportem. Zaměřila jsem se zde i na hlavní smysl sportovní volnočasové aktivity pro osobu s tělesným postižením. Otázky pro vedoucí organizací byly zaměřeny na finanční stránku, na oblast vedení zařízení a na jejich aktuální nabídku sportů. Z výzkumu vyplynulo, že pro osoby s tělesným postižením je největší bariérou pro výkon sportu finanční náročnost. Jednotlivé organizace by nemohly fungovat bez svých nadačních partnerů a sponzorů. Tuto bariéru se snaží organizace i jednotliví sportovci zdolávat, protože pro ně má sport velký význam. Na základě výzkumu lze konstatovat, že osoby s tělesným postižením nemají v Jihočeském kraji velké možnosti, jak v případě zájmu trávit svůj volný čas sportem. Většina organizací, které zde fungují, se však snaží udělat pro lidi s tělesným postižením, kteří chtějí sportovat, maximum. V Jihočeském kraji chybí cyklistika, kterou by osoby z výzkumného souboru uvítali. Přehled organizací, které se věnují sportovním volnočasovým aktivitám, uvádím v příloze č. 2 na mapě Jihočeského kraje. Výsledky mé bakalářské práce lze využít k propagaci sportu osob se zdravotním postižením ve vztahu k širší veřejnosti, pečovatelům, lékařům a také k samotným lidem s postižením, protože oni sami často nevědí, kde mohou svůj volný čas sportovně trávit.
|
|
Úloha nestátních neziskových organizací v možnosti péče o rodiny dětí se spinální muskulární atrofií
ROUBÍKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce má název Úloha nestátních neziskových organizací v možnosti péče o rodiny dětí se spinální muskulární atrofií. Teoretickou část jsem rozdělila do pěti hlavních kapitol. V první kapitole definuji spinální muskulární atrofii, zabývám se klasifikací, diagnostikou a základní péčí o osoby se spinální muskulární atrofií. Ve druhé kapitole se věnuji možnostem terapie. Konkrétně píši o rehabilitaci a lázeňské léčbě, konzervativní a operační terapii, alternativní a medikamentózní léčbě, věnuji se kompenzačním pomůckám, a to především vozíčkům. V této kapitole ještě píši o respirační, ortotické a fyzioterapeutické péči. Z fyzioterapeutické péče zmiňuji míčkování, ergoterapii, bazální stimulaci, vodoléčbu a bazén, hipoterapii. Kapitolu zakončuji popisem projektu REaDY (Registry of muscular dystrophy). Třetí kapitola nese název Rodina dítěte se spinální muskulární atrofií. Považovala jsem za důležité zmínit zde fáze, kterými rodiče prochází při narození dítěte s postižením. Fáze popsala uznávaná švýcarská lékařka a odbornice na thanatologii Elizabeth Kübler-Rossová. Třetí kapitola končí doporučením pro rodiče a osoby pečující o dítě s postižením. Ve čtvrté kapitole směřuji k výchově a vzdělávání dětí se spinální muskulární atrofií. Děti nemají postižen intelekt a mohou být integrovány do mateřských, základních a středních škol, kde se vzdělávají děti bez mentálního postižení. V poslední kapitole se zaobírám nestátními neziskovými organizacemi, které znamenají obrovský přínos pro osoby se zdravotním postižením. V praktické části bakalářské práce jsem si stanovila dva základní cíle: zjistit, jaké služby poskytují nestátní neziskové organizace rodinám s dětmi se spinální muskulární atrofií a jak jsou rodiny s dětmi se spinální muskulární atrofií spokojeny s nabídkou těchto služeb. Pro dosažení cílů jsem použila kvalitativní typ výzkumu, a to metodu dotazování, techniku polostandardizovaného rozhovoru. Cílový soubor výzkumné části byl tvořen pracovníky nestátních neziskových organizací, kteří se zabývají spinální muskulární atrofií a rodiči dětí se spinální muskulární atrofií. Rozhovory jsem zaměřila na získání přehledu služeb, které poskytují nestátní neziskové organizace rodinám dětí se spinální muskulární atrofií. O rozhovor jsem požádala sedm rodičů dětí se spinální muskulární atrofií. Odpověď se souhlasem k realizaci rozhovoru jsem dostala od pěti rodin. Další část výzkumu tvoří přehled poskytovaných služeb. V této souvislosti jsem oslovila sociální pracovnici z Arpidy, centra pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, z. ú. a odbornou konzultantku z organizace Kolpingova rodina Smečno. Výzkumem jsem zjistila, že zmíněné organizace poskytují především odlehčovací pobyty, rehabilitace, ergoterapii, bazén, hipoterapii, půjčování kompenzačních pomůcek a poradenství. Rodiče mají největší zájem o odlehčovací pobyty, během nichž se o jejich dítě stará asistent a rodiče mohou odpočívat. Pro rodiče je tato služba nesmírně významná. Přináší s sebou odpočinek po fyzické i psychické stránce. U dětí není postižen intelekt a není jednoduché neustále vymýšlet různé aktivity. Současně má pro ně kontakt s jinou než pečující osobou nezastupitelný význam. Velký zájem je také o rehabilitaci, která je pro děti velmi přínosná a nezastupitelná. Rodiče uvádějí, že je pro ně důležité také poradenství. Je to v oblasti příspěvku na zakoupení kompenzační pomůcky či v oblasti integrace dětí ve škole. V otázce spokojenosti rodičů s danými službami se téměř všichni shodli na maximální spokojenosti. Jedna z respondentek by byla spokojenější, kdyby se odlehčovací pobyty konaly častěji v roce, nikoliv pouze během léta. Co se týče finanční stránky, jsou u obou organizací základem sociální služby. Výsledky bakalářské práce mohou být využity k získání přehledu služeb poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi a ke zjištění spokojenosti uživatelů těchto nestátních neziskových organizací.
|
|
Integrace osob s mentálním postižením do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu
KŘOUSTKOVÁ, Petra
Teoretická část bakalářské práce s názvem "Integrace osob s mentálním postižením do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu" je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je věnována vymezení pojmu mentální postižení, jenž se potýká s terminologickou nejasností, konkrétně se vede spor o užívání pojmu mentální postižení versus mentální retardace. Dále tato kapitola obsahuje klasifikaci mentální retardace podle stupně mentálního postižení a stručný popis těchto jednotlivých stupňů. Kapitola pokračuje pojednáním o etiologii mentálního postižení a závěrem jsou popsána specifika osob s mentálním postižením, která se projevují v oblasti smyslové percepce, paměti, pozornosti a v emotivitě. Druhá kapitola je zaměřena na vzdělávání a profesní přípravu, včetně možností vzdělávání s ohledem na daný stupeň mentálního postižení. Je zde také zmíněn dnešní trend integrace a inkluze ve vzdělávání a s tím spojená velmi potřebná funkce speciálního pedagoga a asistenta pedagoga. Třetí kapitola je zaměřena na zaměstnávání osob s mentálním postižením, která vymezuje legislativní rámec týkající se zaměstnávání těchto osob a dále představuje pracovní možnosti, které se jim nabízejí. Praktická část byla založena na kvalitativním výzkumu realizovaného pomocí strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. Výzkumný vzorek tvořili zaměstnavatelé osob s mentálním postižením na území Kraje Vysočina a celkem bylo realizováno sedm rozhovorů. Pro realizaci strukturovaných rozhovorů bylo nutné stanovit přesné znění a pořadí otázek ještě před jejich uskutečněním. Rozhovor obsahoval celkem sedmnáct otázek, které měly za úkol zjistit charakteristické informace o organizaci, která osoby s mentálním postižením zaměstnává a jaké jsou jejich zkušenosti. Dále jaký je pohled těchto zaměstnavatelů na nynější situaci zaměstnávání osob s mentálním postižením a jaké formy podpory při jejich zaměstnávání využívají. Cílem bakalářské práce bylo přiblížit problematiku zaměstnávání osob s mentálním postižením z pohledu zaměstnavatelů v Kraji Vysočina. Práce také přinesla souhrnný aktuální seznam zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby s mentálním postižením v kraji Vysočina. Na základě výsledků výzkumu je zřejmé, že zaměstnavateli osob s mentálním postižením jsou jak neziskové tak ziskové organizace, ale ziskové organizace se kvůli tomu potýkají s finančními problémy. Kromě finančních problémů se zaměstnavatelé těchto osob potýkají s nedostatečnou podporou od státu a s diskriminací osob s mentálním postižením, která ve společnosti stále převládá. Zajímavým zjištěním je také to, že osoby s mentálním postižením nalézají zaměstnání v různých odvětvích, ovšem vždy se jedná o pomocné práce. Práce by mohla inspirovat zaměstnavatele, kteří jednak osoby s mentálním postižením zaměstnávají, tak také zaměstnavatele, kteří osoby s mentálním postižením nezaměstnávají. Oba typy zaměstnavatelů zde mohou najít rady a tipy, jak realizovat nebo zkvalitnit svůj záměr zaměstnávat tyto osoby. Přínosem práce je také souhrnný aktuální seznam zaměstnavatelů osob s mentálním postižením v Kraji Vysočina, který může sloužit rodinám či organizacím, které se zabývají péčí o osoby s mentálním postižením a hledají pracovní uplatnění.
|
|
Změna přístupu k zajištění požární ochrany na Jaderné elektrárně Temelín po havárii na jaderné elektrárně Fukušima
KŘÍŽEK, Luboš
Tématem diplomové práce je změna přístupu k zajištění požární ochrany na jaderné elektrárně Temelín po havárii na jaderné elektrárně Fukušima. Teoretická část se zabývá úvodem do předmětu požární ochrany. Především ukazuje na vyplývající zákonné povinnosti jak pro veřejný, tak i pro soukromý sektor, přecházející až k podnikovému hasičskému záchrannému sboru. Souběžně s tím dochází k propojení s legislativou a bližší specifikací požární ochrany v rámci států Evropské unie. Popisuje vytvoření jednotného informačního systému, problematiku zvládání bezpečnosti a předcházení zniku nebezpečných situací. Postupně je zde rozebírána historie jaderné energetiky a to od samotného objevení rozpadu jádra uranu v roce 1938, přes prvotně řízenou reakci uvolňování uranu štěpením jádra v roce 1942, kdy zároveň došlo k vystavení prvního reaktoru. Bohužel tímto objevem nebyla odkryta pouze pozitivní vlastnost řízené reakce, ale i odvrácená tvář jaderné energie v podobě atomových bomb využívaných během druhé světové války. Po druhé světové válce se začaly ve světě postupně rozšiřovat organizace civilní obrany. Hlavním cílem všech organizací bylo zabránění šíření jaderných zbraní. V dnešní době máme tři silné mezinárodní organizace zabývající se štěpením jádra. Přes veškerou snahu o vytvoření systému radiační ochrany, nebyla zcela propracována ochrana životního prostředí a dopad na vše živé. Nejprve se pracovalo s pasivními postoji zacílenými na ochranné pomůcky, které se v posledních letech promítají do aktivního přístupu ochrany, tak aby se zabránilo jevům vyvolávajícím rizika ohrožení životního prostředí a života samotného. Samotná historie jaderných elektráren je velmi spletitá a obsáhlá. Principem všech těchto elektráren, ať již je jejich fungování založeno na různých typech reaktorů, vždy založeno na štěpení jádra, které při chybné manipulaci, uschovávání, skladování, má nedozírné důsledky pro celou světovou populaci. Vývoj jaderné energetiky v České republice byl pozvolný, toto bylo zapříčiněno obsazením Jáchymských dolů po druhé světové válce armádou Sovětského svazu, která vytěžený uran po dohodě s Československem vyvážela do Sovětského svazu a na území Československa ponechala pouhých 10% uranu. V této době se začaly v Československu stavět jaderné elektrárny jako jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice, Dukovany a poslední je jaderná elektrárna Temelín, jejíž výstavba začala ještě za doby tehdejšího Československa, její dostavění a spuštění provozu proběhlo již v době existence České republiky. Při využívání FMEA analýzy dochází k odhalování možných rizik a selhání. Zaciluje se na eliminaci rizik a zvýšení bezpečnosti. Výsledkem je objektivní zhodnocení a zvyšování bezpečnosti v rámci jaderné elektrárny Temelín. Značnou negativní stránkou této analýzy je to, že je velmi časově náročná a v čase se mění díky proměnlivosti sledovaných faktorů. Výsledkem celé práce je vyhodnocení stávajícího stavu Hasičského záchranného sboru podniku prostřednictvím SWOT analýzy.
|
|
Princip subsidiarity a participace v pojetí mladých lidí
JURÁŠ, František
Tato bakalářské práce se zabývá názorem mladých lidí na uplatňování principů participace a subsidiarity v České republice. Úkolem této bakalářské práce je zjistit, zda mladí lidé jednají podle principu subsidiarity, jak mladí lidé vnímají princip participace a zda aktivně participují na sociálním životě. V teoretické části se práce zabývá nejprve vymezením sociální politiky, které je podstatné pro pochopení dalších souvislostí. Poté vymezuje principy participace i subsidiarity, které jsou neodmyslitelnou součástí demokratické společnosti, a osvětluje jejich význam ve společnosti. Další kapitolou je historie těchto dvou principů. Počátky obou principů sahají až do období starověku. Změnou politického myšlení se měnilo také vnímání těchto principů. Nejvýznamnějším obdobím v České republice poslední doby je období před a po roce 1989. V další části se práce zabývá politikou státu, která velmi ovlivňuje možnosti uplatňování principů participace a subsidiarity. Hlavním úkolem státu je vytvořit takové podmínky, aby mohly být oba principy uplatňovány občany státu. Práce se dále zabývá neziskovou sférou a úlohou nestátních neziskových organizací, zejména pak nejčastější formou nestátních neziskových organizací, zapsaným spolkem. Neziskové organizace často fungují na principu dobrovolnictví, kdy lidé pracují či pomáhají bez nároku na mzdu. Dále je objasněna činnost Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Zmíněna je také důležitost vzdělání pro mladé lidi, především co se týká vzdělání ve vztahu k profesnímu životu. Praktická část této bakalářské práce znázorňuje, jaký vztah mají lidé k principu subsidiarity a participace. K získání potřebných dat byla použita metoda dotazování pomocí písemného dotazníku. Výzkumu se zúčastnilo celkem 179 respondentů. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak mladí lidé vnímají princip participace a princip subsidiarity. Dílčím cílem bylo zjistit, jaký význam má hodnotová orientace mladého člověka a pojetí subsidiární pomoci. Z výzkumu vyplývá, že mladí lidé v rámci subsidiární pomoci spoléhají více na opatření státu než na své schopnosti. Vztah k participaci je téměř vyrovnaný, polovina respondentů má k participaci pozitivní vztah, polovina negativní. Nejlepší vztah mají mladí lidé k participaci ve vzdělávání k profesnímu životu. Dále byly stanoveny 2 hypotézy: první hypotéza byla formulována tak že, mladí lidé dle principu subsidiarity upřednostňují pomoc státu před řešením svých sociálních problémů vlastními silami. Druhá hypotéza tvrdila, že s vyšším stupněm dosaženého vzdělání se u mladých lidí zvyšuje vědomí a aktivita v oblasti sociální participace. Obě tyto hypotézy byly statisticky potvrzeny. Ze získaných dat se domnívám, že mladí lidé jsou ve vztahu k principům participace a subsidiarity spíše pasivní. Upřednostňují pomoc státu před řešením vlastními silami. V rámci participace pak mladí lidé participují nejvíce ve vzdělání, což je nejspíše dáno jejich věkem a zálibami. Tato práce může přispět k lepšímu pochopení postojů mladých lidí k principu participace a principu subsidiarity. Případně může sloužit jako ukazatel postojů k jednotlivým sociálním opatřením a k jednotlivým typům participace. Pro nestátní neziskové organizace poslouží tato bakalářská práce jako zdroj informací o postoji mladých lidí k aktivitám nestátních neziskových organizací. Pro vzdělávací instituce může zajistit lepší pochopení hodnot mladých lidí vztahujících se ke vzdělávání.
|
host ::
