|
|
Vliv sub/urbanizace na přírodní prostředí a analýza záboru půd podél dálnice D5
Keprta, Antonín ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Sub/urbanizace je jedním ze zásadních faktorů ovlivňující přírodní prostředí. Přesun obyvatel a ekonomických aktivit na předměstí není idylickým procesem, ale často s sebou přináší mnoho obtíží. Dopady na přírodní prostředí jsou mnohdy enormní. Zhoršená kvalita ovzduší a kvalita vody, velký zábor a degradace půd, ovlivnění krajinného rázu apod. jsou jen některé z dopadů urban sprawlu. Mezi další patří homogenizace bioty, fragmentace krajiny, zavlečení nepůvodních druhů, nebo světelné a hlukové znečištění. Tlak je vytvářen na zemědělskou půdu, která je degradována rozsáhlým záborem a zastavěním nepropustnými povrchy. Studie hodnotí zábor půdy podél dálnice D5 areály komerční sub/urbanizace. Dopravní tahy díky výborné dostupnosti jsou místa s největší koncentrací komerčních areálů v současnosti. Studie prokázala, že většina nových budov je stavěna na těch nejúrodnějších půdách, a proto je kladena otázka, jestli je ochrana půd v České republice dostačující. Nepropracované, často i chybějící a nedomyšlené územní plány často situaci ještě zhoršují. Klíčová slova: sub/urbanizace, urban sprawl, znečištění, zábor půd, ochrana půd
|
|
|
Důsledky suburbanizace pro obec - případová studie obce Velebov
Puchálková, Pavla ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Proces rezidenční suburbanizace, beroucí na sebe často podobu sídelní kaše, se ve vyspělých zemích objevuje od poloviny 18. století, zatímco v České republice se jedná o poměrně nový fenomén, v masovém měřítku pozorovatelný až od 90. let 20. století. Ačkoli se výzkumu suburbií věnovala řada prací, všechny z nich se zabývaly výhradně okolím největších českých měst. V první části práce shrnuje autorka, za použití metody analýzy dokumentů, historický vývoj forem suburbanizace, přičemž se detailně zaměřuje na moderní suburbanizační procesy ve Velké Británii, USA a České republice, důsledky suburbanizace v podobě sídelní kaše a vliv na existenci a fungování místních komunit v nových suburbiích. Dále autorka provedla případovou studii obce Velebov, do níž směřuje suburbanizace z Karlových Varů, za použití metod analýzy dokumentů, kvalitativního a kvantitativního dotazování rezidentů, a zaměřila na skladbu obyvatel, sociální kontakt a celkovou sociální kohezi v rámci obce. Výzkumná zjištění do značné míry potvrzují výsledky předchozích studií a ukazují tak na univerzálnost průběhu suburbanizace na území ČR. Skladba nových obyvatel obce se značně odlišuje od těch původních, což ústí v malou míru sociálních kontaktů a celkově nevyvinuté vztahy mezi oběma skupinami. Lze ale očekávat, že časem dojde v tomto...
|
|
|
Vliv sub/urbanizace na přírodní prostředí.
Havel, Petr ; Romportl, Dušan (oponent) ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce)
Proces suburbanizace, tedy přesun obyvatel a aktivit do městského zázemí, není jen socioekonomickým fenoménem, ale rozpínání města do krajiny představuje vážný problém i v oblasti životního prostředí. Plocha zabraná suburbánními oblastmi se neustále zvyšuje, povaha této výstavby je prostorově a energeticky náročná a dochází k podstatným změnám v charakteru krajiny, která je fragmentována a homogenizována. Popsané změny postihují i rostliny a živočichy v této krajině žijící, jejich přirozené prostředí je intenzivně přeměňováno a ne všechny jsou schopny přizpůsobit se novým podmínkám prostředí a silné konkurenci invazních druhů. Velké množství zpevněných a nepropustných povrchů má pak vliv nejen na biotu, ale ovlivňuje i kvalitu vody, její infiltraci, nebo odtokový režim. V neposlední řadě jsou novou výstavbou dotčeny i kvalitní zemědělské půdy, které jsou tak nevratně znehodnoceny a stávají se nevyužitelnými pro další produkci. Ačkoli mají legislativní opatření v České republice za úkol kvalitní zemědělské půdy chránit, studie provedená v okolí dálnice D1 ukazuje, že tomu tak rozhodně není; komerční suburbánní výstavba se kolem dálnice D1 ze dvou třetin realizuje na těch nejproduktivnějších a nejcennějších půdách. Toto číslo poukazuje na nedostatečnou důslednost při tvorbě územního plánu a nutnost...
|
|
|
Změny půdního krytu v suburbánní zóně jižního sektoru Prahy
Stachura, Jan ; Chuman, Tomáš (oponent) ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce)
Hlavním tématem práce je proces záboru půd ve spojení s procesem suburbanizace, který zábor půd v poslední době urychlil. Proces rozrůstáni metropole do krajiny s sebou přináší mnoho změn. Prvním důsledkem je zábor a zástavba kvalitních zemědělských půd v zázemí, tento jev je urychlován nižšími stavebními náklady na zemědělské půdě než ve starých průmyslových "brownfield" v jádrové oblasti. Jelikož jsou půdy v zázemí metropole cenné z hlediska zemědělské produkce, tak jejich zástavbou ztrácíme tento neobnovitelný zdroj. Proto je nutné tento jev nejenom popsat a kvantifikovat, ale také ho brát v potaz při krajinném plánování. Práce se zabývá jak kvantifikací změn půdního krytu, tak i vyjádřením kvality půd, které byly znehodnoceny a zastaveny. Kvalita půd je popsána pomocí bodového hodnocení BPEJ. Rešeršní část práce se zabývá dalšími důsledky záboru půd a vzrůstem plochy nepropustných povrchů v území. Výsledky práce jsou poté srovnány s výsledky studií provedených v jiných zájmových územích. Klíčová slova: zábor půd, urban sprawl, suburbanizace, pražská periferie
|
|
| |
|
|
Principy formování zeleně jako součásti městského interiéru
Hrubanová, Denisa ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc. (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství tak ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Z tohoto pohledu zůstává ovšem otázkou, jakou úlohu zaujímá městský interiér v současné době, která je na počátku nového tisíciletí charakterizovaná velkou mírou individualismu. V rámci deurbanizačních tendencí jsou často objekty a na ně navazující prostranství přimykající centrálním oblastem měst opouštěny a jejich ruch se přesouvá na jejich periferie. Chceme-li vrátit městskému interiéru jeho společenskou funkci, jako místa střetávání a příjemných mezilidských vztahů, musíme na jeho utváření nahlížet z pohledu současných tendencí rozvoje lidské společnosti. Z pohledu udržitelného rozvoje je rovněž nutné nerozšiřovat zbytečně hranice urbanizovaného území do přilehlé krajiny na úkor opuštěné zástavby centrální polohy měst a zachovat tak její intenzivní charakter. Z tohoto pohledu je zapotřebí si uvědomit, že je to právě zeleň, která dává městu příležitost, aby byly veřejné prostory vnímány jako plnohodnotná součást městského života. Aby tyto prostory nebyly jen místy, kterými jejich obyvatelé pouze procházejí a nemají důvod se v nich zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Uplatnění zeleně v prostředí městského interiéru poskytuje městu řadu pozitivních specifik. Zeleň je přidanou hodnotou, která může působit i zcela samostatně jako funkční celek, který propojuje ostatní funkce městského organizmu. Ať už ve své solitérní podobě, tak v liniových a plošných aplikacích. Spolu s vodními prvky, mobiliářem, různorodými zpevněnými povrchy a terénními úpravami utváří příjemné a kompozičně zajímavé prostředí pro život ve městě, které může být v současnosti znovu žádoucí a vyhledávané.
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
|
Srovnávací analýza nové zástavby v okolí města Brna
Uličný, Karel ; Fajkus, Jiří (oponent) ; Kledus, Robert (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje analýze podkladů pro realizaci nové zástavby v širším okolí města Brna. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se zabývá vymezením a charakterizací jednotlivých etap realizace stavebních parcel v podobě technických sítí a komunikací na zemědělských plochách (greenfields), určených pro residenční bydlení. V empirické části jsou uvedeny cíle a metodologie výzkumného šetření a je rozdělena na dvě části. První část případové studie se věnuje porovnávání a analyzování nákladů a výnosů developera vybraných lokalit satelitních městeček. V části druhé je upřena pozornost na samotný vývoj ceny pozemků a poukazuje na položky ovlivňující zisk či ztrátu developera. V poslední kapitole se autor práce věnuje tvorbě předběžného výpočtu, pomocí kterého může developer zjistit, zda vybraný projekt satelitního městečka bude úspěšný, nebo nikoli. V závěru diplomová práce poukazuje na důležité faktory, ovlivňující úspěch projektu satelitního městečka.
|
|
|
Preference lidí k bydlení - příklad satelitních obcí
Trávníčková, Iveta ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Kalabisová, Jana (oponent)
Diplomová práce zkoumá preference lidí k bydlení, konkrétně k bydlení v satelitních vesnicích. Suburbia přináší negativní ekonomické, ekologické a sociální důsledky a s jejich růstem se potýká většina velkoměst v rozvinutých zemích. Cílem práce bylo zkoumat důvody, proč se lidé stěhují do satelitních vesnic a jak se mění jejich preference. Tato otázka byla testována pomocí dotazníkového šetření provedeným v Jesenici u Prahy. Do této lokality se stěhují obyvatelé, kteří chtějí bydlet v domě se zahradou, v klidném a čistém prostředí. Nepotvrdil se názor, že by suburbium vyhledávali obyvatelé kvůli sociálnímu statutu a prestiži.
|
|
|
Kulturní specifika a život satelitních městeček
Hovorková, Denisa ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Cílem práce je zhodnotit specifika života v satelitním městě a zmapovat hlavní odlišnosti od života ve městě. Teoretická část je věnována vysvětlení pojmů jako je urbanizace, suburbanizace a satelitní město. Práce se také zabývá příčinám stěhování, dopadům satelitního bydlení a stanovuje hlavní rozdíly v životním stylu občanů bydlících v satelitech oproti občanům ve městech. Práce také hodnotí suburbanizační procesy v ČR a v Pražském městském regionu. Teoretická část práce je zaměřena na hodnocení situace konkrétní suburbanizované obci z Pražském městském regionu. K naplnění cílů je použito i dotazníkové šetření zaměřené na obyvatele satelitu Středočeského kraje, kteří se přestěhovali do současného bydliště z Prahy.
|
host ::
RSS.