Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Závěrečná zpráva projektu „Efektivní využití odpadního tepla“ reg. č. CZ.07.1.02/0.0/0.0/16_040/0000384 realizovaném v rámci výzvy č. 24 OP PPR, technologie 1, mobilní zdroje odpadního tepla
Knížek, Karel ; Stachura, Jan
Cílem projektu bylo ověřit možnost využití termoelektrických generátorů (dále TEG) k výrobě elektrické energie z odpadního tepla, které je produkováno spalováním fosilního paliva v dopravních prostředcích. S ohledem na charakter jízdního cyklu prostředků veřejné dopravy jsme se na základě konzultací a prozkoumání možností experimentálního testování soustředili na ověření možnosti lepšího využití energie produkované nezávislým topením (NT) s cílem alespoň částečného pokrytí jeho potřeby elektrické energie, která je nutná k jeho provozu. Při provozu NT v autobuse dochází totiž k odběru elektrické energie cca 360 W z elektrické soustavy autobusu, která je potřeba pro pohon oběhového čerpadla, ventilátorů topení a řídící elektroniky NT.\n
Závěrečná zpráva projektu „Efektivní využití odpadního tepla“ reg. č. CZ.07.1.02/0.0/0.0/16_040/0000384 realizovaném v rámci výzvy č. 24 OP PPR , technologie 3, stacionární vysokopotenciální zdroje odpadního tepla
Hejtmánek, Jiří ; Stachura, Jan
Cílem projektu bylo ověřit možnost využití termoelektrických generátorů (dále TEG) k výrobě elektrické energie z odpadního tepla, které je produkováno spalováním fosilního paliva v dopravních prostředcích. S ohledem na charakter jízdního cyklu prostředků veřejné dopravy jsme se na základě konzultací a prozkoumání možností experimentálního testování soustředili na ověření možnosti lepšího využití energie produkované nezávislým topením (NT) s cílem alespoň částečného pokrytí jeho potřeby elektrické energie, která je nutná k jeho provozu. Při provozu NT v autobuse dochází totiž k odběru elektrické energie cca 360 W z elektrické soustavy autobusu, která je potřeba pro pohon oběhového čerpadla, ventilátorů topení a řídící elektroniky NT.\n
Prostorový vývoj zástavby půd V zázemí Prahy od pol. 19. stol do současnosti.
Stachura, Jan ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Zástavba představuje dynamicky se vyvíjející složku v příměstských oblastech. V rámci ČR představuje pražské zázemí nejexponovanější území šíření zástavby do volné krajiny. Kvalita půd pražského zázemí je vysoká, a proto představuje jejich úbytek zástavbou problém z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu. Jako zájmové území práce byl vymezen podle variability fyzickogeografických podmínek, vzdálenosti od centra Prahy a dálniční sítě, soubor 22 katastrů. Vývoj zástavby byl sledován na základě dat Stabilního katastru, III. vojenského mapování, leteckých snímků z 50. let a současných ortofot. Výsledný soubor byl hodnocen na základě charakteristik rozlohy zástavby, její struktury, bonity zastavěných půd a diverzity půd. Problémem určení diverzity se zabývá rešeršní část a jedním z metodických výstupů je hierarchický dendrogram půd se zahrnutím taxonomické odlišnosti. Hlavní trendy ve vývoji zástavby v souboru byly hodnoceny pomocí výstupů vícerozměrných metod: klasického škálování a hierarchického shlukování. Výsledky potvrdily předpoklad, že v některých katastrech je zastavována kvalitnější půda a proces šíření zástavby se projevil u některých katastrů postupným snížením diverzity půd. V zázemí Prahy ale nelze na základě dosažených výsledků jasně vymezit oblasti, kde by byla plošná zástavba půd...
Změny půdního krytu v suburbánní zóně jižního sektoru Prahy
Stachura, Jan ; Chuman, Tomáš (oponent) ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce)
Hlavním tématem práce je proces záboru půd ve spojení s procesem suburbanizace, který zábor půd v poslední době urychlil. Proces rozrůstáni metropole do krajiny s sebou přináší mnoho změn. Prvním důsledkem je zábor a zástavba kvalitních zemědělských půd v zázemí, tento jev je urychlován nižšími stavebními náklady na zemědělské půdě než ve starých průmyslových "brownfield" v jádrové oblasti. Jelikož jsou půdy v zázemí metropole cenné z hlediska zemědělské produkce, tak jejich zástavbou ztrácíme tento neobnovitelný zdroj. Proto je nutné tento jev nejenom popsat a kvantifikovat, ale také ho brát v potaz při krajinném plánování. Práce se zabývá jak kvantifikací změn půdního krytu, tak i vyjádřením kvality půd, které byly znehodnoceny a zastaveny. Kvalita půd je popsána pomocí bodového hodnocení BPEJ. Rešeršní část práce se zabývá dalšími důsledky záboru půd a vzrůstem plochy nepropustných povrchů v území. Výsledky práce jsou poté srovnány s výsledky studií provedených v jiných zájmových územích. Klíčová slova: zábor půd, urban sprawl, suburbanizace, pražská periferie

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.