Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 57 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kvantifikace relaxačního času T1 v DCE-MRI
Vitouš, Jiří ; Mézl, Martin (oponent) ; Jiřík, Radovan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá metodami kvantifikace relaxačního času T1 a korekce nehomogenity magnetického pole B1. Pro účely měření je vytvořen fantom pomocí 3D tisku. Nejprve je provedena rešerše na dané téma, následně je provedena analýza dat z měření standardními metodami kvantifikace relaxačního času T1. Tyto metody jsou následně mezi sebou porovnány. Další část bakalářské práce se věnuje korekci nehomogenity magnetického pole B1 a využití této korekce pro kvantifikaci T1 pomocí rychlých metod založených na proměnném sklápěcím úhlu. Pro korekci nehomogenity jsou zpracovány dva postupy a to korekce přímým mapováním relativní mapy B1 metodou double angle a mapování B1 na základě referenční metody. Pro účely výběru referenční metody je vytvořena jednoduchá simulace, která ukazuje náchylnosti jednotlivých referenčních metod na nepříznivé vlivy při akvizici. Na závěr jsou stanoveny výhody a nevýhody jednotlivých metod korekce nehomogenity B1 a srovnání přesnosti metod založených na proměnném sklápěcím úhlu s referenčními metodami.
Kvantifikace vodíku pomocí elektronové spektroskopie
Endstrasser, Zdeněk ; Polčák, Josef (oponent) ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
Absence vodíku ve fotoelektronovém spektru zůstává jedním z největších omezení rentgenové fotoelektronové spektroskopie. Hlavním cílem této práce je proto stanovení koncentrace vodíkových atomů ve zkoumaných vzorcích. K tomu účelu je využita elektronově spektroskopická metoda REELS založená na kvazi-elastickém rozptylu elektronů. Volba této metody byla určena zejména skutečností, že fotoelektronové spektrometry obsahují elektronový zdroj v základní výbavě, a pro provedení potřebných měření je tak využita pouze jediná aparatura. V našem případě byla měření provedena na fotoelektronovém spektrometru AXIS Supra v laboratořích CEITEC. V této práci jsme se primárně věnovali polymerním vzorkům, jejichž povrchová vrstva byla odprášena použitím iontových klastrů. Na takto očištěných vzorcích byla provedena měření XPS a REELS. Získaná data byla následně vyhodnocena a výsledky diskutovány. Zásadním výstupem této práce je především stanovení metodologie detekce a kvantifikace vodíkových atomů. Pozornost je však také věnována teoretickému popisu užitých metod a zhodnocení kritických aspektům spojeným s použitím metody REELS. Diskutován je zejména vliv nabíjení vzorku a elektronové dávky na výsledky měření.
Stanovení míry ošetřovatelské zátěže na oddělení následné péče
TRACHTOVÁ, Pavlína
Abstrakt Současný stav: Základní podmínkou kvalitní ošetřovatelské péče je zajištění dostatečného počtu kvalifikovaného ošetřovatelského personálu. Hlavním cílem výzkumu bylo určit optimální počet ošetřovatelského personálu na Oddělení následné a rehabilitační péče vybrané nemocnice v Jihočeském kraji. Východiskem byla standardizovaná metodika manželů Pochylých (1999, 2008). Metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno kvalitativně kvantitativní metodou. První fáze výzkumného šetření probíhala technikou hloubkových rozhovorů se šesti sestrami z Oddělení následné a rehabilitační péče vybrané nemocnice Jihočeského kraje. V druhé fázi výzkumného šetření byla stanovena průměrná časová hodnota základní ošetřovatelské péče na jednoho pacienta hospitalizovaného na Oddělení následné a rehabilitační péče za 24 hodin. Celkem bylo provedeno 140 časových náměrů výkonů základní ošetřovatelské péče. Ve třetí fázi výzkumu byla stanovena celková denní doba ošetřovatelské péče u všech pacientů hospitalizovaných na Oddělení následné a rehabilitační péče v období od 7. 1. do 20. 1. 2019. Následně by určen optimální počet a kvalifikační zastoupení ošetřovatelského personálu na tomto oddělení ve sledovaném období. Výsledky: Průměrná doba základní ošetřovatelské péče na jednoho pacienta vyžadující zvýšený dohled činila 76,1 minut/24 hod. a průměrná doba základní ošetřovatelské péče na jednoho imobilního pacienta činila 125,3 minut/24 hod., rozdíl byl statisticky významný (p < 0,001). Ve sledovaném období bylo na Oddělení následné a rehabilitační péče hospitalizováno v průměru 23,9 pacientů. Celková doba ošetřovatelské péče u této skupiny pacientů činila v průměru 4 871,3 minut/24 hodin. Z toho 1/2 celkové ošetřovatelské péče představovala základní ošetřovatelská péče, 1/4 speciální ošetřovatelská péče a 1/4 organizace péče včetně vedení dokumentace. Rozdíl mezi dobou základní a speciální ošetřovatelské péče byl statisticky významný (p < 0,001). Dle metodiky Pochylé a Pochylého (1999, 2008) doporučený průměrný počet ošetřovatelského personálu při této zátěži činil 10,2 osob za 24 hodin. Ve skutečnosti na oddělení bylo 9,4 ošetřovatelského personálu. Rozdíl mezi doporučeným a skutečným počtem personálu byl 0,8 osoby a šlo o statisticky významný rozdíl (p = 0,015). Pochylá a Pochylý (1999) doporučují na tomto typu oddělení 17,2 úvazků ošetřovatelského personálu (36,4 % sester a 63,6 % ostatního ošetřovatelského personálu). Reálně je na tomto oddělení zaměstnáno 17,5 ošetřovatelského personálu. Z toho je 54,3 % sester a 45,7 % ostatního ošetřovatelského personálu. Závěry a doporučení pro praxi: Z výše uvedených výsledků je zřejmé, že na Oddělení následné a rehabilitační péče převažují základní ošetřovatelské činnosti nad speciálními výkony. Proto je při plánování optimálního počtu ošetřovatelského personálu nutné uzpůsobit kvalifikaci ošetřovatelských pracovníků spektru výkonů typických pro toto oddělení. Výstupem práce je návrh motivačního programu pro vedoucí pracovníky, jehož cílem je získat a udržet si dostatek ošetřovatelského personálu ve zdravotnické organizaci.
Metody studia pórovitosti granitů ve vztahu k vnitřní stavbě
Votavová, Klára ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Krutilová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o granitech, které jsou často využívány jako stavební materiály. Granity jsou horniny s velmi nízkou pórovitostí, která však může narůst v důsledku zvětrávacích procesů. Nárůst pórovitosti je pak doprovázen zhoršením dalších fyzikálních vlastností a poklesem trvanlivosti. Po uvedení petrografické a petrogenetické problematiky granitoidních hornin se práce věnuje zejména definici pórovitosti jakožto fyzikální vlastnosti a různým metodám jejího stanovení. Vždy jsou diskutovány přednosti i nedostatky probíraných metod. Další část práce se věnuje třem případovým studiím, které poukazují na význam studia pórovitosti granitů buď kombinací několika metod, nebo aplikací nekonvenčních metod, které posléze dovolují interpretovat fyzikální chování daných materiálů. Z těchto podkladů byly posléze souhrnně interpretovány limity využití diskutovaných metod. Z dostupných údajů vyplývá, že pro studium pórovitosti a jejího vztahu k vnitřní stavbě hornin je třeba použít kombinaci vždy několika metod, zahrnujících jak prosté petrofyzikální stanovení otevřené a celkové pórovitosti, tak zobrazovací metody mikroskopické, případně doplněné o porosimetrické stanovení pomocí rtuťové porosimetrie. Jako doplňková metoda při potřebě stanovení prostorové distribuce mikrotrhlin v granitoidech se...
Využití kvantifikace ošetřovatelské péče pro akutní psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic
ŠIMEČKOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zaměřuje na výkony speciální ošetřovatelské péče, které vykonávají sestry na akutním psychiatrickém oddělení vybrané všeobecné nemocnice. Teoretická část pojednává o péči poskytované na těchto odděleních, dále se zabývá nejčastějšími duševními poruchami, režimem oddělení, kompetencemi sester a jejich způsobilostí k vykonávání výkonů a ošetřovatelským procesem, který s poskytováním ošetřovatelské péče souvisí. Cíle práce a hypotézy: Cílem bakalářské práce bylo inventarizovat speciální ošetřovatelské výkony, stanovit jejich průměrnou časovou hodnotu a zjistit časovou náročnost celkové ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Určili jsme si tři cíle, jednu výzkumnou otázku a dvě hypotézy. Výzkumná otázka byla stanovena pro zjištění nejčastěji prováděného výkonu speciální ošetřovatelské péče na daném oddělení. Stanovené hypotézy předpokládaly odlišnou časovou náročnost u vybraných ošetřovatelských výkonů i ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Metodika: Ve výzkumné části bylo použito kvantitativní šetření pomocí metody pro stanovení počtu a kvantifikačního zastoupení ošetřujícího personálu na standardních ošetřovatelských jednotkách pro dospělé z roku 2008 Pochylé a Pochylého. Bylo použito strukturovaného pozorování s využitím záznamového archu. Výzkumný soubor: Všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí pracující na psychiatrickém oddělení všeobecné nemocnice. Výsledky: Bylo inventarizováno celkem 20 speciálních ošetřovatelských výkonů, z toho zaznamenáno 261 četností. Nejvyšší četnost měl výkon podávání léků per os. Hypotézy byly verifikovány. Průměrné časové hodnoty pro jednotlivé ošetřovatelské činnosti speciální ošetřovatelské péče se liší. Nejdelší časová náročnost byla stanovena u pacientů se schizofrenií a nejkratší časová náročnost byla zjištěna u pacientů s depresí. Využití v praxi: Výsledky výzkumného šetření mohou být použity pro aktualizaci metodiky odpovídající aktuálním trendům.
Využití kvantifikace ošetřovatelské péče v psychiatrických nemocnicích
STUCHLÍKOVÁ, Jindřiška
Tématem bakalářské práce je využití kvantifikace ošetřovatelské péče v psychiatrických nemocnicích. Psychiatrie poskytuje léčbu nemocným s duševním onemocněním. Ve většině případů se pacient nemá se svými problémy na koho obrátit, proto vyhledá pomoc odborníka, v tomhle případě se jedná o psychologa, nebo psychiatra. Pokud není pacient z jakéhokoliv důvodu schopen na léčbu docházet ambulantně, lékař rozhodne o hospitalizaci nemocného. U těchto pacientů se poté provádí základní a speciální ošetřovatelská péče. Do základní ošetřovatelské péče řadíme podávání stravy, hygienu a jiné. Speciální ošetřovatelská péče zajišťuje diagnostické, terapeutické a monitorovací výkony. Práce má teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá oborem psychiatrie, formou a metodami péče, legislativním vymezením a dále vzděláním a kompetencemi sester. Výzkumné šetření vycházelo z metody kvantifikace ošetřovatelské péče od Pochylé a Pochylého z roku 2008 a bylo provedeno kvalitativně kvantitativní metodou. První část výzkumu se zabývala sbíráním dat a následným záznamem do záznamového archu. Dalším krokem bylo stanovit činnosti speciální ošetřovatelské péče. U výkonů byly následně stanoveny průměry a směrodatné odchylky, čímž jsme dostali průměrné časy všech výkonů. Cílem práce bylo stanovit průměrnou časovou náročnost u všech výkonů a dále stanovit časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Ošetřovatelská péče se u nemocných mění dle aktuálního zdravotního stavu. Mezi další specifika ošetřovatelské péče patří i sledování nemocných, kteří mohou ohrozit sebe, nebo své okolí. Nejčastěji prováděným výkonem v psychiatrické nemocnici v oblasti podávání léků je podávání léků per os. Pro práci jsme si zvolily 3 cíle. Prvním cílem bylo inventarizovat speciální ošetřovatelskou péči v psychiatrických nemocnicích. Dalším cílem je zjistit průměrné časové hodnoty pro jednotlivé ošetřovatelské činnosti speciální ošetřovatelské péče v psychiatrické nemocnici. Posledním cílem bylo stanovit časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Na základě prvního cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jaký nejčastější výkon se provádí v psychiatrické nemocnici? Na základě druhého cíle byla stanovená výzkumná otázka: Jaké jsou průměrné časové hodnoty pro jednotlivé ošetřovatelské činnosti speciální ošetřovatelské péče v psychiatrické nemocnici? Na základě třetího cíle byla zvolena hypotéza: Časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče se liší u vybraných skupin pacientů.
Detekce a kvantifikace inhibitorů proteáz v klíštěti \kur{Ixodes ricinus} pomocí monoklonálních protilátek
VANÍČKOVÁ, Martina
Inhibitory proteáz v klíštěti hrají hlavní roli v průběhu sání klíštěte. Sliny klíštěte obsahují bioaktivní látky, díky kterému je schopné modulovat hostitelovu imunitu v průběhu sání, a tak nerušeně sát po neomezeně dlouhou dobu. V průběhu dlouhého sání tak může docházet i k přenosům klíšťaty přenášených chorob. Narušením funkce inhibitorů proteáz může být snížen přenos patogenů. V této práci jsem se zabývala výrobou monoklonálních protilátek, které jsem použila k detekci a kvantifikaci dvou inhibitorů serinových proteáz v orgánech a slinách klíštěte obecného.
Metody studia pórovitosti granitů ve vztahu k vnitřní stavbě
Votavová, Klára ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Krutilová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice pórovitosti granitů. Pojednává o granitech z hlediska vzniku a zařazení Práce uvažuje granity hlavně jako stavební materiály a proto jsou zde zmíněny i faktory, které ovlivňují kvalitu a trvanlivost stavebního kamene. Pórovitost granitů lze stanovit několika různými metodami. Žádná z metod však neposkytuje přesnou informace o pórech ze všech možných hledisek. Jednou z nejefektivnějších metod je rtuťová porozimetrie, která se provádí v laboratorních podmínkách. Dalšími efektivními metodami jsou metody mikroskopické, jako je skenovací elektronová mikroskopie nebo optická mikroskopie. Vhodné je proto kombinovat několik metod, aby bylo možné zkombinovat informace o objemu a distribuci pórů s jejich tvarem a velikostí.
Quantitative properties of Banach spaces
Krulišová, Hana ; Kalenda, Ondřej (vedoucí práce) ; Raja Baño, Matias (oponent) ; Hamhalter, Jan (oponent)
Tato dizertační práce sestává ze čtyř odborných článků. Každý z nich se zabývá kvantifikacemi určitých vlastností Banachových prostorů. První článek je věnován Grothendieckově vlastnosti. Hlavním výsledkem je, že prostor ∞ má její kvan- titativní verzi. Druhý článek zkoumá kvantifikace Banachovy-Saksovy a slabé Banachovy-Saksovy vlastnosti. Je zde kvantifikován vztah kompaktních, slabě kompaktních, Banachových-Saksových a slabě Banachových-Saksových množin, jakož i některé charakterizace slabě Banachových-Saksových množin. Ve třetím článku studujeme možné kvantifikace Pelczy'nského vlastnosti (V), jejich charak- terizace a vztahy ke kvantitativním verzím dalších vlastností Banachových pros- torů. Poslední článek navazuje na třetí. Je v něm dokázáno, že C∗ -algebry mají kvantitativní verzi vlastnosti (V), což zobecňuje jeden z výsledků dosažených v předchozím článku. Navíc zde popisujeme vztah mezi kvantitativními verzemi vlastnosti (V) a Grothendieckovy vlastnosti v duálních Banachových prostorech. 1
Quantitative properties of Banach spaces
Krulišová, Hana ; Kalenda, Ondřej (vedoucí práce)
Tato dizertační práce sestává ze čtyř odborných článků. Každý z nich se zabývá kvantifikacemi určitých vlastností Banachových prostorů. První článek je věnován Grothendieckově vlastnosti. Hlavním výsledkem je, že prostor ∞ má její kvan- titativní verzi. Druhý článek zkoumá kvantifikace Banachovy-Saksovy a slabé Banachovy-Saksovy vlastnosti. Je zde kvantifikován vztah kompaktních, slabě kompaktních, Banachových-Saksových a slabě Banachových-Saksových množin, jakož i některé charakterizace slabě Banachových-Saksových množin. Ve třetím článku studujeme možné kvantifikace Pelczy'nského vlastnosti (V), jejich charak- terizace a vztahy ke kvantitativním verzím dalších vlastností Banachových pros- torů. Poslední článek navazuje na třetí. Je v něm dokázáno, že C∗ -algebry mají kvantitativní verzi vlastnosti (V), což zobecňuje jeden z výsledků dosažených v předchozím článku. Navíc zde popisujeme vztah mezi kvantitativními verzemi vlastnosti (V) a Grothendieckovy vlastnosti v duálních Banachových prostorech. 1

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 57 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.