Název: Stanovení míry ošetřovatelské zátěže na oddělení následné péče
Překlad názvu: Determination of the nursing load at the aftercare department
Autoři: TRACHTOVÁ, Pavlína
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2019
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Abstrakt Současný stav: Základní podmínkou kvalitní ošetřovatelské péče je zajištění dostatečného počtu kvalifikovaného ošetřovatelského personálu. Hlavním cílem výzkumu bylo určit optimální počet ošetřovatelského personálu na Oddělení následné a rehabilitační péče vybrané nemocnice v Jihočeském kraji. Východiskem byla standardizovaná metodika manželů Pochylých (1999, 2008). Metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno kvalitativně kvantitativní metodou. První fáze výzkumného šetření probíhala technikou hloubkových rozhovorů se šesti sestrami z Oddělení následné a rehabilitační péče vybrané nemocnice Jihočeského kraje. V druhé fázi výzkumného šetření byla stanovena průměrná časová hodnota základní ošetřovatelské péče na jednoho pacienta hospitalizovaného na Oddělení následné a rehabilitační péče za 24 hodin. Celkem bylo provedeno 140 časových náměrů výkonů základní ošetřovatelské péče. Ve třetí fázi výzkumu byla stanovena celková denní doba ošetřovatelské péče u všech pacientů hospitalizovaných na Oddělení následné a rehabilitační péče v období od 7. 1. do 20. 1. 2019. Následně by určen optimální počet a kvalifikační zastoupení ošetřovatelského personálu na tomto oddělení ve sledovaném období. Výsledky: Průměrná doba základní ošetřovatelské péče na jednoho pacienta vyžadující zvýšený dohled činila 76,1 minut/24 hod. a průměrná doba základní ošetřovatelské péče na jednoho imobilního pacienta činila 125,3 minut/24 hod., rozdíl byl statisticky významný (p < 0,001). Ve sledovaném období bylo na Oddělení následné a rehabilitační péče hospitalizováno v průměru 23,9 pacientů. Celková doba ošetřovatelské péče u této skupiny pacientů činila v průměru 4 871,3 minut/24 hodin. Z toho 1/2 celkové ošetřovatelské péče představovala základní ošetřovatelská péče, 1/4 speciální ošetřovatelská péče a 1/4 organizace péče včetně vedení dokumentace. Rozdíl mezi dobou základní a speciální ošetřovatelské péče byl statisticky významný (p < 0,001). Dle metodiky Pochylé a Pochylého (1999, 2008) doporučený průměrný počet ošetřovatelského personálu při této zátěži činil 10,2 osob za 24 hodin. Ve skutečnosti na oddělení bylo 9,4 ošetřovatelského personálu. Rozdíl mezi doporučeným a skutečným počtem personálu byl 0,8 osoby a šlo o statisticky významný rozdíl (p = 0,015). Pochylá a Pochylý (1999) doporučují na tomto typu oddělení 17,2 úvazků ošetřovatelského personálu (36,4 % sester a 63,6 % ostatního ošetřovatelského personálu). Reálně je na tomto oddělení zaměstnáno 17,5 ošetřovatelského personálu. Z toho je 54,3 % sester a 45,7 % ostatního ošetřovatelského personálu. Závěry a doporučení pro praxi: Z výše uvedených výsledků je zřejmé, že na Oddělení následné a rehabilitační péče převažují základní ošetřovatelské činnosti nad speciálními výkony. Proto je při plánování optimálního počtu ošetřovatelského personálu nutné uzpůsobit kvalifikaci ošetřovatelských pracovníků spektru výkonů typických pro toto oddělení. Výstupem práce je návrh motivačního programu pro vedoucí pracovníky, jehož cílem je získat a udržet si dostatek ošetřovatelského personálu ve zdravotnické organizaci. Abstract Current status: The basic condition of quality nursing care is to ensure sufficient number of qualified nursing staff. Main aim of this research was to determine the optimal number of nursing staff at the after-care and rehabilitation department of a selected hospital in the South Bohemian Region. The starting point was the standardized methodology of Mr and Mrs Pochylý (1999, 2008). Methodology: The research was carried out quantitatively. The first phase of the research was conducted by means of in-depth interviews with six nurses from the after-care and rehabilitation department of a selected hospital in South Bohemia. In the second phase of the research, the average time value of basic nursing care per patient hospitalized at the aftercare department was determined for a 24 hour period. A total of 140 time units of basic nursing care tasks were performed. In the third phase of the research, the total daily period of nursing care was determined for all patients hospitalized at the after-care and rehabilitation department in the period from 7 January to 20 January 2019. Subsequently, the optimal number and qualification representation of nursing staff in this department for the monitored period was defined. Results: The average period of basic nursing care for one patient requiring increased supervision was 76.1 minutes / 24 hours and the average basic nursing care per immobile patient was 125.3 minutes / 24 hours, the difference was statistically significant (p < 0.001). On average, 23.9 patients were hospitalized in the follow-up and rehabilitation department during the reporting period. The total nursing care time for this patient group was 4871.3 minutes / 24 hours on average, of which 1/2 of the total nursing care was represented by basic nursing care, 1/4 by special nursing care and 1/4 by the organization of care including documentation. The difference between primary and special nursing care was statistically significant (p < 0.001). According to the methodology of Pochylá and Pochylý (1999, 2008), the recommended average number of nursing staff at this load was 10.2 persons for 24 hours. In fact, there was 9.4 nursing staff members at the department. The difference between the recommended and actual number of staff was 0.8 and which is a statistically significant difference (p = 0.015). Pochylá and Pochylý (1999) recommend 17.2 nursing staff members(36.4% of nurses and 63.6 % of other nursing staff) in this type of nursing ward. In reality, only 17.5 nursing staff are employed at this department. Of these, 54.3 % are nurses and 45.7 % are other nursing staff. Conclusions and recommendation for practical use: It is clear from these results that basic nursing activities outweigh special performances in the aftercare departments. Therefore, when planning the optimal number of nursing staff, it is necessary to adapt the qualifications of nursing staff to the spectrum of tasks typical of the given department. The output of this work is a proposal of a motivational program for managers, with the aim to acquire and maintain enough nursing staff in a given healthcare organization.
Klíčová slova: Klíčová slova Dlouhodobá následná a rehabilitační péče; kvantifikace; ošetřovatelství; pacient; sestra; Key words Long-term follow-up and rehabilitation care; nurse; nursing; patient; quantification
Citace: TRACHTOVÁ, Pavlína. Stanovení míry ošetřovatelské zátěže na oddělení následné péče. Č. Budějovice, 2019. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/54860

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-395391


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce