|
|
Možnost využití vizuálního umění ve volném čase v průběhu léčby mentální anorexie
BROŽKOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá tématem možnosti využití vizuálního umění ve volném čase s cílem pozitivního ovlivnění léčby v průběhu hospitalizace pacienta s diagnózou mentální anorexie. Začátek práce je věnován vymezení pojmu mentální anorexie, seznámení se s uvažováním anorektika a režimem hospitalizace. Dále je pozornost věnována faktorům, které ovlivňují tělesnou stavbu jedince a vnímání vlastního těla. V závěru práce jsou popsána slohová období, na které je nahlíženo v kontextu dobových událostí a vývoje ideálu krásy. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem a zhodnocením způsobů kreativního prožívání volného času a shodných kategorií ve vnímání uměleckých děl pacientek s mentální anorexií.
|
|
|
Pacient s mentálním znevýhodněním na standardním oddělení nemocnice
VÁCLAVÍKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá specifikami ošetřovatelské péče u pacienta s mentálním znevýhodněním na standardním oddělení. Práce je rozdělena na část teoretickou, kde jsou uvedeny základní informace o mentálním znevýhodnění včetně ošetřovatelské péče, a na část empirickou, která zkoumá zkušenosti a znalosti sester pracujících s těmito pacienty a další aspekty, které ošetřovatelskou péči ovlivňují. Cílem této práce bylo zmapovat možné problémy vyskytující se během hospitalizace. V rámci empirické části bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů, které bylo doplněno o přímé, skryté, zúčastněné pozorování. Výzkumný vzorek pro rozhovory byl zvolen záměrným výběrem a tvořilo ho jedenáct respondentů pracujících na různých standardních odděleních různých nemocnic. Získané rozhovory byly zpracovány technikou otevřeného kódování metodou tužka a papír. Dále bylo vytvořeno 7 kategorií a několik podkategorií dle zaměření. Pozorování bylo prováděno na interním oddělení a sledováno bylo sedm sester. Analýzu pozorování jsme provedly pomocí popisu jednotlivých záznamových archů a situací a jejich srovnáním. Z výsledků vyplývá, že ošetřovatelská péče o pacienty s mentálním znevýhodněním je náročná a musí být vždy individualizovaná. Nejčastější problémy představuje zhoršená adaptace pacientů, deficit sebepéče, narušená verbální komunikace, inkontinence, riziko násilí a narušená sociální interakce. Sestry se setkávají se všemi stupni znevýhodnění. Stupeň znevýhodnění je jedním z aspektů, které velmi ovlivňují ošetřovatelskou péči. Pro tu je nezbytná kvalitní komunikace a dostatek informací o pacientovi. Výsledky práce mohou sloužit jako studijní materiál pro sestry či studenty oboru ošetřovatelství a dále jako informační materiál pro každého, kdo se chce dozvědět více o pacientech s mentálním znevýhodněním.
|
|
|
The analysis of drug-related problems potentially leading to hospitalization among geriatric patients
Očovská, Zuzana ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Rozsívalová, Petra (oponent)
Kandidát: Zuzana Očovská1 Školiteľ: prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc.1 Konzultant: PharmDr. Martina Maříková2 1 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociálnej a klinickej farmácie 2 Fakultná nemocnica v Hradci Králové, Nemocničná lekáreň, Vedúca oddelenia klinickej farmácie Názov diplomovej práce: Analýza liekových problémov potenciálne vedúcich k hospitalizácii u geriatrických pacientov Hospitalizácie z dôvodu liekových problémov predstavujú závažný klinický problém, ktorý má významné ekonomické dôsledky. Obzvlášť starší pacienti sú náchylný k liekovým problémom z dôvodu častej polyfarmácie a s vekom-súvisiacich zmien farmakokinetiky a farmakodynamiky. Cieľom teoretickej časti tejto diplomovej práce bolo predstaviť problematiku liekových problémov a načrtnúť výsledky štúdií zaoberajúcimi sa poliekovými hospitalizáciami u geriatrických pacientov. Cieľom praktickej časti bolo určenie prevalencie liekových problémov potenciálne vedúcich k hospitalizácií na geriatrické oddelenie a identifikácia najčastejších liekových skupín zodpovedných za tieto liekové problémy. Počas šiestich mesiacov bolo retrospektívne hodnotených 200 hospitalizácií na geriatrickom oddelení III. internej gerontometabolickej kliniky Fakultnej nemocnice v Hradci Králové s cieľom určiť či hospitalizácia...
|
|
|
Prevence hospitalismu u dětí předškolního věku
URBANOVÁ, Eva
Nemoc je pro každého člověka v jeho životě velmi zatěžující a nepříznivá situace, která je v některých případech spjata s nezbytnou hospitalizací. Ačkoliv je v dnešní době snaha hospitalizovat jedince pouze na nezbytně nutnou dobu, přesto existují situace, kdy je tato doba pobytu v nemocnici pro některé nemocné velmi dlouhá. Zvláště pak, jedná-li se o dětského pacienta, který náhle vzniklému stavu nerozumí a nechápe proč, když mu není dobře, nemůže být tam, kde je bezpečí, tedy doma ve svém prostředí se svými nejbližšími. Snahou všech zdravotníků je poskytovat hospitalizovaným dětem takové prostředí, které by eliminovalo negativní psychické a fyzické projevy právě v souvislosti s jejich nedobrovolným pobytem v nemocnici. V dnešní době se však také na péči o hospitalizované děti podílí mnoho jiných profesí, než jak tomu bylo dříve. Záměrem výzkumného šetření bylo identifikovat preventivně orientovaná opatření v rámci předcházení projevů hospitalismu u dětí předškolního věku využívaná vybranými dětskými odděleními. Dále jsme zjišťovali, jakým přínosem jsou tato opatření pro lékaře, sestry, hospitalizované děti a jejich rodiče. Teoretická část diplomové práce je zpracována na podkladě odborných zdrojů. Pro zpracování empirické části byla zvolena kvalitativní metoda s využitím polostrukturovaných rozhovorů s lékaři, sestrami, hospitalizovanými dětmi v předškolním věku a jejich matkami. Rozhovory byly realizovány v období únor a březen 2017 na dvou dětských odděleních nemocnic v Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Získaná data byla následně analyzována metodou otevřeného kódování. V souladu se stanovenými cíli byl postup analýzy rozhovorů rozdělen do tří fází. V první fázi byly zpracovány rozhovory se zdravotníky. Ve druhé fázi byly analyzovány údaje získané od matek a třetí fáze spočívala v podrobné analýze rozhovorů s dětmi. Z výsledků, ke kterým jsme v rámci výzkumného šetření dospěli, je patrné, že velkou snahou zdravotníků eliminovat negativní důsledky hospitalizace předškolních dětí je naplněním jednotlivých bodů Charty práv dětí v nemocnici. V popředí zájmu stojí především délka hospitalizace, humanizace prostředí, eliminace zbytečných léčebných a ošetřovatelských procedur a v neposlední řadě vytváření podmínek pro společnou hospitalizaci s rodiči, kteří se tak stávají aktivnějšími účastníky celého léčebného procesu. Rodiče mohou provádět základní ošetřovatelskou péči, mají dostatek informací, avšak nejdůležitější je pro ně vědomí, že mohou být po celou dobu hospitalizace s dítětem, kterému se dostane náležité pomoci. Zároveň pomáhají zdravotníkům, především sestrám, získat čas, který mohou věnovat nejen své odborné činnosti, ale také dětem, které jsou hospitalizovány samy bez rodičů. Sestry a lékaři mohou nosit barevné uniformy, což má jistě také nemalý vliv na zmírnění úzkosti a vhodnou adaptaci dítěte. K vyšetření využívají Kiwanis panenky, jejichž prostřednictvím mohou s dítětem navázat spolupráci či demonstrovat léčebné nebo ošetřovatelské výkony. Kiwanis panenky mohou být také předškolním dětem společníkem a kamarádem, který je provází po celou dobu hospitalizace, ale také prostředkem pro vyjádření svých pocitů nebo prvkem pro tvořivou činnost a hru. Z analýzy výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že na péči o hospitalizované děti na dětském oddělení se také velkou měrou podílejí učitelky, dobrovolníci a různé organizace, které sebou přinášejí i spoustu nápadů, možností a projektů. Tato efektivně a dobře koordinovaná spolupráce může mít velký význam nejen v péči o hospitalizované děti, ale také může přispívat ke kvalitě ošetřovatelské péče v pediatrii. Svou účastí na oddělení vytváří prostor pro samotné zdravotníky, kteří tak získají čas pro svou odbornou práci, podílejí se na humanizaci oddělení a zároveň vytváří pro děti a jejich rodiče programy, které jim dobu strávenou v nemocnici značně zpříjemní a dovolí tak alespoň na chvíli zapomenout, kde skutečně jsou.
|
|
|
Přínos volnočasových aktivit na psychický stav a kvalitu života hospitalizovaného dítěte
BROUMOVÁ, Zulika
Práce se zabývá vlivem volnočasových aktivit na psychický stav a kvalitu života hospitalizovaného dítěte. V teoretické části je představen historický vývoj pohledu na nemoc, hospitalizaci a volný čas, dále se teoretická část zabývá pojmem kvalita života se zaměřením na kvalitu života hospitalizovaného. Praktická část obsahuje kvalitativně laděný výzkum zaměřený na význam volnočasových aktivit u hospitalizovaných dětí, nabídky volného času a jeho vlivu na psychický stav a kvalitu života hospitalizovaného dítěte. Analýzou rozhovorů s rodiči hospitalizovaných dětí hledá odpověď na výzkumné otázky: do jaké míry jsou volnočasové aktivity na lůžkových odděleních zajišťovány a zda a nakolik jsou přínosné pro hospitalizované dítě, kvalitu jeho života, jeho psychický stav.
|
|
|
Využití modelu Royové v adaptaci dítěte předškolního věku na nemocniční prostředí
MACHÁČKOVÁ, Petra
Současný stav: Člověk jako bio-psycho-sociální bytost je v interakci s prostředím, které se stále mění. Jedná se o proces adaptace, kterým se zabývá Callista Roy ve svém modelu. Přizpůsobení se prostředí, ve kterém se aktuálně člověk nachází, vede ke správnému vývoji a přežití. Adaptace dítěte na nemocniční prostředí velmi ovlivňuje jeho psychiku, je tedy nezbytné předcházet neefektivní adaptaci a přizpůsobit nemocniční prostředí tak, aby co nejvíce korespondovalo s jeho domácím prostředím. Úkolem sestry je práce se stimuly, které dítě ovlivňují, prostřednictvím ošetřovatelských intervencí zaměřených na adaptaci dítěte. Cíle práce: Pro tuto práci byly stanoveny dva cíle. Zmapovat působící stimuly na dítě předškolního věku v rámci adaptace na nemocniční prostředí a zmapovat ošetřovatelské intervence prováděné u dítěte předškolního věku při adaptaci na nemocniční prostředí. Byly dány tyto výzkumné otázky: Jaké stimuly působí v adaptaci dítěte předškolního věku na nemocniční prostředí? Jaké ošetřovatelské intervence jsou prováděny u dítěte předškolního věku při adaptaci na nemocniční prostředí? Metodologie: K dosažení cílů byl zvolen kvalitativní výzkum. Pro sběr dat byly použity metody nestandardizovaný hloubkový rozhovor, pozorování dětí, které bylo doplněno dotazováním rodičů a analýzou zdravotnické dokumentace. Výsledky: Analýzou získaných informací bylo vytvořeno 14 kategorií výsledků rozhovorů se sestrami a 5 kazuistik strukturovaných podle modelu Royové. Závěr: V této práci jsme zjišťovaly působící vlivy během adaptace na hospitalizaci dítěte předškolního věku a intervence, které sestry uskutečňují proto, aby tyto vlivy posílily či potlačily. Výsledky práce ukazují nejčastější intervence, prováděné u konkrétních ovlivňujících faktorů stanovených podle modelu Royové
|
|
|
Sestra v roli pacienta
BLAŽKOVÁ, Hana
Každý z nás se může ocitnout v nemocničním zařízení. Taková událost může potkat i sestru. Sestra v roli pacienta může mít na hospitalizaci úplně jiný náhled než ostatní pacienti. Sestra se orientuje v dané problematice, ale ostatní klienti většinou nikoli. To může mít své výhody i nevýhody. Výhodou je, že pacientka sestra, ví, jak má vypadat správná ošetřovatelská péče a může hodnotit své kolegyně. Nevýhodou je, že pokud sestra udělá chybu, pacientka sestra to pozná a může se obávat možných komplikací. Naším prvním cílem bylo zjistit, jak sestra prožívala hospitalizaci v roli pacienta cítila. Druhým cílem bylo zjistit, jak hospitalizace ovlivnila práci sestry v zaměstnání. Pro výzkumné šetření byla použita kvalitativní metoda. Tato metoda byla uskutečněna pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum bylo osloveno 13 respondentek. Všechny odpovědi jsou zcela anonymní. Rozhovory byly posbírány během března 2018. Kategorizace výsledných dat byla zpracována pomocí kódování a rozdělené do kategorií a podkategorií. Výsledným šetřením bylo zjištěno, že prožívání hospitalizace sester je velice individuální. Největší problémy byly zaznamenány v poskytování informací ze strany sester. Dále se také zaznamenaly chyby sester při aplikaci odborných výkonů. Tyto chyby mohly ohrozit zdraví klientek. Ošetřovatelskou péči si pacientky sestry chválily. Dále bylo zjištěno, že po hospitalizaci byla práce sester v zaměstnání ovlivněna. Největší změny sestry udělaly v komunikaci, edukaci, empatii a celkovému přístupu k pacientovi. Po zkušenosti se svou hospitalizací se více umí vcítit do pacientovy situace. Došli jsme k závěru, že pokud sestra získá zkušenosti ze své vlastní hospitalizace, dokáže se poté lépe vcítit do role pacienta a zároveň dokáže poskytnout lepší ošetřovatelskou péči. Výsledky této práce by mohly sloužit jako materiál pro sestry k zamyšlení se nad chováním a vztahem ke svým pacientům.
|
|
|
Využití fyzioterapie k obnovení funkce kolenního kloubu po totální endoprotéze
VORÁČKOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá možnostmi včasné fyzioterapie u pacientů po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu během hospitalizace a zkoumá její vliv na zlepšení hybnosti kloubu a svalové síly, hojení okolních tkání, zvýšení mobility a samostatnosti pacienta. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o anatomii kolenního kloubu, jeho kineziologii a gonartróze. Dále obsahuje informace o totální endoprotéze, samotném operačním výkonu a především je zde popis vhodné terapie, zaměřený hlavně na pooperační fázi během hospitalizace ale i po propuštění do domácího prostředí. Zmínka je i o fyzikální terapii a zahraniční péči. Praktická část je koncipována formou kvalitativního výzkumu. Cílem bylo podrobně zpracovat kazuistiky pacientů po tomto zákroku a navrhnout pro ně léčebně rehabilitační plán. Během výzkumu se mnou spolupracovali celkem 3 pacienti. Každá kazuistika obsahuje anamnézu, vstupní a výstupní vyšetření s návrhem krátkodobého léčebně rehabilitačního plánu a jeho popisem a dále zhodnocení terapie a návrh dlouhodobého léčebně rehabilitačního plánu. Terapie byla vedena každý pracovní den po dobu jejich pobytu v nemocnici a na základě porovnání výsledků vstupního a výstupního vyšetření byl přínos fyzioterapie zhodnocen. U všech pacientů došlo k významnému zlepšení hybnosti operovaného kloubu do flexe, zdokonalení chůze a samostatnosti, zvýšila se svalová síla končetiny, zmenšil se otok i bolest a pozitivně byla ovlivněna i patologická bariéra měkkých tkání operované končetiny. Nepodařilo se ovlivnit elasticitu jizvy a tkání kolem pately, dále trigger points a zkrácené svalové skupiny. Fyzioterapie se ukázala jako velmi přínosnou pro tyto pacienty, ale během krátké doby nedošlo ke zlepšení či obnovení všech sledovaných aspektů. Proto je důležité pokračovat v pravidelné péči i po ukončení pobytu v nemocnici. Tato práce může být využita studenty, popřípadě i pacienty, kteří budou zákrok podstupovat, a ostatním zdravotnickým personálem.
|
|
| |
|
|
LCD a VLCD diety za hospitalizace
Zajíčková, Jana ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent)
Východisko: LCD a VLCD diety jsou nízkoenergetické diety, indikované krátkodobě (v řádu dní až týdnů), které by měly probíhat pod dohledem lékaře - např. za hospitalizace formou tzv. redukčních pobytů (dále jen RP). Jsou využívány v preoperační přípravě obézních a k prolomení inzulinové rezistence u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM II). Teoretická část práce popisuje možnosti využití LCD a VLCD diet v léčbě obezity a DM II - dvou nejčastějších onemocnění, která nalezneme v anamnézách pacientů indikovaných k RP a popisuje rozdíl mezi léčbou obezity v komerční a zdravotní sféře (pro komerční sféru je použit pojem management obezity). Práce hodnotí nejčastější indikace k RP, průměrnou hmotnost, kterou pacienti během RP zredukují a zjišťuje dlouhodobý vliv na hmotnost - roční follow up s porovnáním pacientů s DM II a bez něj (nDM II). Metodika: Vstupní data byla získána z databáze Medea. Jedná se o anamnestická data pacientů hospitalizovaných za účelem RP na 3. interně VFN v Praze v období leden 2014 - leden 2015. Celkem bylo vyhodnoceno 93 RP. Ve 46 případech se jednalo o 1. RP. Vstupními daty jsou míněny: indikace k RP (hodnoceny všechny RP), redukce během hospitalizace (pouze 1. RP) a roční follow up - tzn. hmotnost rok po hospitalizaci (pouze 1. RP). Při hodnocení poklesu hmotnosti byla...
|
host ::
RSS.