|
|
Možnosti malotechnologií při produkci funkčních potravin, zvláště s protistresovým účinkem.
PROCHÁZKOVÁ, Helena
Práce se zabývá problematikou funkčních potravin, především ve vztahu k zdravějšímu životnímu stylu a prevenci před stresem. Dále je diskutován pojem malotechnologie a význam nutriceutik se zaměřením na antistresory. V rámci řešení práce byl vypracován návrh na užitný vzor "Výroba jablečného pyré s obilnými ß-glukany, fortifikované extraktem Leuzey saflorové." U výrobku byl navrhnut postup a způsob výroby. Výsledný produkt lze zařadit do funkčních potravin a kategorizovat do speciální výživy. Byla navržena metoda, která je sama o sobě levná a snadno proveditelná, ovšem muselo se dodržet několik pravidel a brát ohled na rychlou enzymatickou degradaci ß-glukanů. Dále se musela brát v potaz cena surovin, jelikož cena dovážených ß-glukanů je velmi vysoká a v České Republice se oves a ječmen pěstují minimálně. Potřebné obilné ß-glukany se za pomoci extraktu Leuzey saflorové vyextrahovaly a následně přidaly do jablečného pyré, které se běžným způsobem sterilizace zakonzervovalo.
|
|
|
Malotechnologie výroby medovin a jejich fortifikace na funkční potraviny
MRÁZ, Petr
Tato práce se zabývá všeobecně medovinou, od její bohaté historie, přes rozdělení a klasifikaci medovin, legislativu a legislativní normy týkající se výroby a prodeje tohoto sladkého nápoje, složení a vlastní výrobu medoviny, až po ošetřování a čištění prostor a náčiní, hodnocení při degustaci a způsoby podávání medoviny. Experimentální část se poté věnuje různým způsobům fortifikace (obohacení) o rostlinné antioxidanty a další biologicky aktivní látky. Tím by se mohla medovina zařadit mezi funkční potraviny, což by pomohlo rozšířit sortiment a možná zvýšit i její oblibu. Smyslem fortifikace je přidání některého příznivého účinku potravině. V diskusi jsou navrhovány různé způsoby fortifikace, jako například přidání ovocné šťávy, různých druhů bylin, propolisu nebo propolisových tinktur, pylu nebo samostatně vyizolovaných látek. Pro účely této práce byla vyrobena medovina podle návodu VÚ včelařského Dol a fortifikována vlastním návrhem přídavkem rybízové šťávy, směsi koření a propolisové tinktury. Touto fortifikací získá produkt i antimikrobiální vlastnosti, které jsou velmi prospěšné v období chřipek a nachlazení. Medovina byla ještě podrobena senzorické analýze, které se zúčastnilo 16 degustantů. Výsledek dopadl velmi uspokojivě. Zbývá tedy jen vyzkoušet, jak bude fortifikovaná medovina přijímána veřejností a zda o ni bude zájem. Další kapitola se zabývá právě funkčními potravinami, různými nutriceutikami (účinná složka funkčních potravin) a jejich pozitivními účinky na člověka. Práce je zasazena spíše do malotechnologické výroby podporující regionalitu a agroturistiku.
|
|
|
Technologie pěstování Ostropestřce mariánského (Silybum marianum L. Gaertn.) a hnojení s cílem maximální kvality produktu a jeho využití
GUBIŠOVÁ, Jana
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum L. Gaertn.) je léčivá rostlina známá již tisíce let. V České republice byl záměrně pěstován od 70. let a v poslední době o něj zájem stále roste. A to zejména díky farmaceutickému průmyslu u nás i v zahraničí, který využívá pokrutiny po lisování nažek k izolaci účinných látek. Výhodou této rostliny je nenáročnost na prostředí, ve kterém je pěstována a v případě vhodně zvolené agrotechniky a kvalitní půdy také vysoké výnosy. Hlavním cílem bakalářské práce bylo shromáždit dostupné informace o technologii pěstování ostropestřce mariánského a seznámení se s jeho botanickou charakteristikou, chemickým složením a účinnými látkami, agrotechnikou, využitím, hnojením a ochranou před škůdci. Dále byla práce zaměřená na shrnutí metod pro stanovení některých účinných látek, objasnění farmakologických účinků látek a vlivu elicitorů a techniky pěstování na obsah účinných látek. V závěru práce byla shrnuta problematika pěstování ostropestřce mariánského a navržena technologie pro pěstování v praxi a jeho využití. A to zejména technologie přípravy půdy, zvolení vhodné předplodiny, setí, hnojení a sklizeň, která bývá u této léčivé rostliny nejnáročnější. Dále byl vytvořen návrh pro využití semen ostropestřce mariánského v potravinářství, kde byl jeho výskyt shledán nedostatečným. Potenciál této léčivé rostliny by byl např. ve využití při výrobě funkčních potravin.
|
|
|
Význam biologicky aktivních látek ve funkčních potravinách
Tomášková, Lenka
Dnešní doba na nás v mnoha oblastech života klade stále vyšší fyzické i psychické nároky, a tak stále více lidí trpí tělesným i psychickým napětím, jehož projevem je stres, nervozita, nespavost a v neposlední řadě civilizační choroby jako je diabetes mellitus či obezita. Proto jsem se rozhodla ve své práci zaměřit na zdravou výživu v podobě funkčních potravin. Věřím, že závěry této práce dají možnou alternativu lidem, kteří chtějí žít kvalitnější život a jíst zdravěji. V literární části této práce se věnuji funkčním potravinám, jejich obecné charakteristice a hlavními představiteli. Dále pak významem biologicky aktivních látek v nich obsažených. Vzhledem k rozsahu daného tématu se podrobně věnuji jen některým z nich. Ze skupiny antioxidantů například vitaminu E a vitaminu C a z řad mikronutrientů selenu a karotenoidům. Vzhledem k četnosti výskytu onemocnění kolorektálního karcinomu v České republice jsem se do své práce rozhodla zařadit také vlákninu. Experimentální část mé práce je zaměřena na fytoestrogeny, jejich strukturu, obsah v potravinách a vliv na lidské zdraví. V rámci experimentů z rostlinných materiálů extrahuji různé fytoestrogeny pomocí metody vysoko účinné kapalinové chromatografie.
|
|
|
Ječmen jako funkční potravina
NERAD, František
Cílem bakalářské práce je zhodnotit potenciál ječmene jako funkční potraviny a to vzhledem k obsahu rozličných biologicky aktivních látek s možným farmakologickým využitím. Úvodní část práce se zaměřuje na obecné informace týkající se ječmene a na jeho obecný význam a využití. Další část hodnotí potravinářský ječmen a šlechtění bezpluchých odrůd, které jsou pro výrobu funkčních potravin nejvhodnější. V práci jsou také uvedeny konkrétní příklady látek, které ječmen obsahuje a jejich zdravotně - preventivní účinky. Za velmi důležitou kapitolu lze z pohledu využití ječmene jako funkční potraviny považovat část o zeleném ječmeni. Závěrečná část práce je věnována definici funkční potraviny, která dosud není jednotná a konkrétním příkladům funkčních potravin v ječné výživě, pekařství, mlékárenství, gastronomii, masné výrobě, cereální výživě, nebo v kombinaci s těstovinami. V této rešerši byly použity informace získané z publikací českých i zahraničních autorů a snažil jsem se pečlivě obsáhnout celou problematiku týkající se tématu.
|
|
|
Obsah selenu v sušině hub v závislosti na aplikaci hnojiv
Hrušková, Jitka
Práce se zabývá zkoumáním vlivu aplikace selenu jako hnojiva do substrátu s myceliem hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) na vzrůst tohoto prvku v sušině hub. S využitím kumulačních vlastností hub, tzn. schopnosti hromadit do sebe látky z okolí. Účelem tohoto pokusu je možné využití takto obohacené hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) o selen, jako případnou funkční potravinu. Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení jednotlivých pojmů definice hub, jejich složení, vlastnosti a vliv na lidský organismus se zaměřením především na hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus). Bližší pozornost je také věnována selenu, jeho formě, funkci a jeho vlivu na lidský organismus. Praktická část zahrnuje výsledky pokusů vzniklých pěstováním hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) na substrátu, který je obohacen o pentahydrát seleničitanu sodného (Na2SeO3.5H2O) v různých koncentracích. Jednotlivé vzorky jsou stanoveny pomocí hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS, Inductively coupled plasma mass spectrometry) po předchozí dekompozici vzorku v mikrovlnném systému. Výsledky jsou dle jednotlivých obsahů selenu v sušině hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) seřazeny v doporučených denních dávkách (DDD), pro možné využití jako funkční potraviny. Součástí této práce je zkoumání vlivu koncentrace selenu na růst mycelia hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus).
|
|
|
Návrh farmářské výroby octa s charakterem funkční potravin.
HRDINOVÁ, Vendula
Práce je zaměřena na vývoj nové funkční potraviny. Funkční potravina, kromě zdroje živin, musí prokazatelně přispívat ke zlepšení lidského zdraví další složkou, která musí mít přirozený přírodní původ. Základní potravinou v mé bakalářské práci je ocet, který může být vyroben v ocetnici klasickým postupem oxidace ředěného roztoku etanolu octovými bakteriemi na velkém styčném povrchu alkoholického rozboru se vzduchem. Alkoholickým rozborem sice může být ředěný etanol, ale já jsem použila slabé jablečné víno, vzniklé alkoholovým kvašením roztoku, vzniklého extrakcí odpadu jablečné drti z lisu, po lisování jablečného moštu vodou. Metraceutikum, které dává tomuto octu charakter funkční potraviny, jsou extrakty červené cibule jako bohatý zdroj flavonoidů.
|
|
|
Funkční potraviny a jejich uplatnění na regionálním trhu potravin
ZÍDKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo charakterizovat přínos funkčních potravin pro lidské zdraví a formulovat efektivní postup při zavádění funkčních potravin na regionální trh potravin při využití nástrojů marketingového mixu. Byl proveden pilotní průzkum trhu formou dotazníku. Závěrem bylo doporučeno budoucímu výrobci funkčních potravin zjistit, za kolik je schopen vyrábět tyto potraviny a porovnat s cenou, kterou jsou lidé ochotni zaplatit za tento výrobek. Při propagaci výrobku by bylo dobré zaměřit se na ženy ve věku 31- 50 let a to formou letáků. Důležité pro zvýšení zájmu o nakupování funkčních potravin je dát spotřebitelům více informací o tomto druhu potravin. Informovat je především o jejich vlivu na zdraví např. vědeckým důkazem.
|
|
| |
|
|
Funkční potraviny ve výživě člověka
ZEVLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá funkčními potravinami a jejich rolí ve výživě člověka. Je zde popsána historie funkčních potravin, jejich charakteristika, složky, vyhodnocení jednotlivých druhů a vliv na zdraví konzumenta. Na téma funkčních potravin se vede plno výzkumů, ale zatím nemají žádnou legislativně ustálenou definici. Ani v ČR ani v EU. Používají se pouze některá označení, které mají v různých zemích malé odchylky. Funkční potraviny mohou vznikat odlišnými způsoby. Jedná se o odstranění některé škodlivé látky, o modifikaci, ale nejčastěji používanou metodou je přidávání některé látky do potravin. Tyto látky mohou být různého původu. Mezi nejčastěji používané patří probiotika a prebiotika, antioxidanty, antikarcinogeny, vláknina a mnoho dalších. Jako druhy funkčních potravin jsou zde zmíněny obiloviny a výrobky z nich, dále maso a masné výrobky, ovoce a zelenina, rostlinné tuky, potraviny ze stévie a velmi důležité probiotické potraviny. Dále se práce zaměřuje na chování těchto potravin v prevenci civilizačních onemocnění, konkrétně diabetem, obezitou, hypertenzí, nealkoholickým mastným onemocněním jater a Alzheimerovou chorobu. Následně se tato část zabývá významem funkčních potravin pro jednotlivé skupiny obyvatelstva. Pozornost je věnována dětem, seniorům, těhotným ženám a sportovcům.
|
host ::
RSS.