|
| |
|
|
Antropogenní znečištění labských sedimentů
Haismanová, Pavla ; Chalupová, Dagmar (vedoucí práce) ; Bernsteinová, Jana (oponent)
Práce je zaměřená na znečištění sedimentů fluviálních jezer Labe. Výzkum byl prováděn v jezeře Kluk u Poděbrad, které bylo uměle odděleno od toku řeky a nyní je v komunikaci s Labem pouze omezeně. Práce byla zaměřena na chemické složení starých sedimentů ve vertikálním profilu dokumentující staré antropogenní znečištění nivy Labe. Jednotlivé vrstvy sedimentu byly analyzovány odděleně, kromě zrnitostní analýzy bylo provedeno stanovení koncentrací těžkých kovů a arsenu (Ag, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb a Zn). Sediment odebraný v blízkosti řeky obsahoval vyšší koncentrace prvků ve srovnání se vzdálenějším odběrovým místem, což poukazuje na rozdílnou distribuci prvků a rozdílnou sedimentační rychlost v rámci jezera. Z hlediska zhodnocení sedimentu podle geoakumulačního indexu byl sediment velmi silně kontaminovaný stříbrem, střední až silnou kontaminaci vykazovaly arsen, kadmium, rtuť, olovo a zinek, koncentrace kobaltu, chromu, mědi, manganu a niklu odpovídaly nekontaminovanému až středně kontaminovanému sedimentu. Podle metodiky MKOL překročily koncentrace horní prahovou hodnotu v případě stříbra, rtuti, niklu a olova. Dolní prahová hodnota byla překročena v případě chromu, mědi a zinku.
|
|
|
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z chemické těžby uranu a samotné kontaminanty využívá pro rekonstrukci sedimentárních procesů. Cílem diplomové práce bylo jednak zhodnocení geochemické situace v povodí řeky Ploučnice na lokalitě Boreček využitím povodňových sedimentů z této lokality jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let. Pomocí hloubkových profilů, gamakarotáže, XRF a faktorů nabohacení (LEF) jsme se pokoušeli o chemostratigrafickou korelaci sedimentů. Jako zájmové prvky jsou zde brány U, Ba, Zn a Ni, jejichž koncentrace jsou vztaženy na zrnitost sedimentu. Dále je zde rozvíjena teorie sekundárního znečišťování.
|
|
|
Geochemické a izotopové datování povodňových sedimentů
Nováková, Tereza ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Rohovec, Jan (oponent)
V řadě evropských zemí říční systémy představují nejrozšířenější a nejdostupnější sedimentární prostředí ke studiu historického vývoje dané oblasti a hodnocení vlivu antropogenních aktivit a míry znečištění na lokální či regionální úrovni. Studium říčních sedimentů je však komplikováno jejich náchylností ke změnám morfologie koryta, dynamiky toku a k recyklaci starých sedimentárních záznamů, ať již způsobených přirozeně - povodňovými událostmi nebo vlivem člověka (změny využití krajiny, vodohospodářské stavby). Individuální přístup ke každé řece, znalost způsobu ukládání jejích sedimentů, výplně říční nivy a následná identifikace zastoupených sedimentárních těles - tzv. facií jsou ke studiu sedimentárních záznamů nezbytné. Charakter a litologické složení uložených sedimentárních facií totiž ovlivňují koncentrace zájmových rizikových prvků a jedině vhodně zvolené místo odběru vzorků, správný faciální popis a provedení stratigrafická korelace profilů jsou zárukou správné interpretace získaných dat. V řadě zemí však dosud neexistují legislativní nástroje respektující přirozenou variabilitu sedimentárních záznamů ani jednotná metodika hodnocení míry znečištění sedimentů. Regionální kontaminace a identifikace zdrojů lokálního znečištění rizikovými prvky (Pb, Zn, Cu, …) a magnetickými částicemi v průběhu...
|
|
|
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z těžby uranu. Současně jsou kontaminanty využívány pro rekonstrukci říčních sedimentárních procesů. V práci hodnotíme geochemickou situaci na lokalitě Boreček (součást obce Ralsko) za pomoci povodňových sedimentů jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let prvky U, Ba, Zn a Ni. K výběru zájmové oblasti byla využita jednak mapa letecké gamaspektrometrie, pro bližší lokalizaci následně povrchová gamaspektrometrie. Celkem bylo na Borečku odebráno deset hloubkových profilů nivních sedimentů (max do 230 cm) a jeden v Mimoni, všechny byly dále podrobeny rtg fluorescenční spektrální analýze (XRF), napříč nivou byly provedeny gamakarotáže, pro interpretace stavby nivy byly využito odporového profilování (ERT) a u vybraných profilů změřeno 226 Ra a 210 Pb. Vztah mezi 226 Ra a Ba dokládá přítomnost radiobarytu jako hlavního zdroje gama záření. Poměru 210 Pb/226 Ra bylo použito pro orientaci ve stáří sedimentů. Za použití faktorů nabohacení (LEF) jsme dále provedli chemostratigrafickou korelaci sedimentů, k tomu jsme koncentrace zájmových prvků vztahovali na zrnitost sedimentu pomocí normalizace. Analýzy prokázaly, že uložení kontaminace v nivě je nerovnoměrné, a to jak do hloubky, tak...
|
|
|
Sledování kvality vody ve vybraných tocích CHKO Křivoklátsko
Kesnerová, Lucie ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Riesová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním kvality povrchových vod v CHKO Křivoklátsko. Hlavním účelem sledování je získávání informací o stavu toku a jeho vývoj oproti předešlému období a stanovit stupeň čistoty podle příslušné normy. V teoretické části jsou popsány základní informace o lokalitě odkud pocházejí vzorky vod a základní charakteristiky stanovovaných parametrů. Součástí této části je i teoretické stanovování sedimentů. Experimentální část uvádí praktické stanovení jednotlivých parametrů spolu s výpočtem množství přítomných látek a fyzikálních ukazatelů. Po této částí následuje vyhodnocování výsledků měření, které jsou uspořádány v tabulkách zahrnující naměřené hodnoty všech požadovaných ukazatelů. Na závěr je uvedeno zhodnocení výsledků sledování kvality a porovnání aktuálního stavu oproti minulému sledovanému období v jednotlivých místech odběru. Klíčová slova: chemické složení vod, kvalita vod, sedimenty
|
|
|
Zanášení nádrže VD Nové Heřminovy
Kammermayer, Jan ; Šedivý, Jiří (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zanášením vodní nádrže Nové Heřminovy. Popisuje návrh umělého transportu a vyhodnocuje jeho účinnost. Pro stanovení průtoku splavenin do nádrže uvádí použití částečně kalibrovaného jednorozměrného numerického modelu transportu splavenin s deformací dna zhotoveného v programu HEC-RAS. Zanášení nádrže stanovuje dvěma metodami, jejichž výsledky porovnává a uvádí jejich omezení. Zanášení nádrže vyhodnocuje formou změny objemu zásobního prostoru nádrže v čase.
|
|
|
Revitalizace Jankovického potoka
Mládek, Tomáš ; Vrba, Jan (oponent) ; Veselý, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení současného stavu hydrologické soustavy v oblasti povodí Jankovického potoka a na návrh protipovodňové ochrany v obci Jankovice. V první části práce je zdokumentován současný stav Jankovického potoka, jeho zhodnocení a návrh opatření pro zlepšení stavu toku. V následující části je zpracování bilance transportu splavenin v toku. V poslední části je zdokumentován současný stav Jankovického potoka v obci Jankovice a je navržena úprava koryta za účelem protipovodňové ochrany obce.
|
|
|
Metodika odběrů a zpracování vzorků pro geoarcheologický výzkum "Výzkum sedimentárního záznamu"
Bajer, Aleš ; Lisá, Lenka
Geoarcheologie je dnes dynamicky rozvíjející se obor, který se v poslední době významně uplatňuje jako součást archeologických výzkumů především v západní Evropě a Americe. V České republice byla geoarcheologie dlouho chápána zejména ve smyslu určování původu artefaktů, vytipování těžebních okrsků, určení stavebních materiálů, strusek, apod. (Přichystal 2009). V poslední době i u nás došlo k posunu v chápání tohoto meziborového studia, a to směrem k aplikování geovědních disciplín a jejich metod v rámci interpretace formačních procesů archeologických situací a záznamů. Vidění archeologických situací v kontextu geologie, geomorfologie a pedologie může přinést nový pohled v celkové archeologické interpretaci nebo ve směru jakým se bude další archeologický výzkum ubírat. Na rozdíl od principu popisnější archeologie, poskytuje geoarcheologie informace o životním prostředí, využívání a vývoji konkrétních archeologických lokalit a jejich okolí. Může také objasnit způsoby a důvody jejich opuštění. Východiskem georcheologických technik jsou uznávané exaktní metodické nástroje využíváné zejména v geologických vědách. Konkrétní aplikace geoarcheologických metod výzkumu vždy závisí na konkrétní archeologické situaci a tyto mohou být být plně využity pouze při plné součinnosti mezi archeologem a geologem, pedologem (geoarcheologem). Předkládaná metodika si klade za cíl představit a popsat vybrané metody odběru a zpracování vzorků pro konkrétní výzkumné geoarcheologické analýzy. Určena je především terénním archeologickým pracovníkům, studentům přírodovědných archeologických oborů se zájmem o vývoj antropogeně ovlivěné krajiny a všem zájemcům, kteří si chtějí prohloubit znalosti v dané problematice. Metodika je uplatnitelná všemi pracovníky organizací a firem zabývajících se terénní archeologií.
Plný text:  PDF
|
|
|
Specifikace režimu pohybu sedimentů ve vybraném úseku toku v okolí poldru Žichlínek
Kaizar, Jan ; Půža, Pavel (oponent) ; Veselý, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce určuje režim pohybu sedimentů na vybraném úseku v okolí poldru Žichlínek na tocích Moravská Sázava a Ostrovský potok. První část práce se zaměřuje na zdokumentování současného stavu zájmové lokality. Následující část se zabývá granulometrickým rozborem odebraných vzorků a jejich vyhodnocením. Další část práce je věnována výpočtu splavenin a plavenin v tocích. Poslední část práce posuzuje dopad pohybu sedimentů na zanášení koryta a průchod povodňové vlny lokalitou.
|
host ::
RSS.