|
|
Profil mastných kyselin sýrů eidamského typu
Babištová, Lucie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací a kvantifikací volných a vázaných mastných kyselin v sýrech eidamského typu, které byly vyrobeny na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Teoretická část se zabývá charakterizací sýrů, jejich rozdělením, složením a postupem jejich výroby. Dále obsahuje charakterizaci tuku a mastných kyselin, a také popis plynové chromatografie s plamenově ionizačním detektorem. V experimentální části byl stanoven a porovnán obsah volných a vázaných mastných kyselin v modelových vzorcích sýrů, vyrobených s použitím různých kombinací mikrobiálních kultur. Pro extrakci lipidů ze vzorku byla použita metoda podle ČSN EN ISO 1735:2005. Mastné kyseliny byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací s methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru a stanoveny plynovou chromatografií s plamenově ionizačním detektorem. Ve vzorcích bylo stanoveno celkem 17 mastných kyselin jak ve volné, tak ve vázané formě. Jednoznačný vliv přídavku termofilní kultury na obsah mastných kyselin ve vzorcích se nepodařilo prokázat.
|
|
|
Výskyt mykotoxinů v mléce a mléčných produktech
DYKOVÁ, Jitka
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit literární přehled zaměřený na mikroskopické vláknité houby (mikromycety) a výskyt jejich sekundárních metabolitů, mykotoxinů, v mléce a mléčných výrobcích. První část práce byla zaměřena na obecnou charakteristiku mikromycet, jejich příznivých i negativních účinků, a na popis tří hlavních rodů - Aspergillus, Penicillium a Fusarium. Další část práce se zabývala výskytem mykotoxinů v mléce a mléčných výrobcích. Byly popsány cesty kontaminace, nejčastější mykotoxiny v mléce a mléčných výrobcích, především v sýrech, a dále preventivní opatření k jejich eliminaci
|
|
|
Stanovení mastných kyselin ve vybraném typu sýra
Chmelařová, Adéla ; Sůkalová, Kateřina (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací a kvantifikací volných a vázaných mastných kyselin v komerčních sýrech s bílou plísní na povrchu, Hermelínu, Kamadetu a Olmínu, metodou plynové chromatografie s plamenovou ionizační detekcí. V teoretické části je uvedeno stručné rozdělení sýrů, zvláštní pozornost je věnována sýrům plísňovým. V další části se práce zabývá technologií výroby sýrů a charakteristikou lipidů a mastných kyselin. Na závěr jsou popsány možnosti stanovení mastných kyselin, především metoda plynové chromatografie. Experimentální část se zabývá porovnáním obsahu volných a vázaných mastných kyselin ve vybraných vzorcích sýrů. Pro extrakci lipidů ze vzorku byla vybrána normovaná metoda podle ČSN EN ISO 1735:2005. Mastné kyseliny byly stanoveny jako methylestery, k jejich derivatizaci byla použita kyselá esterifikace pomocí methanolického roztoku bortrifluoridu jako katalyzátoru. Ve vzorcích bylo celkem stanoveno 21 volných i vázaných mastných kyselin.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek ve vybraném typu sýra
Páral, Marek ; Mahdalová, Martina (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v sýrech s bílou plísní na povrchu, tj. měkké plísňové sýry, zrající od povrchu. V teoretické části jsou sýry obecně charakterizovány, je popsáno jejich chemické složení, vlastnosti a postup výroby. Dále je zpracována problematika aromaticky aktivních látek, popsány metabolismy jejich vzniku v sýrech a stanovení pomocí mikroextrakce pevnou fází a plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. V experimentální části bakalářské práce byla vybrána metoda SPME-GC-MS pro identifikaci a semikvantitativní stanovení aromaticky aktivních látek ve 3 vzorcích sýrů s bílou plísní na povrchu vyrobených v České republice a zakoupených v běžné tržní síti. V porovnávaných sýrech byly nalezeny rozdíly v počtu a typu stanovených sloučenin i celkovém obsahu. Celkem se podařilo ve všech vzorcích identifikovat 66 těkavých sloučenin, z toho 1 aldehyd, 17 alkoholů, 19 esterů, 9 karboxylových kyselin, 15 ketonů, 1 sirná sloučenina a 3 uhlovodíky.
|
|
|
Ověření opakovatelnosti metody stanovení volných mastných kyselin
Buldra, Martin ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou stanovení volných mastných kyselin ve slunečnicovém oleji. Teoretická část se zabývá charakteristikou mastných kyselin a lipidů obecně. Dále jsou zde popsány experimentální metody vhodné ke stanovení mastných kyselin s důrazem na plynovou chromatografii, základní metodu jejich stanovení. V experimentální části byly porovnány dvě metody stanovení volných mastných kyselin: s/bez předchozí frakcionace, a ověřena opakovatelnost a reprodukovatelnost vybrané metody stanovení pomocí přímé esterifikace za použití BF3 jako katalyzátoru. Vlastní stanovení methylesterů mastných kyselin bylo provedeno na plynovém chromatografu s plamenovým ionizačním detektorem.
|
|
|
Výběr a optimalizace metody stanovení volných mastných kyselin
Koval, Dominik ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací a validací metody pro stanovení volných mastných kyselin. Teoretická část je zaměřená na možnosti extrakce, rozdělení extraktu, esterifikaci, stanovení na plynovém chromatografu a stručný popis nejdůležitějších validačních parametrů. Vše s hlavním důrazem kladeným na aplikaci na volné mastné kyseliny. V experimentální části je uveden výběr a postup optimalizace jednotlivých kroků metody. Pro extrakci lipidů byla zvolena extrakce směsí rozpouštědel (diethylether/petrolether) vycházející z normy ČSN EN ISO 1735, pro zisk frakce volných mastných kyselin byla testována extrakce na pevnou fázi. Pro derivatizaci byla vybrána kysele katalyzovaná esterifikace vycházející z normy ČSN EN ISO 5509 za použití methanolového roztoku BF3 a pro stanovení methylesterů mastných kyselin byl použit plynový chromatograf s plamenově-ionizačním detektorem. Následně byly ověřeny vybrané validační parametry metody: opakovatelnost, reprodukovatelnost, linearita, meze detekce a meze stanovitelnosti. Jako modelové vzorky pro výběr a optimalizaci metody byly použity slunečnicový olej a sýr ementálského typu zakoupené v běžné tržní síti.
|
|
|
Srovnání obsahu aromaticky aktivních látek vybraných typů sýrů
Brožová, Michaela ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek ve vybraných sýrech s bílou plísní na povrchu, které jsou/nejsou nositeli „Chráněného označení Evropské unie“ a jejich vzájemným porovnáním. V teoretické části jsou charakterizované sýry, včetně obecné technologie výroby. Podrobněji jsou potom popsány sýry s bílou plísní na povrchu. Následuje zpracování literární rešerše zabývající se problematickou aromaticky aktivních látek v sýrech. Závěrem teoretické části je popsána metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce na pevné fázi a plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Pro experimentální část stanovení aromaticky aktivních látek ve vybraných sýrech s bílou plísní na povrchu byla vybrána metoda SPME-GC-MS. Bylo analyzováno celkem 12 sýrů, z toho 6 českých a slovenských a 6 francouzských s chráněným označením původu. Mezi jednotlivými vzorky byly nalezeny rozdíly v počtu i druhu identifikovaných těkavých sloučenin. Celkem bylo ve vybraných vzorcích sýrů identifikováno 78 těkavých látek, z toho 20 alkoholů, 19 esterů, 12 ketony, 11 kyselin, 4 sirné sloučeniny, 3 uhlovodíky, 3 laktony, 2 aldehydy, 2 fenoly, 1 dusíkatá sloučenina. Sýry byly porovnány z hlediska identifikovaných sloučenin, na závěr byly výsledky statisticky vyhodnoceny metodou PCA.
|
|
|
Srovnání profilu mastných kyselin vybraných typů sýrů
Pop, Zdeněk ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vázaných a volných mastných kyselin ve vybraných typech sýrů, které jsou/nejsou nositeli „Chráněného označení Evropské unie“ a jejich vzájemným porovnáním. Teoretická část je zaměřená na mléčný tuk, stručný přehled sýrů, chráněná označení Evropské unie, lipidy, mastné kyseliny a možnosti jejich stanovení. V experimentální části byl stanoven profil volných a vázaných mastných kyselin ve 12 vybraných vzorcích sýrů s bílou plísní na povrchu. Bylo ověřeno deklarované množství tuku. Sýry byly porovnány dle obsahu vázaných a volných mastných kyselin a srovnán profil mastných kyselin dle použitého typu mléka. Nakonec byly výsledky statisticky vyhodnoceny metodou PCA. Pro extrakci lipidů ze vzorků sýrů byla použita metoda podle ČSN EN ISO 1735. Pro esterifikaci mastných kyselin byla použita metoda využívající jako katalyzátor methanolický roztok bortrifluoridu. Ke stanovení methylesterů byla použita plynová chromatografie s plamenově ionizačním detektorem.
|
|
|
Stanovení mastných kyselin ve vybraném typu sýra
Těšíková, Karolína ; Sůkalová, Kateřina (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací a kvantifikací volných a vázaných mastných kyselin v modelových sýrech typu Moravský bochník, vyrobených na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Teoretická část se zabývá charakteristikou lipidů a mastných kyselin. Dále je zde rozebráno rozdělení sýrů, popis výroby a jejich složení. Na závěr je popsána plynová chromatografie jako nejčastěji používaná metoda pro stanovení mastných kyselin. V experimentální části byl porovnán obsah volných a vázaných mastných kyselin ve čtyřech modelových vzorcích sýrů v závislosti na použitých sýrařských kulturách. Pro extrakci lipidů ze vzorků sýrů byla zvolena metoda podle ČSN EN ISO 1735:2005. Přítomné mastné kyseliny byly identifikovány a kvantifikovány pomocí plynové chromatografie s plamenovou ionizační detekcí po převedení na methylestery kyselou esterifikací methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátorem. Celkem bylo ve vzorcích sýra identifikováno 32 vázaných a 20 volných mastných kyselin.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek ve vybraném typu sýra
Dostálková, Andrea ; Sýkora, Michal (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v sýrech ementálského typu a v sýrech typu Moravský bochník, tj. přírodní tvrdé sýry s vysokodohřívanou sýřeninou. V teoretické části jsou tyto sýry charakterizovány, je popsáno jejich chemické složení a jednotlivé kroky technologie výroby. Dále je zpracována literární rešerše problematiky aromaticky aktivních látek a popsána metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce pevnou fází a plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. V experimentální části byla vybraná SPME-GC-MS metoda použita k identifikaci těkavých aromaticky aktivních látek v sýrech s vysokodohřívanou sýřeninou zakoupených v běžné tržní síti a v modelových vzorcích sýrů vyrobených na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně za použití různých poměrů přidaných mlékařských kultur. Mezi vzorky byly nalezeny rozdíly v počtu a druhu těkavých sloučenin. Celkem bylo ve vzorcích sýrů identifikováno 129 sloučenin, z toho 35 alkoholů, 9 aldehydů, 24 ketonů, 16 karboxylových kyselin, 23 esterů, 1 ether, 16 uhlovodíků, 2 sirné a 3 dusíkaté sloučeniny.
|
host ::
RSS.