|
|
Spinální trauma v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
VAŠÍČKOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá spinálním traumatem v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Cílem práce bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů při řešení spinálního traumatu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Součástí bakalářské práce je teoretická a výzkumná část. Teoretická část přibližuje anatomicko-fyziologické souvislosti nezbytné pro pochopení komplexní problematiky spinálních traumat. Představuje detailní pohled na anatomii páteře a míchy a jejich vzájemné topografické souvislosti, představující klíčovou problematiku poranění páteře. V návaznosti na to, je krátce zmíněna patofyziologie traumatu páteře a míchy a nejčastější etiologie těchto poranění. Dále seznamuje se základními diagnostickými postupy a základní klasifikací spinálních traumat. V přednemocniční péči hraje klíčovou diagnostiku přesný odběr anamnézy a zhodnocení situace na místě, v nemocniční péči jsou pak primární zobrazovací metody a klinické vyšetření. Práce je zaměřena na oblast přednemocniční péče, proto se zaobírá i součinností složek integrovaného záchranného systému a zejména imobilizačními a transportními prostředky využívanými složkami integrovaného záchranného systému na místě zásahu. Výzkumná část má dva cíle. Cíle mají zmapovat užívané postupy a následně i pomůcky zdravotnických záchranářů při řešení spinálního traumatu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Pro vedení výzkumu byla zvolena kvalitativní forma. K tomuto byl použit sběr dat technikou polostrukturovaného rozhovoru a údaje byly následně analyzovány metodou kódování. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou sněhové koule ze zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina na pozici zdravotnický záchranář. Po zhodnocení získaných dat bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři jsou bez rozdílu vyškoleni v posledních platných postupech manipulace a péče o pacienty se spinálním poraněním. Byla lehce překvapující většinová preference manuální manipulace s pacientem před užitím extrakčních pomůcek, které byly většinou shledány jako příliš komplikované pro rychlý zásah. Algoritmy zajištění pacienta se pak bez výjimky neodchylovaly od posledních platných Guidelines 2015 vydaných odbornou společností. Z fixačních pomůcek byly jednoznačně preferovány fixační límce a vakuové dlahy, ostatní pomůcky byly využity většinou sporadicky při specifických situacích a nedá se hovořit o plošném využití při většině spinálních traumat. Závěrem lze říci, že metody a pomůcky záchranné služby Kraje Vysočina odpovídají nejmodernějším postupům a doporučením, přesto nadále zůstává kruciální součástí profesionální aplikace evidence based medicine triády a individuální přístup ke každému pacientovi.
|
|
|
Úkoly a činnosti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při evakuaci osob ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
KADEŘÁBEK, Petr
Diplomová práce popisuje Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje jako poskytovatele přednemocniční neodkladné péče v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V případě vzniku radiační havárie je jejím urgentním cílem zachránit život co největšímu počtu zasažených a omezit následky jejich zdravotního postižení. Zdravotnická intervence posádkami Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje je poskytována osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života, které se podílí na záchranných a likvidačních pracích přímo v epicentru radiační havárie Jaderné elektrárny Temelín. Evakuovanému obyvatelstvu poskytuje přednemocniční neodkladnou péči přímo v zóně havarijního plánování, na evakuačních trasách, místech dekontaminace a na základě tísňové výzvy i v místech přijímacího střediska nebo nouzového ubytování. Cílem diplomové práce je identifikovat a objasnit základní principy plnění úkolů a činností výjezdových posádek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v případě vzniku mimořádné události radiační havárie na Jaderné elektrárně Temelín. Teoretická část charakterizuje postavení Zdravotnické záchranné služby Jihočeského mezi složkami integrovaného záchranného systému při vzniku radiační havárie. Pozornost je také věnována materiálnímu a technickému vybavení určenému k osobní ochraně při zásahu v kontaminovaném prostředí. V této části je provedena obsahová analýza klíčové prováděcí dokumentace a rešerše právních norem, jejichž syntézou pak vzniká ucelený odborný text predikující postup neodkladné medicínské intervence zdravotnickou záchrannou službou v zóně havarijního plánování. Praktická část obsahuje síťovou analýzu dopravní dostupnosti jednotlivých míst dekontaminace vozy zdravotnické záchranné služby. Na jejím základě byl vypočítán index připravenosti, který odráží kvalitu a dostupnost přednemocniční neodkladné péče evakuovanému obyvatelstvu v místě dekontaminace, jakožto klíčovému prvku evakuace ze zóny havarijního plánování. Výsledky prokázaly připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v místech dekontaminace k plnění úkolů a činností zdravotnického zajištění evakuace ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Práce se stala soustředěným přehledem a pracovním materiálem pro zdravotnické pracovníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, kteří by mohli být postaveni před nelehký úkol zásahu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Zároveň také reflektuje potřebu vytvoření jednotné dokumentace postupu při radiační havárii.
|
|
|
Připravenost lékařů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na mimořádné události s hromadným postižením osob
ZAUNMÜLLEROVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání lékařů v oblasti mimořádné události s hromadným postižením osob. Cílem diplomové práce je seznámit čtenáře se základními pojmy v oblasti mimořádných událostí s hromadným postižením osob, třídění v místě události a úkoly členů výjezdových skupin při řešení mimořádné události s hromadným postižením osob. Výzkumná část práce je tvořena formou dotazníků, které byly vyplněny 15 lékaři, kteří pracují u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (dále ZZS JčK). Otázky byly zaměřeny na teoretické znalosti respondentů vztahující se k oblasti mimořádné události s hromadným postižením osob (dále MU s HPO) a zároveň byly položeny otázky na subjektivní názor lékařů na školení absolvovaná u výše zmíněné organizace. Byly porovnány teoretické znalosti lékařů v této oblasti v závislosti na délce jejich praxe u ZZS JčK a následně vyhodnoceny. V dotaznících se odrážely i reálné zkušenosti lékařů, kteří se během své praxe setkali s MU s HPO. Všechny odpovědi byly následně porovnány, vyhodnoceny a zaneseny do grafů. Výsledek této práce může sloužit jako opora pro další vzdělávání, které v rámci organizace spadá do působnosti Pracoviště krizové připravenosti ZZS JčK.
|
|
|
Schopnost laické veřejnosti poskytnout první pomoc v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů
SKALICKÝ, Tomáš
Bakalářská práce zkoumá problematiku poskytování laické první pomoci v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů. Tato práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část jako první popisuje zdravotnickou záchrannou službu, její složky a druhy výjezdových posádek za účelem objasnění vztahu mezi první pomocí a přednemocniční neodkladnou péčí. Následně je v této části rozebrána první pomoc nejen z hlediska teoretického a praktického, ale i z hlediska sociálně psychologického. V neposlední řadě je zde pozornost také věnována anatomií, fyziologií, patofyziologií a první pomocí šesti vybraných akutních stavů. Druhá část této bakalářské práce se soustředí na analýzu dat získaných během výzkumného šetření. Toto šetření bylo provedeno kvalitativním výzkumem pomocí polostrukturovaného rozhovoru o 33 otázkách s celkem osmi zdravotnickými záchranáři, kteří vykonávají službu v Jihočeském kraji a pomocí přímého vlastního pozorování během praxí. Cílem práce je zjistit, jaký je rozsah schopností laické veřejnosti při poskytování první pomoci, jaká je efektivita jejich provedení a zda-li oplývá laická veřejnost ochotou pomáhat. Získané informace vedly k zodpovězení výzkumných otázek a ke splnění všech cílů této práce. Výsledky zkoumání této práce vyhodnocují laickou veřejnost jako dostatečně ochotnou a s rozsahem schopností, které jsou postačující k provedení základních úkonů první pomoci, avšak efektivita těchto provedených úkonů je značně nízká. Hlavním přínosem této bakalářské práce je zvýšení povědomí o problematice laické první pomoci, což by mohlo přispět ke zlepšení výuky první pomoci a následně ke zlepšení v oblasti poskytování první pomoci laickou veřejností v akutních stavech.
|
|
|
Kardiopulmonální resuscitace z pohledu výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci
PRAŽÁK, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá problematikou kardiopulmonální resuscitace, která je v přednemocniční péči řešena výjezdovými skupinami rychlé zdravotnické pomoci, jejíž neoddělitelnou součástí jsou zdravotničtí záchranáři. Ti musí být vybaveni dostatečnými znalostmi a zkušenostmi. Bez časné a efektivní pomoci těchto zdravotnických záchranářů, by u pacienta mohlo dojít k nezvratným změnám na zdravotním stavu, včetně úmrtí. Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá historií kardiopulmonální resuscitace. Dále se zaobírá základní neodkladnou resuscitací dle guidelines 2015 Evropské rady pro resuscitaci, která je poskytována zejména laickými zachránci. Teoretická část také obsahuje rozšířenou základní resuscitaci dle guidelines 2015 Evropské rady pro resuscitaci, která míří především na odborné pracovníky ve zdravotnictví, zejména pak na zdravotnické záchranáře. Výzkumná část je tvořena na základě kvalitativního výzkumu na podkladě rozhovorů sestavujících se z 13 otázek, kdy výzkumný soubor tvoří skupina 12 zdravotnických záchranářů zaměstnaných vJihočeském kraji. Výzkumná část zahrnuje analýzu získaných dat a jejich vyhodnocení. Cíli práce je zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o nejnovějších doporučených postupech pro kardiopulmonální resuscitaci dle guidelines 2015 Evropské rady pro resuscitaci a dále zjistit, jakým způsobem nahlížejí zdravotničtí záchranáři na výjezdy k pacientům s náhlou zástavou oběhu.
|
|
|
Role zdravotnického záchranáře v péči o pacienta s akutní cévní mozkovou příhodou v přednemocniční péči
BARTÁKOVÁ, Vendula
Tématem této bakalářské práce je role zdravotnického záchranáře v péči o pacienta s akutní cévní mozkovou příhodou v přednemocniční péči. Bakalářská práce se zabývá problematikou celé cévní mozkové příhody od počátku příznaků přes diagnostiku, léčbu až po roli zdravotnického záchranáře na místě události. V teoretické části je pro snazší pochopení dějů při cévní mozkové příhodě popsána anatomie cévního zásobení mozku. Tato část se věnuje i problematice ischemické a hemoragické cévní mozkové příhody. Následně jsou popsány rizikové faktory, symptomy, diagnostika, neurologické vyšetření a léčba v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem. V této části je rovněž uvedeno směřování pacientů s cévní mozkovou příhodou do zdravotnického zařízení a následná léčba pacienta. V poslední části se práce věnuje prognóze onemocnění a prevenci vzniku cévní mozkové příhody. Výzkumná část je tvořena kvalitativním výzkumem na základě osobních rozhovorů obsahujících 27 otázek, kdy výzkumný soubor tvoří skupina 10 zdravotnických záchranářů vykonávajících svou profesi na Zdravotnické záchranné službě v Jihočeském kraji. Práce zahrnuje analýzu získaných dat a jejich následné vyhodnocení. Cílem práce je zmapovat znalosti a postupy zdravotnických záchranářů při akutní cévní mozkové příhodě v posádce rychlé zdravotnické pomoci.
|
|
|
Role zdravotnického záchranáře v péči o pacienta s akutní plicní embolií v přednemocniční péči
FRANZ, Milan
Bakalářská práce se zabývá problematikou plicní embolie, zejména pak tím, jakou roli má zdravotnický záchranář při této problematice v přednemocniční péči. V teoretické části je stručně popsána anatomie a fyziologie oběhového a dýchacího systému. Dále je charakterizována tromboembolická nemoc, konktrétně hluboká žilní trombóza, a především plicní embolie. Je zde zmíněna etiologie, klinický obraz, diagnostika a následná léčba. Poté je definována přednemocniční péče a vymezení oboru zdravotnického záchranáře včetně odborného postupu v přednemocniční péči a jeho kompetence. Výzkumná část byla prováděna na základě polostrukturovaných a anonymně zpracovaných rozhovorů. Dotazováni byli zdravotničtí záchranáři z Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Získaná data od zdravotnických záchranářů jsme rozebírali z hlediska informovanosti v dané problematice, včetně pracovních postupů v posádce RZP a z hlediska směřování pacienta. Výsledky získaných dat vedli ke zjištění, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dobré povědomí o plicní embolii, co se týče jejího definování a postupů léčby. Jako nejvíce problematická se však jeví otázka správné diagnostiky. Správná diagnostika a směřování pacienta je důležitým krokem, který umožní včasné a správné zahájení léčby. Ke zlepšení povědomí by v tomto ohledu mohla být přínosná brožura, která vznikla jako součást této bakalářské práce.
|
|
|
Proveditelnost dříve vyslovených přání v praxi zdravotnické záchranné služby
Fajferová, Kristýna ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proveditelností dříve vyslovených přání (DVP) v praxi zdravotnické záchranné služby. Zkoumá, jak na vzrůstající zájem o téma reagují dvě organizace - Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje a Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. Jejím cílem je zjistit, za jakých podmínek se mohou ZZS stát funkčními aktéry v praxi při rozhodování na konci života pacientů a při situacích obsahujících DVP. Klade si za cíl také vytvořit soubor doporučení pro organizace, které by mohly pomoct při práci s dříve vyslovenými přáními v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Empirická část této práce je tvořena formou případové studie, analyzuje organizační prostředky, dokumentaci a vnitřní předpisy. Dále je tvořena polostrukturovanými rozhovory s pracovníky organizace. Tyto informace jsou poté zařazeny do kategorií podstatných pro tento výzkum. Přínosem práce je analýza připravenosti organizací na práci s pacienty s DVP a definování oblastí střetu názorů - touchpoints. Významnými faktory, které byly identifikovány na základě zjištěných informací, které ovlivňují proveditelnost DVP v praxi zdravotnických záchranných služeb, jsou znalosti zdravotníků, jejich důvěra a vztah k organizaci, nástroje pro práci s DVP a zkušenosti. Na základě zjištěných informací byla popsána...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním infarktem myokardu
Němec, Pavel ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění akutního infarktu myokardu v kontextu přednemocniční a následné nemocniční péče. V teoretické části práce jsou popisovány specifické klinické příznaky akutního infarktu myokardu, diagnostické postupy a v neposlední řadě i léčba. Důraz je kladen na význam prevence rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. V souvislosti s přednemocniční a nemocniční péčí je poukazováno na specifika a úskalí. V každé této oblasti jsou popisovány rozdíly nejenom v ošetřovatelské a léčebné péči, ale i při úkonech s péčí související a práce všeobecných sester o pacienta v akutním stádiu. Praktická část sumarizuje data přednemocniční urgentní péče v Plzeňském kraji a zaměřuje se na zjištění četnosti diagnózy pacientů s akutním infarktem myokardu. Dále jsou popisovány dvě podrobné ošetřovatelské kazuistiky, kde je kladen důraz na srovnání rozdílů mezi péčí přednemocniční a nemocniční. Kazuistiky rovněž popisují adekvátní ošetřovatelské postupy u pacientů s akutním infarktem myokardu. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, intervenční léčba, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelská péče, pacient
|
|
|
Zkušenosti pracovníků ZZS při výjezdech k pacientům v nepříznivé sociální situaci
Wollmannová, Alice ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Bradna, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkušenostmi pracovníků zdravotnické záchranné služby při výjezdech k pacientům v nepříznivé sociální situaci. Zdravotnická záchranná služba dle zákona č. 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě, by měla poskytovat přednemocniční neodkladnou péči pacientům v akutním ohrožení života. Posádky zdravotnické záchranné služby přesto vyjíždí i k pacientům, jejichž problémy spadají spíše do sociální oblasti. Tito pacienti nepotřebují primárně zdravotnickou intervenci, přesto musí tyto situace záchranáři v terénu řešit. Cílem diplomové práce bylo popsat a porovnat zkušenosti záchranářů při výjezdech k pacientům v nepříznivé sociální situaci. Zjistit, jak záchranáři tyto situace prožívají a interpretují, s jakými situacemi se při těchto výjezdech setkávají a jak chápou pojem nepříznivá sociální situace. Teoretická část této práce se věnuje vymezení základních pojmů z oblasti zdravotnické záchranné služby a sociální práce. Empirická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu. Obsahuje popis metodologie výzkumu, analýzu rozhovorů se záchranáři a jejich vyhodnocení. Výsledek výzkumu je důkazem toho, že záchranáři téměř každodenně tyto situace s klienty řeší neefektivně. Nemohou klientům poskytnout potřebnou sociální pomoc nebo poradenství. V České republice není návaznost zdravotních a...
|
host ::
RSS.